1 / 24

V Brně dne 16. listopadu 2012 Připravil: B. Minařík

V Brně dne 16. listopadu 2012 Připravil: B. Minařík. Česká republika versus země jihu Afriky (srovnávání nesrovnatelného). Posílení konkurenceschopnosti absolventů MENDELU v oblasti rozvojové spolupráce a managementu přírodních zdrojů v zemích třetího světa, Reg. č. : CZ.1.07/2.4.00/17.0028.

blithe
Télécharger la présentation

V Brně dne 16. listopadu 2012 Připravil: B. Minařík

An Image/Link below is provided (as is) to download presentation Download Policy: Content on the Website is provided to you AS IS for your information and personal use and may not be sold / licensed / shared on other websites without getting consent from its author. Content is provided to you AS IS for your information and personal use only. Download presentation by click this link. While downloading, if for some reason you are not able to download a presentation, the publisher may have deleted the file from their server. During download, if you can't get a presentation, the file might be deleted by the publisher.

E N D

Presentation Transcript


  1. V Brně dne 16. listopadu 2012 Připravil: B. Minařík Česká republika versus země jihu Afriky (srovnávání nesrovnatelného) Posílení konkurenceschopnosti absolventů MENDELU v oblasti rozvojové spolupráce a managementu přírodních zdrojů v zemích třetího světa, Reg. č. : CZ.1.07/2.4.00/17.0028

  2. Jižní cíp afrického kontinentu

  3. Obr. 1 Rozloha (v tis. km2) Rozlohou se Česká republika řadí spíše k minia-turním královstvím Lesotho a Svazijsko, které jsou enklávami uvnitř Jihoafrické republiky. Nejvíce se blíží rozloze Malawi. Zambie je téměř desetkrát rozlehlejší než Česká republika.

  4. Obr. 2 Počet obyvatel (v milionech) Vidíme, že o počtu obyvatel neplatí totéž, co o rozloze. Vedle Lesotha a Svazijska mají malý počet obyvatel též rozlehlé země Botswana a Namibie. Nejlidnatějším státem regionu je Jihoafrická republika s téměř 50 miliony obyvatel. Zambie má jen o 40 % více obyvatel než Česká republika.

  5. Obr. 3 Hustota obyvatelstva (počet obyv. na 1 km2) „Evropskou“ úroveň hustoty obyvatel v regionu dosahuje pouze přelidněná Malawi. Podle očekávání je relativně vyšší hustota obyvatel v nejmenších zemích Lesotho a Svazijsko. Extrémně nízká hustota obyvatelstva je v rozlehlých, ale málo lidnatých zemích Botswana a Namibie. V Zambii je asi šestkrát nižší hustota obyvatelstva než v České republice.

  6. Obr. 4 Urbanizace (podíl městského obyvatelstva v %) Obsah pojmu „město“ v evropském a africkém kontextu je jistě poněkud odlišný. Život „městských“ obyvatel v přelidněných slumech na předměstích velkých afrických měst není jistě o nic komfortnější než život na venkově, spíše naopak. V Zambii je podíl městského obyvatelstva proti České republice přibližně poloviční.

  7. Obr. 5 HDP (v paritě kupní síly na obyvatele v USD) Hospodářsky nejúspěšnějšími státy regionu jsou Botswana a Jihoafrická republika. Přitom ani zdaleka nedosahují úrovně České republiky. Nejnižší HDP na obyvatele mají Zimbabwe (donedávna zmítané politickým a hospodářským chaosem doprovázeným hyperinflací v řádech milionů procent ročně) a Malawi. HDP Zambie je asi 16krát nižší než v České republice.

  8. Obr. 6 Nezaměstnanost (v procentech) Údaje o nezaměstnanosti v případě Angoly a Malawi chybí. Údaje z dalších zemí jsou spíše odhady (více či méně věrohodné). Katastrofické číslo poskytuje Zimbabwe. Zambie vykazuje druhou nejnižší nezaměstnanost v regionu, která svojí hodnotou téměř koresponduje např. s aktuálními údaji ze zemí jižní Evropy, zasaženými hospodářskou krizí. Česká republika si udržuje dlouhodobě poměrně nízkou nezaměstnanost, a to i v evropském měřítku.

  9. Obr. 7 Inflace (přírůstek indexu spotřebitelských cen v %) Inflace sledovaná za období jednoho roku je zavádějící číslo. Inflace v jednot-livých letech silně kolísá a např. v Zimbabwe ještě před několika lety hyper-inflace dosahovala řádu milionů procent ročně. Z uvedených čísel vyplývá, že vysoká inflace je problémem celého regionu. Z grafu vidíme, že inflace v Zambii je asi čtyřikrát vyšší než v ČR.

  10. Obr. 8 Obyvatelstvo pod hranicí chudoby (v procentech) Zatímco v rozvojových zemích se tato hranice určuje absolutně (pod hranicí chudoby se nachází ten, jehož denní příjem nepřesahuje určitou hranici, např. 2 USD), v EU je hranice chudoby určována „lokálně“ jako podíl obyva-tel, kteří vykazují méně než určité procento průměrného příjmu v dané zemi. „Česká“ chudoba je tedy něco zcela jiného, než chudoba např. Dánska. Pokud bychom pro obě země stanovili srovnatelné měřítko, tak by se pod hranicí chudoby ocitla rázem větší polovina obyvatel ČR. Tento ukazatel nemá tedy zřejmě mezi Zambií a ČR smysl srovnávat.

  11. Obr. 9 Výdaje na zdravotnictví a školství (v procentech HDP) První sloupec u každé země představuje procentický podíl výdajů na zdravotnictví na HDP Druhý sloupec představuje procentický podíl výdajů na školství na HDP Údaje za Zimbabwe nejsou k dispozici (týká se i Obr. 10). V tomto srovnání je zřejmé, že v obou položkách nezaujímá Česká republika nikterak excelentní postavení. Tento dojem bude ovšem poněkud korigován v okamžiku, kdy obě položky vyjádříme v USD na obyvatele (Obr. 10).

  12. Obr. 10 Výdaje na zdravotnictví a školství (v USD na obyvatele) Na Obr. 10 vidíme, že srovnatelná (ve školství dokonce lepší) s ČR je pouze Botswana. Výdaje na zdravotnictví v USD na obyvatele jsou v Zambii fakticky téměř 26krát nižší a na školství více než 52krát nižší než v České republice.

  13. Obr. 11 Gramotnost mužů a žen (v procentech) První sloupec u každé země představuje gramotnost mužů a druhý gramotnost žen. Tento ukazatel se zjišťuje u dospělé populace (nad 15 let věku)

  14. U tří zemí (Angola, Malawi a Mozambik) jsou patrné propastné rozdíly v gramotnosti podle pohlaví ve prospěch mužů. Za zmínku stojí i dvě země, kde je gramotnost žen vyšší než gramotnost mužů (Botswana a Lesotho, zde dokonce ženy výrazně vedou). Otázkou u tohoto ukazatele je to, nakolik je „evropská“ gramotnost srovnatelná s gramotností africkou z hlediska použitých kritérií. Gramotnost by měla souviset s výší výdajů na vzdělání, což ovšem rozhodně neplatí např. v Botswaně. Gramotnost spolu s HDP a nadějí dožití (ta souvisí se zdravotní situací v zemi) — viz Obr. 12 — tvoří společně komponenty Indexu lidského rozvoje (HDI). Podle zprávy Human Development Report za rok 2011 patří ČR s hodnotou 0,865 mezi země s velmi vysokým indexem lidského rozvoje (na 27. místo na světě). Naproti tomu ze zemí jihu Afriky se nejlépe umístila Botswana na 118. místě s hodnotou 0,633. Další pořadí je Namibie (120. místo), Jihoafrická republika (123.) a Svazijsko (140.). Tyto země vykázaly střední stupeň lidského rozvoje. Další již patří do skupiny s nízkým stupněm lidského rozvoje. Nejnižší pořadí zaujímá Mozambik na 184. místě (0,322) ze 187 hodnocených zemí, zatímco Zambie se umístila s hodnotou 0,430 na 164. místě.

  15. Obr. 12 Naděje dožití pro muže a ženy (v letech) První sloupec u každé země představuje údaj pro muže a druhý pro ženy Rozdíl mezi vyspělou Českou republikou a zeměmi jihu Afriky je na první pohled naprosto markantní. Při tom Česká republika nepatří z hlediska naděje dožití zdaleka mezi „premianty“. Za povšimnutí stojí, že v několika zemích regionu jsou to muži, kteří porušují univerzální nepsané pravidlo a dožívají se o něco vyššího věku než ženy. Na dalších dvou obrázcích si povšimneme dalších ukazatelů souvisejících s věkem.

  16. Obr. 14 Věkový medián (v letech) Věkový medián je věk prostředního obyvatele při seřazení obyvatel podle věku vzestupně

  17. Obr. 15 Plodnost žen (počet dětí připadajících na jednu ženu v plodném věku)

  18. Obr. 16 Porodnost a úmrtnost (počet případů na 1000 obyv.) První sloupec u každé země představuje počet narozených na 1000 obyvatel Druhý sloupec koresponduje s počtem zemřelých opět na 1000 obyvatel Opět vidíme, že situace v ČR, kde počet zemřelých převyšuje počet narozených, je diametrálně odlišná od situace v zemích na jihu Afriky. V počtu narozených je to opět Zambie, která vykazuje nejvyšší hodnotu, pětkrát větší než v ČR. Další diametrální rozdíl vidíme na Obr. 17, který se týká dětské úmrtnosti, tj. počtu zemřelých dětí, připadajících na 1000 živě narozených.

  19. Obr. 17 Dětská úmrtnost (počet zemřelých na 1000 živě narozených)

  20. Česká republika patří z hlediska dětské úmrtnosti mezi světovou špičku. Naproti tomu např. Angola je jednou ze zemí z opačného konce žebříčku. Botswana se v tomto ukazateli řadí téměř mezi země východní Evropy. V Zambii (která si nevede extrémně špatně) zemře z živě narozených více než 17krát více dětí než v ČR. Velkým problémem jihu Afriky je nákaza HIV, vyúsťující v onemocnění AIDS. Jde o časovanou bombu, jejíž účinky v budoucnu dokážeme ztěží předpokládat.

  21. Obr. 18 Podíl obyvatel žijících pod nákazou HIV/AIDS (%) Údaj za ČR není chybějící, ale toto číslo dosahuje necelých 0,1 %, takže není v měřítku zobrazitelné.

  22. Všechny údaje související s věkem dožití, porodností, úmrtností, plodností žen (a v případě jižní Afriky i nákazou HIV/AIDS) společně vyúsťují v populační růst (resp. pokles). Této skutečnosti se týká Obr. 19. Obr. 19 Roční růst populace (v procentech) Růst populace vyšší než 4 % ročně vykazuje Zimbabwe. Zambie s hodnotou lehce přes 3 % se umístila na druhém místě. Obecně lze říci, že růst populace nad 2 % zařazuje zemi mezi málo rozvinuté. Největší pokles populace není kupodivu zaznamenán v České, nýbrž v Jihoafrické republice.

More Related