Pozornost, vědomí

1. Pozornost, vědomí

2. VĚDOMÍ úroveň řízení a zaměřenosti jedince i jeho reálné aktivity ve smyslu zachování časové kontinuity, selektivity a osobní integrity; stav aktivace projevující se určitou bdělostí; podmínka průběhu většiny psychických funkcí a projevu psychických vlastností; má subjektivní charakter;

3. ROVINY VĚDOMÍ • prožívání aktuálního duševního dění • uvědomování prožívaného • uvědomování sebe sama

4. příklad: • prožívání aktuálního duševního dění – vnímám výklad látky v hodině • uvědomování prožívaného – reflektuji, že mne to zajímá či nudí, jak se při tom cítím • uvědomování sebe sama – reflektuji při tom, kdo vlastně jsem, když takto přemýšlím a vnímám věci kolem sebe

5. Stupně aktivace: • nízká aktivace – spánek, zpomalení dechu a srdeční frekvence, útlum mozkové kůry; • snížená aktivace – přechod mezi bdělostí a spánkem, obtížný pohyb, únava; • střední aktivace – pocit svěžesti, dobrá pohoda, schopnost soustředění; • zvýšená aktivace – napětí při náročných výkonech, pozornost zesílena; • vysoká aktivace – chystání k maximálnímu výkonu, zvýšené napětí svalů, rychlý tep, dech, silné podráždění;

6. aktivaci zvyšují: nové podněty, stimulátory: přirozené, umělé; • aktivaci snižují: dlouhodobé podněty, nedostatek podnětů;

7. NEVĚDOMÍ prožitky, které si nelze uvědomit nebo byly vědomé a zapomínáním či obranným mechanismem jsou vytěsněny;

9. NEVĚDOMÍ • individuální ( Freud) – potlačené nepřijatelné tendence; • rodinné – rodinný mýtus; • kolektivní ( Jung) – zdroj zkušenosti lidstva, mýty, pohádky, archetypy;

10. POZORNOST psychický stav, funkce vědomí, které zaměřuje určitým směrem a eliminuje tak jiné potenciální obsahy, mechanismus regulace psychické aktivity; charakterizovaná: zaměřeností, soustředěností a délkou trvání;

11. POZORNOST • bezděčná, spontánní – vyvolána podněty, které jsou samy o sobě významné; • záměrná – předchází ji rozhodnutí, na základě úmyslu;

12. vlastnosti pozornosti: • koncentrace– intenzita soustředění; • tenacita – schopnost udržet, kolísání – oscilace, fluktuace; • distribuce – rozsah pozornosti, výběrovost ; • vigilita– pružnost pozornosti, přenášení pozornosti;

13. příklad • koncentrace– jak se soustředím na porozumění toho, co znamená pojem „pozornost“, do hloubky; • tenacita – jak dlouho se na toto téma vydržím soustředit; • distribuce – na kolik prvků naráz se dokážu soustředit (na řeč učitel, svůj zápis…); • vigilita – když přejdeme na nové téma, jak rychle se přeorientuji;

14. faktory ovlivňující funkci pozornosti: • prostředí – vlastnosti podnětů, porozumění situaci; • subjektivní – aktuální stav, potřeba a postoje;

15. zařaď psychický jev do systému • proces • probíhá v čase • stav • je udržován • vlastnost • stálá součást psychiky

16. otázky • jaký je vztah vědomí a pozornosti • jaký je poměr vědomého a nevědomého • jaký mám teď stav aktivace • změní se, když učitel řekne, že se teď napíše test na téma z minulé hodiny • co teď ovlivňuje moji pozornost • s jakým psychickým jevem se pojí záměrná pozornost

17. jak se při řízení auta projeví jednotlivé vlastnosti pozornosti • koncentrace • tenacita • distribuce • vigilita

18. o které vlastnosti pozornosti jde • učitel se soustředí na výklad látky a zároveň sleduje aktivitu žáků; • distribuce • plně se soustředíme okolo 20 minut • tenacita • zapisuji do třídní knihy a žák položí otázku, na kterou je třeba odpovědět • vigilita • která vlastnost zatím nebyla uvedena ? • koncentrace

19. Použité zdroje PLHÁKOVÁ, A.: Učebnice obecné psychologie, Academia, Praha 2005. ISBN 80-200-1387-3 VÁGNEROVÁ, M.: Základy psychologie, Karolinum, Praha 2005. ISBN 80-246-0841-3 osobní poznámky ze studia Psychologie na FSS MU Brno Pokudneníuvedenojinak, jsoupoužitéobjektyvlastníoriginálnítvorbouautora.