Globální problémy lidstva

1. Globální problémy lidstva Ing. Jana Šašková saskova27@seznam.cz

2. Historický vývoj vztahů člověka a prostředí

3. Člověk součástí ekosystému asi 2 miliony let • většinu času jako každý jiný živočich • stavba obydlí • lov a sběr • lidská populace • málo početná • neměla prostředky k přetváření • před několika tisíci lety začal člověk více zasahovat do svého životního prostoru • nejzávažnější zásahy a poškození v 19. a hlavně 20. století

4. Růst populace Od 17. století Rozvoj zemědělství Schopnost uživit více lidí Brambory – konec hladomorům Zvyšující se úroveň lékařství a hygieny Utlumení moru a jiných epidemií Na počátku našeho letopočtu 200 miliónů obyvatel 1650 – 500 mil. 1950 – 2,4 mld. 2000 – 6 mld. Rozložení populace není rovnoměrné 60 % v Asii Nejvíce přibývá 55 – 60 mil ročně Evropa a severní Amerika stagnuje Nárůst populace Větší nároky na množství potravy, spotřebních věcí, obydlí a území, dopravy Růst intelektuálních schopností nárůst materiálních prostředků Rozvoj zemědělství, výrobních procesů, dopravy atd. Rozvoj výrobních i jiných procesů → zvýšení čerpání přírodních zdrojů Rozvoj bez ohledu na přírodní zákonitosti Čerpání ropy, těžba rud, těžba uhlí, spotřeba vody Faktory které zvýšily vliv člověka na prostředí

5. Pravěk Člověk se řídí přírodními zákonitostmi Žije na vhodných územích V malých skupinkách Živí se lovem a sběrem Co uloví, to bezezbytku využije Zásahy do ekosystému nevedly k narušení přírodních procesů a rovnováhy Starověk Rozvoj zemědělství a pastevectví Budování větších sídel Těžba rud Těžba dřeva – stavba lodí a obydlí Rozsáhlá odlesnění Vodní a větrná eroze Změna vodního režimu a klimatu v krajině → vznik stepí a pouští Vede ke stagnaci či zániku některých civilizací Mezopotámie, Egypt, Palestina, Řecko a Řím U nás odlesnění Polabí a jižní Moravy Historický vývoj • Středověk • Rozvoj zemědělství a stavba sídel • Další odlesňování • Rozvoj řemesel • Rozvoj těžby surovin

6. Novověk • do průmyslové revoluce stejné jako středověk • od průmyslové revoluce v 18. stol • zvětšování spotřeby • dřevo – stavební materiál a palivo • těžba uhlí a ropy • těžba rud • rozvoj zemědělství • rozšiřování měst • osidlování nových území • stavba nových komunikačních spojení a rozvoj dopravy • železnice, lodě a později letadla • tyto procesy měly za následek: • poškození ekosystémů • vysoušení mokřadů • kácení tropických deštných lesů • nadměrné spásání travních společenstev • vyhubení mnoha druhů organismů • přímým působením člověka vyhubeno asi 115 druhů ptáků a 110 druhů savců • snížení stavu až ohrožení existence dalších druhů • změny jejich přirozeného prostředí • přímý lov • rozšiřování jiných druhů • krysa, prase atd.

7. Růst lidské populace a přelidnění • Viz historie vztahu člověka a ŽP • člověk na Zemi 100 - 200 tis. let • změna jeho vztahu ke svému okolí • Významné zlomy • zemědělská revoluce • průmyslová revoluce • 17. století • člověk se vymanil z přírodních podmínek • začal budovat vlastní svět • technosféra = umělé prostředí • potřebují suroviny • pohodlí • negativní dopady

8. Růst lidské populace a přelidnění • Dynamika růstu populace • sigmoida = křivka tvaru S • Exponenciální růst zpomalen, když se populace přiblíží limitům prostředí • limity • surovinové zdroje • nedostatek potravy a vody • nedostatek životního prostoru a další • přibližování limitům prostředí • větší množství úmrtí • Růst zastaven dosažením limitních hodnot • lidská populace ve fázi rozvoje geometrickou řadou • kde leží hranice a kdy jich lidé dosáhnou?

9. http://www.google.cz/imgres?q=r%C5%AFst+lidsk%C3%A9+spole%C4%8Dnosti&um=1&hl=cs&biw=1024&bih=605&tbm=isch&tbnid=EAtclNEPM3ev5M:&imgrefurl=http://is.muni.cz/do/1499/el/estud/pedf/js10/antropog/web/pages/1-2-ovlivnovani-geologickych-podminek.html&docid=nYXXqbhYLwDcdM&imgurl=http://is.muni.cz/do/1499/el/estud/pedf/js10/antropog/web/img/obr05.jpg&w=800&h=741&ei=nkJrT-PkIone4QTlr-yrBg&zoom=1&iact=hc&vpx=606&vpy=132&dur=1183&hovh=216&hovw=233&tx=135&ty=107&sig=102079137692620699176&page=1&tbnh=121&tbnw=141&start=0&ndsp=16&ved=1t:429,r:3,s:0http://www.google.cz/imgres?q=r%C5%AFst+lidsk%C3%A9+spole%C4%8Dnosti&um=1&hl=cs&biw=1024&bih=605&tbm=isch&tbnid=EAtclNEPM3ev5M:&imgrefurl=http://is.muni.cz/do/1499/el/estud/pedf/js10/antropog/web/pages/1-2-ovlivnovani-geologickych-podminek.html&docid=nYXXqbhYLwDcdM&imgurl=http://is.muni.cz/do/1499/el/estud/pedf/js10/antropog/web/img/obr05.jpg&w=800&h=741&ei=nkJrT-PkIone4QTlr-yrBg&zoom=1&iact=hc&vpx=606&vpy=132&dur=1183&hovh=216&hovw=233&tx=135&ty=107&sig=102079137692620699176&page=1&tbnh=121&tbnw=141&start=0&ndsp=16&ved=1t:429,r:3,s:0

10. Růst lidské populace a přelidnění • explozivní nárůst počtu obyvatel během posledního století • v roce 1650 500 mil lidí • v r. 1900 1,6 miliardy • v r. 1950 2,6 miliard • v r. 1971 3,7 miliardy • v r. 1987 5 miliard • v r. 2000 6 miliard • v r. 2020 7,9 miliard • Roční přírůst obyvatelstva v průměru 1,7 % • větší podíl v chudých státech světa • v bohatých trend klesající porodnosti

11. Růst lidské populace a přelidnění • v nejchudších zemích světa velký nárůst obyvatelstva • důvody • nedostatek finančních prostředků • nízká vzdělanost • snaha získat levnou pracovní sílu • podpora pro stáří • religiózní důvody • velká kojenecká úmrtnost a krátká průměrná délka života • chudý jih • Afrika, Jižní Amerika, některé státy Asie

12. Růst lidské populace a přelidnění • Zdravotní stav populace • rozvojové země • malárie (Afrika), žluté zimnice (Jižní Amerika), cholerou (Indie) či leprou (Indie, Afrika, Indonésie) • zdraví ohrožuje • nedostatek nezávadných vodních zdrojů • 1,7 mld. obyvatel planety nemá přístup k čisté vodě • nedostatkem potravin • rozvinuté státy • kardiovaskulární poruchy, psychická onemocnění, rakovina a obezita • ohrožení zdraví • psychický stres, návykové látky, nezdravé stravování, špatný životní styl

13. Růst lidské populace a přelidnění • Rostoucí množství obyvatel • lokální působení • globální působení • klimatické změny • spojené s antropogenním znečištěním ŽP • posílení skleníkového efektu • poškození ozónové vrstvy • znečištění světového oceánu • produkce odpadů • kácení deštných pralesů • omezování biodiverzity • exploatace přírodních zdrojů a další

14. Růst materiálové a energetické spotřeby • přírodní zdroje • složky životního prostředí sloužící k uspokojování potřeb člověka • obnovitelné • neobnovitelné • vyčerpatelné • nevyčerpatelné • mohou být znehodnoceny • velké čerpání přírodních zdrojů • hlavně neobnovitelné • způsobeny • nárůstem lidské populace • nárůstem potřeb jednotlivce

15. Růst materiálové a energetické spotřeby • spotřeba • potraviny • voda • energie • minerály a nerosty • ropa, uhlí, zemní plyn • kovy • bohatý Sever • 20 % světové populace • 80 % energie a surovin • chudý Jih • rozsáhlá devastace přírody • boj o holé přežití

16. Růst materiálové a energetické spotřeby • zabezpečení dostatku potravin • úkol zemědělství • nelze rozšiřovat zemědělskou půdu na úkor lesů • eroze a degradace půd • technika • pastva • distribuce potravin • vyspělé země • dostatek potravin • nadbytek • útlum zemědělství • 60% potravin = odpad • převážná část lidské populace • kvantitativní nedostatek • kvalitativní nedostatek

17. Růst materiálové a energetické spotřeby • Zabezpečení dostatku potravin • nadbytky • Indie je vývozcem obilí • Argentina přebytky hluboko zmrazeného hovězího • Austrálie • zdivočelá stáda domácích zvířat • skot, prasata, kozy atd. • pustoší krajinu • likvidována, maso nevyužito • maso pro domácí mazlíčky • kvalita využitelná pro člověka • současně • 10 miliónů dětí ročně umírá hlady • 2/3 lidstva trpí nějakou formou podvýživy • problém zabezpečení dostatku potravy je ekonomický a politický • ne ekologický nebo biologický

18. Globální problémy

19. 19. a hl. 20.stol • člověk se začal potýkat s důsledky svého vztahu k ŽP • problémy týkajícími se celého světa = globální problémy • Jejich intenzita je taková, že ohrožuje celou existenci lidstva • Globální problémy způsobeny • Existujícím typem rozvoje lidstva • Způsobem uvažování • Politickým rozhodováním

20. Globální problémy • Populační exploze • Nejintenzivnější v rozvojových zemích • Jižní a Východní Asie, Jižní Amerika a Afrika • Souvisí s ní potravinová krize • Surovinová krize • Způsobena trvale neudržitelným využíváním zdrojů • Souvisí • s vyšším počtem lidí na světě • vyšší potřebou materiálního zabezpečení jedince • vyššími civilizačními nároky • Velká část zdrojů patří mezi neobnovitelné • Jednosměrný tok látek v lidském prostředí • Energetická krize • Způsobena rostoucí potřebou a spotřebou energie • Průmyslový vývoj • Vyšší civilizační nároky • ve dvacátém století se výroba elektřiny zdvojnásobila přibližně každých 14 let • Úbytek biodiverzity ( viz. předchozí přednáška) • Globální oteplování • Znečištění

21. Problémy lidstva JIŘÍČEK I.: Alternativní zdroje energie, VŠCHT, Praha 2010 • 1. Energie (světová spotřeba energie roste o 2‐3 % ročně) • 2. Voda • 3. Jídlo • 4. Životní prostředí • 5. Chudoba • 6. Terorismus a války • 7. Pandemie a nemoci • 8. Vzdělání • 9. Demokracie • 10.Přelidnění - (7mld. 2010, 10mld. lidí 2050) • Jednou vyčerpáme i zásoby fosilních paliv a nakonec nám zbudou pouze OZE • Pravděpodobně budeme muset omezit dosavadní nekontrolovatelnou expanzi a nalézt způsob jak obnovit dávno narušenou rovnováhu s ostatní biosférou. • Řešením je trvale udržitelný rozvoj

22. 1. Energie JIŘÍČEK I.: Alternativní zdroje energie, VŠCHT, Praha 2010 • Revoluce ve struktuře primárních zdrojů v 21. století • Do roku 2050 bude potřeba: • 1. zvýšit výkon zdrojů z dnešních 15 TW na 30‐50 TW • 2. změnit strukturu ve prospěch nízkoemisních primárních zdrojů • ‐obnovitelných zdrojů energie OZE • ‐jaderných zdrojů • Rostoucí potřeby energie zatím nemůžeme pokrýt bez jaderné energie • Dnes zatím nemáme technologie na efektivní využití OZE,stejně jako technologii pro jadernou fůzi • Jaderná energie nám dává především čas

23. Primární zdroje energie a jejich podíl na výrobě energie JIŘÍČEK I.: Alternativní zdroje energie, VŠCHT, Praha 2010

24. Technologie pro TUR JIŘÍČEK I.: Alternativní zdroje energie, VŠCHT, Praha 2010 • 1. Ekonomická (nákladově efektivní) • 2. Spolehlivá, bezpečná a robustní ‐malý vliv proměnlivých vnějších podmínek • 3. Flexibilní – podle potřeby výroba energie elektrické anebo tepelné • 4. Exportovatelná k místům s největší spotřebou • 5. Škálovatelná od mikrovýroben 1kW po makrovýrobny 1000 MW • Technologie pro udržitelný rozvoj • 6. S rychlým náběhem výkonu • 7. S nevyčerpatelným zdrojem, alespoň střednědobě • 8. S nízkým vlivem na ŽP, alespoň střednědobě • Takové technologie zatím nemáme, představují ideální stav. • Současné reálné technologie splňují 1‐6 bodů.

25. Ztráty energie JIŘÍČEK I.: Alternativní zdroje energie, VŠCHT, Praha 2012

26. JIŘÍČEK I.: Alternativní zdroje energie, VŠCHT, Praha 2010 • Konverze/zušlechtění primární energie do spotřebních energií představuje ztrátu ≈25 % • Ztráta při konečném využití je dalších asi 25 %, tedy celkem asi 50 %.

27. Výroba elektrické energie Struktura primárních zdrojů (energetický mix) pro výrobu elektřinyJIŘÍČEK I.: Alternativní zdroje energie, VŠCHT, Praha 2012

29. Ekologické katastrofy • do životního prostředí zasahují i nahodilé katastrofy • značný vliv na ekosystém • mohou způsobit zánik daného ekosystému, nebo nevratné či obtížně odstranitelné poškození • Havárie tankerů • Havárie ropných vrtů • Lesní požáry • Havárie chemických továren • Některé ekologické katastrofy přímo zapříčiněny nešetrným chováním člověka ke krajině • Poškození území rozsáhlou těžbou • Poškození území imisemi • Kácení deštných lesů, tajgy atd.

30. JIŘÍČEK I.: Alternativní zdroje energie, VŠCHT, Praha 2012

31. 2. VODA • pitná voda • dostatek pouze část populace • sladká voda • 77 % v polárních ledovcích a pevninských ledovcích • 22 % ve formě podzemních vod • 1 % prezentují povrchové vody • většinou značně znečištěné • kyselými dešti • prachovou depozicí • vodami z okolní krajiny • hnilobnými procesy apod.

32. pro pitné účely nejvíce vhodné vody podzemní • velké množství podzemní vody v těžko dosažitelných hloubkách

33. pro pitné účely nejvíce vhodné vody podzemní • velké množství podzemní vody v těžko dosažitelných hloubkách • sladká voda • pro pitné účely využito jen přibližně 6 % • Pro zavlažování zemědělských ploch 71 % • zbytek průmysl • poměr se liší • rozvinuté státy spíš průmyslová výroba • rozvojové státy převládá zemědělská spotřeba

34. nedostatečné zásobení obyvatel pitnou vodou • Významný problém především v rozvojových státech • 61 % venkovského obyvatelstva • 26 % obyvatel měst v rozvojových zemích • nuceni využívat nedostatečně ošetřených zdrojů • Voda často nositelem infekčních onemocnění • tyfus, cholera a průjmy • onemocnění se podílí na obrovské úmrtnosti především dětí

35. Jídlo • Viz. předchozí

36. 4. Životní prostředí • deštné pralesy • změny klimatu • poškození ozonové vrstvy • nedostatek pitné vody • poškození ekosystému moří a oceánů • nadměrný rybolov • ekologické katastrofy

37. Deštné pralesy •  v Jižní Americe, Jižní a Střední Africe, Indonésii, Jihovýchodní Asii a Severní Austrálii • ekosystém s velice intenzivní přeměnou látek a energií • Intenzivní fixace oxidu uhličitého fotosyntézou doprovázena intenzivním rozkladem odumřelého materiálu • Vhodně se projevují klimatické faktory, jako je vysoká vlhkost, velké množství srážek a málo kolísající teploty v průběhu celého roku. • Biochemické cykly živin jsou relativně uzavřené a velice stabilní • Deštné pralesy jsou velmi resistentní proti přírodním katastrofám, jako jsou požáry, vývraty nebo polomy • Obnažené plochy jsou velmi rychle osídleny pionýrskými dřevinami, a dochází tak k obnově lesa. Rozdílná je situace při poškození lidskou rukou, která je velmi špatně snášena a dochází k devastaci lesního společenstva a jeho zániku. • Pralesy představují genetickou pokladnu Země. Každoročně jsou popisovány nové a nové druhy. Ze zatím popsaných druhů většina žije v pralese (např. přibližně 80 % zástupců hmyzu a 90 % primátů). Množství rostlinných a živočišných druhů, které zde žijí, jsou považovány za endemitní.

38. V České republice se vyskytuje přibližně 200 druhů dřevin, zatímco na Madagaskaru je jich přibližně 2000. • Kácení • ohromný zdroj dřeva • půda • Degradace půdy → dezertifikace (vznik pouští). • v 80. letech minulého století se v Brazílii ročně vykácelo přibližně 42 tis. km2 deštného pralesa - cca 50 % takto získané půdy je dnes již opuštěno a označeno za neúrodnou a nepoužitelnou pro zemědělství

39. Původní stav lesů Současný stav lesů Stav lesů na planetě http://apendix.bf.jcu.cz/Dolezal/vyuka/ekologie/ekologie2.htm

40. b) Změny klimatu 1 Porovnání teplot v zalesněném a odlesněném prostředí (Přejato: Vráblíková J., Vráblík P., Hlávka M.: Poznatky z obnovy území na Mostecku. Sborník na CD-Sekcia geofaktorov a životného prostredia. Technická Univerzita vo Zvolene, Viničky, 2004.)

41. Ovlivnění klimatických podmínek Země • závažný zásah do chodu přírodních procesů. • Člověk svou činností však tento chod může ovlivnit a pozměnit • Predikce budoucího vývoje však není pro člověka optimální • Za stavem klimatu na Zemi stojí především skleníkový efekt • Příčiny intenzifikace globálního oteplování • vypouštění velkého množství skleníkových plynů • odlesňování pevnin • poškozování života v oceánech • změna hydrologického cyklu • eroze • tání ledovců • změna podnebí • Klimatické změny, které po odlesnění nastávají, jsou výrazné především na lokální úrovni jako mikroklimatické změny. • Tyto změny nastávají při odlesnění všech typů lesů. V případě odlesnění velkých ploch se pak projeví i vliv nejen na mikroklimatu, ale vliv je větší.

42. Změny hydrologického cyklu • Lesy retence vodních srážek • Voda se zadržuje na listech a jehlicích (intercepce) a teprve pozvolna padá na zem. Intercepcí je kapkám odebírána kinetická energie a jejich erozní potenciál se snižuje. Pozvolným přísunem vody je zajištěno, že se jí větší množství postupně vsákne do půdy, která je silně prokořeněna a prokypřena více než půda polní, která je částečně uhutněna. Zadržená voda se odpařuje nebo odtéká povrchovým a podpovrchovým odtokem. Výzkumem byla potvrzena významná protipovodňová funkce lesů nacházejících se v povodí řek. • Eroze • půda není schopna pojmout jednorázově větší množství vody při srážkách a může vznikat riziko povodňových vln při intenzivních deštích. • Voda se v obnažené půdě příliš nezdržuje a rychle se odpařuje či zasakuje. Tím je narušen hydrologický cyklus a mohou vznikat časté přívalové deště střídané obdobími sucha. Tato situace se uplatňuje např. u deštných pralesů, kdy se vypařuje méně vody do atmosféry a při dálkovém přenosu by mohlo dojít k drastickému snížení srážek v Evropě.

43. Tání ledovců • Předpoklad tání arktického, antarktického a grónského ledovce →zvýšení hladiny oceánů • Během posledních 100 let stoupla hladina oceánů přibližně o 10 - 20 cm. • Rychlost růstu hladiny se bude pravděpodobně zvyšovat a do roku 2100 se počítá s přírůstkem 9 - 88 cm. • Rostoucí teplota paradoxně v prvním okamžiku pravděpodobně způsobí větší množství sněhových srážek v Antarktidě a Grónsku, tím se vlastně více vody zachytí v tuhé fázi a hladiny oceánů klesnou. V další fázi růstu teploty však rychlost tání ledu předstihne rychlost ukládání sněhových srážek a výsledkem bude tání ledu a rostoucí hladina oceánů. • Vyšší hladina oceánů → zaplavení hustě obydleného pobřeží → migrace obyvatel. • Změna podnebí • Prohloubení extrémních situací, tedy na jedné straně rozšíření aridních a semiaridních oblastí a na straně druhé, na jiných místech, se výrazně ochladí. • Přesun monzunových oblastí • Na 2. konferenci OSN o životním prostředí a rozvoji v Rio de Janeiru roku 1992 byla mimo jiné přijata Rámcová úmluva o změně klimatu. Tato úmluva specifikovala nutnost snížení emisí skleníkových plynů způsobených člověkem, aby předešla negativním vlivům změny globálního klimatu. V následujících letech se konalo několik konferencí věnovaných pouze změnám klimatu a realizaci Rámcové úmluvy. Na třetí konferenci, která proběhla v japonském Kjótu, byl přijat Kjótský protokol, který obsahoval konkrétní závazky zemí, které jej přijaly. V platnost vstoupil až koncem roku 2004, kdy jej 18. listopadu ratifikovalo Rusko

44. c) Poškození ozonové vrstvy • Poškození ozonové vrstvy začaly objevovat v 80. letech 20. století. • Obavy byly spjaty s tehdy novým typem letadla Concord, které létalo ve vyšších vrstvách atmosféry, tedy cca v 17 km nad zemí. Pohledy soustředěné na ozonovou vrstvu nepřehlédly pravděpodobné účinky halogenovaných uhlovodíků a konkrétně freonů (někdy zkracovány jako CFC nebo HCFC). Freony se používaly jako chladící médium nebo jako hnací plyn ve sprejích. Freony byly také používány, jako nadouvadla při výrobě pěnových umělých hmot nebo jako rozpouštědlo a čistící prostředek v elektrotechnice. • Fluorchlorované uhlovodíky známé jako freony byly objeveny koncem 20. let minulého století. Do běžného použití byly uvedeny ve 30. letech především, jako chladící médium. Nejvíce se používaly freony R-11 a R-12, jejichž produkce představovala asi 80 % všech vyrobených freonů. Od 30. let začala postupně jejich produkce stoupat a kulminovala v druhé polovině 70. let, kdy se celosvětově vyrobilo přibližně 800 tisíc tun. Pak jejich produkce začala klesat.

45. Struktura freonů R-11 a R-12 • Freony mají velkou perzistenci v ŽP ,odolné proti degradaci. V atmosféře jsou schopny se zdržovat desítky až stovky let (např. R-11 65 let a R-12 130 let)! To je důvod, proč mohou překonat velké vzdálenosti v atmosféře a dosáhnout až stratosférického ozónu. Mechanismus účinku freonů na destrukci ozonové vrstvy není zcela objasněn. Přesto se považuje za nejúčinnější destruktor radikál chlóru, který se uvolňuje při absorpci vysokoenergetického záření. Uvolněný chlorový radikál pak rozkládá tří atomární molekulu kyslíku na běžnou dvou atomární a kyslíkový radikál. Ten dále reaguje v celé řadě radikálových reakcí, které jsou zakončeny dvouatomovou molekulou kyslíku. Ozon je schopen absorbovat záření v rozmezí kratších vlnových délek než dvouatomová molekula kyslíku. Proto není kyslík schopen zadržet nebezpečné UV záření.

46. Koncem 70. a v průběhu 80. let pozorovány významnější výkyvy hodnot koncentrace ozónu ve stratosféře. Nejpostiženějšími oblastmi : Arktida a Antarktida. • Pokles hodnoty v různých časových intervalech až o 50 %. = ozonová díra. Ozonové díry vznikají ojediněle a jen na krátkou dobu. Lokalizovány jsou především na oba zemské póly, ale zasahují např. i do Jižní Ameriky nebo Austrálie. • Účinky UV záření na organismy jsou neopominutelné. Záření s kratší vlnovou délkou, jakou část UV záření je, je nositelem vysoké energie, která při absorpci záření může způsobovat poškození živočišných a rostlinných buněk. U živočichů se projevuje vznikem rakoviny kůže nebo očním zákalem. Expozice ultrafialovému záření poškozuje i imunitní systém a způsobuje větší náchylnost organismu k onemocnění. Rostliny ovlivněné UV zářením mají menší přírůst, menší odolnost vůči chorobám a celkově je jejich životaschopnost snížena. UV totiž poškozuje chlorofyl a omezuje tak fotosyntézu. Podobně jsou ovlivněny i vodní rostliny a živočichové. Výrobky z gumy nebo některých umělých hmot mají vlivem UV sníženou životnost a je urychlena jejich degradace.

47. Celosvětově byla konstatována nutnost snížit vliv freonů na ozonovou vrstvu již v roce 1985 v konferenci ve Vídni. Výsledkem konference byla Úmluva o ochraně ozonové vrstvy neboli Vídeňská úmluva. Až v roce 1987 byl podepsán Montrealský protokol, který omezuje produkci a využívání freonů. Montrealský protokol navázal na Vídeňskou úmluvu. V platnost však protokol vstoupil až o dva roky později, kdy jej přijal potřebný počet států. Omezení, které bylo v protokolu deklarováno, však nebylo dostatečně důrazné, a proto došlo několikrát během jeho platnosti k přijetí přísnějších omezení.

48. d) Nedostatek pitné vody • veškerá voda na Zemi • 97 % vody soustředěno v mořích a oceánech • zbytek vodní toky, jezera, ledovce, litosféra • soubor vlhkostních poměrů se označuje jako stanovištní vlhkost • zdrojem vody jsou především atmosférické srážky: • vertikální - déšť, sníh • horizontální - mlha, rosa, jinovatka, námraza • množství srážek je dáno především zeměpisnou polohou • u nás hodnoty od 400 mm (Žatecko) do 2000 mm (Deštné)