1 / 31

Státy Perského zálivu

Státy Perského zálivu. Vymezení oblasti. Základní údaje. Perský název: خليج پارس khalīj-e-pārs Arabský název: الخليج الفارسي al-khalīj al- fārisī Rozloha území: 233 000 km2

blanca
Télécharger la présentation

Státy Perského zálivu

An Image/Link below is provided (as is) to download presentation Download Policy: Content on the Website is provided to you AS IS for your information and personal use and may not be sold / licensed / shared on other websites without getting consent from its author. Content is provided to you AS IS for your information and personal use only. Download presentation by click this link. While downloading, if for some reason you are not able to download a presentation, the publisher may have deleted the file from their server. During download, if you can't get a presentation, the file might be deleted by the publisher.

E N D

Presentation Transcript

  1. Státy Perského zálivu

  2. Vymezení oblasti

  3. Základní údaje • Perský název:خليج پارسkhalīj-e-pārs • Arabský název:الخليج الفارسيal-khalīj al-fārisī • Rozloha území: 233 000 km2 • je propojený na záliv Omana ve východu úžinou Hormuz a jeho západní konec je poznamenán hlavní říční deltou Arvand/Shatt al-Arab, který nese vody Eufrat a Tigris • Vody jsou celkově velmi mělké a mají maximální hloubku 90 metrů a průměrnou hloubku 50 metrů. • Země s pobřežní čárou na Perském zálivu jsou : Írán, Spojené Arabské Emiráty, Saúdská Arábie, Katar na poloostrově u saudského pobřeží, Bahrain na ostrově, Kuvajt a Irák v severozápadu. • Různé malé ostrovy leží uvnitř Perského zálivu. • Rozsáhlá bezodtoká území, nedostatek vody

  4. ROPA • Perský záliv a jeho pobřeží jsou ve světě největší jediný zdroj surové nafty a příbuzná odvětví ovládají region. Al-Safaniya je největší pobřežní ropné pole • Největší bohatství z ropy mají: Írán, Bahrain, Kuvajt, Oman, Katar, Saúdská Arábie a Spojené Arabské Emiráty • Irácký výtok k zálivu je úzký a zablokovaný

  5. Ropa a prosperita

  6. Islám • 5 pilířů Islámu • Šaría = souhrn právních norem,principů a zásad chování….odvozený z Koránu • Všechny státy Perského zálivu vyznávají Islám

  7. Válka v Zálivu • ozbrojený konflikt mezi Irákem Saddáma Husajna a koalicí 28 států (včetně Československa) v čele s USA • Irácko-íránská válka Saddáma Husajna a jeho režim finančně zruinovala. • Dlužil 15 miliard dolarů Kuvajtu a dalších 15 miliard Saúdské Arábii

  8. Válka v Zálivu • 2. srpna 1990 – Irácké elitní jednotky vtrhly s obrovskou přesilou do Kuvajtu. Po krátkém boji jej obsadily • 6. srpna – Saúdská Arábie oficiálně požádala sily Spojených států, aby vstoupily do království za účelem jeho obrany. První letky stíhačů odletěly na Blízký východ téhož dne. Začala operace Pouštní štít. Jejím cílem bylo zabránit Saddámovi v další expanzi • 17. ledna 1991 začala operace Pouštní bouře

  9. Operace Pouštní Bouře • Vrchní velitel koaličních sil generál Norman Schwarzkopf • 17.1.1991 2:38 - z vrtulníků Apache, které operují nízko nad terénem a jsou těžko detekovatelné, byla vypálena baráž raket typu Helfire. Jejich úkolem bylo zničit radary včasného varování v jižním Iráku • 3:00 - přesně v hodinu H „neviditelné“ bombardéry F 117 vypouští první laserem naváděné bomby na telekomunikační centrum v Bagdádu. • 3:03 - z lodí v Rudém moři a Perském zálivu startují rakety tomahawk s plochou dráhou letu • pátého dne války byla irácká protiraketová obrana vyřazena z provozu. • začalo vytrvalé bombardování ve dne - v noci • ocelový déšť padal na Irák 43 dnů

  10. Izrael • Po napadení Irák zareagoval odpálením raket Scud hlavně na území Izraele • Doufal, že Izrael vojensky zareaguje a to by mohlo vést k rozbití koalice, neboť Arabové by mohli mít problém pokračovat v boji po boku Židů. • nyní dostal ultimátum od svých spojenců. Nechat si líbit, že na jeho města budou dopadat rakety • Diplomatická jednání byla velmi složitá • Misku vah převážily až americké baterie obranných protiraketových střel Patriot. Nakonec Saddámův plán nevyšel. Židovský stát zachoval neutralitu.

  11. Konec Války • Irácké oddíly byly rozdrceny v poušti • Husajn se tedy alespoň pomstil zapálením ropných vrtů v Kuvajtu a vypuštěním ropy do moře (aby způsobil co největší ekologické škody) a stáhl své nejlepší jednotky • Válka skončila osvobozením Kuvajtu • Ztráty: OSN: 400 mrtvých a 1000 zraněných Iráčané: 25 000 – 75 000 mrtvých a několik 1000 zraněných Civilisté: 35 000 mrtvých Zajetí: 71 000 Iráčanů

  12. Irák • Hlavní město: Baghdád • Rozloha: 437 072 km²vznik: 1. října 1919 • Státním zřízení: prezidentská republika prezident: Džalál Talabání • Obyvatel:24 683 313nej.bod: Haji Ibrahim (3611 m n. m.) • Náboženství: islám měna: irácký dinár (IQD) • Jazyk: arabština čas: UTC+3 • bohatá ložiska ropy a zemního plynu • závlahové zemědělství – datle, rýže, tabák, bavlník,ječmen, zelenina • centra: Baghdád, Basra, Musil • od tzv. války v Perském zálivu v roce 1991 jsou vztahy Iráku s ostatními státy světa napjaté • v roce 2003 rozpoutalo USA válku v Iráku zaměřenou proti režimu Saddáma Husajna • Leden 2005 první parlamentní volby • Podíl bývalého Ćeskoslovenska na industrializaci

  13. Írán • Hlavní město: Teherán • Rozloha: 1 648 195 km² vznik: 11. února 1979 • Obyvatel: 68 017 860 • Státní zřízení: republika prezident: Mahmúd Ahmadínedžád • Náboženství: Šíitští muslimové 90 %, sunnitští muslimové 8 %, křesťané, židé, pársové • Měna: íránský riál (IRR) čas: UTC+3:30 • Zemědělství: sklizeň: pšenice, ječmen, kukuřice, rýže, brambory, cukrová třtina, cukrová řepa, slunečnice, sezam, čaj, pomeranče, citróny, mandarinky, hrozny, vlašské ořechy, datle, pistácie • chov dobytka: skot, ovce, kozy, osli, velbloudi, koně

  14. Saudská Arábie • Hlavní město: Rijád vznik: 23. září 1932 • Rozloha: 2 218 000 km² čas: UTC+3 • Obyvatel: 24 293 844 • Nejvyšší bod: Jabal Sawda' (3133 m n. m.) • Státní zřízení: království král: Abdalláh ibn Abd al-Azíz • Památky: Mekka, Medina • Měna: saúdský riál (SAR) • čtvrtina světových zásob ropy • pouť do Mekky je tradiční muslimská pouť = hadždž • Bohatý stát; pomoc chudým státům (zejména islámským)…..až 12mld dolarů ročně

  15. Kuvajt • Hlavní město: Kuvajt • Rozloha: 17 820 km² • Obyvatel: 2 335 648 • Státní zřízení: konstituční monarchie • Hlava státu: Sabah al-Ahmad al-Jabir Al Sabah (od 30. ledna 2006) • Náboženství: muslimové 85 % (sunnité 70 %, šíité 30 %), křesťané, hinduisté, pársové, a jiní 15 % • Vznik: 19. června 1961 • Měna: kuvajtský dinár (KWD) • Čas: UTC +3 • Nedostatek sladké vody, pouštní krajina(nej.bod-306 m.n.m)

  16. Spojené Arabské Emiráty • Hlavní město: Abú Dhabí vznik: 2. prosince 1971 • Rozloha: 83 600 km² (Dříve jako Smluvní Státy) • Obyvatel: 4 300 000 prezident: Khalifa bin Zayed Al • Státní zřízení: federace Nahayan • Měna: dirham (DZD) čas: UTC +4 • 7 autonomních emirátů: Abú Dhabí, Adžmán, Dubaj, Fudžajra, Ras al Chajma, Umm al-Kuvajn a Šardžá

  17. Omán • Hlavní město: Maskat • Rozloha: 212 460 km² • Obyvatel: 3 001 583 • Státní zřízení: absolutní monarchie • Měna: ománský riál (OMR) • Vznik: 1650 (vyhnání Portugalců) • Hlava státu: sultán a premiér KÁBÚS bin Saíd bin Tajmúr as-Saíd (od 23. července 1970) • Čas: UTC+4 • Jazyk: arabština (úřední), angličtina, balúčština, urdština, další indoíránské jazyky • Náboženství: ibádíjovští muslimové 75 %, sunnitští muslimové, šíitští muslimové, hinduisté

  18. Omán • exkláva Musandam (1 635 km²) na špičce stejnojmenného poloostrova, vybíhajícího do Hormuzského průlivu, a malá enkláva Madha (75 km²) v SAE, v emirátu Šardžá • Poušť: Rub al-Chálí • Pohoří: Hadžar • Gramotnost: 76% • Dělení: 5 oblastí a 3 provincie…59 okresů • Politika: volební právo mají muži i ženy od 21 let věku • Námořní kontejnerová doprava • Omán za peníze z ropy vybudoval vynikající vzdělávací systém a kontejnerový přístav, čímž se snaží eliminovat závislost Ománské ekonomiky na ropě.

  19. Jemen • Hlavní město: San'á • Rozloha: 527 970 km² • Obyvatel: 19 350 000 • Státní zřízení: republika • Vznik: 22. května 1990 (sjednocení Severního a Jižního Jemenu) • Prezident: Alí Abd Allah Sálih • Nejvyšší bod: Nabí Šu'ajb (3 760 m n. m.) • Měna: Jemenský riál (YER) • Čas: UTC+3 • Členění: 19 krajů zvaných muhafazah

  20. Katar • Hlavní města: Dauhá • Rozloha: 11 437 km² • Obyvatel: 863 051 • Státní zřízení: monarchie • Emír: Hamád Ibn Chalífa as-Sání • Vznik: 3. září 1971 (nezávislost na britském protektorátu) • Měna: Katarský rijál (QAR) • Čas: UTC+3 • Náboženství: muslimové 93 %, křesťané 5 %, hinduisté 1 % • Gramotnost: 82%

  21. Katar • Územní spor s Bahrajnem o ostrovy Hawár u západního pobřeží Kataru….v roce 2001 Mezinárodní soudní dvůr v Haagu rozhodl ve prospěch Bahrajnu. • Katar je domovskou zemí vlivné televizní stanice Al-Džazíra • Ve městech žije 91% • 5% zásob ropy • Většina země je nížinatá pustá planina pokrytá pískem.

  22. Bahrajn • Hlavní město: Manáma • Rozloha: 665 km² • Obyvatel:688 345 • Státní zřízení: konstituční monarchie • Vznik: 15. srpna 1971 (nezávislost na Velké Británii) • Král: Hámid bin Isá Chalifa (od 6.3.1999) • Měna: bahrajnský dinár (BHD) • Čas: UTC+3 • Náboženství: Muslimové 90 % (šíité 65 % sunnité 35 %), Křesťané 10 % • Gramotnost: 84% • Ve městech žije 92% lidí • Kataru a Bahrajnu dojde ropa za 10 let

  23. Šejk je titul arabského, beduinského vládce s významem - kmenový náčelník či arabský vládce knížectví musí být muž vážený, moudrý a všemi respektovaný, který je schopen řešit spory mezi obyvateli svého kmene Proti jeho rozsudkům si často netroufnou prosazovat zákon ani vlády současných arabských zemí Zákrok vlády by byl chápán jako urážka, která by velmi pobouřila celý kmen při ztrátě důvěry nebo pokud nenaplní očekávání kmene, může být okamžitě odvolán Povinnosti šejka: Jednou z povinností, vycházející z islámu je pomoc lidem v nouzi. Může rozhodovat o tom kdo si koho vezme. jeho pravomoci může být i léčení. Co nevyléčí, přenechává Aláhovi. Řeší spory - v případě nejasností třeba i božím soudem, pomocí rozžhaveného železa přikládaného na jazyk. Některé kmeny beduínů věří, že lhářům naskočí puchýře. V některých zemích bývá i většinovým vlastníkem stád. Šejk

  24. OPEC • Organizace zemí vyvážejících ropu • 11 zemí…..sídlo ve Vídni • Vznik: 14.září 1960 v Bagdádu • Členské země kontrolují 75% zásob ropy • Země: Alžírsko (od 1969) Indonésie (od 1962) Irák (zakládající člen) Írán (zakládající člen) Katar (od 1961) Kuvajt (zakládající člen) Libye (od 1962) Nigérie (od 1971) Saúdská Arábie (zakl. č.) Spojené arabské emiráty (od 1967) Venezuela (zakládající člen) • Bývalé členské Země: Ekvádor (od 1973 do 1992) Gabon (od 1975 do 1994)

More Related