Status pracovníka veřejné správy

1. Status pracovníka veřejné správy

2. Právní úprava zaměstnávání ve veřejné správě • Zákon o službě státních zaměstnanců ve správních úřadech a o odměňování těchto zaměstnanců a ostatních zaměstnanců ve správních úřadech (služební zákon) – zákon č. 218/2002 Sb. v platném znění doposud není účinný • Zákon o úřednících územních samosprávných celků a o změně některých zákonů – č. 312/2002 Sb. v platném znění – řídí se zákoníkem práce

3. Principy práce ve veřejné správě • princip demokratického a právního státu – tzn. že např. zaměstnanci musí dodržovat právní a služební předpisy • princip politické nestrannosti a zdrženlivosti – tj. omezení některých politických práv státních zaměstnanců po dobu výkonu služby • princip nestrannosti a bezúhonnosti – tj. výkon státní služby musí být nezávislý na vnějších tlacích • princip otevřenosti – tzn. že státní služba musí zajistit všem zájemcům o službu, kteří splňují dané požadavky pro její výkon, stejné podmínky • princip stability – právní úprava státní služby má být nastavena tak, aby v úřadech pracovali kvalifikovaní státní zaměstnanci. Je tedy zapotřebí vytvořit státním zaměstnancům podmínky, aby byli motivováni k setrvání ve službě co nejdéle. Stabilní státní služba na druhou stranu zvyšuje riziko uzavřenosti a izolovanosti.

4. Kariérní systém • Tento systém spočívá na zákonné úpravě služebních vztahů – jedná se o právně garantovaný trvalý služební pomě, který spočívá v celoživotní profesionální dráze ve státní službě, a také o garantovaný služební a platový postup. • Kariérní systém je koncipován tak, že je výhodné setrvat ve veřejné službě jako v celoživotním zaměstnání. • Výhodou tohoto systému je poměrně profesionální, loajální a zkušený aparát. • Nevýhodou tohoto systému může být uzavřenost a strnulost prostředí

5. Pracovní poměry ve veřejné správě • Pracovní poměr • Služební poměr

6. Pracovní poměr • Pracovní smlouva • Výše úvazku, náplň práce, mzdový výměr, místo výkonu práce • Smlouva o pracovní činnosti • Maximálně 20 hodin týdně/80 hodin měsíčně, hrazeno pojistné i daně, dovolená a další výhody jsou v rozsahu uvedeném ve smlouvě • Dohoda o provedení práce • Maximálně 150h (300) u jednoho zaměstnavatele ročně, není hrazeno pojistné – jen daně. Od ledna bude pojistné odváděno z dohod, jejichž výše přesáhne 10.000,-Kč měsíčně

7. Služební poměr • Zaměstnanci • Zaměstnanci státní správy, příslušníci ozbrojených sil v policejní správě, celní správě, vězeňské a justiční stráži, armádě • Osoby starší 18 let, bezúhonné, uzavřené dobrovolně a po složení přísahy • Zaměstnavatelé • Prezident republiky, ministr obrany, vnitra a spravedlnosti, velitelé • Zákon o státní službě

8. Požadavky na pracovníka veřejné správy • Vzdělání • Všeobecná praxe • Odborná praxe • Formální spolehlivost • Schopnosti (držitel řidičského průkazu, cizí jazyky) • Dovednosti (komunikační dovednosti) • Profesionální požadavky – chování, vzhled, etika

9. Činnosti vykonávané ve veřejné správě • Administrativní • Odborné • Komunikativní

10. Střet zájmů, neslučitelnost funkcí • Jako střet zájmů jsou označovány situace, kdy se veřejný zájem střetává při výkonu veřejné správy se zájmy soukromými. Účelem právní úpravy střetu zájmů je proto zajistit, aby byl v situacích, kdy dochází ke střetu zájmů, upřednostňován veřejný zájem. • Pokud se veřejní funkcionáři dostanou do situace, ve které se střetává veřejný zájem s jinými soukromými zájmy, jsou povinni upřednostnit tento veřejný zájem, a to přede všemi ostatními možnými soukromými zájmy, včetně zájmů vlastních.

11. Právní úprava střetu zájmů • Střet zájmů je upraven převážně v zákoně č. 159/2006 Sb., o střetu zájmů a ve vyhlášce Ministerstva spravedlnosti č. 578/2006 Sb., kterou se stanoví struktura a formát formuláře pro podávání oznámení podle zákona o střetu zájmů

12. Veřejnými funkcionáři podle zákona o střetu zájmů • poslanci a senátoři Parlamentu České republiky; • členové vlády (ministři), vedoucí ostatních ústředních orgánů státní správy a další vedoucí fyzické osoby v zákoně o střetu zájmů výslovně vyjmenované; • soudci a státní zástupci; • zastupitelé obcí, měst, statutárních měst a hlavního města Prahy, kteří jsou dlouhodobě uvolnění pro výkon své funkce; • starostové, primátoři, členové rady obce, města, statutárního města, kraje a hlavního města Prahy; • členové statutárních, řídících, kontrolních a dozorčích orgánů právnických osob vzniklých ze zákona a vedoucí zaměstnanci těchto osob; • vedoucí státní zaměstnanci; vedoucí zaměstnanci obcí, krajů a hlavního města Prahy • policisté za předpokladu naplnění podmínek stanovených zákonem o střetu zájmů.

13. Neslučitelnost funkcí • Neslučitelností funkcí se rozumí situace, kdy je veřejnému funkcionáři zákonem výslovně zakázáno, aby působil současně ve více veřejných funkcích. • Zákon o střetu zájmů stanoví neslučitelnost některých funkcí pro poslance a senátory. Omezením činností veřejných funkcionářů se rozumí situace, kdy je výkon některých činností veřejným funkcionářům přímo zakázán nebo je pro ně ve srovnání s ostatními lidmi, kteří nevykonávají veřejné funkce, podstatně omezen.

14. Omezení výkonu některých činností • ministrům, vedoucím ústředních správních úřadů a některým dalším veřejným funkcionářům zákaz podnikat nebo provozovat samostatnou výdělečnou činnost, působit v řídících, kontrolních či dozorčích pozicích podnikajících právnických osob a být v pracovněprávním či obdobném vztahu odlišném od vztahu, ve kterém vykonávají svoji veřejnou funkci • poslancům a senátorům zákaz pobírat odměnu za zastupování státu v podnikajících právnických osobách, ve kterých má stát svůj podíl • dlouhodobě uvolněným zastupitelům obcí, krajů a hlavního města Prahy zákaz pobírat odměnu za zastupování příslušné obce, kraje či hlavního města Prahy v jimi vlastněných podnikajících právnických osobách • převážné většině veřejných funkcionářů zákaz působit po dobu 1 roku od zániku výkonu veřejné funkce jakýmkoliv způsobem v podnikající právnické osobě, které byla za přispění dotčeného veřejného funkcionáře přidělena nadlimitní veřejná zakázka