BOTANIKA ROSTLINNÁ PLETIVA

1. BOTANIKAROSTLINNÁPLETIVA Soubory buněk stejného typu a stejné funkce

2. Typy pletiv podle tvaru buněk • Soubory buněk, které mají přibližně stejný tvar i velikost a vykonávají stejné funkce se souborně nazývají pletiva. Třídíme je obyčejně podle tvaru, přítomnosti či nepřítomnosti mezibuněčných prostor a tlouštky buněčných stěn na čtyři hlavní: • parenchym • prosenchym • kolenchym • sklerenchym Botanika - Rostlinná pletiva

3. Parenchym Botanika - Rostlinná pletiva

4. Sklerenchym Botanika - Rostlinná pletiva

5. Kolenchym Botanika - Rostlinná pletiva

6. Prosenchym Cévy - tracheje Sítkovice Botanika - Rostlinná pletiva

7. Rostlinná pletiva - dělení • Podle vzniku • Pletiva pravá • Pletiva nepravá • Pletiva smíšená • Podle funkce • Dělivá – meristématická • Krycí • Provětrávací • Vodivá • Zásobní • Zpevňovací Botanika - Rostlinná pletiva

8. Meristémy • Dělivá pletiva • Jejich buňky se stále množí, zajišťují rostlině růst (na vrcholcích stonků i kořenů = pletivo dělivé vrcholové). Směrem od vrcholu dělení postupně ustává a pletivo dostává ráz trvalého pletiva. Dělí-li se v některých orgánech trvalé pletivo, jde o pletivo dělivé druhotné. Botanika - Rostlinná pletiva

9. Meristémy • Druhotná dělivá pletiva – sekundární meristém • Druhotné dřevo a lýko: KAMBIUM • Druhotná kůra: FELOGEN • Umožňují druhotné tloustnutí stonku dvouděložných rostlin (letokruhy dřevin). Botanika - Rostlinná pletiva

10. Kambium – druhotné dřevo Botanika - Rostlinná pletiva

11. Kambium Felogen Botanika - Rostlinná pletiva

12. Pletiva krycí • Pokožka (epidermis), buňky ploché, k sobě přimknuté, bez chlorofylu. • Vnější strany buněk jsou tlusté, pokryté kutinem (kutikula) - zajišťují pro plyn a vodu neprostupnost. • Výměna je proto zabezpečena pomocí stomat (průduchů) - 2 buňky tvaru jitrnic se mezibuněčnou štěrbinou. • Napětí stěn a velikost větrací štěrbiny závisí na vnější vlhkosti: při velké je štěrbina široká, při malé úzká. • Rostliny mají průduchy většinou na spodní straně listů, jen splývavé listy vodních rostlin na vrchní straně a jednoděložné rostliny na obou stranách. Botanika - Rostlinná pletiva

13. Pokožka • Epidermis • Je to pokožka nadzemní části rostliny. Buňky mívají vnější stranu buněčné stěny ztlustlou a pokrytou kutikulou (vytváří ji bílkovina kutin, je téměř neprostupná pro vodu a plyny, nejsilnější je u rostlin suchých stanovišť ). Kutikula bývá někdy ještě pokryta vosky, které tvoří souvislý povlak (ojínění švestek, listů cibule). Buňky epidermis neobsahují chlorofyl, ten mají jen buňky průduchů, které jsou v epidermis rozmístěny. • Rhizodermis • Pokožka kořene, nemá ztlustlé buněčné stěny ani kutikulu. Botanika - Rostlinná pletiva

14. Pokožka • Pokožka nadzemních částí rostliny (prýtu) EPIDERMIS • Pokožka podzemních částí rostliny RHIZODERMIS Epidermis Rhizodermis Botanika - Rostlinná pletiva

15. Pokožka Epidermis Rhizodermis Botanika - Rostlinná pletiva

16. Útvary na pokožce • Papily – sametový vzhled (violka, růže, maceška) • Trichomy • Vícebuněčné • Jednobuněčné • Žahavé • Absorpční • Krycí • Žlaznaté • Metamorfózou trichomů vznikají ostny (růže) Botanika - Rostlinná pletiva

17. Jednobuněčné trichomy • Stonek muškátu Jednobuněčné trichomy Botanika - Rostlinná pletiva

18. Krycí vícebuněčné trichomy Vícebuněčné trichomy Botanika - Rostlinná pletiva

19. Absorpční trichomy • Láčkovka • Rosnatka Botanika - Rostlinná pletiva

20. Žahavý trichom kopřivy dvoudomé • Buněčná stěna hrotu trichomu je inkrustována křemičitany a je velmi náchylná na mechanické poškození. Dojde-li ke kontaktu s živočichem, konec trichomu se snadno ulomí. Botanika - Rostlinná pletiva

21. Buněčná ústa - stomata 2. Trichomy Buňky pokožky spodní části listu 1. Buněčná ústa Botanika - Rostlinná pletiva

22. Stomata Botanika - Rostlinná pletiva

23. Turgor • Napětí v rostlině se nazývá turgor. • Je ovlivněno vlhkostí v rostlině – při dostatku vláhy – rostlina má velké napětí – buněční ústa se otevírají – přebytek vlhkosti se vyloučí v podobě vodních par. • Při nedostatku vlhkosti – rostlina vadne – buněčná ústa se zavírají – brání rostlině ztrácet H2O. Botanika - Rostlinná pletiva

24. Gutace - slzení • Vytlačování přebytečné vody (v kapalném stavu) vodními skulinami – hydatodami. Hydatody Botanika - Rostlinná pletiva

25. Význam stomat • Hospodaření s vodou • Výměna plynů - transpirace • Termoregulace Botanika - Rostlinná pletiva

26. Druhotná krycí pletiva • Felogen = druhotná kůra – vzniká působením druhotného dělivého pletiva (původně trvalé pletivo, které se začalo dělit). • Hladká kůra (buk) – nový felogen se rovnoměrně včleňuje mezi původní pletivo. • Borka (dub) – nová kůra roztrhává povrchový korkový plášť. • Korek – izolace před chladem a vysýcháním. • Lenticely – provětrávací otvory pro vnitřní pletiva v zimě kryta korkovou zátkou. Botanika - Rostlinná pletiva

27. Felogen – druhotná kůra Dub letní - borka Buk lesní – hladká kůra Botanika - Rostlinná pletiva

28. Pletiva vodivá a zpevňovací • U nižších rostlin nejsou vyvinuta. • Umožňují rozvádění živných roztoků v rostlině. • Soustava cévních svazků ve stonku a kořeni tvoří střední válec. • V čepeli listů se projevuje jako žilnatina - nervatura. • Kromě vodivé funkce má funkci zpevňovací. Botanika - Rostlinná pletiva

29. Cévní svazek • Skládá se z části dřevní a lýkové. • Dřevo – cévice a cévy (XYLÉM) • Lýko - sítkovice (FLOÉM) • Cévy i sítkovice jsou doprovázeny doprovodnými pletivy (parenchym, prosenchym, sklerenchym). Botanika - Rostlinná pletiva

30. Vznik a typy cévních svazků • Dělením prvotního dělivého pletiva Prokambia • Cévní svazky – uzavřené (jednoděložné rostliny – stonek netloustne. • Působením druhotného dělivého pletiva Kambia • Cévní svazky – otevřené (dvouděložné a nahosemenné rostliny) – stonek druhotně tloustne. Botanika - Rostlinná pletiva

31. Vodivá a zpevňovací pletiva • KAMBIUM – druhotné dřevo a lýko Botanika - Rostlinná pletiva

32. Průřez stonkem jednoděložné rostliny Cévní svazky jednoděložné rostliny Botanika - Rostlinná pletiva

33. Letokruhy – dvouděložnéa nahosemenné rostliny • Letokruh je útvar dřevin, který vzniká při nestálém růstu dřeviny do šířky. Jeden letokruh odpovídá jednomu růstovému období. • Letokruh je zpravidla rozdělen na dvě části: • Jarní dřevo je obvykle světlejší a měkčí část v letokruhu. Póry (cévy a cévice = tracheje a tracheidy) mají větší průměr než u letního dřeva. • Letní dřevo je tmavší a obvykle tvrdší část letokruhu. Botanika - Rostlinná pletiva

34. Letokruhy – dvouděložnéa nahosemenné rostliny Letokruhy na příčném řezu kmenem tohoto Dubu letního ukazují na stáří 21 let. Botanika - Rostlinná pletiva

35. Typy cévních svazků • Podle vzájemného postavení floému a xylému • Soustředné • Paprsčité • Bočné • Dvojbočné 1 4 2 1 3 Botanika - Rostlinná pletiva

36. Základní pletiva • Pletivo asimilační • Pletivo zásobní • Pletivo vodní Botanika - Rostlinná pletiva

37. Opakování • Kde se nachází průduchy u listu dvouděložné rostliny? • Jaká je funkce stomat? • Jak se nazývá pletivo s velkými buňkami naplněnými základní cytoplazmou a s tenkými buněčnými stěnami? • Charakterizujte sklerenchym. • Jaké znáte sekundární meristémy? Botanika - Rostlinná pletiva

38. Felogen Kambium Lenticely Stomata Trichomy Rhizodermis Epidermis Druhotné dřevo a lýko Druhotná kůra Buněčná ústa Čočinky Chlupy Pokožka kořene Pokožka prýtu Přiřaďte pojmy Botanika - Rostlinná pletiva

39. Vyhodnocení • b • a • d • c • e • f • g Botanika - Rostlinná pletiva

40. Použité zdroje • http://www.sitebelt.com • http://www.ualr.edu • http://old.mendelu.cz • http://cs.wikipedia.org/wiki • Kol. autorů: Přehled biologie. SPN, Praha, 1987 Botanika - Rostlinná pletiva