zlinskedumy.cz

1. VY_32_INOVACE_53_20 www.zlinskedumy.cz

2. PRACOVNÍ PRÁVO • Pracovní právo je právní odvětví, které upravuje vzájemná práva a povinnosti fyzických osob pracujících za mzdu a jejich zaměstnavatelů(jimiž mohou být fyzické i právnické osoby), vyplývající z pracovního poměru.

3. Nárok na dovolenou • Základním předpisem pracovního práva, který upravuje nárok na dovolenou je: Zákoník práce • Dovolená je pracovní volno v zaměstnání, dlouhodobá doba odpočinku, kterou na základě zákona poskytuje zaměstnavatel svým zaměstnancům, aby si odpočinuli a zregenerovali své síly pro další výkon práce.

4. Dovolená podle českého práva • Dovolenou určuje podle rozvrhu čerpání dovolené zaměstnavatel. • Je nutné přihlížet jak k provozním důvodům zaměstnavatele, tak k oprávněným zájmům zaměstnance. • Určena by měla být tak, aby zaměstnanec mohl v příslušném roce vyčerpat alespoň čtyři týdny dovolené, která mu za daný rok přísluší. • Pokud by ji nemohl vyčerpat celou, v obecné rovině je dáno, že se převádí se do dalšího roku, případně s jeho souhlasem ještě do následujícího roku, pak ale nárok na ni zaniká.

5. Nárok na dovolenou • Pokud byl zaměstnanec v pracovním poměru u téhož zaměstnavatele alespoň 60 dní, má nárok na dovolenou za kalendářní rok. • Nárok na zotavenou vzniká pracovníkovi nejdříve po odpracování 21 pracovních dnů v kalendářním roce. • Poměrná část činí za každý odpracovaný měsíc jednu dvanáctinu dovolené, která by náležela za celý rok. • Délka výměry dovolené je odstupňována podle délky zaměstnání (započítávají se i doby odpracované u dřívějších zaměstnavatelů). • Po dobu čerpání dovolené přísluší pracovníkovi náhrada mzdy.

6. Druhy a výměra dovolené • Základní výměra pro všechny zaměstnance jsou čtyři týdny za rok. • Jestliže by ale šlo o zaměstnance např. státu, obcí, krajů či příspěvkových organizací, jde o pět týdnů ročně. • U některých psychicky či fyzicky náročných profesí je osm týdnů ročně.

7. Speciální výměra Profese, jež mají nárok na další dodatkovou dovolenou o výměře jeden týden ročněnavíc. • Zaměstnanci, kteří pracují v dolech. • V prostředí, kde přímo hrozí nákaza infekcí. • Pracovníci, jež jsou vystaveni ionizujícímu záření. • V zaměstnání s duševně chorými nebo mentálně postiženými. • Zaměstnanci ve věznicích. • Profesionální potápěči.

8. Možnost převádění staré dovolené do následujícího roku • S nástupem nového zákoníku práce dochází ve stanoveném procesu k závažným zmatkům. • Pokusme se to objasnit z hlediska platné legislativy. • Špatné pochopení výkladu bylo zapříčiněno školeními účetních, kde výslovně řekli, že dovolenou za letošní rok již převádět v roce 2012 možné nebude!!!

9. Objasnění ! • Zaměstnavatel sice má podle nového zákoníku práce pravomoc čerpání dovolené zaměstnancům nařídit a může nařídit čerpání této dovolené v plném rozsahu do konce roku, ve kterém právo na dovolenou vzniklo. • Zaměstnavatel musí také zohlednit zájmy zaměstnance. • Určenou dobu čerpání dovolené by měl písemně oznámit zaměstnanci minimálně 14 dnů předem, pokud se nedohodnou se zaměstnancem na kratší době.

10. Není ale povinností zaměstnavatele postupovat takto striktně ! • Dle zákona je možné vnitřním nařízením limitovat počet dnů, které lze převést do dalšího kalendářního roku, a tím i určí každému zaměstnanci počet dní, které si v daném kalendářním roce musí dovyčerpat (vysvětluje v doplňku MPSV). • Jak dále uvedla, podle zákona je zaměstnavatel při určování dovolené „povinen přihlédnout i k zájmům zaměstnance“, tedy nejen k provozním důvodům.

11. Vzhledem k tomu, že Zákoník práce hovoří o tom, že by měly být při čerpání dovolené zohledněny zájmyjak zaměstnance, tak i zaměstnavatele, předpokládá se: dohoda mezi oběma stranami. • MPSV v novém zákoníku zarazilo praxi, kdy bylo možné nevyčerpanou dovolenou proplatit. • Nově se proplácí pouze v případě skončení pracovního poměru zaměstnance.

12. Nemůže-li být dovolená v jednom roce vyčerpána, zaměstnavatel ji musí zaměstnanci určit tak, aby byla vyčerpána nejpozději do konce následujícího kalendářního roku. • Nevyčerpaná dovolená nepropadne. • Zaměstnavatel je přitom povinen „určováním dovolené dbát na to, aby dovolená zaměstnancem byla řádně a včas vyčerpána. • Zaměstnavatel má pravomoc v prvním pololetí následujícího roku zaměstnanci čerpání nařídit, resp. určit, kdy si převedené dny volna z předchozího roku musí vyčerpat.

13. Když to do 30. června nestihne, může si čerpání dovolené z předchozího roku či let určit sám zaměstnanec. • Zaměstnanec však má ze zákona povinnost oznámit zaměstnavateli čerpání této dovolené nejméně 14 dní předem, pokud se nedohodne se zaměstnavatelem jinak. • Když zaměstnavatel určuje čerpání dovolené bez dohody se zaměstnancem, musí podle zákoníku alespoň jedna část trvat nejméně dva týdny v celku. • Dobu čerpání dovolené má podle Zákoníku práce určovat zaměstnavatel, zpravidla přímý nadřízený, který přitom nemusí udělit souhlas s termínem, který si zaměstnanec zvolí.

14. Výjimky ! • Výjimku mají jen ženy požadující, aby jim nevyčerpaná dovolená bezprostředně navazovala na mateřskou dovolenou. • Zaměstnavatel nesmí dovolenou nařídit na dobu, kdy je zaměstnanec na vojenském cvičení, dočasně práce neschopný, na mateřské nebo rodičovské dovolené.

15. Pokus se odpovědět • Co rozumíš pod pojmem dovolená a vznik nároku na dovolenou? • Jaké jsou možnosti převodu dovolené do následujících let? • Je možné aby nám nabytý nárok na dovolenou zanikl a dovolená zaměstnanci propadla? • Po kolika odpracovaných dnech vzniká zaměstnanci nárok na dovolenou?

16. Zdroje a prameny Emmert, F. - Kotrňák, T. : Odmaturuj ze společenských věd, Didaktis Brno 2003 . Zouhar J. : Základy teorie státu a práva, S &M 1993. Knapp, V.: Teorie práva . 1 vyd. 5 dotisk, C.H. BECK, Praha 1995. Tomancová, J. Schelle, K. a kol.: Právní nauka pro školy a praxi 6. vyd., Eurolex Bohemia, s.r.o., Praha 2004. Šíma, A. – Suk, M. : Základy práva C.H.BECK, Praha 1997 http://cs.wikipedia.org/wiki/Právo