Filosofické základy životní rovnováhy

1. Filosofické základy životní rovnováhy aneb: co může člověk udělat pro to, aby se na tom světě cítil lépe

2. ….a bude řeč nejen o rovnováze, ale i o moudrosti a blaženosti….

3. Co učily člověka mýty • Upozorňovaly ho (poměrně tvrdě) na to, že je „smrtelníkem“ a co to znamená • Upozorňovaly ho na hranice jeho možností a kompetencí • Člověk – „demo-verze“ boha, mnoho dobrých vlastností má, avšak pouze v „předváděcí“ míře, a proto není možno, aby se jimi mohl sám řídit

4. Původní smysl moudrosti • Schopnost rozeznat, že přítomná slast může znamenat budoucí strast (a naopak) • Schopnost rozeznat, že poškozením celku uškodí člověk sám sobě • Schopnost rozeznat, že jak se do lesa volá, tak se z lesa ozývá • Schopnost rozeznat, že věci nejsou takové, jakými se jeví

5. Další cíle moudrosti • Vštípit vědomí nestálosti věcí, která je na jedné straně mementem, na druhé nadějí. • Internalizace řádu, který musí mít člověk ve své mysli – venku ho nenajde • Schopnost vnímat se jako subsystém. Mozaika, ve které nemá barevný kamínek smysl sám o sobě, nýbrž pouze v celku s ostatními • Conditio humana – základní dané a nepřekročitelné parametry člověka a jeho života

6. Blaženost, apatheia, ataraxia, euthymia • Různé podoby žádoucího stavu lidské mysli • Blaženost – schopnost vnímat svůj život v kontextu Dobra • Apatheia – odolnost vůči zranění duše • Ataraxia – brát věci tak jak jsou • Euthymia – dobrá mysl, zakotvená v širokém horizontu, veselí, blaženost

7. Nelineární převodník

8. Fce nelineárního převodníku • Tlumí horní část amplitudy, pocitu vítězství a titánské představy • Vyrovnává propady • Možná je i paradoxní fáze • Čínský rolník s koněm • Filosofie i náboženství člověka strhávají z výšin svého sebezbožštění a pozvedají z propadů a malomyslnosti

9. Mechanismus útěchy

10. na čem záleží… • Šedý pruh na obrázku je po celé své délce jeden a tentýž stejný odstín šedi. • Hodnocení své situace dělá člověk vždy na pozadí nějaké představy „jak by to mohlo nebo mělo být“. Přání a realita. • Moudrost vede člověka spíše k tomu, aby se srovnával s horšími možnostmi

11. Je životní rovnováha soukromou věcí každého? • Dozajista a bezpochyby. • Problém je pouze v tom, že rozháraná mysl má tendenci ze svého stavu obviňovat své okolí a chová se k němu pak nepřátelsky a agresivně • Nabaluje na sebe náboženské a ideologické obsahy, čímž se její stav legitimuje a ospravedlňuje, ale i zhoršuje

12. Je životní rovnováha soukromou věcí? • Císař Caligula nechal popravit jednoho senátora, který kolem sebe šířil „blbou náladu“. • Sapér Vodička ze Švejka si blbou náladu spravoval tím, že udělal výtržnost na zahradní slavnosti nebo se popral. • Lidé svou blbou náladou trpí a jsou snadno přesvědčitelní o tom, že za ni někdo může, pak jsou ochotni a odhodláni „jít na ně“ (Cikány, Židy, buržousty, komouše, atd…) Pomáhá jim to jako sapéru Vodičkovi

13. Co zde selhává? • Moderní civilizace se ubírá zcela opačným směrem, než jakým člověka vedla dávná moudrost • Hledá své štěstí mimo sebe a ve věcech • Maximalizuje své potřeby • Individualizuje se • Spokojenost a skromnost jsou „out“, nespokojenost je „in“

14. a k tomu navíc… • Euroamerická kultura svou materialistickou individualistickou nenasytnou nespokojenost vyváží a infikuje jí i ty části světa, které až dosud žily v klidu podle svých tradičních moudrých starobylých paradigmat. • Ta pak, až se náležitě zneklidní, vezmou čepice a ….

15. Kde může být závada • Filosofie se namnoze stala katedrovou disciplinou, věcně registrující „základní teze“, zbavené života • Náboženství se namnoze stala soustavou dogmat, u nichž jde pouze o intelektuální souhlas s nimi • Lidová moudrost zapadla a ztratila se v přívalu sdělovacích prostředků

16. … a nebo také … • Reformace prohlásila středověkou spokojenost, zakotvenou ve vědomí neměnného řádu, za lenost a hřích. • Mysleli to pochopitelně dobře, ale vymklo se to. • Výsledkem je neurotická hektická společnost, jejímž rozhodujícím kriteriem je výkon a zisk.

17. Nespokojenost a její vývoj • Nespokojenost s tím, co člověk má – chtěl by mít víc. Lze ještě pochopit, avšak u toho nezůstane a následuje další krok: • Nespokojenost s tím, co člověk má – chtěl by mít víc, víc, než ten druhý, a to i na jeho úkor. To je ovšem již něco jiného

18. Počátek • Podle biblického líčení to byl had v ráji, který svou agitací udělal ze spokojených obyvatel ráje nespokojené disidenty, domáhající se svých práv na utajované informace, • se kterými si potom Adam ani Eva nevědí rady, následuje vyhnání z ráje, do světa, do dějin, ve kterých to všechno pokračuje dále.

19. Co s tím? • Je lépe rozsvítit malou svíčku, než hořekovat nad temnotou. • Brno má zvláštní „genius loci“, kterým je to, že je jako největší vesnice v Česku proti západním částem ČR a především Praze 100 let za opicemi, a je tedy tím podstatně blíže oněm zdravým kořenům lidské a vpravdě humanistické kultury .

20. Moravský výzkum • Moravský, resp. brněnský výzkum těchto otázek člověka čerpá podněty jednak z nížinných vinných oblastí, odkud také vzešel základní pojem - životní rovnováha • Severní hornaté oblasti Moravy dodaly písmáckou hloubavost a rovněž schopnost dívat se věcem na dno.

21. Základní pojem - rovnováha • Jako rovnováhu označujeme relativní, dynamický a dialektický soulad mezi očekáváními a skutečností, jak se zračí a zrcadlí v lidské mysli

22. Poruchy rovnováhy • Poruchy životní rovnováhy,projevující se jako blbá nálada, chronická nespokojenost a morousství všeho druhu jsou ve většině případů důsledkem filosoficky nekultivované mysli, ve které se rozvinou její přirozené systémové vlastnosti do neproporcionálních rozměrů.

23. Systémové vlastnosti • Lidská mysl je schopna si vygenerovat nereálné představy o tom, jak by měl svět vypadat, a trpí pak tím, že tomu tak není. • Lidská mysl je schopna si titánsky představovat, že má klíč ke všem tajemstvím, leč tak tomu není

24. a další • Člověk je schopen si myslet, že je středem vesmíru, kolem kterého se všechno točí. Tu a tam ho nějaké zemětřesení nebo jiná pohroma musí z této představy vyvést. • Zemětřesení v Lisabonu v r. 1775 prý způsobilo, že i Voltaire poněkud slevil

25. Brněnský koncept • Brněnský koncept přístupu k životu je založen na třech pilířích životní rovnováhy. • Vycházejí jednak z filosofických a náboženských základů evropské kultury, ale stejně tak i z lidové moudrosti a zkušenosti • Nikomu se nevnucují, nýbrž nabízejí

26. 1. zdroj životní rovnováhy • Rovnováha neexistuje – systém lidské mysli není totožný se systémem kosmu (přiměřená korekce Aristotelova gnozeologického optimismu) • Bytí nejsou stavy, nýbrž procesy • Zasadil jsem konvalinku…- že lidské jednání přinese očekávaný efekt, to není nárokovatelné pravidlo, nýbrž div a anomálie. Kdo s touto nesamozřejmostí počítá, ten rovnováhu neztratí ani tehdy, když se mu něco nepovede.

27. Pravidlo k zapamatování • Zdá-li se ti někdy, že věci jsou tak, jak by dle tvého úsudku měly být (tedy v rovnováze), dozajista jsi něco přehlédl. • Svět, jak ho dnes vidíme, jsou „včerejší noviny“, Jaký je (byl) svět dnes poznáme až zítra nebo případně ještě později.

28. 2. zdroj životní rovnováhy • Humor • Co je to? Schopnost vidět věci v reálných (nikoliv subjektivních) proporcích • Nepřikládat pomíjivým věcem eternální dignitu • Cokoliv námětem pro tragedii i humoresku • Humor neznamená znehodnocení • Pozor na bezcenné náhražky!!!

29. Význam humoru • Představuje zároveň nadhled nad situací a přiměřený odstup, umožňující věc vidět • Je komunikačně nejdokonalejším kanálem, schopným fungovat i v dramaticky vypjatých situacích • Nebrat se vážně je výrazem reálného vědomí lidské malosti a pomíjivosti. Vážnost je komickou maskou.

30. Češi a humor • Má náš národ smysl pro humor nebo ne? • Jsou „Osudy dobrého vojáka Švejka“ humoristický román? Která postava z tohoto románu je u nás nejtypičtější? • Pohled zvenčí – bereme se příliš vážně • Jára da Cimrman – dobrý signál • Humor anglický, židovský

31. Zlaté pravidlo • Nejde-li o život….

32. 3. zdroj životní rovnováhy • Tento třetí zdroj neexistuje, a právě v tom je jeho podstata. Tři zdroje životní rovnováhy jsou pouze dva. Kdo to pochopí, ten má i ten třetí • Moudrá substituce, moudrá resignace • Rosné kořeny • Škola: divadlo, vojna • Sokratovo děkovné zvolání • Člověk ekologicky bezpečnější

33. Třetí zdroj • Člověkovo bohatství se měří nikoliv tím, co má a co ke svému štěstí potřebuje, nýbrž tím, bez čeho se dokáže obejít. • Nešťastníci a chudáci, kteří ke štěstí a blaženosti potřebují auto Lamborghini a hodinky za půl milionu (nebo i za víc).

34. Jak se toho dobrat • Blaženost, rovnováha, duševní klid, dobrá pohoda, vyrovnanost - to nejsou dary (i když jisté dispozice člověk může mít), nýbrž výsledky cílené snahy • Je dobré hlídat, aby člověku v hlavě nevzklíčil plevel nenávisti a negace, a to vůči čemukoliv

35. Schopnost vidět věci jinak • Vědomí časnosti a dočasnosti • Řád světa si člověk volí, koherenční pravda • Postmoderna představuje možnost návratu k autentickým podobám systémů, vedoucích člověka k blaženosti

36. Literatura • Aristoteles: Etika Nikomachova • Seneca: O klidu duševním • Boëthius: Filosofie utěšitelka • Rádl, E.: Útěcha z filosofie

37. Literatura • Krátký,F.: Hodnota a skutečnost humoru • Ondok,J.P: Bereme smích vážně? • Lechleitner, N.: Úsměvy pro duši • Nešpor, K.: Léčivá moc smíchu • Vrána, K.: Smysl pro humor

38. Literatura • Radecki, S.von: Abeceda smíchu • Strejček, F.: Humorem k zdraví a síle národa • Sedlák, J.: Humorem k pohodě

39. Možnosti učení • Hledat na skutečnostech vždy i jejich humorný aspekt (irský pohřeb) • V kritické situaci se zasmát • Každý den večer „vylovit“ vylovit z uplynulého dne něco radostného • Nenávist, sarkasmus a podobné emoce považovat za plevel ducha • Rozčilení není program

40. Další možnosti • Snažit se na všem nalézt něco dobrého • Nebrat se vážně • Snažit se, aby se vaši blízcí s vámi alespoň jednou denně zasmáli • Nepěstovat sarkasmus, výsměch, a to dokonce ani ne jako „zbraň slabých“. • Pěstovat společenskou konverzaci a zábavu místo kulturního konzumismu

41. Modlitba Thomase Moora

42. a jedno arabské přísloví: • Buď spokojen a jsi kalifem