Funkční potraviny

1. Funkční potraviny Vojtěch Hassmann Zdravotně sociální fakulta Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích

2. Osnova • Vysvětlení pojmů • Vývoj funkčních potravin • Podmínky • Technologie • Rozdíl mezi lékem a funkční potravinou • Příklady • Rychlost působení • Legislativa

3. Funkčnípotraviny • synonyma – nutriceutika, desinger foods (USA), pfarmafoods • obohaceny látkami, které mají příznivý účinek na naše zdraví • jedna z prvních funkčních potravin byla kuchyňská sůl obohacená jodem (kolem roku 1920) • počátek 90. let minulého století = intenzivní diskuse na téma funkční potraviny • nejrychleji rostoucí oblastí potravinářského průmyslu • roku 1999 vznik definice - funkční potravina je potravina s technologicky zvýšenou nutriční hodnotou a kladným vlivem na zdraví, fyzickou výkonnost nebo duševní stav

4. Funkční potraviny • průkaznost příznivých účinků potraviny na lidské zdraví musí být založena na vědeckém základě • dbát na doporučené dávkování na obale • vypadají úplně stejně jako běžné potraviny • žádný nápis funkční potravina na obalu nenajdeme

5. Vývoj funkčních potravin • v 70. letech - ovocné šťávy (biolog. aktivní l.) - zakysané mléčné výrobky - celozrnné výrobky (vláknina, minerální l.) • v 80. letech - výrobky se sníženým energetickým obsahem (tuky, sacharidy) - cukr byl nahrazován neenergetickými náhradními sladidly (nutné doplnění hydrokoloidními látkami) - tuky nahrazujeme margaríny • v 90. letech - výrobky založené na vztahu mezi složkami potravy a možným preventivním účinkem - vznik termínu - potraviny pro speciální zdravotní účely (FUSHU - foods for specified health use)

6. Podmínky pro funkční potraviny • jde o potravinu, nikoliv tabletu, kapsli či prášek • je vyrobena z přirozeně se vyskytujících přísad • konzumuje se jako součást denní stravy • má specifickou funkci - posilování biologických obraných mechanismů - ochrana před specifickými onemocněními - rekonvalescenci - rychlost stárnutí - zlepšení fyzického a duševního stavu

7. Technologie funkčních potravin • vychází z běžných konvenčních potravin • dělíme ji na tři způsoby: • obohacování fyziologickými funkčními přísadami (vláknina, oligosacharidy, aminokyseliny, vitamíny, lecitin, aj.) • minimalizace nežádoucích faktorů (bezcholesterolová potravina, delaktozované mléko, hypoalergenní rýže, aj.) • využití ochranného účinku (biologická dostupnost jedné nebo více složek je zvýšena) - „fytochemikálie ” ze zeleniny, koření a jiných rostlinných zdrojů (zdrojem je česnek, zelený čaj, sója, cereálie, apod.) - mléčné kultury

8. Rozdíl mezi lékem a funkční potravinou • lék se aplikuje při onemocnění • funkční potravina se aplikuje v přechodném stavu mezi zdravím a nemocí a má se tedy konzumovat preventivně

9. Příklady funkčních potravin • zakysané mléčné výrobky (kefír, acidofilní mléko) • v souvislosti s fermentovanými mléčnými výrobky vznikly pojmy: • probiotika - fermentovaný výrobek se specifickými živými mikroorganismy (laktobacily, bifidobakterie, apod.) a s příznivým účinkem na činnost střevních mikroorganismů • prebiotika - nestravitelné sacharidy, které stimulují růst nebo aktivitu mikroflóry střevního traktu • synbiotika - směs pro- a prebiotik

10. Příklady funkčních potravin • bílkovinný plátek (výroba z vaječných bílků, obsahuje vysoké množství bílkovin, neobsahuje cholesterol, konzervanty ani chemické látky) • lněné semínko (obsahuje ω3-MK - snižuje cholesterol, reguluje tlak, zlepšuje obranyschopnost organismu) • pohanka (obsahuje rutin - blahodárný účinek na cévy) • amarant (obsahuje 3x více lysinu - zlepšuje vstřebávání vápníku)

11. Příklady funkčních potravin • dětská výživa (kojenecká výživa, příkrmy, přesnídávky) • margaríny (většina obsahuje ω3 a ω6 MK, některé obsahují rostlinné steroly – napomáhají ke snížení cholesterolu) • výrobky s přídavkem vlákniny (celozrnné pečivo, müsli) • sladidlo isomaltulosa (např. v čokoládě nesnižují pH v ústech)

12. Rychlost působení • krátkodobé konzumace (v rámci týdnů) - účinek se projeví již po krátké době, ovšem je potřeba je konzumovat dlouhodobě, neboť krátkodobé zlepšení situace nemá celkově větší vliv na kvalitu zdraví • střednědobé konzumaci (měsíce až roky) • dlouhodobé konzumaci (desetiletí)

13. Legislativa • česká legislativa nezná pojem „funkční potravina”, pouze pojem„výživa pro zvláštní účely” kam lze funkční potravinu zařadit • každá funkční potravina obsahuje na obalu jedno nebo více zdravotních tvrzení • nařízení EP a Rady č. 1924/2006 o výživovém a zdravotním tvrzení při označování potravin - cílem je zajistit, aby u látky o které se udává určité tvrzení, bylo skutečně vědecky prokázáno, že mají příznivý, výživový nebo fyziologický účinek

14. Použité zdroje • Společnost pro výživu [online]. 3.2.2009, [cit. 2009-12-28]. Dostupné z : <http://www.vyzivaspol.cz/clanky-casopis/funkcni- potraviny-a-legislativa.html>. • Fórum zdravé výživy [online].[cit. 2009-12-28]. Dostupné z : http://www.fzv.cz/web/fzv-radi/lexikon/potraviny • Informační centrum bezpečnosti potravin [online]. [cit. 2009-12-28]. Dostupné z : http://www.agronavigator.cz/az/vis.aspx?id=76773 • Krupička,Aleš. Nový věk [online]. 3.3. 2008, [cit. 2009-12-28]. Dostupné z : http://www.novyvek.cz/?sekce=maminka&pg= clanek&id=325 • Forsapi [online]. 30.4.2007, [cit. 2009-12-28]. Dostupné z : <http://www.forsapi.cz/menu-2/clanky/potraviny-ktere- funguji.htm>

15. Děkuji za pozornost