1 / 65

Chřipka a respirační infekce

Chřipka a respirační infekce. Eva Žamapchová. Chřipka a ostatní respirační infekce. Respirační infekce jsou nejčastější příčinou onemocnění Je nutné rozlišovat chřipku (influenza) a ostatní respirační infekce

cais
Télécharger la présentation

Chřipka a respirační infekce

An Image/Link below is provided (as is) to download presentation Download Policy: Content on the Website is provided to you AS IS for your information and personal use and may not be sold / licensed / shared on other websites without getting consent from its author. Content is provided to you AS IS for your information and personal use only. Download presentation by click this link. While downloading, if for some reason you are not able to download a presentation, the publisher may have deleted the file from their server. During download, if you can't get a presentation, the file might be deleted by the publisher.

E N D

Presentation Transcript

  1. Chřipka a respirační infekce Eva Žamapchová

  2. Chřipka a ostatní respirační infekce • Respirační infekce jsou nejčastější příčinou onemocnění • Je nutné rozlišovat chřipku (influenza) a ostatní respirační infekce • I když jsou považovány za banální infekce, jsou významnou příčinou úmrtí (v ČR řádově až tisíce úmrtí ročně)

  3. Virus chřipky • RNA virus z čeledi Orthomyxoviridae • obalený virus, velikost 80-120 nm • povrchové antigeny • hemaglutinin (H) • neuraminidáza (N) • není cytotoxický • kompletuje se až pučením přes membránu b. • přežívají v zaschlých kapénkách hlenu při pokojové teplotě

  4. Virus chřipky • Lidské druhy A, B, C • Řada zvířecích typů A (kachna, kur, prase...) • Jednotlivé druhy se liší nukleoproteinem • Povrchové antigeny jsou proměnlivé • Antigenní shift • velká změna povrchových antigenů chřipky A • Antigenní drift • menší změna ve struktuře povrchových antigenů chřipky A nebo B

  5. Antigenní shift Změna typu povrchového antigenu ptačí viry prasečí viry lidské viry H1-H15 rekombinace H1-H3 N1-N9 lidských a ptačích N1-N2 K této změně (rekombinace, „reassortment“) dochází v intervalu10-30 let - poslední v roce 1968-9

  6. Antigenní drifty • Objevují se každý rok • jsou u typů A i B, méně u typu C • imunita mezi driftovými variantami je částečně zkřížená

  7. Imunita • Protilátky proti povrchovým antigenům i nukleoproteinu • neutralizační účinek mají hlavně protilátky proti hemaglutininu • Cytotoxické CD8 lymfocyty • Imunita je druhově a typově specifická • není celoživotní, klesá s driftovou změnou viru

  8. Virus chřipky A • Typy podle neuraminidázy a hemaglutininu • H1 N1 (španělská chřipka 1918-19) • H2 N2 (asijská chřipka 1957) • H3 N2 (hongkongská chřipka 1968) • H1 N1 (reintrodukován 1977) • H1 N1 (2009 pandemic „new variant“) • V současnosti kolují typy H1 N1 a H3 N2

  9. Pandemická varianta H1 N1 • Objevil se začátkem 2009 USA, Mexiko • Má RNA lidských i prasečích kmenů • jde o kmen, u kterého jsou prokazatelné sekvence prasečí H1 N1, lidské H1 N1 a H3 N2 • Antigen H1N1 nové varianty je odlišný od H1N1 epidemické, imunita není zkřížená • Mezilidský přenos běžný • Průběh i smrtnost podobná, jako u epidemické chřipky

  10. Rizika pandemie chřipky • Velký počet nemocných v krátkém časovém úseku (riziko ochromení zdravotnictví, zásobování, dopravy apod.) • Finanční náročnost (léčby i výpadku hospodářství) • Smrtnost (% úmrtí z infikovaných) 0,5-1% • Úmrtnost (počet zemřelých na počet obyvatel) závisí na počtu infikovaných

  11. Prognózy • V současné době se z pandemické varianty H1 N1 stala běžná epidemická • Virus má zatím stále vyšší potenciál invazivity do plicní tkáně (vyšší procento pacientů s primární virovou pneumonií) • Varianty vývoje: • epidemie se bude vyvíjet jako dosud, virus bude kolovat v dalších letech jako varianta epidemické chřipky • v další vlně se průběh zhorší, zvýší se smrtnost (v současné době již málo pravděpodobná) • objeví se nová varianta viru, nelze předpovědět ani kdy, ani jak závažná

  12. Skutečnost roku 2010 a 11 • Virus H1N1 new variant koluje jako epidemický, nahradil H1N1 Chabarovsk, tvořil (2010) 98% všech infekcí • Spolu s ním koluje stále H3N2 (pouze 2%) • Klinické formy H1N1 jsou o něco mírnější, než v roce 2009 • Stal se součástí vakcíny proti „sezónní“ chřipce

  13. Ptačí kmeny s potenciální patogenitou pro člověka • Typ H5 N1 - Hong Kong 1997-2003 • 1997 epidemie na 3 drůbežích farmách -18 infekcí člověka, 6 úmrtí • 2002 a 2003 epidemie na farmách, 1 úmrtí člověka • od roku 2003-2004 epidemie v JV Asii • Typ H7 N1 - Itálie 1999-2001 • epidemie drůbeže, přenos na člověka neprokázán • Typ H7 N7 - Holandsko, Belgie, SRN 2003 • epidemie na drůbežích farmách, u lidí způsobuje konjunktivitidy, lehké flu-like infekce. 1 úmrtí. Omezený interhumánní přenos • Typ H9 N2 - Hong Kong • 2004 záchyt na farmách riziko přenosu na člověka

  14. Je typ H5 N1 hrozbou? • Za téměř 10 let se neprokázal mezilidský přenos, i když je rozšířen po celém světě • Objevila se vysokopatogenní a varianta (pro zvířata) • Je velký problém veterinární a ekonomický • V této fázi nejde o problém medicínský • Varování a epidemiologická bdělost nejsou zbytečné. Pravděpodobnost mutace stávající H5N1 je malá, ale může se objevit jiná, nebezpečná varianta, přenosná na člověka.

  15. Klinický průběh chřipky • Inkubační doba několik hodin až 2 dny • Přenos kapénkovou infekcí nebo předměty kontaminovanými sekrety nemocného • Náhlý začátek s teplotou přes 39 °C • Bolest hlavy, kloubů, svalů, zimnice • Teprve později příznaky respirační infekce • Komplikace respirační a mimorespirační • pneumonie, laryngotracheobronchitis • myositis, carditis, postižení CNS

  16. Patogeneze • Většina infekcí probíhá jako lokální infekce respiračního traktu, virémie je vzácná • Celkové příznaky jsou způsobeny interleukiny a interferonem • Generalizace je vzácná a velmi závažná (myokarditida, encefalitida)

  17. Diagnostika chřipky • Průkaz antigenu ve výtěru z nosohltanu • v laboratoři (ELISA, Imunofluorescence) záchyt agens v 50-80% • bed side testy (rychlotesty v ordinaci) záchyt agens ve 40-70% • důležitý je správný odběr a transport materiálu • významný v případě indikace léčby virostatiky • Průkaz RNA ve výtěru nebo sekretech • rychlý velmi citlivý • není běžně dostupný (zatím)

  18. Diagnostika chřipky • Kultivace • na tkáňových kulturách • virus roste bez cytopatického efektu • prokazuje se monoklonálními protilátkami nebo hemadsorpcí • záchyt závisí na odběru a transportu materiálu • na kuřecím embryu • prokazuje se hemaglutinací • záchyt závisí na odběru a transportu materiálu

  19. Serologická vyšetření • KFR z párových sér • význam hlavně pro epidemiologické účely • stanovení etiologické diagnózy • HIT • citlivý test, ale rovněž spíše pro účely epidemiologického sledování • Průkaz IgG, IgM, IgA • možnost urychlení diagnostiky

  20. Epidemiologie chřipky A • Epidemie prokázány již v19. století a dříve • V době vzniku antigenního shiftu vznikají velké pandemie s vysokou úmrtností • Při pandemii španělské chřipky zemřelo 20 milionů osob, při pandemii asijské chřipky (1957) 3-5 milionů. Smrtnost španělské chřipky byla kolem 3%, ostatních typů kolem 1% • Každoročně vznikají epidemie při kterých zemřou v ČR až tisíce osob • Vysoká nakažlivost pro vnímavé osoby • Vysoké riziko pro staré a chronicky nemocné

  21. Chřipka B • Působí menší epidemie lokálního charakteru • Nebyly popsány shiftové, jen driftové změny • Klinický průběh je obvykle méně závažný • Výskyt komplikací je nižší • Smrtnost je nízká

  22. Chřipka C • Působí většinou sporadická onemocnění • Průběh onemocnění je lehký • Klinicky se spíše podobá ostatním infekcím horních cest dýchacích

  23. Léčba chřipky • Většinou symptomatická • antivirové preparáty • amantadin, rimantadin k léčbě a profylaxi chřipky A • inhibitory neuraminidázy k léčbě a profylaxi chřipky A a B • léčba komplikací

  24. Možnosti prevence • Jedinou účinnou prevencí je vakcinace • vakcína se připravuje každoročně podle zachycených kmenů chřipky a odhadu cirkulace viru v příští sezóně • vakcína subjednotková, split, usmrcená • připravuje se živá pro intranasální podání • obsahuje kmeny chřipky A a B • Profylaktické podávání antivirotik • omezené časově, nedoporučuje se víc než 6 týdnů

  25. Ostatní virové respirační infekce • Viry parainfluenzy (typy 1-4) • RS virus • Adenovirus • Coronavirus • Rhinovirus (více než 100 typů) • Enterovirus (některé typy)

  26. Běžně diagnostikované respirační infekce • Adenovirus • kultivace je poměrně snadná • průkaz antigenu (případně i DNA) dostupný • serologie je dostupná a spolehlivá • RS virus • Kultivace obtížná ale možná • průkaz antigenu (RNA) obtížnější • serologie je dostupná a poměrně spolehlivá • Parainfluenza 1-3 • Kultivace a průkaz antigenu obtížný • serologie málo spolehlivá

  27. Adenoviry • Závažné infekce u kojenců a batolat • Adenovirové pneumonie u dětí mohou mít až smrtelný průběh • U dospělých epidemie hlavně v kolektivech (vojáci, studenti) • Častá příčina virových konjunktivitid • Specifická léčba ani prevence není

  28. RS virus • Nejzávažnější virová infekce novorozenců a kojenců - bronchiolotida • Ohroženi hlavně novorozenci nezralí a po léčbě surfaktantem • Prevence hyperimunním gamaglobulinem (rezervovaná pro extrémně ohrožené děti) • Léčba - inhalační ribavirin

  29. Viry parainfluenzy • Závažné respirační onemocnění kojenců • U starších jsou častým původcem bronchitid • Imunita je nedokonalá přechodná a typově specifická • Specifická terapie není

  30. Agens u nichž není běžně dostupná diagnostika • Rhinoviry • je jich více než 100 typů (serologie typově specifická), kultivace je obtížná, závažnost infekcí obvykle menší • Coronaviry • závažnost infekcí je obvykle menší, kultivace ani serologie se běžně neprovádí • nový Coronavirus SARS • Metapneumovirus • nově objevený původce respiračních infekcí

  31. Virové infekce horních cest dýchacích • Rhinitida, nasofaryngitida, laryngitida jsou z více než 80% virové • Angina je virová z více než 60% • Záněty středouší a dutin mají vysoký podíl virových infekcí hlavně u dětí • Většina infekcí HCD má lehký průběh a diagnostika se neprovádí

  32. Virové infekce dolních cest dýchacích • Tracheitidy a bronchitidy jsou většinou virového původu - u dětí z více než 90% • Pneumonie - podíl virových infekcí kolísá podle sezóny a epidemiologické situace mezi 10-40%. U dětí a mladistvých jsou častější virové a „atypické“ pneumonie (Mycoplasma pneumoniae, Chlamydia pneumoniae) u starších jsou častější bakteriální původci • Diagnostika pneumonií je nedostatečná

  33. Viry jako původci nových infekcí, importované nákazy

  34. Jak vznikají nové infekce • Šíření virů ze starých ohnisek při změně životního stylu (Ebola, Lassa) • Adaptace zvířecího viru na člověka (HIV) • Vznik nových mutant (Chřipka, SARS) • Vznik nových ohnisek viru (West Nile) • Reintrodukce eliminovaného viru (Polio)

  35. Hlavní příčiny šíření nových virů • Původně izolované oblasti se stávají přístupné • Většina nových virů pochází z oblasti tropických deštných pralesů • Moderní cestování zrychluje šíření virů • Velké aglomerace usnadňují šíření virů

  36. Hantavirus Sin nombre • Objevil se 1993 v Novém Mexiku • Horečnatá infekce s respiračním selháním • Virus příbuzný řadě Hantavirů • Nákaza má charakter přírodního ohniska, rezervoárem ke křečík běloocasý • Mezilidský přenos je možný, cirkulace vpopulaci bez rezervoárového zvířete není • Od té doby se objevilo několik podobných virů s různou symptomatologií (pneumonie, kardiomyopatie)

  37. Ebola (Filiviridae) • První epidemie v roce 1976 (jižní Sudán. Zair), od té doby řada epidemií 1989 (Reston), 1995 Zair,... • Hemoragická horečka, přenos úzkým kontaktem (ošetřování nemocných, úprava mrtvých, sexuální styk) • Šíření se omezí již základními ochrannými pomůckami • Rezervoár jsou opice (zpracování masa ulovených nebo uhynulých opic)

  38. Marburg (Filiviridae) • 1967 epidemie ošetřovatelů opic ve farmaceutické továrně Behring • První z hemoragických horeček způsobených čeledí Filiviridae • Přenos: kontakt s opicemi nebo pacienty v inkubační době nebo nemocnými • 2004 - 2005 epidemie v Angole

  39. Lassa, Machupo, Junin (Arenaviridae) • Rezervoár myšovití hlodavci • Hemoragické horečky s vysokou smrtností • Lassa (1969) v jižní Africe (smrtnost 10%) • Machupo (1963) v Bolívii • Junin v Argentině

  40. HIV 1 a 2 (Retroviridae) • Adaptovaný z opic (SIV) • Nyní jen interhumánní přenos • Cesta přenosu z primátů na člověka je nejasná

  41. Nipah virus, Hendra virus • Oba viry jsou zoonózy • Infekce jen chovatelů, nebyl zjištěn mezilidský přenos • Nipah - infekce chovatelů prasat v Malajsii • Hendra - chovatelé koní v Austrálii

  42. Virus SARS • Největší epidemický výskyt v posledních letech (2002-3). Začátek pravděpodobně v Číně • Původ stále nejasný (rekombinantní, zvířecí?) • Diagnostické problémy, vysoká nakažlivost • Šíření respiračním i fekálně orálním způsobem • Exportován do řady zemí světa • Domácí přenos mimo Asii byl jen v Kanadě • Další osud viru nejasný - koluje mezi zvířaty od roku 2004 nebyl zachycen u člověka

  43. Virus West Nile • Příklad viru, který se rozšířil mimo původní hranice • Původní rozšíření Eurasie a Afrika • Původce lehkých i těžších meningoencefalitid • Rezervoár ptáci, vektor komár (Culex) • Prokázána celoroční perzistence viru v USA a Kanadě • Biotop se rozšiřuje

  44. West Nile virus 1999

  45. West Nile virus 2000

  46. West Nile virus 2001

  47. West Nile virus 2002

  48. Monkeypox virus • Epidemie v USA 2003 • Virus importován z Afriky přes obchod s domácími mazlíčky (Gabunská krysa) • Šířil se i přes místní hlodavce (psouny) • Problém diferenciální diagnózy (neštovice)

  49. Importované členovci přenášené infekce • Alfaviry • hostitel obratlovci (ptáci), přenašeč komár, člověk jen příležitostný hostitel • Flaviviry • hostitel různí obratlovci, přenašeči komáři nebo klíšťata, člověk příležitostný nebo významný hostitel • Bunyaviry • hostitel různí obratlovci, přenašeči komáři, klíšťata nebo bez přenašečů, některé izolované jen z členovců

More Related