Křesťanské myšlení o právu

1. Křesťanské myšlení o právu

2. Rané křesťanství • Stát a právo nemají větší význam • První křesťané jsou k veřejnému životu a ke státnímu zřízení indiferentní • Nenalézáme žádné právní koncepce a evangelia také nejsou právními kodexy • Křesťané si ale osvojili myšlenku přirozeného práva - idea nejvyššího zákonodárce a idea cílů, které stojí nad státem, právem i morálkou obce

3. Patristika (2. – 7. stol.) I. • Ve 2. století se pevněji zformovala křesťanská inteligence - apoštolové a kazatelé, kteří učili slovu božímu • Z řad těchto lidí vybírá církev své otce (patres) - sv. Ambrož, sv. Jeroným, sv. Augustin a sv. Řehoř Veliký • Zkultivovali řeckou filosofii a sami produkovali filozofickou literaturu • Patristika znamenala první teologicko-filozofické vyjádření křesťanské víry

4. Patristika II. • Křesťané si začínají uvědomovat, že konec světa hned tak nenadejde a že si musí najít ve světě své místo • Ve 3. století byla v Alexandrii založena první křesťanská bohoslovecká škola, kde se formovaly i názory na stát a právo • Počátkem 4. století už křesťanství silně prorůstá do společenské a politické struktury Říma • Toleranční (milánský) edikt (313) - vyhlásil obecnou svobodu vyznání

5. Augustinus Aurelius (354-430) • Dal křesťanskému učení pevný filosofický rámec • Díla: Spisy proti akademikům, O blaženém životě, O boží obci a Vyznání • Z komplexu antické vzdělanosti vybral Augustin vše, co bylo přínosem pro křesťanství

6. Sv. Augustin - O boží obci • Vývoj světa vnímá jako boj dvou mystických společenství, která se na zemi střetávají • Boží stát křesťanů (civitas Dei) s pozemským státem (civitas terrena) neustále zápasí o převahu, dokud nezvítězí • Stát v morálním smyslu podléhácírkvi • Augustinovi následovníci zformulovali ideu svrchovanosti papežské moci

7. Sv. Augustin - přirozené právo • Přirozené právo je objektivní realitou, rozumem či vůlí Boha, který je centrem veškerého řádu světa • Vyčerpávajícím způsobem je tento řád představen a autoritativně vyjádřen v Bibli • Do lidského srdce a intelektu už ale není vepsán tak přirozeně, jak to chápali antičtí autoři: prosazuje se teprve aktem vůle. Člověk ho může, ale nemusí přijmout • Pozitivní právo si lidé vytvářejí tím, že božské ustanovení ve své duši přetlumočí do jazyka pravidel

8. Scholastika • Odvozeno od „schola“ – rozvoj křesťanské filozofie na školách a univerzitách • Raná scholastika (9. – 12. stol.) - Pierre Abélard • Vrcholná scholastika (13. stol.) - Albert Veliký, Tomáš Akvinský • Pozdní scholastika (14. – 15. stol.) - Duns Scotus, William z Ockhamu

9. Tomáš Akvinský (1225-1274) • Jeho zásluhou se základní tendence řecké filosofie dále šířily ve filosofii křesťanské • Tomášovo dílo je velice bohaté i na závěry z oblasti státu a práva. Obsaženy jsou ve třech článcích první a druhé části Theologické summy a ve třetí knize Summy proti pohanům • Rozum a víra pocházejí od Boha a nemohou si odporovat, v jejich syntéze má však víra určitou přednost

10. T. Akvinský - přirozené právo • lex aeterna (věčný zákon) – zdrojem je Bůh, vyjadřuje vztah Boha a světa a je univerzální • lex naturalis (přirozený zákon) - je výsledkem účasti rozumných lidských stvoření na věčném zákonu, odvozen z přírody • lex humana (lidský zákon) - precizuje obsah přirozeného práva a zaplňuje v něm mezery • lex divina (božské pozitivní právo) - obsaženo v církevní nauce a v Písmu svatém

11. T. Akvinský - stát • Stát je silou, která drží společnost pohromadě, je to rozumné ustanovení k obecnému blahu • Stát je autonomním, přirozeným společenstvím • Křesťanští panovníci podléhají papeži jen v duchovních věcech • Získávání soukromého majetku je důsledkem přirozeného práva • Prohlašuje za nejpřirozenější formu státu monarchii