Metodický aparát logistiky

1. Metodický aparát logistiky Jaromír Štůsek

2. Postupy k řešení problému • Empiricko – intuitivní – založený na: • zkušenostech z čehož vyplývá: • Vhodný pro opakující se situace • Intuici – okamžitá dispozice řešitele = úspěch • Logický úsudek – • Časově ohraničené informace (nemusí být v paměti již pro vyřešení problému) • Neschopnost zformulovat správný závěr za každých okolností

3. Znaky tohoto přístupu • Subjektivnost – rámec individuálních zkušeností • Obtížně porozumění postupu a závěrů jinou osobou • Neformalizovanost • Neexistence dokumentace postupu řešení • Nemožnost dokázat správnost vyvozených závěrů

4. 2. Algoritmický – založený na exaktních zpravidla matematických metodách Hlavními znaky jsou: • Formalizace úlohy – systémové řešení problému – modelové řešení • Kvantitativní vyjádření – pomoci modelů tzn. Objektivnost a jednoznačnost postupu • Algoritmizace - tvorba stabilních postupů

5. 3. Heuristický – založený na hledání postupů a metod pro řešení nových a neznámých problémů Hlavními znaky: • Algoritmický přístup – doplněn o nedeterministické kroky řešení – možnost návratu na začátek řešení úlohy • Vědomá integrace intuitivních a exaktních metod př. • Intuitivní formulace variant řešení doplněné a ověřené exaktními postupy a metodami • Možnosti simulace – • Expertní systémy

6. Výběr metod pro řešení v logistice Na základě: • Druhu rozhodování • Jistoty - vhodné exaktní metody spojené s algoritmickým přístupem • Metody operačního výzkumu • Metody matematicko-statistické • Metody založené na modelování • Neurčitosti – nové neřešené problémy – neznáme pravděpodobnost chování • Metody s heuristickým přístupem • Expertní metody – rozhodování se převádí na dru rozhodování za nejistoty • Nejistoty – metody tvořivého myšlení – brainstorming, delfská metoda, hodnotová analýza

7. 2. Druhu problému či fáze řešení • Analýza procesů • Matematické statistické metody • Operačního výzkumu • Systémová analýza • Teorie grafů • Systémové inženýrství • Řízení a vyhodnocování procesů • Metody nákladových propočtů • Analýza užitku

8. Systematický přístup Charakterizován: • Shromáždění všech vstupních informaci • Utřídění informací do tabulek a formulářů • Prověření a zpracování informací • Provedení rozboru a výpočtů • Prezentování výsledků Problém je řešen: • Od celku směrem k detailnímu problému týkajících se jednotlivých částí • Řešení se postupně spřesňuje • Varianty a faktory jsou podrobeny objektivnímu hodnocení pomoci kritérií a škál

9. Metoda faktorové analýzy Vícerozměrné statistické analýzy: • Tvorba hypotéz • Systematizující intuitivní přístup • Výhoda tam • Kde složitost vztahů vede k tvorbě nevhodných subjektivních formulací hypotéz • Cílem faktorové analýzy je odvodit hypotetické veličiny – faktory z množství pozorovaných proměnných • Faktory jsou neměřitelné veličiny jevů – stojící v pozadí a odhalují se až analýzou

10. Zkoumáme jaká je nejjednodušší struktura která dostatečně přesně reprodukuje a vysvětluje daný jev (data) • Výsledkem faktorové analýzy jsou faktorové matice • Řádky - pozorované jevy • Sloupce - faktory • Jednotlivé hodnoty udávají, do jaké míry je ten jev vysvětlen společným faktorem – většinou se pozorovaný jev dá vysvětli více společnými faktory • Využívá se korelační matice

11. Metodický postup projektování logistického systému • Zpracování strategie logistického systému podniku • Přístup – prognostický • Metody – prognostické přístupy • Explorativní – vycházející ze známých tendencí a určující možnosti a směry vývoje objektu prognozy • Normativní - vycházejí z daných cílů a hledají varianty cest – k dosažení těchto cílů • Integrální – spojující oba předchozí

12. Prognostické metody • Metoda analogie – přenos závěrů z jednoho objektu na druhý • Analogie biologická – zákonitosti vývoje organismu – pořadí vývoje vývojových cyklů • Analogie historická – hledání podobnosti vývoje prognózovaného jevu s jiným jevem jež proběhl v minulosti • Metoda brianstormingu – expertní metoda založená na diskusi expertů

13. Prognostické metody • Metoda delfská – expertní metoda – porovnávání prognózních odhadů odborníků • Metoda extrapolace – metoda prodlužování historických jevů • Metoda modelového generování prognostických variant – vyjádření vztahů • Vývojových ukazatelů – vývoje daného systému • Zpracování variant předpokládaného vývoje • Přechod od cílové varianty rozvojových představ (které nejsou např. realizovatelné) až směrem k návrhové variantě – vyjadřuje koncepční záměr

14. Projektování log.sytémů 2. Navržení a zpracování projektu logistického systémů • Přístup systémový • Metody – systémového modelování – expertní systémy, simulace • Přístup systematický – dílčí metody pro rozmisťování, určování kapacit, počty výrobních prostředků, počty pracovníků

15. Projektování log. systému 3. Realizace logistického systému podniku • Přístup systematický • Metody pro slaďování činností • Metody síťových grafů • Gantuv diagram apod. 4. Rutinní provoz log.systému • Přístup kombinovaný • Metody - controllingu

16. Síťový graf • Hranově orientovaný síťový graf • Znázornění činnosti se používá ohodnocené orientované hrany -šipkami • Uzly představují okamžik začátku a konce činnosti • Možné použit fiktivní ohodnocené hrany – fiktivní činnosti

17. Síťový graf • Uzlově orientovaný síťový graf • Znázornění činností - představují ohodnocené uzly • Orientované hrany představují závislosti mezi činnostmi • Nejrozšířenější způsob znázornění

18. 1 uzel hrana 2 ohodnocení hrany 2 6 9 4 5 4 3 3 Uzly a hrany síťového grafu

19. Pravidla pro tvorbu síťových grafů • Musí mít začátek (okamžik zahájení práce) a jediný konec • Všechny činnosti musí být propojeny • Činnosti musí postupovat jen jedním směrem • Časové údaje musí být u všech činností uvedeny ve stejných jednotkách • Složité činnosti (dílčí operace) mohou probíhat paralelně • Možno doplnit fiktivními činnostmi

20. Metoda CPM (Critical Path Method)- deterministická metoda • Rozložení složité činnosti do řady dílčích činností a vymezit uzlové body mezi jedn.činnostmi • Hranově definovaný síťový graf • Činnosti – dílčí aktivity které je třeba provést • Probíhají sériově • Paralelně - zde mohou existovat fiktivní činnosti (čas trvání je 0) • Uzly – okamžik zahájení či ukončení činností • Výchozí uzel je 0 a ostatní 1,2,3….

21. Vytvoření síťového grafu (strukturní diagram) • Věcnou a časovou návaznost mezi jedn.činnostmi • Získání základních časových hodnot • Vychází se z objemu prací a norem • U každé činnosti se určí: • Nejdříve možný začátek ti(0) • Nejdříve možný konec tj(0) = ti(0) + yij • Nejpozději nutný začátek ti(1) = tj(1) – yij • Nejpozději nutný konec tj(1) • Mezi body ti(0) a tj(1) jsou možné posuny činností

22. Na základě uvedených časových hodnot se stanoví • Kritická cesta a rezervy u těch činností, které neleží na kritické cestě • Kritická cesta je sled činností , které je nutno dodržet a které nemají žádnou časovou rezervu • Provedení analýzy kritické cesty • Možnosti zkrácení

23. Metoda PERT (Program Evalution and Review Technique– stochastická metoda • Cílem je dát objektivní podklady pro odhad pravděpodobností dodržení termínu složitých programů a projektu • Dobu trvání jednotlivých činností nelze přesně určit (existuje určitá pravděpodobnost) např. při řízení projektů, ve výzkumu a vývoji apod.

24. Postup stejný jako u CPM pouze rozdíl je: • Při plánování časového trvání (čas náhodná proměnná) • Čas nejpravděpodobnějšího trvání činností (m) (vyskytuje se nejčastěji – modus) • Čas nejkratšího trvání činností (a) (optimistický odhad) • Čas nejdelšího trvání činností (b) (pesimistický odhad) • Všechny tyto hodnoty jsou zatížený určitou chybou • Očekávaný čas trvání činností te – střední hodnota proměnné a spolu s rozptylem charakterizuje rozdělení náhodné proměnné • Rovněž se propočítávají časy nejdříve možný začátek(Te) a nejpozději nutný konec (TL)

25. Výpočet nejpravděpodobnější doby trvání to + 4tn + tp T = 6 Kde : to – optimistická délka trvání činnosti tn – normální tp - pesimistická

26. Ganttův diagram • (též harmonogram, úsečkový diagram) • Slouží ke kalendářnímu plánování • K evidenci plnění prací • Každá činnost dva a více řádků – plán a skutečnost