Pěstování geneticky modifikovaných plodin

1. Pěstování geneticky modifikovaných plodin Ministerstvo zemědělství ČR, Odbor rostlinných komodit

2. GM plodiny pěstované v roce 2010 ve světě sója kukuřice bavlník řepka tykev papája cukrovka vojtěška rajče topol karafiát petunie modrá růže

3. Plochy GM plodin ve světě v letech 1997-2010 million ha

4. GM plodiny schválené pro komerční pěstování v ČR - EU Btkukuřice MON810 Insektrezistentní (Zavíječ kukuřičný) V EU uvolněná od roku 1998 • GM bramboryAmflora • Produkce bramborového škrobu pro průmysl • V EU uvolněny od roku2010

5. Pěstování GM plodin podle zemí v roce 20010 Plocha vmil. ha

6. Zemědělská produkce svět: 1292 mil. ha EU: 177 mil. ha Produkce GM plodin svět : 148 mil. ha EU: 0,1 mil. ha Zemědělská produkce – EU x svět Podíl EU 13,7 % Podíl EU 0,06 %

7. Situace s GMO v EU Specifický přístup Založený na základě principu předběžné opatrnosti Reflektující negativní postoje evropských spotřebitelů ke GMO Specifická pravidla v EU pro GMO Schvalovací procedura pro nové GMO Označování a dohledatelnost GMO a jejich produktů Dovoz a vývoz GMO vůči třetím zemím

8. Základní legislativa EU ke GMO Směrnice 2001/18/ECo záměrném uvolňování geneticky modifikovaných organismů do oběhu a změně směrnice 90/220/EEC Nařízení (EC) 1829/2003o geneticky modifikovaných potravinách a krmivech Nařízení (EC) 1830/2003o zpětné dohledatelnosti a označování geneticky modifikovaných organismů a zpětné dohledatelnosti potravin a krmiv vyrobených z geneticky modifikovaných organismů a o změně Směrnice 2001/18/EC Nařízení (EC) 1946/2003o přeshraničním pohybu geneticky modifikovaných organismů Úřední věstník EU: http://eur-lex.europa.eu/

9. Základní legislativa ke GMO v České republice Vychází ze Směrnice 2001/18/EC Zákon č. 78/2004 Sb., o nakládání s geneticky modifikovanými organismy a genetickými produkty Uzavřené nakládání (laboratorní testy, příměsi) Uvádění do životního prostředí(polní pokusy) Uvádění na trh

10. Základní legislativa pro označování GM a produktů z nich v EU Nařízení (ES) 1830/2003o zpětné dohledatelnosti a označování geneticky modifikovaných organismů a zpětné dohledatelnosti potravin a krmiv vyrobených z geneticky modifikovaných organismů a o změně Směrnice 2001/18/EC systémpro označovánía dohledatelnost Nařízení (ES) 1829/2003o geneticky modifikovaných potravinách a krmivech Toleranční hranice 0,9 % Nařízení (ES) 834/2007k ekologické produkci a označování ekologických produktů (EEC) No. 2092/91 Toleranční hranice 0,9 % od1. ledna 2009

11. Co musí být označováno? • Produkty složené z GMO nebo GMO obsahující • kukuřice, krmné směsi • Produkty vyrobené z GMO • navzdory faktu, že neobsahují detekovatelné transgenní DNA • mouka, rostlinné oleje • Konvenční nebo ekologické (BIO) produkty, které • obsahují nebo jsou vyrobené z GMO ve vyšším podílu než 0,9 % • náhodné nebo technicky nevyhnutelné • obsahující jakékoliv GMO příměsi > 0,1 % GMO

12. Systém označování v produkčním řetězci • osivo • pěstování • nákup/prodej • zpracování • označení konečného produktu GMO GMO GMO GMO

13. Pravidla koexistence v oddělování na pozemcích • Rozdílné zemědělské systémy • Konvenční, ekologické, založené na GM plodinách • Zabránění nežádoucích příměsí • Možnost výběru • Pro zemědělce i spotřebitele • Koexistence = zabývá se pouze ekonomickými aspekty • praktického užití GM plodin • Pouze povolené plodiny, které úspěšně prošly systémem hodnocení rizik, mohou být pěstované

14. Pravidla koexistence v členských zemích EU (MS) • Žádné společné nařízení, - národní přístupy • EC Doporučení2003/556/EC • Evropský úřad pro koexistenci – příručky, metodiky k pěstování GMO (kukuřice – 2010) • Významné rozdíly • vcharakteru: povinné (většina zemí EU MS) x doporučující (ES – nejlepší pěstitelská praxe) • 15 ĆS má přijatou specifickou legislativu ke koexistenci (stav k 2009) • vrozsahu: málo stran (SE, CZ etc.) x rozsáhlý dokument (AT, PL etc.) • Národní pravidla pro koexistenci (s jejich charakterem a rozsahem) zobrazující národní postoj ke GMO

15. Všeobecné principy pro koexistenci v České republice • efektivita • praktická proveditelnost • srozumitelnost • proveditelnost kontrol • úměrnost • plodinově specifická opatření • spolupráce mezi zemědělci

16. Legislativní rámec pro GM plodiny pěstované v ČR KOEXISTENCE • první ustanovení v r. 2005 • všeobecná pravidla pro koexistenci • Zákon č. 252/1997 Sb.o zemědělství změněnýzákonem. č. 441/2005 Sb. a zákonem 291/2009 Sb. • specifická pravidla pro koexistenci GM plodin • Vyhláškač. 89/2006 Sb. o bližších podmínkách pro pěstování geneticky modifikovaných plodinzměněna vyhláškouč. 58/2010 Sb. • Ministerstvo zemědělství ČR

17. Ohlašovací povinnost ploch GM plodin • Před osevem • asi 1,5 měsícepředem • (kukuřice – k 1.březnu) • nejbližším sousedním farmám(do 140 m od pozemkových bloků s GM kukuřicí) • Po osetí • nejdéle 30 dní po zasetí • nejbližším sousedním farmám • kompetentním úřadům

18. Minimální isolační vzdálenost Plodina • KUKUŘICE • Ochrana proti sprášení (delší vzdálenost) • BRAMBORY • Ochrana proti zamíchání hlíz • SÓJA • Ochrana proti sprášení (kratší vzdálenost)

19. Minimální isolační vzdálenost - KUKUŘICEmezi GM a konvenční 70 m

20. Minimální isolační vzdálenost - KUKUŘICEmezi GM a ekologickou produkcí 200 m

21. Minimální isolační vzdálenost - SÓJAmezi GM a konvenční 10 m

22. Minimální isolační vzdálenost - SÓJAmezi GM a ekologickou produkcí 20 m

23. Minimální isolační vzdálenost - BRAMBORYmezi GM a konvenční 10 m 3 m

24. Minimální isolační vzdálenost - BRAMBORYmezi GM a ekologickou 20 m 20 m

25. Obsev(nárazníkový pás) • jako altervantiva k minimální isolační vzdálenosti u GM kukuřice • IRM (Insect Resistance Management) • jeden řádekkonvenční kukuřice (okoloBt-kukuřice) nahradí 2 misolační vzdálenosti nula 35 řad = 35 x 2 m = 70 m S kukuřicí vysetou jako nárazníkový pás musí být naloženo jakos GMO

26. Pravidla koexistence • zaměřena na ekonomická rizika pěstování GM plodin, nikoliv zdravotní či ekologická rizika • týkají se pouze GM plodin schválených do oběhu/na trh

27. Základní opatření pravidel koexistence- dodržení odstupné vzdálenosti minimalizace přenosu pylu (transgenního materiálu) GMO GMO

28. Dodržení minimální odstupné vzdálenosti –možnost nahrazení obsevem GM kukuřice x ne-GM kukuřice obsev ne-GMO u kukuřice obsev minimálně 35 řad o šíři 1 řady min. 0,7 m 1 řada nahrazuje 2 m

29. Dodržení minimální odstupné vzdálenosti –možnost nahrazení obsevem GM kukuřice x kukuřice pěstovaná v ekologickém zemědělství obsev ne-GMO 50 řad 100 m může být i kukuřice

30. Zaměření kontrol na dodržování pravidel koexistence • dodržení odstupné vzdálenosti • provedení obsevu

31. Kontrola dodržení odstupné vzdálenosti • cílená • vytipování vhodných pozemků s Bt kukuřicí pro kontrolu – s pomocí regionálních agentur pro zemědělství a venkov • terénní • přeměření vzdálenosti včetně odebrání vzorků z obsevu – s pomocí Státní rostlinolékařské správy

32. Vytipování vhodných PB/DPB pro kontrolu ječmen ječmen pšenice pšenice pšenice pšenice pšenice pšenice cukrovka ne-GM KUK GM kuk oves pšenice

33. Kontroly pěstování Bt kukuřice 2006-2010 2006 – 3 lokality • Kroměříž, Praha, Uherské Hradiště 2007 – 4 lokality • Břeclav, Kolín (2x), Znojmo 2008 – 4 lokality • Blansko, Louny, Mělník, Ústí nad Orlicí 2009 – 4 lokality • Domažlice, Hradec Králové, Znojmo (2x) 2010 – 3 lokality • Klatovy, Litoměřice, Hradec Králové

34. Odběr vzorků ne-GM kukuřice Bt kukuřice 6 metrů povinný obsev minimálně 32 řad [(70 - 6) / 2 = 32 ] kontrolaprobíhá na prvních 32 řadách obsevu Foto: Miloslav Linhart, SRS

35. Pomůcky pro odběr vzorků Foto: Miloslav Linhart, SRS

36. Odebrané vzorky Foto: Jan Šamánek, SRS Celkem je odebíráno na 1 lokalitě80 vzorků z 20 rostlin obsevu

37. Další kontroly v oblasti GMO- subjekty v resortu Ministerstva zemědělství • SRS – biologická účinnost GM plodin • ÚKZÚZ – osiva a krmiva • SZPI – potraviny

38. Uchování záznamů GMO • Z důvodu dohledatelnosti a označování (nařízení ES 1830/2003) • Uloženo a k dispozici na farmě • Minimálně dobu 5 let GMO GMO GMO

39. Pěstování Bt kukuřice v EU2007 – 2010

40. Pěstování Bt kukuřice v ČR2005 – 2009 Pěstování Bt kukuřice v ČR2005–2010 Celková plocha Bt kukuřice hectares

41. Pěstování Bt kukuřice v ČR2005 – 2009 Number of Bt maize growers No. of growers

42. Proč pěstujeme Bt kukuřici MON810 ?

43. Proč pěstujeme Bt kukuřici MON810 ?

44. Proč pěstujeme Bt kukuřici MON810 ?

45. Proč pěstujeme Bt kukuřici MON 810 ? Napadení porostu zavíječem kukuřičným

46. Proč pěstujeme Bt kukuřici MON 810 ?

47. Proč pěstujeme Bt kukuřici MON 810 ? Btkukuřice MON810 Konvenční kukuřice – porost napadený zavíječem kukuřičným

48. České zkušenosti s Bt kukuřicí2005 – 2010 • Hlavní body • Spolehlivý nástroj proti zavíječi kukuřičnému • Lepší kvalita produktů z kukuřice (méně plísní) • Vyššívýnos (v průměru o 10 %) • Vyšší požadavky na administraci a organizaci • Zvýšená rentabilita kukuřičných výrobků, ale problémy s prodejem • Technologické výsledky jsou závislé konkrétního ročníku • Je možná koexistence s konvenční kukuřicí • Zemědělský trh je schopný regulovat užití biotechnologických produktů sám na základě poptávky spotřebitelů – není potřeba žádných restrikcí ze strany státu • Skutečná možnost výběru zpracovatelů i spotřebitelů

49. Děkuji za pozornost Ing. Robert AdamecMinisterstvo zemědělství ČROdbor rostlinných komoditE-mail: robert.adamec@mze.czTel: +420 221 812 263