200 likes | 347 Vues
DIGITÁLNÍ UČEBNÍ MATERIÁL. Sídla a osídlení. Geografie sídel – zabývá se rozložením sídel v krajině jejich velikostí, vnitřní strukturou Sídlo - seskupení sídelních jednotek včetně hospodářských objektů a dopravních zařízení na určitém prostoru Historie
E N D
Geografie sídel – zabývá se rozložením sídel v krajině jejich velikostí, vnitřní strukturou Sídlo -seskupení sídelních jednotek včetně hospodářských objektů a dopravních zařízení na určitém prostoru Historie - dlouhodobý proces – utvářely se během několika staletí
Rozdělení sídel - podle doby užívání • sídla přechodná • jednoduchá (Mongolové, kmeny v Africe, Indiáni) b) moderní montované domky pro výzkumné a vědecké stanice (Antarktida, Grónsko, Rusko) • sídla trvalá • venkovská • městská
a) Trvalá sídla - venkovská = starší typ osídlení, vychází z přírodních podmínek a je spojen se zemědělstvím Členění: • rozptýlená – půda je rozdělena na velké pozemky, které obvykle obhospodařují různé farmy – Kanada, USA, J. Amerika, Austrálie, Skandinávie • skupinová - půda je rozdělena na menší pozemky - typické pro evropský venkov 1. liniový typ– sídla jsou rozložena podle komunikační osy – silnice, vodní tok, cesta 2. návesní typ– centrem je náves – náměstí kolem něho jsou seskupena sídla
Funkce venkovských sídel • Výrobní – původní – zemědělsko-produkční – dnes postupně ztrácí význam • Obytná – typické – odchod z města • Rekreační – část staveb, zachování kulturních tradic • Udržování krajiny – zachování přírodních prvků – udržení ekologické rovnováhy
b) Městská sídla - historicky mladší typ osídlení – od starověku – Řím, Athény, nejstarší - Jericho (Izrael) - v Evropě hlavně středověk - koncentrace řemesel, obchodu (trh) + významná funkce obranná - 19. století – rozvoj průmyslu - města podle dopravní polohy (vhodně u dopravního tahu - železnice) nebo blízko naleziště nerostných surovin – dnes z těchto měst aglomerace URBANIZACE • Proces nárůstu městského obyvatelstva, koncentrace osob ve městech – znamená jejich rozvoj a růst, širší pojetí – změna způsobu života Stupeň urbanizace = podíl městského obyvatelstva na celkové populaci SUBURBANIZACE - Proces stěhování obyvatel z města do jeho zázemí – satelity
Město - kritéria pro posuzování populační velikost – počet obyvatel počet obyvatel pracujících mimo zemědělství (průmysl, služby) charakter zástavby – podíl vícepatrových domů
Metropole – hlavní město země, státu Světová metropole – největší města světa City – jádro města, centrum úřadů, bank, služeb (nemá obytnou funkci) Aglomerace – srůstání města s okolními sídly – vzniká veliké území propojené intenzivními hospodářskými a obslužnými procesy s hustou osobní a nákladní dopravou (Tokio, Bombaj, Londýn, Paříž…)
Typy aglomerace: 1. Konurbace – souměstí– spojení více městských jader – spojení několika aglomerací, měst – hustě propojené dopravním systémem a funkčními vztahy Př. Porůří – Duisburg, Essen, Dortmund 2. Megalopole (megapole)– vzájemně prorůstající se konurbace, aglomerace, přilehlá sídla – mezi nimi obvykle zůstává určitý podíl volné plochy Př. Bo-wasch – zahrnuje Boston, New York, Philadelphie, Baltimore, Washington Tokajdó – Tokio, Chiba, Yokohama - přes 52 mil. obyvatel – přes 40 % obyvatelJaponska
Problémy aglomerací • obrovská spotřeba vody • znečištění ovzduší a vznik smogu, inverze • zhoršená kvalita vodních toků • hluk • likvidace domovních odpadů • nedostatek zeleně to vše se podepisuje na špatném zdravotním stavu obyvatel(civilizační choroby, nižší průměrný věk, astma, alergie, psychické problémy)
Vnitřní struktura měst Město – koncentruje mnoho funkcí, které se od sebe postupně oddělují --- město se strukturuje do částí: A) EVROPSKÁ MĚSTA 1. historické jádro – většinou středověký původ – charakteristické stavby – dnes reprezentativní fce 2. městské centrum – moderní část – obchody, hotely, banky, další instituce - fce administrativní a obchodní 3. zóny starých průmyslových podniků – blízko centra – dnes nutná rekonstrukce a modernizace
4. Zóna bydlení – členěná podle sociálního postavení – bohatá vrstva, střední vrstva, chudší sociální skupiny 5. Průmyslové zóny – moderní průmyslové areály – okraje měst 6. Nákupní zóny – koncentrace obchodních moderních jednotek 7. Suburbánní oblast - za administrativními hranicemi města – zóna bydlení – předměstské bydlení
B) AMERICKÁ MĚSTA • Odlišně – vznik na zelené louce – nemají historická jádra • obchodní centra = mnohopodlažní (mrakodrapy), • rozsáhlejší suburbánní zóny • dokonalejší propojení komunikacemi (dálnice) C) MĚSTA ROZVOJOVÝCH ZEMÍ - dnes prudký rozvoj – technická infrastruktura (sítě) nestačí - centrum moderní X okrajové části = chudinské čtvrti ( vysoký podíl přistěhovalců) – slumy, favely, ranchos
Použitá literatura: • Bičík I.: Hospodářský zeměpis - Globální geografické aspekty světového hospodářství, 1. vyd. NČGS, Praha 2005, ISBN 80-8634-52-6, s. 15 - 20 • Obrázky a grafy: Obr. č. 1 - Bičík I.: Hospodářský zeměpis - Globální geografické aspekty světového hospodářství, 1. vyd. NČGS, Praha 2005, ISBN 80-8634-52-6, s.15 Obr.č. 2 - Bičík I.: Hospodářský zeměpis - Globální geografické aspekty světového hospodářství, 1. vyd. NČGS, Praha 2005, ISBN 80-8634-52-6, s. 15 Obr. č. 3 - Bičík I.: Hospodářský zeměpis - Globální geografické aspekty světového hospodářství, 1. vyd. NČGS, Praha 2005, ISBN 80-8634-52-6, s. 19