Liberalizace energetického trhu a vazby na podnikatelské prostředí ČR

1. Liberalizace energetického trhu a vazby na podnikatelské prostředí ČR Svaz průmyslu a dopravy ČR

2. Pohled podnikatelského sektoru na klíčové problémy energetického hospodářství ČR Nestabilní státní energetická strategie • Státní energetická koncepce (SEK 2004) – priority, cíle a dlouhodobý výhled SEK poskytovaly podnikům základní informace o podmínkách hospodaření a o dlouhodobé nabídce zdrojů energie. • Programové prohlášení vlády – shoda v prioritách energetické efektivnosti,v úsporách energie, ve využití OZE. Nesoulad ve strategii rozvoje zdrojů energie – blokace rozvoje hnědého uhlí a výstavby nových jaderných bloků vede k zastavení projektů obnovy výroben elektřiny a tepla. • Energetická politika pro Evropu – plnohodnotný vnitřní trh s energií, přechod k nízkouhlíkové energii, energetická účinnost. Ale rovněž opatření proti růstu dovozní energetické závislosti. • Aktualizace a zajištění dlouhodobé platnosti SEK – ČR musí mít dlouhodobou státní energetickou koncepci, odolnou vůči změnám vládních programů.

3. Pohled podnikatelského sektoru na klíčové problémy energetického hospodářství ČR Aktivity v oblasti energetiky musí koordinovat vláda ČR. Obvyklá je však různost postupů ministerstev, vlády a regionů • Postup ministerstev určuje kompetenční zákon. • Dotčené regiony se neztotožnily s energetickou strategií SEK. • Obvyklá praxe - MŽP zpravidla předbíhá aktivity MPO i MF (příklady: malá akceptace SEK, ekologické daně, rozpracování závazků z Rady EU – březen 2007). • Státní energetickou koncepci a její aktualizaci, vzhledem k jejímu významu pro chod ekonomiky a život celé společnosti, by měla koordinovat vláda. SEK nemůže být jen záležitostí jednoho odboru na MPO.

4. Pohled podnikatelského sektoru na klíčové problémy energetického hospodářství ČR Trvalé změny legislativních podmínek v oblasti pořizování zdrojů energie a hospodaření s energií komplikují investiční prostředí • Zatěžují jak podnikatele v oblasti pořizování energetických zdrojů a energetických transformací, tak všechny spotřebitele energie. • Vybrané příklady: a) Nejasná strategie ekologických dní (podle některých návrhů MŽP možné zdražení elektřiny a tepla z tuhých paliv v průběhu 8 let až o 100%). b) Nejasný vývoj systému obchodování s povolenkami CO2, rozdávání povolenek x aukční systém. c) Zavedení programu biopaliv zvýšilo ceny potravin, což svědčí o nedostatečných analýzách a modelových propočtech. d) Obdobná rizika hrozí při větším využití půdy pro pěstování energetických plodin.

5. Pohled podnikatelského sektoru na klíčové problémy energetického hospodářství ČR Neakceptování výhod domácích zdrojů energie a trvalé zhoršování jejich disponibility • Česká republika má dnes, díky efektivnímu využívání domácích zdrojů energie, jednu z nejnižších dovozních energetických závislosti v Evropě, jen 42% (saldo import – export energie vůči spotřebě zdrojů energie). • Další využívání domácích surovinových energetických zdrojů (černé uhlí, hnědé uhlí, uranová ruda) je blokováno řadou politických a administrativních opatření . OZE nejsou schopny tyto výpadky pokrýt. • ČR hrozí rychlejší růst dovozní energetické závislosti než hrozí celé EU – do roku 2030 na 70%. • Zhoršená disponibilita a limitovaná možnost využití domácích zásob uhlí vyvolaly zastavení projektů obnovy výroben elektřiny (z hnědého uhlí se dnes vyrábí 52% elektřiny, z černého uhlí 8%). • Rizika nevyužití tuzemského know-how a kvalifikované pracovní síly.

6. Pohled podnikatelského sektoru na klíčové problémy energetického hospodářství ČR Nezdůvodněné ztvrzování požadavků EU v ČR (ekologické daně, ambice ve využití obnovitelných zdrojů energie, biopaliv apod.) • Základem je obvyklá argumentace nejhoršími ekologickými indikátory ČR, která není pravdivá (v současné době ČR na 1,6 násobku energetické náročnosti a 1,36 násobku elektroenergetické náročnosti průměru EU 27). • Srovnávat lze země s podobnou průmyslovou tradicí a ležících v podobných klimatických podmínkách. • Příklady ztvrzování požadavků EU a) ekologická daňová reforma, b) požadavky na přímou implementaci závěrů Evropské rady (březen 2007) do roku 2020 bez rozpracování národních strategií – OZE, emise CO2, absolutní úspory energie.

7. Co podnikatelský sektor respektuje 1. Orientaci na úspory energie, na efektivnost využití zdrojů energie

8. Co podnikatelský sektor respektuje 1. Orientaci na úspory energie, na efektivnost využití zdrojů energie

9. 2. Vyšší orientaci na využití obnovitelných zdrojů energie ve výrobě elektřiny a tepla – s respektováním potenciálu jejich využití Co podnikatelský sektor respektuje

10. 2. Větší orientaci na využití obnovitelných zdrojů energie ve výrobě elektřiny a tepla – s respektováním potenciálu jejich využití Co podnikatelský sektor respektuje

11. Co podnikatelský sektor respektuje 3. Větší uplatnění alternativních paliv v dopravě, • Biopaliva přidávaná do motorové nafty a benzínu • Zemní plyn v dopravě • Ambiciózní ale zajistitelný program v ČR

12. Co podnikatelský sektor vyžaduje 1. Záruku spolehlivých a bezpečných dodávek forem energie – racionální a vyvážený energetický mix, vč. využití OZE

13. Co podnikatelský sektor vyžaduje 1. Záruku spolehlivých a bezpečných dodávek forem energie – racionální a vyvážený energetický mix, vč. využití OZE • ČR se ocitla na zásadní křižovatce dalšího rozvoje svého energetického hospodářství. Zpracované energetické scénáře naznačují dva zcela rozdílné směry vývoje EH a ES ČR. • Budou – li trvat omezení využití hnědého uhlí a zákaz výstavby nového jaderného zdroje, prosadí se orientace na dovážený zemní plyn a černé uhlí. Na tak rozsáhlou změnu v krátkém čase nejsou podniky připraveny. • Podaří-li se tato omezení vyřešit, budou využity tuzemské zásoby hnědého uhlí a prosadí se jaderná energie. Změny budu průchozí v čase. • Zvolený směr se projeví v bezpečnosti chodu energetického hospodářství a v cenách dodávané elektřiny a tepla (vyráběného centrálním způsobem i individuálně).

14. Co podnikatelský sektor vyžaduje 2. Státní a sektorové strategie úspor energie – efektivní energetické poradenství • ČR chybí aktuální analýza potenciálu úspor energie jako základ dlouhodobých cílů v úsporách energie. • Chybí sektorové strategie úspor energie (podniková energetika, průmysl, doprava, domácnosti). • Je v této souvislosti přínosné zrušení ČEA ke konci roku 2007?

15. Co podnikatelský sektor vyžaduje 3. Efektivní energetický výzkum a vývoj. Přístup k výzkumným energetickým programům a jednodušší přístup k výsledkům projektů státem podporované výzkumu a vývoje • Energetický výzkum a vývoj má dnes řadu možností k získání prostředků podpory projektů VaV. • Výsledky energetických projektů VaV jsou na podnicích málo známé. • Nedostatečný přístup k výsledkům energetického výzkumu a vývoje (databáze VaV jsou málo). • Chybí agentura energetického VaV – návrhy priorit energetického výzkumu, poradenství při zpracování návrhů projektů, databáze vyřešených projektů vč. zahraničních, knihovna, prezentace a propagace úspěšných energetických projektů.

16. Děkuji za pozornost • Svaz průmyslu a dopravy ČR Lighthouse Vltava Waterfront Towers Jankovcova 1569/2c170 04 Praha 7Tel.: 234 379 500Fax: 234 379 463