1 / 57

Benigní ložiskové léze jater

Benigní ložiskové léze jater. Bohatá Š., Válek V. Radiologická klinika FN Brno a LF MU Brno. Vyplňte si prosím nejprve testové otázky. Hemangiom. předpokládaná incidence těchto tumorů je asi 15%, je to nejčastější benigní nádor jater

fathia
Télécharger la présentation

Benigní ložiskové léze jater

An Image/Link below is provided (as is) to download presentation Download Policy: Content on the Website is provided to you AS IS for your information and personal use and may not be sold / licensed / shared on other websites without getting consent from its author. Content is provided to you AS IS for your information and personal use only. Download presentation by click this link. While downloading, if for some reason you are not able to download a presentation, the publisher may have deleted the file from their server. During download, if you can't get a presentation, the file might be deleted by the publisher.

E N D

Presentation Transcript

  1. Benigní ložiskové léze jater Bohatá Š., Válek V. Radiologická klinika FN Brno a LF MU Brno

  2. Vyplňte si prosím nejprve testové otázky

  3. Hemangiom • předpokládaná incidence těchto tumorů je asi 15%, je to nejčastější benigní nádor jater • daleko častější je kavernózní forma oproti kapilární • většinou se jen minimálně mění v čase, ale někdy mohou rychle růst • při dynamickém vyšetření po k.l.i.v. se hemangiom sytí ve všech fázích jako příslušná céva – v arteriální jako tepna, v portální jako portální žíla, ve venózní (pozdní) jako jaterní žíla (MRI of the Liver, 2nd Edition, Schneirer G., Grazioli L., Saini S., Springer, IT 2006) (Válek V., Kala Z. Kiss I., Maligní ložiskové procesy jater, Grada Publishing, 2006)

  4. Hemangiom

  5. Hemangiom

  6. Hemangiom

  7. Hemangiom

  8. Fokální nodulární hyperplázie • po hemangiomu II. nejčastější benigní nádor jater (asi 8% primárních tumorů jater dle autopsií) • tumor obsahuje hepatocyty, elementy žlučovodů, Kupfferovy bb., firbrózní stroma a často obsahuje „centrální jizvu“ (cca u 50% případů) • hemoragie je velmi vzácná, léze nemá maligní potenciál • obvykle nalezen náhodně u žen , ale výskyt i u mužů či dětí • Léze může mít sníženou aktivitu Kupfferových bb. (MRI of the Liver, 2nd Edition, Schneirer G., Grazioli L., Saini S., Springer, IT 2006)

  9. Fokální nodulární hyperplázie

  10. FNH

  11. FNH

  12. Hepatocellulární adenom • poměrně vzácný benigní tumor, je potenciálně maligní (změna v HCC), může být mnohočetný • má silnou asociaci s orálními kontraceptivy, v 90% u mladých žen, event. muži - anabolické steroidy, pac. s glykogenovou tezaurizmózou • častou příčinou bolestí jsou nekróza a krvácení, které může být i život ohrožující • primárně vznikají z hepatocytů, mohou obsahovat tuk, často obsahují intracelulární glykogen, mívají tenkou pseudokapsulu, postrádají architektoniku, bývá zde relativně malé množství žlučovodů a často degenerativní nekróza (MRI of the Liver, 2nd Edition, Schneirer G., Grazioli L., Saini S., Springer, IT 2006) (Válek V., Kala Z. Kiss I., Maligní ložiskové procesy jater, Grada Publishing, 2006)

  13. Hepatocelul. adenom

  14. Cysty • cysty jater se vyskytují u 2–7 % populace, mohou být solitární nebo mnohočetné • výjimečně mohou velké či mnohočetné cysty způsobovat tlakové obtíže či tlačit na žlučovod • často jsou multifokální, někdy mohou mít proteinový či hemoragický obsah (častěji popisován u pacientů s polycystickou chorobou), septa, kalcifikace • obecně platí, že pro diagnostiku malých cyst je přesnější ultrazvuk a MR než CT (Válek V., Kala Z. Kiss I., Maligní ložiskové procesy jater, Grada Publishing, 2006)

  15. Cysta

  16. Benigní mezenchymální nádory s obsahem tuku • zahrnují lipom a kombinované tumory jako jsou myolipom, angiolipom, angiomyolipom, angiomyelolipom (tuk + krevní cévy + hematopoetická tkáň) a angiomyomyelolipom - jsou variantami vzácného mezenchymálního tumoru jater • často podobný tumor v ledvině, jaterní tumory pak bývají mnohočetné, části nemocných prokážeme tuberózní sklerózu • maligní transformace nebyla popsána, většinou náhodný nález • ! až 42 % tumorů obsahuje méně než 10 % tuku a detekce ložiska je pak nesnadná (Válek V., Kala Z. Kiss I., Maligní ložiskové procesy jater, Grada Publishing, 2006)

  17. Lipom

  18. pyogenní - cca 85–90 % případů, nejčastěji u starších pacientů s malignitou či biliární chorobou, jsou spíše chronické, nejčastěji E. coli fungální - 8–10 %, nejčastěji podmíněné kandidózou, typicky mikroabscessy u imunokompromitovaných amébové - 4–6 %, mívají výraznější perifokální edém, výraznější kapsulu, ale jinak podobný obraz; bývají akutní echinokokové abscesy se typicky prezentují jako opouzdřené multicystické léze, s možnými satelitními cystami (<20%) tři fáze vývoje: suppurativní, tekutá a fibrózní nález na zobrazovacích metodách je nespecifický, někdy je obtížné odlišení od nekrotického tumoru obsah plynu je specifickým nálezem, ale je přítomen méně než ve 20% případů Jaterní absces

  19. Absces

  20. Další benigní ložiskové afekce • jsou poměrně vzácné • nodulární regenerativní hyperplázie • leiomyom • endometrióza • solitární fibrózní tumor • benigní biliární tumory • biliární cystadenom • biliární duktální adenom • biliární papilomatóza • biliární mikrohamartom

  21. Cirhosa, regenerativní uzly, nodulární regenerativní hyperplázie

  22. THAD a THID Pseudoléze THAD = transient hepatic attenuation differences THID = transient hepatic intensity differences

  23. Klínovitě ohraničené • Nápadné v arteriální fázi • Mizící v portální fázi • Přecházejí přes ně cévy • Při vyšetření MR neviditelné v hepatospecifické fázi • Portální žíla 10 mm Hg • Jaterní tepna 120/70 mm Hg • Mikrocirkulace 3-5 mm Hg • Jaterní žíly 1-5 mm Hg

  24. Anatomické a patofyziologické poznámky I. • dvojí krevní zásobení jater: 1000-1200ml/min portální žilou, 400ml/min jaterní tepnou • u necirhotiků: tlak v port. žíle cca 7mm Hg, v jaterní tepně 100mm Hg • několik typů komunikace mezi arteriálním a portálním řečištěm: transsinusoidální, transvazální, transplexální (peribiliální plexus) Itai, Matsui, 1997

  25. Často ale alternativní zásobení – tzv. „third inflow areas“, ve kterých aberantní žíly neanastomózují s portálním řečištěm a vstupují do jater přímo.

  26. nemají nutritivní charakter! • mohou odstupovat z v. cystica (2) • z parabiliálních pletení vedoucích v lig. hepatoduodenale ventrálně při kmeni VP (3) • systém epigastrických a paraumbilikálníchžil Yoshimitsu, 2001, Schneider, 2006, Lencioni, 2006

  27. Vaskulární abnormality • obstrukce v. portae • při trombóze, stenóze, kompresi - snížení portálního průtoku vede ke kompenzatorně zvýšenému přítoku jaterní tepnou, vznikají pak THAD léze při arteriálnífázi dynam. vyšetření • pozor na záměnu s hypervaskularizovaným ložiskem (tvar) • také při poruše odtoku žluči • hyperémie u zánětu • efekt sifonu (odsávání krve, steal fenomén) při tumoru Yoshimitsu 2001, Schneider 2006

  28. Trombóza portální žíly

  29. Hemangiom s hyperdynamickou cirkulací

  30. obstrukce a. hepatica jaterní tepny v centrální porci jater mezi sebou anastomózují, proto blokáda indukuje nové cesty průtoku akutní obstrukce perifernější arteriální větve nemá vliv na průtok portálním řečištěm!! Yoshimitsu 2001, Schneider 2006

  31. obstrukce jaterních žil • u akutní obstrukce jaterní žíly se stane portální větev drenážní, kompenzatorně pak vzroste arteriální průtok jako reakce na funkčně snížený portální – indukováno výrazné arteriální sycení areálu s porušenou žilní drenáží • Budd-Chiari sy: postsinusoidální obstrukce –nemožnost perfuze periferie - stáza –vývoj funkčních arterioportálních shuntů – reverzní tok ve VP (chronická fáze:perif. atrofie, centrální hypertrofie, vytvoří se síť venózních kolaterál) • klínovitý okrsek hrotem obrácen k DDŽ Yoshimitsu 2001, Schneider 2006

  32. CT – Budd-Chiari syndrom

  33. Vaskulární malformace: AVM kongenitální přímé spojky, arterioportální (lokální portální blok), arteriovenózní Arterio-port. fistula vrozené, získané (cirhóza, trauma, biopsie, …) M. Rendu-Osler-Weber Vaskulární pseudoléze ss

  34. Vaskulární pseudoléze

  35. Parenchymové pseudoléze • Fokální steatóza • steatóza - cca 10% dospělých • fokální v 30-40%, v 10% solitární a ve 20-30% vícečetná • často ve third inflow oblastech –pozor na HCC s tukovou degenerací !! • Focal fatty sparing Schneider, 2006

  36. Parenchymové pseudoléze • Zánětlivý pseudotumor • nejčastější klinická manifestace: rekurentní pyogenní cholangoitis Horiuchi, 1990, Iannaccone, 2006

  37. Atypická vaskularizace - žlučník

  38. Test

  39. Výrazné arteriální sycení může z benigních lézí vykazovat: • 1/ hemangiom • 2/ hepatocelulární adenom • 3/ fokální nodulární hyperplázie • 4/ lipom

  40. Výrazné arteriální sycení může z benigních lézí vykazovat: • 1/ hemangiom • 2/ hepatocelulární adenom • 3/ fokální nodulární hyperplázie • 4/ lipom

  41. Nekrózy, krvácení a maligní potenciál jsou typické pro: • 1/ hemangiom • 2/ hepatocelulární adenom • 3/ fokální nodulárníhyperplázii • 4/ absces

  42. Nekrózy, krvácení a maligní potenciál jsou typické pro: • 1/ hemangiom • 2/ hepatocelulární adenom • 3/ fokální nodulární hyperplázii • 4/ absces

  43. Pokud ložisko nemá centrální jizvu a vykazuje hypervaskularizaci v arteriální a portální fázi: • 1/ nemůže jít o fokální nodulární hyperplázii • 2/ může jít o fokální nodulární hyperplázii • 3/ může jít o hemangiom • 4/ ložisko je pravděpodobně maligní

  44. Pokud ložisko nemá centrální jizvu a vykazuje hypervaskularizaci v arteriální a portální fázi: • 1/ nemůže jít o fokální nodulární hyperplázii • 2/ může jít o fokální nodulární hyperplázii • 3/ může jít o hemangiom • 4/ ložisko je pravděpodobně maligní

More Related