První polovina 19. století

1. První polovina 19. století

2. Průmyslová revoluce Neudržitelnost feudálního systému Zavádění strojů (vodní a parní – J. Watt) Strojová výroba → z manufaktur továrny → průmyslové dělnictvo → změna soc. struktury České země nejpokročilejší z Habs. mon. Intenzivnější zemědělství X robotní povinnosti

3. Myšlenkové proudy 19. století Liberalismus • Víra v důležitost svobody člověka a občana • Odpor k tyranii a absolutismu Demokratické hnutí • právo každého občana podílet se na politickém rozhodování (Rousseau) Nacionalismus • Nacionalismus utlačovaného národa • Nacionalismus vládnoucího národa (velmocenský)

4. Myšlenkové proudy 19. století • Utopický socialismus • učení o ideální, sociálně spravedlivé společnosti založené na společném vlastnictví, zásadě povinné práce pro všechny a spravedlivém (rovném) rozdělování produktů • (Marx, Engels, Bakunin)

5. Evropa vs. Francie • 1789 – Velká francouzská revoluce → mění se přístup k reformám v Evropě • 1804 – František I. dědičným císařem rakouským → Habsb. monarchie – oficiálně Rakouskem • 1806 – Napoleon zakládá Rýnský spolek • František již jen císařem rakouským. • V následných sporech s Napoleonem František poražen

6. Evropa vs. Francie Porážky od napoleonských vojsk – obavy z českých nadějí na samostatnost 1811 – státní bankrot Rakouska 1813 - b. u Lipska – Napoleon poražen 1814-15 – Vídeňský kongres (Svatá aliance) – garance bezpečnosti – konzervativní – udržet status quo – zamezení protivídeňským projevům

7. Císařství státu rakouského Znakem dvouhlavý orel Vídeňský centralismus – kníže Metternich 1811 – občanský státní zákoník → jednotné státní občanství → rovnost před zákonem Metternich – za každou cenu ponapoleonský stav – odmítal liberalismus Význam armády a policie + cenzura

8. Císařství státu rakouského • Rozvoj průmyslu, dopravy a hospodářství → změna sociální stuktury • Centralizace → částečné omezení vlivu šlechty • 1835 – Ferdinand I. rakouským panovníkem – „vládni a neměň“ • Tajná státní rada – Metternich, Kolowrat… • Strnulost monarchie

9. Česká společnost Hospodářský rozvoj + politické faktory → společenské změny Nepokoje → vznik dělnického hnutí Vytváření novodobého národa X centralizační a germanizační politika habsburků → v důsledku také motivace k obrozeneckým snahám

10. „Budování“ národů – Češi a Němci Odmítá národní aktivity Národní aktivity spojit rakouskou vazbou • Rakušanství – snaha o vytvoření státního národa • Dvě podoby • Bohemismus – hlásil se k území - vlasti • I pojetí dojjazyčného německo-českého národa (B. Bolzano)

11. Národní obrození • Čech – ten kdo žije v Čechách • Přední čeští vzdělanci mluvili německy • Protirakouský boj na poli literárním, vědeckém…slovanská myšlenka • Obrana českého jazyka, láska k české knize a divadlu, úcta k národním dějinám, slovanská vzájemnost, demokratismus

12. 1. etapa národního obrození vědecký proud Realizace vědecké zásady obracet se k pramenům (ad fontes) Centrum činnosti – Česká společnost nauk (později Královská čes. spol. nauk Gelasius Dobner, F. M. Pelcl, Josef Dobrovský

13. 1. etapa národního obrození lidový proud • nakladatelství Česká expedice • vydávání českých knih a kalendářů • V. M. Kramerius – zásluha o 1. české noviny → Krameriusovy c. – k. pražské noviny

14. 1. etapa národního obrození české divadlo účinný nástroj národního uvědomování v Kotcích pak Nosticovo divadlo samostatné české divadlo tzv. Bouda 1786 - 1. původní české drama – Břetislav a Jitka 1834 – Tylova Fidlovačka

15. 2. etapa národního obrození tzv. ofenzivní nejen o záchranu české kultury, ale i její rozvoj a uplatnění vyrovnání se vyspělým evropským jazykům vliv romantismu panslavismus 1. novodobý český národně kulturní program

16. 2. etapa národního obrození • základy novodobé české odborné terminologie – fyziolog J. E. Purkyně, literát Josef Jungmann aj. • Jungmann – Slovník česko-německý • vznik literárních padělků • rukopisy (královédvorský a zelenohorský) • zájem o minulost – Fr. Palacký – Dějiny národu českého v Čechách i v Moravě

17. 3. etapa národního obrození • Nositelem politických práv – celý národ • Přenos těžiště z jazyka a kultury na politické cíle • 1831 - Matice česká • vědecká a kult. díla • 1846 – Měšťanská beseda • F. L. Rieger a A. P. Trojan • 2 formy českého hnutí

18. 3. etapa národního obrození • Liberální proud – umírněný • F. Palacký, F. L. Rieger aj. • spjatý s zemskou vlasteneckou šlechtou • Myšlenka austroslavismu • Radikálně demokratický proud • E. Arnold, K. Sabina, J. V. Frič • Cílem svržení monarchie • 1. tajný spolek Čechů a Němců Repeal

19. 3. etapa národního obrození - kultura K. H. Mácha, K. J. Erben aj. B. Němcová • Žurnalistika • K. Havlíček Borovský, F. L. Čelakovský aj. • Literatura • Romantismus – • Realismus – • Hudba • F. Škroup, J. J. Ryba • Výtvatné umění • Josef Mánes, Karel Purkyně

20. Revoluční rok 1848 Průmyslová revoluce → odpor k přežitkům feudalismu Požadavek konstituce + sociální požadavky Požadavek práva národů na svobodu a samostatnost Většina lidí bez politických práv Odstartováno prům. krizí v Anglii a neúrodou

21. Revoluční rok 1848 Vliv vítězství revoluce ve Francii 11. 3. – schůze ve Svatováclavských lázních → petice císaři – Svatováclavský výbor → vyhýbavá odpověď vlády 2. petice → kabinetní list – jazyková rovnoprávnost → odpor českých Němců Pozvání na frankfurtský sněm → Palacký odmítá – otevřený dopis

22. Revoluční rok 1848 • březen 1848 – revoluce ve Vídni • císař odvolal Metternicha • Dubnová (Pillersdorfova) ústava(oktrojovaná) • volební řád – zvýhodnění bohatých • květnové vídeňské povstání • císař a vláda utíkají → vytvoření nové vlády • ministr spravedlnosti Alexander Bach • zasedání ústavodárného říš. sněmu

23. Revoluční rok 1848 • červen – Slovanský sjezd v Praze • snaha vytvořit spolek slovanských národů v habsburské monarchii • 12. 6. 1848 - Pražské lidové povstání • kníže Alfred Windischgrätz • 6 dní boje národních gard s cisař. vojskem • poraženo - snaha prokázat zapojení Palackého a dalších liberál. politiků • 7. 9. 1848 – zrušeno poddanství

24. Revoluční rok 1848 • říjnové povstání ve Vídni • vláda i císař do Olomouce • říšský sněm se přesouvá do Kroměříže → příprava nové ústavy → 7. 3. 1849 sněm vojensky rozehnán • 2. 12. 1848 – Ferdinand V. abdikuje → František Josef I. • březnová (Stadionova) ústava– oktrojovaná • květen – v Praze odhaleno májové spiknutí

25. Rakouské cisařství v 2 pol. 19. stol. • Bachovský absolutismus – důslednější než františkovsko-metternichovský • Alexander Bach, Felix Schwarzenberg, Karl Friedrich Kübeck • Ministerská rada – předsedou císař • 1851 – silvestrovské patenty – zrušena dosavadní ústava • Úředním jazykem němčina • Důraz na vědecký charakter VŠ

26. Rakouské cisařství - hospodářství urychlení průmyslové revoluce podpora podnikání rozvoj peněžnictví masová proletarizace 1873 – hospodářská krize

27. Rakouské cisařství – zahr. politika • prohraná válka s Itálií (1859) → fin. krize • ozbrojená neutralita proti Rusku → mezinárodní izolace • neúspěchy → odpor k absolutismu → odvolání představitelů v čele s Bachem • kritika absolutismu → Říjnový diplom (1860) • konec absolutismu, příslib reforem, federalizace • 1866 – prusko-rakouská válka

28. Rakouské cisařství – vnitřní politika • 1861 – Únorová (Schmerlingova) ústava • zachován centralismus • neúplná konstituční monarchie • říšská rada (omezení zemských sněmů) • volební systém – ani všeobecné ani rovné • 1861 – císařský patent • 1863 – platnost únorové ústavy na čas pozastavena

29. Rakouské cisařství – společnost Alexander Bach • bachovský absolutismus • proti demokratickým a národním hnutím • útlak, pronásledování, perzekuce, udavačství • potlačen kulturní život • umlčení vedoucích osobností • pád bach. absolutismu • 1.1.1861 – 1. číslo Národních listů (J. Grégr) → nástin českého programu (Rieger)

30. Rakouské cisařství – společnost • česká politická reprezentace – pasivní opozice • 2 křídla politické reprezentace • staročeši (F. Palacký, F. L. Rieger aj.) • mladočeši (Karel Sladkovský, Julius Grégr, Jan Neruda, Jakub Arbes, Josef V. Sládek)

31. Rakouské cisařství – hospodářství české země průmyslově nejvyspělejší dělnické kolonie 12 – 15ti hodinová pracovní doba + nízké mzdy → sociální napětí 1869 – 1. česká banka – Živnostenská banka

32. Rakouské cisařství – kultura Riegrův slovník naučný - 11 svazků 1864 – pravidelná česká představení v Prozatímním divadle 1862 – TJ Sokol – M. Tyrš aj. Fügner Májovci – Neruda, Hálek, Arbes… 1867 – rakousko-uherské vyrovnání → Předlitavsko + Zalitavsko Unie 2 států s různou ústavní praxí

33. Rakousko uherské vyrovnání 1867

34. Rakousko • 1867 – prosincová ústava → parlamentní stát, svoboda podnikání, slova, shromažďování, tisku, vyznání • císař nebyl odpovědný parlamentu • zřízen říšský zemský soud • 1868 všeobecná branná povinnost (3 roky) • 1869 povinná osmiletá školní docházka

35. Uhersko Částečná samostatnost – vlastní vláda Silná maďarizace → 1868 – národnostní zákon – jediný maďarský národ Zrušena slovenská gymnázia a Matice slovenská 1879 - Maďarština povinně i v ZŠ Sblížení Čechů a Slováků

36. „Česká otázka“ Politika - doposud prorakouská orientace → pocit křivdy (vyrovnání jen pro Uhry) → 1867 – delegace do Moskvy – přijati carem, ale nepochopeni → 1. pokus samostatné zahraniční politiky 1867 – masová demonstrace – převoz klenotů 1868 – manifestační ráz položení základního kamene ND

37. „Česká otázka“ 1868 – manifestace na památných místech Čechy nejvyspělejší z Předlitavska → neklid ohrožuje říši Jednání o českém vyrovnání → 1871 – fundamentální články – protesty českých Němců a uherských politiků – neúspěch Politika pasivní opozice – rozštěpení české politiky

38. „Česká otázka“ • Národní strana (staročeši) – pasivní opozice • Národní strama svobodomyslná (mladočeši) – proti pas. opozici • tiskový orgán – Národní listy • shodné tj. liberální zaměření X mladočeši radikálnější a demokratičtější • 1878 – konec pasivní rezistence

39. „Česká otázka“ memorandum státoprávní ohražení → nerezignují na čes. státní právo, mění strategii staročeši – „drobečková politka“→ → 1880 Sremayerova jazyková nařízení 1882 – rozdělení Karlo-Ferdinmandovy univerzity na českou a německou vyjednávání staročechů s Němci – punktace – porážka staročechů

40. politická diferenciace 1878 – Českoslovanská strana sociálně demokratická dělnická 1894 – křesťansko sociální strana 1897 – národně socialistická strana 1899 – agrární strana 1900 – realistická strana