Jiří Šafr FHS UK jiri.safrATseznam.cz poslední aktualizace 23/5/2014

1. Historická sociologie, FHS UK Stratifikační výzkumSociální mobilita I.Základní pojmy a míry, mezigenerační třídní mobilita a komparativní výzkum Jiří Šafr FHS UK jiri.safrATseznam.cz poslední aktualizace 23/5/2014

2. Obsah • Sociální mobilita - základní pojmy (vnitrogenerační, mezigenerační, …) • Individuální a kolektivní rovina mobility • Míry mobility – celkové (hrubá, strukturální, čistá, relativní)– mobilitní přítoky a odtoky, index nepodobnosti • Míry relativní mobility: poměry šancí (ODDS RATIO) v mobilitní tabulce • Příklady: Mezigenerační vzdělanostní a třídní mobilita v kohortě nar. 1974-1978, ČR 2008 • Sociálně distanční přístup k mezigenerační mobilitě • Mezinárodní komparativní výzkum (třídní) mobility • Teorie dlouhodobých změn v sociální mobilitě

3. Sociální mobilita • Konceptuální vymezení P. Sorokina [1936]: „Sociální pohyblivostí rozumíme každý přechod individua nebo sociálního objektu či hodnoty – něčeho, co bylo stvořeno nebo upraveno lidskou činností – z jednoho sociálního stavu do jiného.“

4. Sociální mobilita • „Klíčový proces zprostředkující vztahy mezi strukturou a jednáním“ [Erikson a Goldthorpe 1992: 2]. Role v: • utváření stratifikačního systému (proces formování tříd), • formování zájmů a identit, které jsou hnací silou individuálního i kolektivního chování. • Podoba a rozsah, zejména ve vztahu k jejímu kontextuálnímu pozadí, imobilitě čili stabilitě, představuje • indikátor otevřenosti či uzavřenosti společnosti → komparativní aspekt (země / čas) • Ovlivňuje hodnocení sociálního uspořádání. Přítomnost/ nepřítomnost napomáhá udržení legitimity sytému (ospravedlnění v očích členů společnosti). • V období revolucí i strukturálních změn (např. transformací, modernizačních pohybů, reforem apod.) se stává nástrojem významné změny nejen v sociální struktuře, ale ve společnosti vůbec.

5. Vnitrogenerační a mezigenerační mobilita Mobilita • vnitrogenerační (intragenerační),kariérní • mezigenerační (intergenerační), generační & reprodukce • Horizontální a vertikální • Nejčastěji zkoumáme vertikální mobilitu → vzestupná, sestupná a stabilita

6. Individuální a kolektivní rovina mobility • Individuální mobilita: jedincův pohyb bez ohledu na postavení skupiny k niž patřil. • Kolektivní (skupinová) mobilita (Sorokin 1936): „vytvoření a povýšení či naopak sestup nebo rozrušení celé skupiny“. • Ve spojitosti se strukturálními změnami nejde o sumaci individuální mobility členů nějaké skupiny či skupin, ale o změnu pozice dané skupiny v prostoru, ke kterému je mobilita vztahována → restrukturalizace mobilitního prostoru. • Změna může zahrnovat zvýšení i snížení četnosti určité skupiny ve společnosti, v krajním případě i její zrození nebo znovuzrození/ zánik, také rozšíření nebo zúžení sociální vzdálenosti (distance). • Příkladem budiž výrazné kolektivní mobility v procesech tzv. revolučního přechodu k socialismu.

7. Výzkum mobility • Mobilita per se: rozsah, historický vývoj, mezinárodní komparace mobilitních režimů • Zdroje mobility /reprodukce (individuální a kontextuální, systémové) + modely dosahování statutu • Souvislosti/ dopady mobility: postoje, chování, volební chování; osobnost (distress) • Ač je výzkum značně provázán, tak třídní (profesní) a vzdělanostní mezigenerační mobilita mají odlišná teoretická zázemí.

8. Přístupy ke studiu sociální mobility • Mobilitní tabulky → agregovaná – tabelární data→ míra omezení přístupu z jedné do jiné třídy (většinou v kombinaci s časem / prostorem, např. komparace mezi zeměmi, historickým vývojem) • Regresní přístup → individuální (mikro) data → Co podmiňuje dosažení statusu (SES)?

9. Vstupní data pro výzkum mobility • Pro výzkum mobility potřebujeme provázanou informaci, pro mezigenerační mob.: postavení rodiče×potomka nebo pro vnitrogenrační: profese1čas×profese2čas • Na počátku jsou tak vždy mikrodata, ty ale mohou být agregována za skupinu, např. za sociální třídy → kontingenční (mobilitní) tabulka • Nepropojené informace např. o struktuře zaměstnaneckých pozic generací (věkových kohort) či historických období pouze popisují sociální strukturu, nikoliv mobilitní proces (ale mohou dokreslovat kolektivní mobilitu).

10. Vstupní data pro výzkum mobility Složení Československého obyvatelstva podle třídně ekonomického postavení v % Třídně–profesní struktura (z ní mobilitu počítat nelze) Mobilitní tabulka Intergenerační mobilita (celková %) Zdroj: [Rollová et al. 1972: 15 a 99]

11. Sociální – třídní mobilita Mobilitní tabulky

12. Míry mobility 1. - Celkové Hrubá mobilita: procentuální podíl počtu mobilních osob k celému souboru. • Strukturální mobilita:pohyb způsobený proměnami struktur a četností objektivních pozic (otců a synů) v historickém procesu, např. v důsledku inovací v národním hospodářství, modernizace výroby či změny politických a ekonomických vztahů. • Čistá mobilita: ta, která zbude z celkové (hrubé) mobility po odečtení objemu mobility strukturální. Její relativní objem (procentuální míra čisté mobility z celkových údajů o stabilitě i mobilitě) charakterizuje relativní otevřenost či uzavřenost zkoumaného systému v daném období. Čistá = Hrubá – Strukturální mobilita • Ale jde o sporný a zastaralý koncept → toto členění má význam pouze jen na makrosociologické, „nadindividuální“ úrovni. Nelze je oddělit! Proto Soudobé studie rozlišují mezi absolutní a relativní mírou mobility. • Absolutní míra = hrubá mobilita odpovídá celkovému podílu těch, kdo jsou ve zkoumané populaci mobilní. • Míra relativní mobility vyjadřuje relativní šance přístupu do rozdílných tříd(skupin), otevřené pro jedince z rozdílných tříd původu. mírou relativní mobility je nejčastěji tzv. poměr šancí (odds ratios).

13. Příklady mezigenerační mobility: mobilitní tabulky pro tři hypotetické společnosti syn Mobilita: Stejná profesní struktura v generaci otců i synů otec Celkem 8 % → nejuzavřenější spol. Celkem 22 % → nejmeritokratičtější spol. Odlišná profesní struktura v generaci otců i synů Celková 35 % Strukturní 20 % Čistá 15 % Zdroj: [Šanderová 1994: 56-57]

14. Strukturní a čistá mobilita (výpočet) Sociální struktura se v čase mění: jiné složení tříd v generaci otců synů. (ubývají nekvalifikovaní dělníci, zemědělci atd.) → Ke změně v generaci synů musí proto dojít z důvodu většího počtu míst s vyšším postavením. Proto Otevřenost společnosti? → rigidita třídních přehrad → strukturní mobilita (vynucená) a čistá mobilita (nebo raději mobilitní šance – Odds Ratio) čistá = hrubá – strukturální mobilita Celková 35 % Strukturní 20 % Čistá 15 %

15. Otevřenost společnosti → od absolutní k relativní mobilitě • P. Sorokin: mezigenerační „toky“ mezi třídami jsou indikátorem otevřenosti společnosti. → absolutní mobilita, ale my víme, že: • Absolutní mobilitní toky nejsou dobrou mírou otevřenosti společnosti, protože mezi generacemi se mění velikost tříd (např. díky třídně odlišné fertilitě, strukturálních změn ekonomiky atd.) • Lepší operacionalizací otevřenosti je relativní mobilita: do jaké míry mají lidé z různých profesně-třídních pozic stejnou šanci dosáhnout odlišné třídní pozice.

16. Mobilitní tabulka – základní operace Vstupní data: absolutní četnosti třídní pozice otců x synů Zdroj: [Hout 1982: 11] (původní zdroj: Featherman, Hauser [1978: 49]). Přítoková mobilita (inflows) = sloupcové relativní četnosti (%) → Odkud pochází pozice v generaci potomků? Odtoková mobilita (outflows) = řádkové relativní četnosti (%) → Kam se posouvají potomci?

17. Mobilitní toky Přítoky (inflows) Odtoky (outflows) Zdroj: [Hout 1982: 12]

18. Index nepodobnosti Δ(index of dissimilarity) Index nepodobnosti → poměr mobilitních toků mezi dvěmi třídními pozicemi. = suma pozitivních rozdílů mezi dvěma podíly (nebo v % a děleno 100) Např. pro odtoky z nižších manuálních profesí a pro farmáře: Δ = 0,126 – 0,088 +0,152 – 0,077 + 0,128 – 0,095 + 0,554 – 0,346 = 0,354 Zdroj: [Hout 1982: 12-13]

19. Indexy nepodobnosti Δ V tabulce pod diagonáloupro pozici původu, nad diagonálou pro cílovou pozici Zdroj: [Hout 1982: 13] Index nepodobnosti měří podíl případů, které by musely být přeřazeny, tak aby dané dva odtoky (či přítoky) byly proporčně stejné. Ukazuje na propustnost sociálních tříd. Jeho použití je ale omezené, protože velkosti tříd bývají většinou odlišné.

20. Míra relativní mobility:ODDS RATIO v mobilitní tabulce (připomenutí z AKD I.-II.)

21. Poměry šancí (Odds Ratio) • Poměr šancí OR = f11 f22 / f12 f21. • Důležitou vlastností OR je, že jsou invariantní k marginálním četnostem v mobilitní tabulce. • Vyjadřují relativní mobilitu, nejsou tedy ovlivněny strukturní mobilitou (změna ve struktuře vzdělanostních kategorií mezi generacemi).

22. Poměr šancí - ODDS RATIO (OR) • OR ukazuje asociaci v kontingenčních tabulkách • šance (O) = poměr pravděpodobnosti jedné možnosti p1 (událost nastala) ke druhé p2(událost nenastala)(šance nebo také riziko) • OR = poměr dvou šancí (odds) • OR = f11*f22 / f12*f21=

23. Vlastnosti poměru šancí (OR) • OR - podíl šancí výskytu (rizika výskytu) pro dvě různé hodnoty dvou proměnných. • OR: A k B a B k A jsou komplementární,vždy však s opačným směrem 1:3 =0,33 a 1/0,33 =3 • OR je kladné číslo, kdy: >1 vyšší šance a <1 nižší šance, ale pozor rozpětí je nesymetrické: 0 až 1 oproti 1 až ∞ • Proto se také používá přirozený logaritmus poměru šance LOR <∞;∞> • OR není citlivé na marginální distribuce (změníme-li velikost n o konstantu, OR zůstávají stejné) • Pomocí OR můžeme vyjádřit vztahy mezi kategoriemi v kontingenční tabulce (a to nejen ve čtyřpolní 2 x 2)

24. ODDS RATIO: Jednoduchý příkladrelativní mezigenerační třídní mobilita Zdroj: Sítě&mobilita, CVVM 2011-11 (pro HiSo) OR = f11 f22 / f12 f21 = OR =(407*135)/(138*61) = 6,53 = (407/138)/(61/135) U potomků manuálních pracovníků je 6,5x vyšší šance, že zůstanou manuálními prac. (tj. reprodukce nižší pozice) v porovnání s šancí potomků nemanuálních pracovníků klesnout na stejnou pozici(v kontrastu s udržením vyššího postavení). A obráceně platí, že šance na sestup z nemanuální pozice do manuální (v konstantu s pravděp. udržet se v nemanuální pozici) v porovnání s šancí potomků manuálních zůstat manuálními pracovníky (oproti jejich šanci na vzestup)je 0,15 (=1/6,53).

25. Odds Ratio v mobilitní tabulce • Obecně můžeme vyjádřit OR pro kterákoliv políčka (větší než 2x2) tabulky: • Fi*Fj / Gi*Gj , kde i = řádky, j = sloupce

26. Mobilitní tabulka(absolutní četnosti) [Katrňák 2006: 139]

27. Mobilitní tabulka. A – pouze v rámci jedné třídy (kategorie) původu (otec) • Šance VM dostat se do VN /oproti do NN: • 1043 / 587 = 1,78 [Katrňák 2006: 139]

28. Mobilitní tabulka. B – porovnání šancí dvou tříd (kategorií) původu • mobilitní šance potomků z třídy vyšších nemanuálů (VN) zůstat v této třídě (VN) oproti tomu, že skončí ve třídě nižších nemanuálů (NN) v porovnání s šancí potomků z třídy nižších nemanuálů (NN) skončit ve stejných třídách (VN resp. NN): • OR = (1275/364)/(1055/597), nebo (1275*597)/(1055*364) = 1,98 [Katrňák 2006: 139]

29. Kde spočítat ODDS RATIO CROSSTAB v SPSS pro mikrodata i tabelární (viz načtení frekvencí pomocí vah). Pozor, pouze pro dichotomické proměnné. v SPSS pozor na kódování kategorií. CROSSTABS volil BY Praha /FORMAT=AVALUE TABLES /STATISTICS=CMH(1). Nebo v Excelu zadáme vzoreček do buňkyviz http://metodykv.wz.cz/odds_ratio_volil.xls SPSS zároveň testuje, zda je OR statisticky významně odlišné od 1 (tj. stejné šance), nebo jiné zvolené hodnoty.

30. Kde spočítat ODDS RATIO V různých apletech/aplikacích, např. SISA Odds-Ratio p1<->p2: 0,697649 (~SE: 0,140196) 95,0% CI: 0,470523<O.R.<1,034411 (Wald's) Inverse p2<->p1: 1,433386 (~SE: 0,288046) 95,0% CI: 0,966734<O.R.<2,125296 (Wald's) Log-odds: -0,360040; s.e=0,200955 Umí i LOGIT (Log-odds) a obrácené OR http://www.quantitativeskills.com/manuals/tablesman.htm

31. Zpátky do úvodní příkladu ČR 2011 Pro historickou sociologii to začíná být zajímavé, pokud do analýzy vstoupí čas, tj. historické etapy. Ty lze zachytit buď opakovanými výzkumy (cross-sectional time comparison) anebo alespoň pomocí kohortních řezů v rámci jedněch dat (kohortu definujeme buď jako věk dospívání nebo vstupu na pracovní trh), což přináší určité limity zobecnění. Zdroj: Sítě&mobilita, CVVM 2011-11 (pro HiSo) Byly šance na vzestup vyšší za socialismu nebo za kapitalismu (pro vstup na trh práce po roce 1989)?

32. Příklad: Mezigeneračnívzdělanostní a třídní mobilita ČR 2008, kohorta nar. 1974-1978 (tzv. Husákovy děti) [Šafr et al. 2012]

33. Příklad: Mezigenerační vzdělanostní mobilita Poměry relativních mobilitních šancí (OR) pro získání maturity a vysokoškolského diplomu, standardní chyby v závorce. Zdroj: [Šafr et al. 2012]

34. Příklad: Mezigenerační vzdělanostní mobilita ČR 2008, Husákovy děti (nar. 1974-1978) Třídní mobilita, poměry relativních šancí (odds ratio) dle třídy původu, standardní chyby v závorce. Zdroj: [Šafr et al. 2012]

35. Mezigenerační mobilitní trajektorie – základní 4 typy: vzdělanostní (3 kategorie) a třídní mobilita (ESeC3), pro celkový soubor a podsoubor dyád rodič–dítě. Trajektorie jsou kvalitativní znak, který lze využít v dalších analýzách hledajících odpověď na příčiny mobilitního vzestupu/sestupu či stability – mezigenerační reprodukce třídního postavení. Zdroj: [Šafr et al. 2012]

36. Sociálně distanční přístup k mobilitě

37. Sociálně distanční přístup k mobilitě[Blau, Schwartz 1997] • Cílem je určit míru strukturní ekvivalence pro dané dvě kategorie profesívyužíváme větší počet profesních kategorií → distance z OR pro kategorie v tabulce rodič – potomek a následné transformace. • Strukturní ekvivalence → koncept analýzy sociálních sítí. → určitý pár vazeb se nachází v síti ve víceméně identické pozici, tedy že jsou propojeni se stejnými uzly. Aktéři (jedinci, skupiny, organizace) vyznačující se strukturální ekvivalencí jsou v síti navzájem „zaměnitelní“, mají stejné strukturní vlastnosti.

38. Sociálně distanční přístupvstupní datová matice: 11 profesních skupin (otec x potomek) Profesní kategorie zde nejsou zcela ordinalizované (proto nelze využít vyšší SES otec / matka). Zdroj: [Šafr a kol. 2012: kap. 2]

39. Sociálně distanční přístupk mobilitě: Logaritmované poměry šancí (LOR) V analýze jde o to, u každého páru profesních kategorií porovnat vzorce odchylek od průměrné intenzity bariéry pro tu kterou kategorii. Chceme, aby porovnání bariér nebylo poznamenáno rozdíly v průměrné síle těchto bariér. Proto v dalším kroku data v tabulce normalizujeme (z tabulky jsou odstraněny řádkové a sloupcové efekty). U každého LOR to znamená: 1. odečtení celkového průměru, 2. odečtení průměrů pro řádky a sloupce v každém odpovídajícím poli tabulky, neboli LOR modifikovaný = LOR – (celkový průměr + řádkový efekt + sloupcový efekt) [viz Blau, Schwartz 1997: 73]. Následuje transformace na korelační koeficienty modifikovaných logaritmovaných poměrů šancí(LOR modif.). Zdroj: [Šafr a kol. 2012: kap. 2]

40. Profesní mobilita otec–potomek: Sociálně distanční přístup,finální zobrazení pomocí metody hlavních komponent (PCA) Zdroj: [Šafr a kol. 2012: kap. 2] Interpretce os: horizontála odráží socioekonomický status (nalevo kategorie s nejvyššími hodnotami – vysocí odborníci, napravo nejnižší – nekvalifikovaní manuální pracovníci), na vertikále je genderová specifičnost profesní struktury (s pohybem nahoru se setkáváme s profesemi typičtějšími pro ženy (administrativa, rutinně nemanuální pracovníci ve službách a obchodu)). Hranice mezi světem manuální a nemanuální práce přesto není zcela jednoznačná, manuální profese nalezneme zejména ve čtvrtém kvadrantu; za povšimnutí stojí postavení drobných živnostníků působících v oblasti služeb a řemesel.

41. Komparativní výzkum a teorie sociální mobility

42. Teorie dlouhodobých změn v sociální mobilitě • Modernizační teorie (MT) • Revize MT: relativní mobilita stabilní & společné jádro (genotypický vzorec mobility – FHJ hypotéza) • Teorie třídní/statusové reprodukce • Teorie profesní uzávěrky (occupational closure)

43. Modernizační teorie = LTI • V důsledku postupu industrializace roste relativní mobilita v industriálních zemích • V před-industriálním období byla pracovní síla distribuována na základě rodinných a příbuzenských vazeb • Na industriálním pracovním trhu převažují formální praktiky najímání pracovní síly • Nároky na nové profese v průmyslové produkci se stávaly mnohem komplexnější, vyžadovaly větší odpovědnost (řízení-supervize, např. v továrním provozu) → výběr na základě schopností a kvalifikaci, zkušenosti. • Na nabídkové straně pracovní síla se stává vzdělanější, kvalifikovanější a prostorově mobilnější; lépe informovaná o pracovních nabídkách (noviny, tisk) • Protože lidé mohli získávat vzdělání (tlak industrializace na kvalifikaci pracovní síly), nižší třídy mohly získat vyšší pozice [Treiman 1970] • Jakmile se ustavil princip soutěže a ekonomické efektivity na trhu práce → růst relativní mobility, jakmile k tomu nedochází, pak naopak pokles relativní mobility

44. Teorie třídní/statusové reprodukce • Již Sorokin tvrdil, že v mobilitě není žádná tendence, jen fluktuace bez trendu. • A vskutku výzkumy ukazují, že tomu tak je, alespoň pokud jde o třídní mobilitu (vzdělanostní mobilita je poněkud jiný případ). • Rodiče vyšších tříd si osvojují strategie, jak úspěšně reprodukovat výhodné postavení u potomků – investují do jejich lidského kapitálu a kulturního kapitálu, které pak jsou úspěšnější ve škole. (viz přednášku č. 3) → teorie kulturní reprodukce

45. Teorie reprodukce: profesní uzávěrky (occupational closure) • Profesní seskupení racionalizují a optimalizují selekční proces pomocí byrokratických praktik, jako např. licencování, vzdělanostních oprávnění, odborů. • Ty ale předpokládají lepší vybavenost zdroji a ty potomci z nižších pozic získávají mnohem obtížněji, navíc vytvářejí zátěž, kterou při rozhodování o kariéře odmítají podstoupit. [Grusky, Weeden 2001]

46. Revize MT: relativní mobilita je stabilní resp. fluidní • Již Sorokin tvrdil, že v mobilitě není trend, jen fluktuace bez trendu. • Viz výsledky mezinárodního komparativního výzkumu. • Výsledkem je model jádrové fluidity

47. Teorie racionální volby vzdělávacích a profesních drah / aspirací • Breen, Goldthorpe

48. Mezinárodní komparativní výzkum (třídní) mobility podle [Katrňák 2005: 112-118, 123-131]

49. L-Z hypotéza[Lipset, Zetterberg 1959] • Výchozí hypotéza: USA budou otevřenější než západní Evropa (→ americký duch rovnosti). • Analýza mobilitních tabulek (pouze 2 třídy: manuální/ nemanuální) v USA, Z. Německo, Švédsko, Francie, Švýcarsko a Japonsko. • V rozsahu mobility se země ale výrazněji nelišily. → • Vzorec mobility v industriálních západních zemích je prakticky stejný. • Každá země sice byla v jiné fázi ekonomického vývoje, i přesto podobnost. → Sociální mobilita se stává relativně vysokou, když industrializace a ekonomický vývoj dosáhnou určité hranice. I když pak ekonomický vývoj někde kolísá, míra mobility je nasycena a už neklesá.

50. L-Z hypotéza[Lipset, Zetterberg 1959] • Důvody mobility: A) strukturální (vnější) - převažují: • změna počtu zaměstnaneckých pozic (vznik a zánik profesí); • rozdílná míra fertility (vyšší třídy mají méně dětí); • změny v hodnocení zaměstnaneckých postů; • změny v podílu přímo zděděných pozic (mizí přímé předávání výsad); • změny v legislativě (rušení bariér, např. stavovské, rasové) B) motivace (vnitřní): • aspirace mezigeneračně si polepšit (touha po ocenění)