1 / 23

1 . Úvod 2. Co je mikrosvět a jak do něj nahlédnout? 2.1 O platnosti teorie rozhoduje

Cesta do mikrosvěta aneb jak člověk poznával a poznává strukturu hmoty.

juana
Télécharger la présentation

1 . Úvod 2. Co je mikrosvět a jak do něj nahlédnout? 2.1 O platnosti teorie rozhoduje

An Image/Link below is provided (as is) to download presentation Download Policy: Content on the Website is provided to you AS IS for your information and personal use and may not be sold / licensed / shared on other websites without getting consent from its author. Content is provided to you AS IS for your information and personal use only. Download presentation by click this link. While downloading, if for some reason you are not able to download a presentation, the publisher may have deleted the file from their server. During download, if you can't get a presentation, the file might be deleted by the publisher.

E N D

Presentation Transcript


  1. Cesta do mikrosvěta aneb jak člověk poznával a poznává strukturu hmoty “Tento velký detektivní příběh dosud není vyřešen. Nemůžeme si být jisti, zda vůbec má konečné řešení. Četba nám již poskytla mnoho: naučila nás základům řeči přírody; umožnila nám porozumět mnohým z klíčů a byla často zdrojem radosti a povzbuzení v namáhavém a strastiplném pokroku vědy” A. Einstein, L. Infeld: “Fyzika jako dobrodružství poznání” Vladimír Wagner Ústav jaderné fyziky AVČR, 250 68 Řež, E_mail: WAGNER@UJF.CAS.CZ, WWW: hp.ujf.cas.cz/~wagner/ 1. Úvod 2. Co je mikrosvět a jak do něj nahlédnout? 2.1 O platnosti teorie rozhoduje experiment 2.2 Hierarchická struktura hmoty 2.3 Srážky – hlavní metody studia mikrosvěta 3. Urychlovače a experimenty na nich 3.1 Když to začalo 3.2 Jak urychlovače vypadají a fungují 3.3 Co nám řeknou? 3.4 Jak chytat a měřit částice 4. Urychlovač LHC 4.1 Standardní model 4.2 Urychlovač LHC a jeho první výsledky 5. Závěr

  2. Fyzika mikrosvěta – jaké má metody? „Jediné, co mě zajímá, je najít soubor pravidel, která by souhlasila s chováním přírody, a nezkoušet jít příliš daleko za to. Zjistil jsem, že většina filozofických diskusí je psychologicky užitečná, ale nakonec, když se podíváte zpátky do historie, zjistíte, že to, co bylo kdysi řečeno s takovou pádností, je téměř vždy -- do jisté míry -- nesmyslné! “ R. Feynman v rozhovoru v knize P. Daviese a J. Browna „Superstrings: A Theory of Everything?“ Věda hledá popis reálného světa Nalezené zákonitosti umožňují dělat testovatelné předpovědi Každá vědecká teorie i hypotéza musí být falzifikovatelná - testovatelná Pravdivost různých interpretací lze řešit jen experimentálním pozorováním Úplné pochopení teorie ↔ úplné osvojení fyzikálního i matema- tického aparátu → spočtení předpovídaných fyzikálních veličin Richard Feynman Mikrosvět – neobvyklé vlastnosti popisované kvantovou fyzikou Přiblížení pomocí analogie – tato zjednodušení je třeba je brát velmi opatrně Použití pojmů z makrosvěta na vlastnosti mikrosvěta ↔ pozor opatrně při interpretaci Karl Popper v Praze v r. 1994

  3. Složení hmoty Hmota je složena z částic - mezi nimi působí interakce Atomová fyzika, fyzikální chemie Jaderná fyzika Fyzika elementárních částic Superstrunové teorie? (rozměr 10-35 m)? RATOM/RJÁDRO ~ 105→ VATOM/VJÁDRO ~ 1015 Hustota vody 103 kg/m3 Hustota jádra ~1018 kg/m3 Důležité nástroje pro popis mikrosvěta: 1) Speciální teorie relativity - rychlosti blízké rychlosti světla, kinetická energie srovnatelná s klidovou 2) Kvantová fyzika - velmi malé hodnoty veličin  kvantový a pravděpodobnostní charakter, Heisenbergův princip neurčitosti

  4. Počátek studia stavby atomu Diskuze okolo modelu atomu J.J. Thomsona – atom je kladně nabitá koule (3∙10-10m) uvnitř níž jsou elektrony. Studium chování záření α při průchodu kovovými foliemi – H. Geiger a E. Marsden pod vedením E. Rutherforda (1910). Pozorují: • Většina částic α letí přímočaře nebo se rozptýlí jen trochu • U několika málo pozorují velký odklon a výjimečně i odraz (velmi překvapivé). Vysvětlení: atom se skládá ze dvou rozdílných částí: atomového jádra (10-14 m) a elektronového obalu→ jaderný či planetární model atomu. Rutheford a Marsden u zařízení Přítomnost protonů (jader vodíku) v atomovém jádře prokázal E. Rutherford (1919). W. Bothe a H. Becker (1930) nový pronikavý typ záření (ostřelování Be, B nebo Li částicemi α). J. Chadwick (1932) - jsou to neutrální částice s hmotností blízkou hmotnosti protonu – neutrony Planetární model atomu:

  5. Větší detaily, energie a teploty, produkce těžších částic Experimentální pozorováníje rozhodujícím kritériem pro uznání platnosti hypotézy a její přeměnu v teorii E = mc2 Stěžejní nástroj – srážka urychlených částic 1) Nárůst energie → větší detaily Zatím největší urychlovače E ~100 GeV→10-18m 2) Produkce částic s vyšší klidovou energií (hmotností) Klidová hmotnost protonu:~ 1 GeV LHC – srážka protonů s energiemi 7000 GeV Jádra olova (208 nukleonů) na každý 2700 GeV 1 123 200 GeV = 1,8∙10-4 J 3) Dosažení co nejvyšších hustot a teplot 1 eV = 1,602∙10-19J Celkové energie už přímo makroskopické– pád 0,02 g z výšky 1 m  srážka dvou menších much nebo větších komárů Stejná energie Rozdíl rozměrů 1014 V současné době už se sráželi Hmotnost 1 g se stejnou rychlostí  51017 J (10 000 hirošimských bomb)

  6. !!! Potřebujeme urychlovač !!! Potřeba urychlovat částice na vyšší energie – produkce a hledání nových částic Existence kosmického záření – jeho doplnění umělým zdrojem První urychlovač – E.O. Lawrence v roce 1930 typ – cyklotron Nobelova cena za fyziku 1939 nyní více než 10 000 urychlovačů různých typů Princip urychlovače typu cyklotron zdroj částic magnetické pole – kruhová dráha částice elektrické VF pole pro urychlení Historické stránky Americké fyzikální společnosti (AIP) http://www.aip.org/history/lawrence/larger-image-page/epa-20.htm

  7. Původní patentový nákres a model prvního urychlovače (průměr okolo 11 cm, V = 1800 V) Současné urychlovače – obrovské množství různých typů. Od malých produkčních pro medicínu (japonský R = 1 m) až po giganty v CERNu (R = 4 km)

  8. Z čeho se urychlovač skládá: Iontový zdroj – produkce nabitých částic Elektrostatické nebo proměnné elektrické pole – urychlení částice – urychlovací systém Zdroj plazmy – elektrický výboj Magnetické pole – určuje dráhu částice, provádí fokusaci svazku – magnetické čočky vedou svazek a snaží se co nejvíce jej zúžit Vakuový systém – částice se při urychlování musí pohybovat ve vysokém vakuu – nutný systém vývěv Chlazení – supravodivé magnety potřebují heliové teploty Radiační ochrana – zajištění bezpečnosti pomoci stínění Urychlovací prvky LHC Řídící systém – ovládání, řízení a kontrola práce urychlovače Dipólové magnety LHC Kryogenní systém pro LHC Řídící centrum urychlovače LHC

  9. V současnosti už tři roky funguje největší urychlovač na světě

  10. Obvod 27 km – slušná linka metra - čtyři experimenty  čtyři zastávky  čtyři křížení dvojice rour Spouštění magnetu do podzemního tunelu 1700 supravodivých magnetů z nich 1232 největších dipolových 200 teplých magnetů Tedy 1700 kryogenních propojení. Tedy 50000 kryogenních svarů 200 000 m2 vícevrstevné izolace 120 tun supravodivého a supratekutého helia Spojovací část mezi jednotlivými sekcemi

  11. ALICE CMS ATLAS LHCb

  12. Nejen připravit hmotu z počátku vesmíru, ale i si ji prohlédnout • Máme na to detektory – a tu jsou jejich úkoly: • Zachytit co nejvíce částic a určit jejich vlastnosti • Zachytit a určit energii i těch nejenergetičtějších částic • Zachytit dráhu krátce žijících částic nebo dráhy jejich produktů rozpadu • Určit hybnosti částic • Určit náboje částic Hadronové kalorimetry Vnitřní dráhové detektory Elektromagnetické kalorimetry Velké dráhové komory (umístěné v magnetickém poli)

  13. !!! Velký experiment – potřeba hodně lidí !!! Jeden z posledních snímků ALICE před uzavřením jeskyně před čtyřmi lety (nejmladší „fyzik“ na obrázku pochází z české ALICE komunity)

  14. Čekání na ALICI – čekali a čekají i čeští fyzikové Účast našich studentů na instalaci křemíkových driftových detektorů a jejich elektroniky

  15. První případy srážek dvou jader olova z experimentu ALICE (místo 10 až 100 částic se ve srážce produkuje až 10 000 částic)

  16. Standardní model Hmota je tvořena částicemi (fermiony s=1/2), mezi kterými působí interakce, které jsou zprostředkovány výměnou částic (bosony s=celé číslo) barevný náboj 1) Silná - kvantová chromodynamika (působí pouze na kvarky a z nich složené hadrony – baryony a mezony) 2) Elektromagnetická - kvantová elektrodynamika 3) Slabá - elektroslabá teorie Tři druhy interakcí: elektrický náboj baryony – tři kvarky mezony – kvark a antikvark výměnný charakter interakcí Tady je Higgs + antičástice Je spojený s generací části hmotnosti tvoří běžnou hmota za normálních podmínek Gravitace stojí mimo standardní model – je velmi slabá a v mikrosvětě se neprojevuje

  17. Jak získat nejhustší a nejteplejší hmotu v laboratoři Proč: Studium hmoty existující ve vesmíru Pochopení vlastností sil, které v přírodě působí Jak: Urychlovač – produkce husté a horké hmoty (možnost prokázal urychlovač BEVALAC) Experimentální zařízení – studium této hmoty Dosažená teplota:~2,1×1012 K Dosažená hustota:~ 4 ρ0 = 1018 kg/m3 Soustava s neutronovou hvěz- dou v představách malíře 80. léta – začátek studia horké a husté jaderné hmoty Začátek 21. století – studium extrémně horké hmoty Budovaný urychlovač LHC RHIC a LHC jsou kuchyně pro vaření velmi horké polévky

  18. Jak identifikovat částici detekcí produktů rozpadu? Určit hybnosti a energie produktů rozpadu a z nich spočítat klidovou hmotnost původní částice

  19. Existence nové částice ?higgse? potvrzena ! 1) Potvrzen přebytek pro γγ a ZZ rozpady v oblasti hmotnosti 125 GeV 2) Pravděpodobnosti produkce a rozpadu odpovídají standardnímu higgsi 3) Jedná se o boson se spinem 0 4) Větší statistika a studium dalších reakcí potvrdí, zda jde opravdu o standardního higgse

  20. LHCb – studium rozdílu mezi hmotou a antihmotou Rozpad Bd0 částic a antičástic

  21. Není černá díra jako černá díra Mikroskopická černá díra Klasická černá díra Je ve vesmíru pozorována Zatím jen hypotetický objekt v exotických teoriích Rozměr i hmotnost hvězdná Hmotnost atomového jádra Rozměr 1000 x menší než proton Hned se vypaří Do atmosféry Země dopadá kosmické záření ještě s většími energiemi než mají protony a jádra na LHC !!! Mikroskopická černá díra (pokud existuje) je neškodná !!!

  22. Závěr • Fyzikové vypracovávají teorie, které nám umožňují předpovídat budoucí děje. Správnost těchto teorií se dá ověřovat jedině experimentem a srovnáním předpovědí s pozorováním. • Nejběžnějším typem experimentu v jaderné a částicové fyzice jsou srážky • Pro srážky s vysokou energií potřebujeme urychlovače – stále větší a větší urychlovače • Měří se stejné nebo podobné fyzikální veličiny, které znáte.Jen je k tomu třeba mít složitější přístroje. • Vidíme stále větší detaily a produkujeme stále těžší částice. • Také horkou a hustou hmotu, jaká byla na počátku vesmíru můžeme dostat i v laboratoři pomocí srážek těžkých jader urychlených na rychlosti blízké rychlosti světla. • Nový urychlovač znamená i objev nových částic a potvrzení teorií. • Koncem roku 2009 začal pracovat největší urychlovač na světě LHC, už třetí rok poskytuje první informace • Účast českých fyziků - příležitost i pro studenty VŠ a tedy i pro Vás

More Related