Kvantitativní metody pro kulturní lingvistiku

1. Kvantitativní metody pro kulturní lingvistiku Laura A. Janda University of Tromsø laura.janda@uit.no http://hum.uit.no/lajanda/

2. Hlavní smysl • Metafora a metonymie jsou základní kognitivní mechanismy, motivující strukturu jazyků • Analýzy metafory a metonymie jsou dosud většinou introspektivní, ale to neznamená, že by se výsledky nedaly potvrdit kvantitativně • Díky dostupnosti elektronických korpusů a statistického softwaru lze při výzkumu metafory a metonymie využít kvantitativních metod

3. Struktura přednášky: • Část 1: • „smutek“ v ruštině • metafora a vzdálenost mezi synonymy • Část 2: • „udělat něco jen jednou“ v ruštině • metonymie a souvislost s klasifikací sloves • Část 3: • odvozování slov v ruštině, češtině a norštině • to, co jazyky mají společného a to, čím se liší

4. Část 1 • „smutek“ v ruštině • metafora a vzdálenost mezi synonymy

5. ‘Smutek’ v ruštině • grust’, melancholija, pečal’, toska, unynie, chandra • Vyskytují se v těchto konstrukcích: • v + 4. • v + 6. • 7. • s + 7. • ot + 2. • (4.) • (Jiné konstrukce) Této konstrukce ukazují, které metafory motivují chápání smutku v ruštině Podle distribuce těchto konstrukcí můžeme změřit vzdálenost mezi synonymy

6. Metafory, které motivují chápání smutku v ruštině • v + 4. a v + 6.: • metaforická jáma nebo bláto • inogda vpadaju v unynie‘občas upadám do smutku’ • suprug iznyvaet v toske ‘manžel se trápí smutkem’

7. Metafory, které motivují chápání smutku v ruštině • 7. • metaforický činitel • čelovek, tomimyj unyniem‘člověk mučený smutkem’ • s 7. • metaforické gesto (úsměv) • -Kušaeš’ ty, kak svin’ja, - s grust’ju skazal kapitan ‘Jíš jako prase, řekl kapitán smutně’

8. Metafory, které motivují chápání smutku v ruštině • ot + 2. • metaforický důvod • Podumajte, ètot čelovek umer ot melanxolii! ‘Jen si představte, tento člověk umřel smutkem!’ • metaforická nemoc • Samoe lučšee lekarstvo ot xandry -- èto čtenie. ‘Nejlepší lék na smutek je čtení.’

9. ‘Smutek’ Vzdálenost mezi synonymy chandra melancholija grust’ unynie pečal’ toska

13. Část 2 • „udělat něco jen jednou“ v ruštině • metonymie a souvislost s klasifikací sloves

14. Metonymie u ruských sloves Čichnet ‘Kýchne’ • V ruštině lze odvozovat slovesa s metonymickým významem ‘udělat něco jen jednou’ -- semelfaktivy • Pomocí přípony -nu (jako čichnut’ ‘kýchnout’ od čichat’ ‘kýchat’ ) • Pomocí předpony s- (jako sglupit’ ‘udělat jednu hloupou věc’ od glupit’ ‘chovat se hloupě’ )

15. Ale... • To je divný vztah mezi příponou -nu a předponou s-.

16. Řešení: alomorfismus • Hypotéza: • -nu a s- se chovají jako alomorfy při odvozování semelfaktivních sloves

17. Alomorfismus • Podle našich tradic, alomorfismus existuje, když dva morfémy (nebo více morfém) mají • stejnou funkci • komplementární distribuci • (Bloomfield 1935: Chapters 10 & 13; Matthews 1974: Chapter V) • Obyčejně jsou to morfémy, které jsou příbuzné, jako alomorfy kořene knig- v ruštině: kniga [kn’ig-] (1.jed), knige [kn’ig’-] (6.jed), knig [kn’ik-] (2.mn), knižka [kn’iš- ] (dim 1.jed), knižek [kn’iž-] (dim 2.mn)

18. -nu databáze • 296 sloves nedokonavého vidu, od kterých se odvozují semelfaktivy pomocí -nu Plesnut’/pleskanut’ ‘šplouchnout’ • databáze zahrnuje příklady i s -nu i s -anu, jakopleskat’ ‘šplouchat’ od kterého odvozujeme plesnut’ a pleskanut’ ‘šplouchnout’ • databáze zahrnuje refleksívy jako kačat’/kačnut’, kačat’sja/kačnut’sja ‘houpat (se)/zhoupnout (se) jednou’

19. Schitril? ‘Zachytračil si (jednou)?’ s- databáze • 105 sloves nedokonavého vidu, od kterých se odvozují semelfaktivy pomocí s- • databáze zahrnuje 11 sloves pohybu jako chodit’/schodit’ ‘jít/dojít někam a vrátit se jednou’ • databáze zahrnuje refleksívy jako lovčit’/slovčit’, lovčit’sja/slovčit’sja ‘chytračit/zachytračit si jednou’

20. Jsou -nu a s- v komplementární distribuci? • Viz handout • Chi-square dokazuje významnou souvislost mezi distribucí -nu a s- a klasifikací sloves nedokonavého vidu podle Jakobsona: • chi-square = 257.3, df = 5 • p < 2.2e-16 (= 0) • Cramer’s V (výše výsledku) = 0.8 (obrovská)

22. Třídy sloves, které dávají přednost -nu -aj neproduktivní 1. časování -*ě Třídy sloves, které dávají přednosts- -ova -i -*ěj

23. neprod. 1. časov. -aj -*ě Zevnul ‘Zívnul’ Svistnula ‘(Za)hvízdnula’ Liznul ‘Líznul’ Třídy sloves, které dávají přednost -nu

24. Třídy sloves, které dávají přednost s- -i -*ěj -ova Sgrubil! ‘Zachoval se sprostě jednou!’ Smalodušestvoval ‘Projevil malomyslnost jednou’ Srobela? ‘Ztratila odvahu jednou?’

25. Komplementární distribuce: souhrn • Distribuce není dokonalá, ale statisticky je skoro dokonalá • Co se týká dvou tříd, je distribuce dokonalá: slovesa ve třídě neproduktivní 1. časování používají jen -nu, slovesa ve třídě -*ějpoužívají jen s- • U ostatních tříd jsou silné tendence, ale také se překrývají, zvláště u tříd -ova a -i • Výsledek:-nua s- jsou dobrými kandidáty na alomorfy

26. Část 3 • odvozování slov v ruštině, češtině a norštině • to, co jazyky mají společného a čím se liší

27. Metonymie z širší perspektivy • Metonymie tvoří systémmentálních adres • Používáme jednu věc (nositel), abychom poukázali na druhou (cíl)

28. Metonymie v lexikonu: příklad 1 • Potřebujeme chytrou hlavu pro tento projekt (chytrý) člověk cíl celek (chytrá) hlava nositel část

29. Metonymie v lexikonu: příklad 2 • Mléko se převrátilo sklenice cíl nádoba mléko nositel obsah

30. Metonymie ve slovotvorbě: ruština • brjuchan ‘břicháč’ brjucho nositel část brjuchan cíl celek

31. Metonymie ve slovotvorbě:čeština • květináč květina nositel obsah květináč cíl nádoba

32. Nositele a cíly • Co se týká dějů: DĚJ, STAV, MĚNA STAVU, UDÁLOST, ZPŮSOB, ČAS, CENA/LÍSTEK • Co se týká účastníků: ČINITEL, VÝROBEK, PŘEDMĚT, NÁSTROJ • Co se týká entit: ENTITA, ABSTRAKCE, VLASTNOST, SKUPINA, VŮDCE, HMOTA, MNOŽSTVÍ, ŽENSKÁ ENTITA, MUŽSKÁ ENTITA • Co se týká část-celek: ČÁST, CELEK, OBSAH, NÁDOBA, UMÍSTĚNÉ, MÍSTO, MAJETEK, MAJITEL • Klasifikace podle Peirsmana a Geeraertsa (2006) - největší inventář metonymie v lexikonu

33. Databáze metonymie ve slovotvorbě v ruštině, češtině a norštině • Každý typ je jednoznačná soustava: metonymie, word class, přípona • Vyloučíme a) zdrobněliny, b) odvozování srovnávacích přídavných jmen, c) odvozování sloves nedokonavého vidu • Viz handout

34. počet typů

38. Metonymie s nejvyšším výskytem • ABSTRAKCE MÍSTO VLASTNOSTI • DĚJ MÍSTO ABSTRAKCE • DĚJ MÍSTO ČINITELE • DĚJ MÍSTO VLASTNOSTI • DĚJ MÍSTO NÁSTROJE • DĚJ MÍSTO VÝROBKU • VLASTNOST MÍSTO ABSTRAKCE • ENTITA MÍSTO VLASTNOSTI • VLASTNOST MÍSTO ENTITY • DĚJ MÍSTO UDÁLOSTI

39. Do jaké míry určují přípony metonymii? • Počet metonymií / přípona • Nejvyšší: 16 (čeština), 15 (ruština), 11 (norština) • Nejnižší: jen jedna metonymie u 128 přípon (ruština), ... 94 přípon (čeština), 21 přípon (norština) • Průměr je kolem 3 metonymií / přípona • počet cílů / přípona • 60% mají jen jeden cíl, ale 15% mají více cílů než nositelů

44. Do jaké míry určují přípony metonymii? • Přípona obyčejně neupřesňuje metonymii • Přípona upřesňuje slovní druh cíle • Co znamená přípona? • “Na základě nositele X, proved’te metonymii. Slovní druh cíle je Y.”

45. Distribuce metonymií v ruštině, češtině a norštině

46. Metonymie, které jsou obzvláště časté v ruštině a češtině • MÍSTO MÍSTO VLASTNOSTI • MAJITEL MÍSTO MAJETKU • STAV MÍSTO VLASTNOSTI • VLASTNOST MÍSTO MÍSTA • ČÁST MÍSTO CELKU • VLASTNOST MÍSTO HMOTY

47. Metonymie, které jsou obzvláště časté v ruštině • ENTITA MÍSTO ŽENSKÉ ENTITY • NÁSTROJ MÍSTO VLASTNOSTI • VLASTNOST MÍSTO VLASTNOSTI

48. Metonymie, které jsou obzvláště časté v češtině • OBSAH MÍSTO NÁDOBY • VÝROBEK MÍSTO MÍSTA • MNOŽSTVÍ MÍSTO ENTITY

49. Metonymie, které jsou obzvláště časté v norštině • MÍSTO MÍSTO UMÍSTĚNÉHO • VÝROBEK MÍSTO ČINITELE

50. Závěr • Metafora a metonymie hrají důležitou roli v mluvnici • Potřebujeme introspekci, abychom poznali, kde jsou metafora a metonymie aktuální v mluvnici • Pomocí kvantitativních metod můžeme srovnávat metafory a metonymie v mluvnici