11. AGREGÁTNÍ NABÍDKA A PHILLIPSOVA KŘIVKA

1. 11. AGREGÁTNÍ NABÍDKA A PHILLIPSOVA KŘIVKA

2. Předmětem přednášky jsou… • tři modely agregátní nabídky, ve kterých v krátkém období výstup pozitivně závisí na cenové hladině. • Krátkodobý inverzní vztah mezi inflací a nezaměstnaností, známý jako Phillipsova křivka

3. 11.1. Základní teorie agregátní nabídky

4. očekávaná cenová hladina agr. výstup pozitivní parametr přirozená míra výstupu skutečná cenová hladina Tři modely agregátní nabídky • Model nepružných mezd • Model nedokonalých informací • Model nepružných cen Výsledkem všech tří modelů je, že:

5. Cílová reálná mzda Model nepružných mezd • Předpokládá, že firmy a pracovníci vyjednávají o smlouvách a fixují nominální mzdu před tím, než zjistí, jaká bude skutečná cenová hladina. • Nominální mzda je stanovená jako součet cílové reálné mzdy a očekávané inflace:

6. Model nepružných mezd Jestliže se ukáže, že pak Nezaměstnanost a výstup jsou na svých přirozených mírách. Reálná mzda je menší než cíl, proto firmy najímají více pracovníků a výstup stoupá nad potenciál Reálná mzda přesahuje svůj cíl, proto firmy najímají méně pracovníků a výstup klesá pod potenciál.

7. slide 6

8. Model nepružných mezd • Implikuje, že reálná mzda by měla být proticyklická, měla by se pohybovat do protipohybu produktu během hospodářského cyklu: • v konjukturách, kdyP typicky stoupá, by reálná mzda měla klesat. • v recesích, kdyP typicky klesá, by reálná mzda měla stoupat. • Tato prognóza se na reálných datech nepotvrdila:

9. 5 1972 4 1965 1998 3 2 2001 1982 1 0 1991 -1 1984 1990 2004 -2 -3 1974 1979 -4 1980 -5 -3 -2 -1 0 1 2 3 4 5 6 7 8 Cyklické chování reálné mzdy (USA) % změna reálné mzdy % změna reálného HDP

10. Model nedokonalých informací Předpoklady: • Všechny mzdy a ceny jsou dokonale pružné, všechny trhy se čistí. • Každý nabízející produkuje jedno zboží, ale konzumuje mnoho statků. • Každý nabízející zná nominální cenu statku, který prodává, ale nezná agregátní cenovou hladinu.

11. Model nedokonalých informací • Nabídka každého statku závisí na jeho relativní ceně: nominální cena statku dělená agregátní cenovou hladinou.. • Nabízející nezná cenovou hladinu, ale ve stejném okamžiku činí výrobní rozhodnutí, proto používá očekávanou cenovou hladinu, P e. • Přepokládejme, žePstoupne, aleP enikoliv. • Nabízející se domnívá, že relativní cena stoupla, proto produkuje více. • Pokud mnoho producentů přemýšlí stejně, potom Ystoupne pokaždé, kdyžPstoupne nadP e.

12. Model nepružných cen • Příčiny nepružných cen: • dlouhodobé kontrakty mezi firmami a zákazníky • menu costs • firmy nechtějí naštvat zákazníky častými změnami cen • Předpoklady: • firmy si stanovují své vlastní ceny(např.jako v monopolistické konkurenci).

13. Požadovaná cena každé firmy je Model nepružných cen kdea > 0. Předpokládejme dva typy firem: • Firmy s pružnými cenami, které stanovují ceny podle této rovnice • Firmy s nepružnými cenami musí stanovit cenu před tím, než vědí, jak se vyvine P a Y:

14. Přepokládejme, že firmy s nepružnými cenami očekávají, že výstup bude roven potenciálu. Potom, Model nepružných cen • K odvození křivky agregátní nabídky, musíme nejdříve najít rovnici pro agregátní cenovou hladinu. • Označmesjako podíl firem, které mají nepružné ceny. Potom můžeme zapsat agregátní cenovou hladinu jako…

15. Cena stanovená firmou s pružnými cenami Cena stanovená firmou s nepružnými cenami Model nepružných cen • Odečteme (1s)Pod obou stran: • Podělíme obě stranys:

16. Model nepružných cen • VysokáP eVysokáPPokud firmy očekávají vysoké ceny, potom firmy které musí stanovit ceny dopředu je stanoví vysoko. Ostatní firmy odpoví také stanovením vysokých cen. • VysokýYVysokáPkdyž je důchod vysoký, poptávka po zboží je vysoká.Firmy s pružnými cenami stanovují vysoké ceny. Čím vyšší podíl firem s pružnými cenami, tím menší je sa tím větší je dopad YnaP.

17. Model nepružných cen • Nakonecodvodíme ASrovnici vyřešením pro Y:

18. Model nepružných cen • Na rozdíl od modelu strnulých mezd, model strnulých cen implikuje procyklický vývoj reálné mzdy: Předpokládejme, že agregátní výstup/důchod klesá. Potom, • Firmy zaznamenávají pokles poptávky po svých produktech. • Firmy s nepružnými cenami snižují produkci, a proto snižují i svoji poptávku po práci. • Posun poptávky po práci doleva způsobí pokles reálné mzdy.

19. LRAS P SRAS Y Shrnutíadůsledky Každý z těchto tří modelů AS implikuje vztah vyjádřený křivkou SRASa její rovnicí.

20. SRASrovnice: LRAS SRAS2 P SRAS1 AD2 AD1 Y Shrnutíadůsledky Předpokládejme pozitivní ADšok, který posune výstup nad svoji přirozenou míru a Pnad úroveň, kterou lidé očekávali. Časem se Pezvýší,SRASse posune nahoru a výstup se vrátí na potenciál.

21. 11.2. Inflace, nezaměstnanost a Phillipsova křivka

22. Inflace, nezaměstnanosta Phillipsova křivka Phillipsovakřivkatvrdí, žezávisí na: • očekávané inflacie. • cyklické nezaměstnanosti: odchylce skutečné míry nezaměstnanosti od přirozené míry • nabídkových šocích,  (“nu”). kde > 0 je exogenní konstanta.

23. Odvození Phillipsovykřivky zeSRAS

24. Phillipsova křivka a SRAS • SRASkřivka: Výstup závisí na neočekávaných pohybech cenové hladiny. • Phillipsova křivka: Nezaměstnanost závisí na neočekávaných pohybech v míře inflace.

25. Adaptivní očekávání • Adaptivní očekávání: přístup, který předpokládá, že lidé tvoří svá očekávání budoucí inflace na základě nedávno pozorované inflace. • Jednoduchý příklad: Očekávaná inflace = skutečná inflace minulého roku • Potom, Phillipsova křivkalze zapsat jako:

26. Inflační setrvačnost V této podobě Phillipsova křivka implikuje, že inflace má setrvačnost: • Při absenci nabídkových šoků nebo cyklické nezaměstnanosti bude inflace při současné míře pokračovat donekonečna. • Minulá inflace ovlivňuje očekávání současné inflace, která pak zpětně ovlivňuje mzdy & ceny, které lidi stanovují.

27. Dvě příčinyrostoucí & klesající inflace • Nákladově tlačená inflace: inflace způsobená nabídkovými šoky. Negativní nabídkové šoky typicky zvyšují produkční náklady a nutí firmy zvýšit ceny, čímž „tlačí“ inflaci nahoru. • Poptávkově tažená inflace: inflace způsobená šoky na straně poptávky. Pozitivní poptávkové šoky způsobují pokles nezaměstnanosti pod její přirozenou míru, což „táhne“ míru inflace nahoru.

28. V krátkém období mají politici volbu mezi a u.  SR: Phillipsova křivka u Zakreslení Phillipsovy křivky

29. Lidé časem přizpůsobují svá očekávání, takže volba funguje pouze v krátkém období.  u Posun Phillipsovykřivky Např.zvýšení eposune SR PC nahoru.

30. Koeficient obětování • Aby snížili inflaci, mohou tvůrci hospodářské politiky snížit AD, čímž způsobí růst nezaměstnanosti nad její přirozenou míru. • Koeficient obětování měří procentní změnu ročního reálného HDP, která musí být obětována ke snížení inflace o 1 %. • Typický odhad je 5.

31. Koeficient obětování • Příklad: Pro snížení inflace ze 6 na 2 procenta, je potřeba obětovat 20 procent ročníhoHDP: Ztráta HDP = (snížení inflace) x (koeficient obětování) = 4 x 5 • Ztráta může být realizována během jednoho roku nebo rozprostřena v delším časovém období, např. 5% ztráta během čtyř let. • Nákladem dezinflace je ztracený HDP. Je možné využít Okunův zákon k odhadu dopadů na nezaměstnanost.

32. Racionální očekávání Možnosti modelování formování očekávání: • Adaptivní očekávání: Lidé tvoří svá očekávání o budoucí inflaci na základě nedávno zažité inflace. • Racionální očekávání:Lidé tvoří svá očekávání na základě všech dostupných informací, včetně informací o současných a budoucích politikách.

33. Bezbolestná dezinflace? • Obhájci racionálních očekávání věří, že koeficient obětování může být velmi malý: • Předpokládejmeu = u n a  = e= 6% a předpokládejme, že CB oznámí, že udělá všechno proto, aby snížila inflaci ze 6 na 2 procenta, jak nejrychleji to bude možné. • Pokud je toto vyhlášení kredibilní, potom eklesne možná o celé 4 procenta. • Pakmůže klesnout i bez zvýšení u.

34. 1981:  = 9,7% 1985:  = 3,0% Výpočet koeficientu obětování pro Volckerovu dezinflaci Celková dezinflace = 6,7% Celkem 9,5%

35. Výpočet koeficientu obětování pro Volckerovu dezinflaci • Z předchozího slidu: Inflace klesla o 6,7%, celková cyklická nezaměstnanost byla 9,5%. • Okunův zákon: 1% nezaměstnanosti = 2% ztraceného výstupu. • Proto, 9,5% cyklická nezaměstnanost= 19,0% ročního reálného HDP. • Koeficient obětování=(ztráta HDP)/(celková dezinflace) = 19/6,7 = 2,8procent HDP bylo ztraceno na každé 1 % snížené inflace.

36. Naše analýza nákladů dezinflace a ekonomických fluktuací je založena na hypotéze přirozené míry: Hypotéza přirozené míry Změny v agregátní nabídce ovlivňují výstup a zaměstnanost pouze v krátkém období. V dlouhém období se ekonomika vrací na úroveň výstupu, zaměstnanosti a nezaměstnanosti popsanou klasickým modelem.

37. Alternativní hypotéza: hystereze • Hystereze: dlouhodobý vliv historie veličin, jako je např. přirozená míra nezaměstnanosti. • Negativní šoky mohou zvýšit un, takže ekonomika se nemusí plně obnovit.

38. Hystereze: Proč mohou negativní šoky zvýšit přirozenou míru • Schopnosti cyklicky nezaměstnaných pracovníků se mohou ztrácet během jejich nezaměstnanosti a po skončení recese již nemusí být schopni najít práci. • Cyklicky nezaměstnaní pracovníci mohou ztratit svůj vliv na utváření mezd; potom insideři (zaměstnaní pracovníci) mohou vyjednat vyšší mzdu pro sebe. Důsledek: Cyklicky nezaměstnaní “outsiders” se mohou stát strukturálně nezaměstnaní, když recese skončí.

39. Shrnutí 1. Tři modely AS v krátkém období: • Model strnulých mezd • Model nedokonalých informací • Model strnulých cen Všechny tři modely implikují, že výstup roste nad svoji přirozenou míru, když cenová hladina stoupne nad očekávanou cenovou hladinu. slide 38

40. Shrnutí 2. Phillipsova křivka • Je odvozena z křivky SRAS • Tvrdí, že inflace závisí na • očekávané inflaci • cyklické nezaměstnanosti • nabídkových šocích • Představuje pro tvůrce hospodářské politiky krátkodobé dilema mezi inflací a nezaměstnaností slide 39

41. Shrnutí 3. Jak lidé tvoří inflační očekávání • adaptivní očekávání • založené na nedávno zažité inflaci • implikuje “setrvačnost” • racionální očekávání • založené na veškerých dostupných informacích • Implikuje, že dezinflace může být bezbolestná slide 40

42. Shrnutí 4. Hypotéza přirozené míry a hystereze • hypotéza přirozené míry • tvrdí, že změny v AD mohou ovlivnit výstup a zaměstnanost pouze v krátkém období • hystereze • tvrdí, že AD může mít dlouhodobý efekt na výstup a zaměstnanost slide 41

43. Literatura Holman (2010): Kapitola 12: Agregátní nabídka. Kapitola 13: Phillipsova křivka. Mankiw (2010): Chapter 13. Aggregate supply and Phillips curve. Powerpoint Slides: Mankiw’s Macroeconomics6th edition. Worth Publishers. (Autor: R. Cronovich) slide 42