Hospodářství světa

1. Hospodářství světa

2. Obecně • systém světového hospodářství se vytvořil vzájemným propojením národních ekonomik jednotlivých zemí světa prostřednictvím mezinárodních integrací • základní předpoklady jeho rozvoje jsou světové ekonomické organizace, světové trhy a finance, mezinárodní dělba práce

3. Rozdělení • ,,SEVER‘‘- ekonomicky rozvinuté • státy,,JIH‘‘ - zbytek Asie, Afriky, Latinská Amerika, Polynésie, Mikronésie a Melanésie „ČTVRTÝ SVĚT“ „ASIJSŠTÍ DRACI“

4. 10 největších světových ekonomik (2007) celkový HDP přepočtený na paritu kupní síly, v miliardách USD • 1. USA 13 860 mld.USD 302 mil. obyv. • 2. Čína 7 043 1 318 • 3. Japonsko 4 035 128 • 4. Indie 2 965 1 132 • 5. Německo 2 833 82 • 6. Velká Británie 2 147 61 • 7. Rusko 2 076 142 • 8. Francie 2 067 62 • 9. Brazílie 1 838 189 • 10. Itálie 1 800 59 40. Norsko 257 5 41. ČR 249 10 42. Rumunsko 247 22

5. jádrové oblasti - hospodářská centra, kde se soustřeďuje hospodářská moc; obyvatelstvo žije ve velkoměstech; hustá dopravní síť a intenzivní transport osob a nákladů Periferie - okrajové oblasti s tradičními formami hospodaření méně zalidněné

6. HNP = HRUBÝ NÁRODNÍ PRODUKT = souhrn hodnot vytvořených národním kapitálem daného státu v 1 roce (tzn. i naše firmy v zahraničí) nejvyšší má Monako HDP = HRUBÝ DOMÁCÍ PRODUKT = hodnoty vytvořené na území daného státu v 1 roce (pouze vše na území ČR) tvoří jej 3 typy ekonomiky: a) agrární - převládal před nástupem prům. revoluce; jedná se o samozásobitelské hospodaření; minimální úloha trhu b) industriální - vedoucí postavení průmyslu a stavebnictví v HDP i zaměstnanosti; od 2. pol. 19. st. do 1. pol. 20. st. V Evropě, sev. Americe, Japonsku, Austrálii a Ruskuc) postindustriální - rychlý nárůst nevýrobní sféry; vědecky náročné obory na vzdělání, výzkum a vývoj; na 1. místě ve službách je USA současné světové hospodářství má průmyslově-zemědělský charakter; podíl zemědělství klesá vlivem rozvinutých tržních ekonomik

7. Země s nevyšším růstem HDP (2007) Azerbájdžán – ropa z Kaspického moře -dokončení ropovodu po trase Baku – Tbilisi – Ceyhan (Turecko), čímž se země napojila na mezinárodní trhy • 1.Ázerbájdžán 31,0 % • 2.Východní Timor 24,0 • 3.Angola 16,3 • 4.Súdán 12,8 • 5.Rovníková Guinea 12,7 • 6.Čína 11,4 • 7.Kypr 10,6 • 8.Arménie 10,5 • 9.Lotyšsko 10,3 • 10.Gruzie 10,0 Chudé země = velmi nízké HDP - proto jakýkoli výkyv se projeví velkým nárůstem (poklesem) Čína = vymyká se – již stabilně několik let vykazuje 10% přírůstek HDP ČR – 5,7 %

8. 10 zemí s největší zadluženosti - 2007 Údaje nejsou řazeny podle absolutního dluhu, ale dluhu relativního, podle % HDP země. • 1. Zimbabwe 190 % • 2. Libanon 188 • 3. Japonsko 182 • 4. Seychely 143 • 5. Jamajka 134 • 6. Itálie 106 • 7. Egypt 105 • 8. Súdán 97 • 9. Singapur 95 • 10. Belgie 86 • jsou zde země chudé i bohaté • proto neplatí, že by zadlužení • podkopávalo ekonomický růst • záleží na tom, na co se peníze • využijí – zda na investování do • podpory ekonomického růstu či • např. na zbrojení, jídlo….

9. 10 nejchudších států světa (2007) HDP v USD na 1 obyvatele (podle parity kupní síly) • 1. DR Kongo 300 • 2. Zimbabwe 500 • 3. Libérie 500 • 4. Somálsko 600 • 5. Guinea – Bissau 600 • 6. Komory 600 • 7. Šalamounovy ostrovy 600 • 8. Niger 700 • 9. Etiopie 700 • 10. Středoafrická republika700 • země s nestabilními režimy, • ničené občanskými válkami • vymlouvat se na bývalé • kolonie je pozdě • - některé velmi mnoho • nerostných surovin (měď, • diamanty..) Světový průměr 9900

10. 10 nejbohatších států světa (2007) HDP v USD na 1 obyvatele (podle parity kupní síly) • 1. Lucembursko 80 800 • 2. Katar 75 900 • 3. Norsko 55 600 • 4. Kuvajt 55 300 • 5. S.A.E 55 200 • 6. Singapur 48 900 • 7. USA 46 000 • 8. Irsko 45 600 • 9. Rovníková Guinea44 100 • 10. Švýcarsko 39 800 • pokles dolaru řadí USA za • ropné země, protože zároveň • stoupá cena ropy 39. ČR 24 400

11. Zemědělství světa • zajišťuje výživulidstva a produkuje suroviny pro průmysl • geografie zemědělství-studuje územní diferenciaci zemědělské výroby • rozmístění zemědělské výroby je ovlivňováno:a) přírodními faktory - půda, georeliéf a podnebíb) socioekonomickými faktory - trh (spotřeba; intenzivní v obydlených oblastech a extenzivní v málo obydlených), doprava a pracovní síly- 36% rozlohy pevniny Země je užíváno pro zemědělství- pracuje v něm 1,1 mld. lidí

12. Dělení světového zemědělství v rozvinutých zemích převažuje agroprůmyslový komplex, který zahrnuje:a) průmysl dodávající výrobní prostředky pro zemědělstvíb) vlastní zemědělskou výrobuc) odvětví zajišťující dopravu, skladování, zpracování a odbyt- vysoký stupeň mechanizace a chemizace v rozvinutých zemíchv rozvojových zemích převládá naturální výroba; zemědělství se zde člení na:a) tradiční sektor zemědělství - drobná hospodářství bez strojů a hnojivb) moderní sektor - plantážní hospodářství, úzce specializovaná; stroje hnojiva, zavlažování

13. Dělení světového zemědělství • zelená revoluce - v 60. a 70. letech; • díky ní se některé rozvojové země staly v produkci obilovin soběstačnými samozásobiteli • v plánu bylo zahrnuto zavádění nových druhů plodin, umělé zavlažování a aplikace moderních metod zemědělské výroby

14. Rostlinná výroba • jejím úkolem je pěstování plodin jako potravin, krmiv a surovin pro zpracovatelský průmysl a) obilniny - jako potravina, výroba sladu, škrobu a jako jadrné krmivo - více než polovina průměrné energetické spotřeby lidstva nejvíce pšenice, kukuřice a rýže • největší producenti -USA, Čína, Indie a Rusko • největší exportéři - USA, Kanada, Francie a Austrálie b) olejniny - 2/3 svět. spotřeby tuků, sója, slunečnice, řepka, podzemnice olejná, olivovník, kokosová a olejná palma c) hliznaté rostliny - brambory, batáty, maniok, jamyd) cukrová třtina a cukrová řepae) ovoce a zeleninaf) pochutiny-čaj, káva a kakaog) luštěniny nepotravinářské plodiny - tabák, kaučukovník a textilní kultury

15. 10 největších producentů rýže v mil. tun • 1. Čína 180,5 • 2. Indie 128,0 • 3. Indonésie 54,1 • 4. Bangladéš 39,8 • 5. Vietnam 35,9 • 6. Thajsko 23,9 • 7. Barma (Myanmar) 23,7 • 8. Filipíny 14,5 • 9. Brazílie 13,3 • 10. Japonsko 10,9 • především oblasti • monzunové Asie • velké množství vody

16. 10 největších producentů pšenice v mil. tun • především na SV • uživit obyvatelstvo • 1. Čína 92,0 • 2. Indie 72,1 • 3. USA 58,7 • 4. Rusko 45,4 • 5. Francie 39,7 • 6. Kanada 25,9 • 7. Německo 25,4 • 8. Turecko 21,0 • 9. Austrálie 20,4 • 10. Pákistán 19,5 • ČR 5,0 • méně lidnaté země • pro vývoz

17. 10 největších producentů kukuřice • 1.USA 299,9 mil. tun • 2.Čína 130,4 • 3.Brazílie 41,8 • 4.Mexiko 22,0 • 5.Francie 16,4 • 6.Argentina 15,0 • 7.Rumunsko 14,5 • 8.Indie 14,0 • 9.Itálie 11,4 • 10.Indonésie 11,2 • ČR 0,6

18. 10 největších producentů brambor v mil. tun • 1.Čína 70,0 • 2.Rusko 35,9 • 3.Indie 25,0 • 4.Ukrajina 20,8 • 5.USA 20,7 • 6.Polsko 14,0 • 7.Německo 13,0 • 8.Bělorusko 9,9 • 9.Nizozemsko 7,5 • 10.Francie 7,3 • ČR 1,0 • brambory zachránily kdysi • Evropu od hladomoru • pěstují se v méně úrodných • pahorkatinách a vrchovinách

19. 10 největších producentů cukrové řepy • 1.Francie 30,6 mil. tun • 2.USA 27,2 • 3.Německo 27,2 • 4.Rusko 21,8 • 5.Ukrajina 16,6 • 6.Turecko 13,5 • 7.Polsko 12,7 • 8.Velká Británie 8,9 • 9.Itálie 8,5 • 10.Španělsko 7,0 • ČR 3,5 • pěstování této plodiny • je záležitostí Evropy • výjimku tvoří USA a • Turecko • v USA se pěstuje řepa • i třtina současně • jinak jsou země „řepové“ • a „třtinové“

20. 10 největších producentů cukrové třtiny • 1.Brazílie 416,3 mil.tun • 2.Indie 236,2 • 3.Čína 91,0 • 4.Thajsko 65,0 • 5.Pákistán 53,4 • 6.Mexiko 45,1 • 7.Kolumbie 40,0 • 8.Austrálie 37,0 • 9.Filipíny 32,5 • 10.USA 26,3

21. 10 největších producentů kávy v tis. tun • 1.Brazílie 2467 • 2.Vietnam 835 • 3.Indonésie 700 • 4.Kolumbie 685 • 5.Mexiko 311 • 6.Indie 270 • 7.Etiopie 260 • 8.Guatemala 217 • 9.Uganda 186 • 10.Honduras 185 • Peru 185 země původu • kávy se sklidí víc než kakaa • a čaje dohromady • Region – Latinská Amerika • Region – J, JV Asie • Region – rovníková Afrika

22. Živočišná výroba živočišná výroba - navazuje na rostl. výrobu zhodnocováním jejích zdrojů • přetváření v živočišné produkty (maso, tuk, vejce…) • zajištění přísunu živočišných bílkovin pro lidi • její intenzita se vyjadřuje množstvím určitého vyrobeného produktu na jednotku zem. plochy nebo orné půdy 2 typy:a) extenzivní - kočovný, polokočovný, transhumace a moderní chovb) intenzivní - vývojový co stálého typu, stálý chov a stájový chov • chov skotu - 90% světové spotřeby mléka a 30% masa • hl. exportéři - Austrálie, SRN, Francie a N. Zéland; produkce mléka v zalidněných oblastech • chov prasat - 2/5svět. spotřeby masa, velice produktivní díky malé náročnosti zvířat a rychlé produkci, hlavně v průmyslových státech, nejvíce v Číně a oblastech mírného a chladnějšího klimatu

23. chov ovcí - ¼ chovu na vlnu; nejextenzivnější - hl. v Austrálii a na N. Zélandu chov drůbeže - na maso, vejce a peří rybolov – samostatné odvětví; lov a chov ryb a lov ostatních vodních živočichů; podíl poklesl následkem přelovení největší loviště jsou v Pacifiku sladkovodní ryby ve východní a jižní Asii narůstá význam akvakultury a marikultury tvorba vodních farem a plantáží; lov kytovců omezen lesnictví - samostatné odvětví 1/3 rozlohy všech kontinentů hospodářský a klimatický činitel zpevňují půdu svými kořeny rekreační funkce nejvýznamnější lesní oblasti: severní lesní pásmo (převážně jehličnany) jižní lesní pásmo (ekvatoriální a tropická klimatická zóna; deštné pralesy; likvidace); těžba dřeva vzrostla hlavními exportéry jsou USA, Rusko a Skandinávie lov kožešinové zvěře v polárních oblastech

24. Největší producenti masa • Kuřecí maso3) Vepřové maso • 1.USA 15,514 tis. tun • 2.Čína 9,895 • 3.Brazílie 8,668 • 4.Mexiko 2,225 • 5.Indie 1,650 2) Hovězí maso • 1.USA 11,261 tis.tun • 2.Brazílie 7,774 • 3.Čína 6,779 • 4.Argentina 3,024 • 5.Indie 2,966 1.Čína 48,818 tis. tun 2.USA 9,312 3.Německo 4,323 4.Španělsko 3,176 5.Brazílie 3,110

25. Průmysl světa • vedoucí odvětví materiální výroby • geografie průmyslu studuje rozmístění, územní strukturu průmyslové výroby • rozmístění průmyslové výroby je ovlivněno těmito lokalizačními faktory: a) přírodního charakteru (voda, klimatické poměry…) uplatňují se jako podmínky rozmístění, jejich vliv klesá b) socioekonomického charakteru (trh, pracovní síla…) se projevují ve vztahu k rozmístění průmyslu jako činitelé i jako podmínky rozmístění

26. Průmysl světa • lokalizace nových průmyslových objektů je stále více ovlivňována mezinárodní dělbou práce a ekonomickou integrací • zasahují zde i ekologové • technologické parky - vědeckovýzkumné komplexy při univerzitách • laboratoře, vědecké a výzkumné závody (např. Sillicon Valley nebo Isar Valley) • charakteristické pro rozmístění průmyslu je jeho střediskový charakter

27. průmyslové komplexy - jsou to:a) komplexy kamenouhelné a metalurgickéb) hnědouhelné a energochemickéc) strojírenskéd) přístavní - v rozvinutých zemích na základě dovozu surovin prům. oblasti - v zemích s bohatou průmyslovou tradicí hustá síť závodů a komplexů s dokonalou dopravní infrastrukturou nejvýznamnější - USA, západní Evropa a Japonsko

28. Odvětví průmyslu 1) těžební průmysl – základnou průmyslové výroby - asi 8% svět. prům. produkce - závislý na nerostných surovinách tři typy areálů: a) pánevního typu - takřka souvislá ložiska hlavně železných rud, ropy a zemního plynub) ohniskového typu - menší ložiska rud neželezných kovů, legovacích kovů, chemických surovin a nerudných zdrojůc) rozptýleného typu - malá ložiska vzácných a drahých kovů i dalších nerostných surovin • nejvýznamnější těžební oblasti jsou západ USA, Mexický záliv, Sibiř, SV a JV Čína, S a Z Austrálie

29. 1.Německo 182 mil. tun 2.Čína 79 3.USA 76 4.Řecko 72 5.Rusko 70 ČR 48.3 1.Čína 1,521 milionů tun 2.USA 932 3.Indie 373 4.Austrálie 285 5. JAR 242 ČR 14.6 hnědé uhlí a černé uhlí • Celosvětová produkce • hnědého uhlí je pětkrát • nižší než produkce černého • uhlí • V ČR – je daleko vyšší • produkce hnědého uhlí Nejlepší kvality dosahuje ANTRACIT – nejvíc se těží v Číně

30. 1. Saúdská Arábie 11 100 2. Rusko 9 870 3. USA 8 322 4. Írán 4 150 5. Mexiko 3 784 6. Čína 3 710 7. Kanada 3 092 8. Norsko 2 978 9. Venezuela 2 802 10. Kuvajt 2 669 1. Rusko 656 2. USA 490 3. Kanada 178 4. Írán 101 5. Alžírsko 84 6. Velká Británie 84 7. Norsko 83 8. Nizozemsko 76 9. Indonésie 74 10. Saúdská Arábie 68 ropa zemní plyn - v tisících barelů za den - v miliardách kubických metrů

31. 1.Kanada 11,597 tun 2.Austrálie 8,982 3.Kazachstán 3,719 4.Rusko 3,280 5.Nigérie 3,245 Česko 412 1.Čína 2,300 tis. tun 2.Austrálie 1,300 3.Peru 1,200 4.Kanada 790 5.USA 739 uran zinek • zinek je po železe, mědi a hliníku • 4. nejvíce průmyslově vyráběným • kovem • vyrábí se ze sulfidických rud – • především ze sfaleritu • Nejběžnější slitinou je mosaz • (Cu+Zn) • ČR je jedinou zemí EU, kde se těží • uran • uran je jediný kov, který se těží v ČR • jediný český důl v provozu – Dolní Rožínka • poblíž Žďáru n. Sázavou • v minulosti mnohem více těžišť – pro sovětské • jaderné zbraně (množství utajováno)

32. 1.Čína 950 tis. tun 2.Austrálie 678 3.USA 445 4.Peru 306 5.Mexiko 139 1.Chile 5,410 tis.tun 2.USA 1,160 3.Peru 1,040 4.Austrálie 854 5.Indonésie 840 olovo měď • olovo se vyrábí z rudy galenit • 80% se recykluje – ČR ročně • recyklací vyrobí 15 t olova • - olovo je jedovaté • - měď byla prvním kovem, který se člověk • naučil zpracovávat (u nás 4000 let př.n.l.) • Slitiny – lepší vlastnosti: • BRONZ – slitina mědi a cínu • MOSAZ – slitina mědi a zinku

33. 1.Čína 310 mil.tun 2.Brazílie 255 3.Austrálie 231 4. Indie 121 5. Rusko 97 1. JAR 341 t 2. Austrálie 259 3. USA 258 4. Čína 215 5. Peru 173 železná ruda zlato

34. Odvětví průmyslu 2) zpracovatelský průmysl - zahrnuje ty druhy výrobní činnosti, které se zabývají pracováváním surovin a polotovarů průmyslového a zemědělského původu, výstavbou a kompletací objektů pro výrobní i jiné účely, údržbou a opravami výrobků a zařízení a) hutnictví-metalurgie-výroba oceli, železa neželezných kovů a jejich slitin, vytváří materiálovou základnu pro strojírenství a stavebnictví - dělí se na primární a sekundární (kovový odpad) b) strojírenství - vedoucí odvětví průmyslové výroby - vyrábí prostředky zabezpečující mechanizaci, automatizaci a řízení hospodářství - rozsah a úroveň v jednotlivých zemích je ukazatelem jejich ekonomické vyspělosti a kvality vědeckovýzkumné základny - dělí se na všeobecné, dopravní, elektrotechnický a elektronický - soustřeďuje se především v S Americe, Z Evropě, V a JV Asii

35. 10 největších producentů oceli (2007) nárůst oproti roku 2006 • 1.Čína489,0 mil. tun +15,7 % • 2.Japonsko120,2 +3,4 • 3.USA97,2 -1,4 • 4.Rusko 72,2 +2,0 • 5.Indie 53,1 +7,3 • 6.Jižní Korea 51,4 +6,0 • 7.Německo 48,5 +2,8 • 8.Ukrajina 42,8 +4,7 • 9.Brazílie 33,8 +9,3 • 10.Itálie 32,0 +1,2 • nejenže Čína vede s obrovským náskokem (vyrábí čtyřikrát více oceli než druhé Japonsko), ale dosahuje i neuvěřitelného nárůstu produkce, a to každoročně. • Japonsko a Jižní Korea železnou rudu dováží, přesto vyrábí oceli obrovské množství.

36. Odvětví průmyslu 3) chemický průmysl - výrazně ovlivňuje rozvoj a technický pokrok v hospodářství • náročný na vodu • nerychleji rostoucí je petrochemie a výroba průmyslových hnojiv, produkce plastů, kys. sírové a chem. vláken • hlavně v Z Evropě, S Americe, V a JV Asii a SNS

37. Odvětví průmyslu 4) spotřební průmysl - zahrnuje skupinu prům. odvětví s těžištěm ve výrobě spotřebních předmětů krátkodobé a dlouhodobé spotřeby • má 2 části:a) obory dodávající levnou, hromadnou produkci široké spotřeby, vyžadující méně kvalifikované prac. síly – obuvnictví, textil… hlavně v rozvojových zemíchb) obory s drahými výrobky a kvalifikovanou pracovní silou - klenotnictví, kožešnictví.. hlavně ve vyspělých státech

38. Odvětví průmyslu 5) potravinářský průmysl - zahrnuje řadu prům. oborů zpracovávajících produkty zemědělství • má 2 kategorie, lišící se rozsahem a charakterem rozmístění:a) obory zabývající se zpracováváním importovaných produktů -výroba trvanlivých produktů v rozsáhlých provozechb) méně rozsáhlé provozy orientované na suroviny (konzervárny, cukrovary…) anebo orientované na spotřebitele (pekárny, pivovary..) • specifickým oborem je zde tabákový průmysl; největším producentem je Čína

39. 10 zemí s největší spotřebou piva • 1.Česká republika 156,9 litru/osobu • 2.Irsko 131,1 • 3.Německo 115,8 • 4.Austrálie 109,9 • 5.Rakousko 108,3 • 6.Velká Británie 99,0 • 7.Belgie 93,0 • 8.Dánsko 89,9 • 9.Finsko 85,0 • 10.Lucembursko 84,4 Každý obyvatel České republiky, včetně kojenců a zapřisáhlých abstinentů, vypije statisticky přibližně jedno pivo denně

40. Doprava světa = cílevědomá lidská činnost přemisťující lidi, náklady, energii, zpráv a informace v prostoru • člení se podle prostředí, ve kterém se uskutečňuje: a) pevninská doprava Železniční - nejdůležitější v nákladní dopravě • hromadné a objemné náklady na střední a velké vzdálenosti, které nepodléhají zkáze • nejhustší síť v Evropě • vysokorychlostní vlaky ve Francii a Japonsku • normální rozchod je 1435 mm

41. Státy s nejdelší sítí železnic 1. USA 226 612 kilometrů 2. Rusko 87 157 3. Čína 75 438 4. Indie 63 221 5. Německo 48 215 6. Kanada 48 068 7. Austrálie 38 550 8. Argentina 31 902 9. Francie 29 370 10. Brazílie 29 295 21. Rumunsko 11 385 22. ČR 9 597 23. Turecko 8 697

42. Doprava světa Silniční -malé kusové a rychle se kazící zásilky a osobní doprava • nejdelší silniční síť –USA • nejdelší dálnice je Transamerická • na světě je asi 550 mil. Vozidel Porubní -nejprogresivnější, jednosměrná - ropa, zemní plyn a jejich deriváty na velké vzdálenosti • nejvíce v S Americe • přeprava z oblastí těžby do vývozních přístavů a z dovozních přístavů do míst zpracování • podmořská hlavně v Severním moři

43. Doprava světa Vnitrozemská plavba -pomalá, levná • splavňování a budování umělých vodních cest • objemné náklady - dřevo, uhlí, rudy, obilí atd. • hlavně v S Americe a v Evropě, dále i v Číně

44. Doprava světa b) námořní doprava hlavně hromadné náklady na velké vzdálenosti osobní jen málo 2 formy: • Trampová - není vázána na stanovené linky • Linková - má pevně stanovené trasy • přístavy i lodě jsou většinou specializované: • Přístavy - vývozní a dovozní • Lodě - univerzální, kontejnerové, tankery a bulkcarriery • největší přístavy - Rootterdam, Singapúr, Hong Kong dělení dle vzdálenosti: • transoceánská • kabotážní – podél pobřeží

45. Největší přístavy světa 1. Shanghai (Šanghaj) Čína 537 mil. tun 2. Ningbo-Zhoushan Čína 424 3. Singapur Singapur 390 4. Rotterdam Nizozemsko 382 5. Guangzhou (Kanton) Čína 302 6. Tianjin Čína 258 7. South Louisiana USA 238 8. Xianggang (Hongkong) Čína 238 9. Pusan Jižní Korea 230 10. Qingdao Čína 224 - podle přepraveného nákladu v mil.metráků

46. Doprava světa c) letecká doprava - hlavně přeprava osob na velké vzdálenosti a přeprava nákladů • rychlá a relativně bezpečná • největší letiště: Atlanta, Chicago, L.A.

47. Největší letiště světa 1. Atlanta, Hartsfield-Jackson (ATL) 84,8 mil. pasažérů 2. Chicago, O’Hara (ORD) 77,0 3. London, Heathrow(LHR) 67,5 4. Tokyo, Haneda (HND) 65,8 5. Los Angeles (LAX) 61,0 6. Dallas, Fort Worth (DFW) 60,2 7. Paris, Charles de Gaulle (CDG) 56,8 8. Frankfurt (FRA) 52,8 9. Beijing, Capital (PEK) 48,7 10. Denver (DEN) 47,3