Makroekonomické agregátní veličiny

1. Makroekonomické agregátní veličiny Ing. Vojtěch Jindra Katedra ekonomie (KE)

2. Makroekonomie • Makroekonomie se zabývá fungováním ekonomiky jako celku a předvídáním budoucího ekonomického vývoje. Východiskem jsou poznatky z mikroekonomie. • Hlavní ekonomické subjekty: podniky, domácnosti, stát • Ekonomické veličiny mohou vyjadřovat: • „stav“ (zásobu), tj. množství existující na určitém místě v určitém okamžiku (stav zásob) • „tok“ (pohyb) určitých veličin za jednotku času (produkt za rok)

3. Makroekonomický produkt a důchod • Makroekonomická analýza se zaměřuje na • tvorbu, rozdělování a spotřebu vyrobeného produktu • na ekonomickou rovnováhu a růst • K popisu jsou využívány makroekonomické agregátní veličiny, které jsou založeny na teorii užitečnosti a teorii výrobních faktorů. • za zdroj hodnoty považována práce, půda a kapitál – tyto výrobní faktory přinášejí majiteli důchod • Za produktivní je považována každá činnost, která vytváří důchod. (ve sféře materiální i služeb)

4. Agregátní produkt, důchod a výdaje AE AE= AD Y Q Platí rovnost Y = AE =AD = Q

5. Hrubý produkt ( důchod ) • Hlavní makroekonomickou veličinou v tržní ekonomice je hrubý produkt ( důchod ), k jehož zjišťování mohou být využity tyto metody • produktová (výrobní, odvětvová) postihující oblast tvorby HDP • důchodová (příjmová, nákladová) zachycující proces rozdělování • výdajová (spotřební) představující proces užití daného produktu

6. Hrubý produkt -metody zjišťování I. • 1.produktová metoda • hrubý produkt představuje celkovou hodnotu finální produkce zboží a služeb vyrobených v určité zemi za rok • tuto hodnotu můžeme vyjádřit jako součet hodnotypřidané zpracováním (vlastní činností) ve všech organizacích a institucích státu za rok • hodnota přidaná zpracováním je vyjádřena náklady na využívání výrobních faktorů a zahrnuje mzdu, zisk, úrok, rentu aamortizaci (odpisy) • odpisy - peněžní vyjádření míry opotřebení fixního kapitálu za rok • hrubý produkt je vykazován z hlediska původu svého vzniku • hrubý domácí produkt (HDP, GDP) – součet hodnot finálních statků a služeb vytvořený na území určitého státu za jeden rok • hrubý národní produkt (HNP,GNP) – součet hodnot finálních statků a služeb vytvořený příslušníky daného státu

7. Hrubý produkt -metody zjišťování I. • Finální statky zahrnují: • Spotřební statky • Exportované statky • Investiční statky • Systém národních účtů: • Domácnosti • Stát • Podniky • Zahraniční operace

8. Makroekonomický koloběh • Firmy = lidé organizující výrobu a podnikají • Domácnosti = lidé v úloze spotřebitelů • Koloběh • Fyzický (tok výrobních faktorů) • Peněžní (tok plateb za produkty a služby)

9. Hrubý produkt - metody zjišťování II. • 2. důchodová metoda • důchod je souhrnem příjmů z výrobních činitelů (před zdaněním) vystupujících současně jako náklad na výrobní faktory HDP = w + i + z + r + o + a • w – hrubé mzdy včetně pojištění • i – čisté úroky • z – hrubé zisky • r – renta • o – ostatní příjmy • a – amortizace

10. Osobní a disponibilní důchod • Osobní důchod = hrubý národní produkt zvýšený o sociální transfery a sníženy o: • Znehodnocení kapitálu • Daně ze zisku podniku • Příspěvky na sociální a zdravotní pojištění • Nepřímě daně • Nerozdělené zisky firem • Osobní disponibilní důchod = snížený důchod o přímé daně

11. Hrubý produkt - metody zjišťování III. • 3. výdajová metoda • souhrn skutečných výdajů na nákup finálních statků v ekonomice za rok, které mají podobu spotřebních, investičních a exportovaných statků HDP = C + I + G + NX • C – spotřeba obyvatelstva • I – hrubé investice podniků na obnovu i rozšíření fixního kapitálu • G – vládní výdaje (státní nákupy zboží a služeb bez transferových plateb) • NX – čistý export (celkový export – import)

12. Metody zjišťování HDP

13. Druhy HDP • Rovnovážná produkt • Platí C+I = C+ S → I = S • Nominální HDP • měřený v běžných cenách • roste vlivem objemu produkce a v důsledku růstu cen • V roce 3,7 biliónu Kč • Reálný HDP • produkt v jednotlivých letech • vyjadřujeme ve stálých cenách • Reálný HDP = nominální HDP / deflátor HDP • PotenciálníHDP • maximální, dlouhodobě udržitelná úroveň HDP dosažená při využití všech vstupů a dané technologie • Tempo růstu HDP = ( HDPt / HDPt-1 ) * 100

14. Mezinárodní srovnávání ekonomické úrovně • Ukazatel HDP na 1 obyvatele za rok přibližně vyjadřuje ekonomickou úroveň určitého státu i jeho postavení ve světové ekonomice. • Srovnávání HDP je ztíženo rozdíly v metodice výpočtu v jednotlivých zemích a nepřesností vzájemného převodu národních měnových jednotek. • Největší rozdíly jsou způsobeny použitým směnným kurzem.

15. Čistý ekonomický blahobyt, důchody • Čistý ekonomický blahobyt • další skutečnosti, které nejsou zahrnuty do HDP • a) přínosy stínové ekonomiky • b) hodnota volného času • c) změny v kvalitě zboží a služeb • Index lidského rozvoje (HDI) • Průměrná úroveň kvality života • Délka života a zdravý životní styl • Vzdělanostní úroveň • Dosažená životní úroveň

16. Rovnovážný produkt • dvousektorový model => C + I = C + S  I = S • čtyřsektorový model => IT = ST • celkové hrubé národní investice (hrubé domácí investice a čisté zahraniční investice) = celkové hrubé úspory (čisté osobní úspory, hrubé úspory firem a čistý vládní přebytek)

17. Agregátní trh • Trh je oblast ekonomiky, ve které dochází k výměně zboží a služeb mezi jednotlivými ekonomickými subjekty • Z hlediska územního rozlišujeme trh na : • místní • národní • světový • Z hlediska předmětu směny na trh : • zboží a služeb • peněz • výrobních faktorů • Podle množství a druhů směňovaného zboží na trh • dílčí (trh určitého druhu zboží) • agregátní (trh jako celek)

18. Agregátní poptávka (AD) • Souhrn všech zamýšlených nákupů, jejichž rozsah je omezen zdroji (tzv. efektivní koupěschopná poptávka) • Důchody plynou z práce (mzdy), kapitálu, ale jsou ovlivněny celou řada mimotržních efektů (zdědění majetku) • AD má čtyři výdajové složky: • C – spotřeba • I – hrubé soukromé domácí investice • G – vládní výdaje na zboží a služby • NX – čistý vývoz

19. P AD´´ AD AD´ C+I+G+NX Y Agregátní poptávka-graf

20. Agregátní nabídka (AS) • Souhrn veškeré produkce, kterou jsou výrobci při daných cenách ochotni vyrábět a dodávat na trh => celkový předpokládaný prodej. • Keynesiánský přístup k AS předpokládá, že se ekonomika nachází pod úrovní potenciálního produktu (nezaměstnanost a nevyužité kapacity). • Křivka AS v krátkém období ( SR ) je horizontální a v dlouhém období ( LR ) vertikální.

21. P3 E4 P2 E3 AD4 AD3 SRAS E1 E2 P1 AD1 AD2 Y Y1 Y2 Y3 Keynesiánská křivka AS v dlouhém a krátkém období

22. SRAS = LRAS) P E2 P2 AD2 E1 P1 AD1 Y Y* Klasický přístup k AS Předpoklad dokonalé pružnosti cen Krátkodobá křivka (SRAS) bude vertikální a shodná s křivkou dlouhodobou (LRAS)

23. Tržní rovnováha I. • Nastává v případě, kdy AD = AS

24. Změna poptávky • Posun křivek AS, AD vede k porušení rovnováhy a směřuje k dosažení nové • Změna poptávky – posun křivky AD (funguje i opačně) • příčiny: a)růst bohatství domácností b)zvýšení objemu vládních výdajů c)zvýšení peněžní zásoby a pokles úrokové sazby d)snížení míry zdanění e)optimistické očekávání budoucího vývoje f)růst exportu g)růst populace h)změna preferencí spotřebitelů i)očekávaná inflace apod.

25. Změna poptávky AD – pozitivní poptávkový šok

26. Y* P AS P´ E´ AD Y* Y1 Y Změna poptávky –negativní poptávkový šok

27. Změna nabídky AS • Změna nabídky – posun křivky AS • Příčiny poklesu: (funguje i opačně) a)růst nákladů na některý výrobní faktor (např. zvýšení cen surovin, paliv, energie, růst cen) b)růst míry zdanění c)snížení produktivity a rozsahu výrobních faktorů (např. zhoršení klimatických podmínek, úbytek obyvatelstva) Stagflace = stagnace provázená inflací

28. Y* P AS P0 E0 AD Y* Y Y1 Změna nabídky – pozitivní nabídkový šok

29. Změna nabídky- negativní nabídkový šok