VÝROBNÍ FAKTORY, TEORIE ROZDĚLOVÁNÍ

1. VÝROBNÍ FAKTORY, TEORIE ROZDĚLOVÁNÍ

2. OBSAH • Výrobní faktory • poptávka po výrobních faktorech • nabídka výrobních faktorů • trh práce • nabídka a poptávka na trhu práce • trh kapitálových statků • používání kapitálového statku • investování do kapitálového statku • poptávka a nabídka kapitálových statků • kapitálový trh • úrok na kapitálovém trhu • nabídka a poptávka investičních příležitostí a investičních prostředků • trh půdy

3. ÚVOD • Příjmy každého z nás pocházejí z toho, co vlastníme. • výrobní faktory • vstupy používané k výrobě statků • práce, půda, kapitál • poptávka po výrobním faktoru je poptávka …………….. odvozená

4. VÝROBNÍ FAKTORY • Prvotní výrobní faktory • Druhotné výrobní faktory • fyzický kapitál • lidský kapitál • sociální kapitál • Teorie rozdělování

5. rozhodování zdroj primární sekundární výstupem soukromém důchodu úroky půdy Správně doplňte Nejobecnějším rysem ekonomické činnosti je ____________ Input je jiné označení pro ______ (výrobní faktor). Práce a půda jsou ________ výrobní faktory (nejsou výsledkem předchozí výroby), kapitál pak označujeme jako __________ výrobní faktor (je současně vstupem i _________ ). V tržní ekonomice se výrobní faktory nacházejí v ___________ vlastnictví, jejích majitel je zapojí do výrobního procesu pouze tehdy, dosahuje-li nějakého ________ z vlastnictví (či fungování) příslušného faktoru (mzdy u práce, zisku či ______ u kapitálu a renty v případě vlastnictví _____ ).

6. Formy důchodů plynoucí z vlastnictví a zapojení výrobních faktorů do výrobních procesů v tržní ekonomice jsou: • mzda, cena a zisk • mzda, renta, zisk a náklady kapitálu • mzdy, renty a úrokové míry • mzdy, renty, zisky a úroky • platí vše výše uvedené

7. Formy důchodů plynoucí z vlastnictví a zapojení výrobních faktorů do výrobních procesů v tržní ekonomice jsou: • mzda, cena a zisk • mzda, renta, zisk a náklady kapitálu • mzdy, renty a úrokové míry • mzdy, renty, zisky a úroky • platí vše výše uvedené

8. Nejdůležitějším výrobním faktorem je: • práce • půda • kapitál • kapitál a technologie • nelze jednoznačně odpovědět

9. Nejdůležitějším výrobním faktorem je: • práce • půda • kapitál • kapitál a technologie • nelze jednoznačně odpovědět

10. POPTÁVKA PO VÝROBNÍCH FAKTORECH • Obecně platí, že množství výrobního faktoru, které bude použito, je takové množství, pro které mezní výnos z daného množství výrobního faktoru je roven ceně, kterou majitel prvního výrobního faktoru musí zaplatit majiteli druhého výrobního faktoru • Teorie výrobních faktorů zdůrazňuje, že poptávané množství výrobního faktoru závisí na • porovnání peněžního příjmu z mezního produktu daného výrobního faktoru s mezními náklady (cenou daného výrobního faktoru). • Mezní produkt výrobního faktoru nám říká, • o kolik se zvýší celkový produkt, pokud zaměstnáme dostatečnou jednotku (jednotky) výrobního faktoru

11. jakákoliv jednotka jakéhokoliv výrobního faktoru bude použita jen tehdy, pokud příjem z mezního produktu dané jednotky daného výrobního faktoru bude vyšší nebo maximálně roven ceně (mezním nákladům) za danou jednotku výrobního faktoru MRPVF=PVF Příjem z mezního produktu výrobního faktoru lze definovat jako příjem z dodatečných jednotek produktu z výrobního faktoru, tedy příjem z těch jednotek, o které se zvýšila produkce v důsledku zvýšení výrobního faktoru o jednotku

12. MRPVF=PVF MRPVF=PVF+OMCVF zákon klesajících výnosů → klesající křivka poptávky po výrobních faktorech tržní poptávková křivka

13. Trh práce v podmínkách dokonalé konkurence Práce je činnost, jejímž nositelem je člověk. Z tohoto důvodu ovlivňuje práci řada neekonomických faktorů, což působí zejména na vývoj nabídky po práci na tomto trhu. Při rozhodování firmy na trhu práce budeme nejprve vycházet z předpokladu existence dokonalé konkurence velký počet nabízejících i poptávajících a žádný nemůže ovlivnit mzdovou sazbu.

14. Poptávka po práci Poptávka po práci je určená množstvím práce, které firma najímá při různých úrovních ceny práce (při různých mzdových sazbách). Firma maximalizující zisk najímá takové množství práce, při němž se vyrovnává mezní příjem z produktu práce s mezními náklady na práci, resp. mzdou. MRPL = MFCL = w

15. Poptávka po práci Už víme, že příjem z mezního produktu práce (MRPL) je násobkem mezního fyzického produktu (MPPL) a ceny produktu (P). Vývoj produktivity práce určuje zákon klesajících výnosů, tzn. že přírůstky produktu se s každou dodatečnou jednotkou práce snižují. Protože mezní náklady na faktor určuje tržní výše mzdy, je klesající část křivky mezního produktu práce základem pro určení křivky poptávky po práci. Odvození křivky po práci spočívá v nalezení optimální výše zaměstnanosti pro jednotlivé výše mzdy, resp. MFCL .

16. Křivka poptávky po práci w MFCL A wA MRPL=D LA L

17. Nabídka práce Člověk jakožto spotřebitel poptává na trhu zboží takového množství výrobků a služeb, jaké mu umožňuje…………………….. Nadále budeme předpokládat, že jediným zdrojem příjmu je pro něj………………… Podoba pracovní činnosti : Práce ve firmě – pronájem práce na trhu práce za účelem získávání peněz. Domácí práce – umožňuje vytvářet výrobky či služby pro přímou spotřebu nebo zvyšovat znalosti a dovednosti, které mohou vést ke zvýšení spotřeby v budoucnosti. jeho příjem a ceny zboží jeho pracovní činnost

18. Nabídka práce Práce ve firmě a domácí práce zaberou část dne, zbytek je……………. Pro určení tržní nabídky je účelné předpokládat pouze dvě možnosti využití času : Práci – která je pronajímána za mzdu Volný čas Cílem spotřebitele je …………………………= jak maximalizovat užitek rozdělením času mezi práci ve firmě a volný čas. volným časem maximalizace užitku

19. Nabídka práce Člověk bude chtít zvyšovat počet odpracovaných hodin, dokud se mezní užitek plynoucí ze zboží získaného díky poslední hodině práce nevyrovná s mezním užitkem z poslední hodiny volného času. Tedy maximálního užitku je dosaženo tehdy, když mezní užitek dodatečné jednotky času je v obou alternativách využití času shodný.

20. Substituční a důchodový efekt Změna mzdové sazby má na rozhodování mezi prací a volným časem dvojí účinek : ……………………– při vyšší mzdě každá hodina práce přináší větší množství výrobků a služeb, což vede k tendenci více pracovat na úkor volného času (vede k zvyšování nabízeného množství práce). ………………………..– vyšší mzdazvyšuje reálný příjem (za předpokladu, že ceny výrobků a služeb se nemění) a vede tak k tendenci mít více volného času ( vede k snižování nabízeného množství práce). Substituční efekt Důchodový efekt

21. Substituční a důchodový efekt Substituční a důchodový efekt působí …………. Dopad na změny mzdy na nabízené množství práce záleží na tom, který z nich převažuje : Substituční > důchodový s růstem mzdy nabízené množství práce roste Substituční < důchodový s růstem mzdy nabízené množství práce klesá protichůdně

22. Zpět zakřivená křivka nabídky po práci Tvar křivky individuální nabídky práce závisí na tom, který z efektů změny mzdy převládá. Při nižší mzdové sazbě převládá ……………………………. a množství nabízené práce roste : křivka individuální nabídky práce má pozitivní směrnici. Při vyšší mzdové sazbě převládá …………………… a množství nabízené práce klesá : křivka individuální nabídky práce má zápornou směrnici. Jedná se o tzv. zpět zakřivenou individuální křivku nabídky práce. substituční efekt důchodový efekt

23. Zpět zakřivená individuální křivka nabídky práce w X wX LX L(hod./týden)

24. Rovnováha na trhu práce Rovnováha na trhu práce vzniká při vyrovnání nabídky s poptávkou =>rovnovážná mzda. Tržní křivka poptávky je horizontálním součtem individuálních křivek poptávky všech firem na trhu. Tržní křivka nabídky je taktéž horizontálním součtem individuálních křivek nabídky práce, ale přesto není zpět zakřivená.

25. Rovnováha na trhu práce Důvody proč není zpětně zakřivená : Různí lidé mají rozdílné alternativní náklady a různý vztah k práci. Rostoucí mzda přitahuje na trh nové pracovníky s vyššími transferovými výdělky. Při vychýlení mzdy (mzdové sazby) z rovnovážné úrovně vzniká na trhu nedostatek nebo přebytek práce.

26. Rovnováha na trhu práce w SL přebytek L w2 E wE w1 DL nedostatek L LE L

27. Rovnováha a mzdové rozdíly V podmínkách dokonalé konkurence působí na trhu identického výrobního faktoru tendence k ustalování rovnovážné výše jeho ceny. Jestliže se bude mzdová sazba lišit, pracovníci budou přecházet ze zaměstnání hůře placeného do zaměstnání s vyšší mzdovou sazbou. To zapříčiní, že nabídka práce v zaměstnání s nižší mzdovou sazbou bude klesat a mzdová sazba bude růst; v zaměstnání s vyšší mzdovou sazbou bude růst nabídka práce ale mzdová sazba bude klesat – dokud se mzdová sazba u všech zaměstnaných nevyrovná. Přesto existují často i velmi výrazné mzdové rozdíly.

28. Nerovnovážné rozdíly V těchto případech různá mzdová sazba povede ke změnám poptávky a nabídky práce. Mzdové rozdíly vedou k přesunům pracovních zdrojů a vyrovnávání mzdových rozdílů. V těchto případech se jedná o nerovnovážné rozdíly.

29. Rovnovážné rozdíly Rovnovážné rozdíly jsou vysvětlovány : Nedostatečnou mobilitou zdrojů a segmentací trhu práce Rozdíly ve vrozených duševních a tělesných schopnostech, které jsou dané zděděnými vlastnostmi a rodinnou výchovou Rozdíly v čase a penězích potřebných k rozvoji určitých dovedností a schopností Rozdíly v nepeněžním prospěchu určitého zaměstnání

30. Rovnovážné rozdíly Existují kompenzující rozdíly ve mzdách – vyššími mzdami jsou kompenzovány nepeněžní rozdíly mezi určitými profesemi. (placeny příplatky za mimořádné služby, vyrovnány prostředky za placení školného a odbornou přípravu)

31. Trh práce v podmínkách nedokonalé konkurence Příznaky a projevy nedokonalé konkurence na trzích práce : Mzdová strnulost – pomalá reakce mezd na změny na trzích práce Klasifikační systémy – podle nich jsou zaměstnanci odměňování (mzdové tarify firem) Kolektivní smlouva Pracovně právní zákonodárství Mzdové sazby jsou tak často i delší dobu nad nebo pod úrovní příjmu z mezního produktu práce

32. Trh práce v podmínkách nedokonalé konkurence Formy nedokonalé konkurence, které jsou spojeny s monopolní výhodou na straně poptávky nebo nabídky práce : Monopson – trh s monopolní sílou na straně „kupujícího“ na trhu práce Působení odborových organizací – existence monopolní síly na straně „prodávajícího“ na trhu práce

33. Monopson Monopson - monopolní síla na straně poptávky po práci Monopson – jediný kupující určitého vstupu (jediný zaměstnavatel práce určité kvalifikace nebo jediný zaměstnavatel práce v určité oblasti) Firma má monopsonní sílu ve všech případech, kdy se setkává s rostoucí křivkou nabídky práce. Monopson může ovlivnit mzdy svých zaměstnanců. Mzdová sazba tedy není monopsonistovi dánatrhem.

34. Monopson Jestliže monopsonista najímá dodatečného zaměstnance, zvyšuje mzdu všem dosud zaměstnaným pracovníkům. MC firmy, spojené se zaměstnáním dodatečného pracovníka se rovnajíw tohoto pracovníka plus zaplaceným vyšším mzdám již najatých pracovníků. Proto jsou MC práce vyšší, než mzda nutná pro zaměstnání dodatečné jednotky práce a tento rozdíl se zvyšováním množství práce roste : MFCL> w

35. Monopson Firma maximalizující zisk převyšuje zaměstnanost práce tak dlouho, dokud dodatečný příjem ze zaměstnané dodatečné jednotky (příjem z mezního produktu práce) převyšuje dodatečné náklady na práci (mezní náklady na práci). V této firmě nebude dána zaměstnanost vyrovnáním křivky poptávky a nabídky práce, jako je tomu v dokonalé konkurenci. Mezní příjem z produktu práce převyšuje v rovnováze mzdovou sazbu. Pracovníci v této situaci rozhodují pouze o tom zda pracovat, či nepracovat pro danou firmu (monopson).

36. Monopson MFCL w SL M N wM MRPL=DL LM LN L

37. Odborové svazy na trhu práce Odborové svazy – sdružení pracujících, které ovlivňuje určitým způsobem nabídku práce a v určité míře mohou ovlivnit i poptávku po práci. Odbory vznášejí řady požadavků: vyšší mzdy větší bezpečnost práce lepší pracovní podmínky více pracovních příležitostí My se zaměříme na požadavek vyšší mzdové sazby.

38. Odborové svazy na trhu práce Na daném trhu práce si můžeme představit tři základní možnosti dosažení vyšších mzdových sazeb : Vyjednání vyšší mzdy (která je vyšší než rovnovážná mzda) Zvýšení rovnovážné mzdové sazby snížením nabídky práce Zvýšení rovnovážné mzdové sazby zvýšením poptávky po práci

39. Mzdový práh Odbory mohou vyjednáváním se zaměstnavateli v daném odvětví dosáhnout minimální mzdu, která převyšuje rovnovážnou mzdu na tomto trhu. Stává-li se tato výše mzdy tržní mzdou, představuje výše této mzdy výši mezních nákladů na práci, resp. nabídky práce. S růstem ceny práce bude najímáno menší množství práce sníží se zaměstnanost u všech firem v odvětví a zaměstnanost práce v celém odvětví klesne.

40. Efekt mzdového prahu w S w O F MFCLO wO wO E MFCL wE wE MRPL=D D LO LE LF LO LE L L

41. Snížení nabídky práce odbory • Tento postup zvýšení mzdy vyžaduje dva předpoklady : • Odbory musí být schopné snížit počettěch, kteří nabízejí práci určitého typu. • Odbory musí donutit zaměstnavatele zaměstnat pouze členy odborů. SO S w EO F wO E wE D LO LE LF L

42. Zvýšení poptávky po práci • Třetí cesta ke zvýšení mzdové sazby je zvýšení poptávky po práci. • Snaha přimět spotřebitele ke zvýšení poptávky po jimi vyráběném zboží. • Snaha omezit prodej konkurenčního zboží. w S F wO EO E wE DO D LF LE LO L

43. Bilaterální monopol Bilaterální (dvoustranný) monopol – vzniká, když existuje monopolní síla jak na straně nabídky práce, tak i na straně poptávky po práci. Zájmy obou stran jsou protichůdné (monopson – co nejnižší mzda, odborové svazy – co nejvyšší mzda). Výška skutečné mzdové sazby závisí na vzájemném poměru monopolní síly odborů a monopsonu. Mzda bývá výsledkem kolektivní smlouvy mezi oběma stranami.

44. TRH PRÁCE • Nabídka a poptávka na trhu práce P(W) SL celková zásoba práce DL Q(L)

45. KONTROLNÍ OTÁZKY A ÚKOLY • 5. Firma Huynday uvažuje o výstavbě automobilky na severní Moravě. Jak se to projeví na poptávce po lidech, kteří jsou schopni pracovat v automobilce? Co se stane s jejich mzdou? Jak budou reagovat lidé pracujících v jiných profesích? Pokud možno graficky znázorněte.

46. 3.1. Doplňte následující tvrzení • a)Trh práce, na kterém je dostatečně velký počet pracovníkůa zaměstnavatelů, takže žádný z uvedených subjektů ( … ) schopen ovlivnit ( … ) sazbu (cenu práce), nazýváme ( … ) konkurenčním trhem práce. není, mzdovou, dokonale • b) Rovnováha dokonale konkurenčního trhu práce nastává při rovnosti ( … ) po práci a ( … ) práce. Rovnováha nastává, jestliže mzdová sazba je natolik ( … ) , aby za ní bylo ochotno pracovat dostatečné množství pracovníků a zároveň ( … ) tak vysoká, aby ji firmy nebyly ochotny platit. poptávky, nabídky, vysoká, není

47. 3.2. Doplňte následující tvrzení c) Poptávka po práci je poptávkou ( … ) . Individuální poptávka po práci je určena ( … ) z ( … ) produktu práce. Tržní (dílčí) poptávka vzniká jako ( … ) součet individuálních poptávek jednotlivých firem v odvětví. . odvozenou, příjmem, mezního, horizontální d) Individuální nabídka práce závisí na výši ( … ) sazby a je určena ( … ) spojenous obětováním ( … ) času. mzdové, újmou, volného

48. 2.3. Který z uvedených faktorů určuje nabídku práce pro danou ekonomiku? a) míra účasti populace v souhrnné pracovní síle země b) velikost populace c) délka pracovního týdne d) kvalita pracovní síly e) vše výše uvedené

49. 2.14. "Zpět zakřivená" křivka nabídky práce popisuje případ: a) kdy se snižuje míra porodnosti a více žen vstupuje do pracovního procesu b) když ženy obdrží vyšší reálné mzdy - mnohé z nich pracují méně hodin než pracovaly při nižších mzdových sazbách c) když se omezí hranice dětské práce, bude více mladistvých hledat prácina částečný úvazek d) kdy v době recese pracuje více lidí v rodinných zemědělských podnicíchvzhledem k jejich ziskovosti e) žádná z nabídek tento případ nepopisuje

50. 2.6. Důchodový efekt růstu mzdové sazby znamená, že dojde k: a) poklesu nabízeného množství práce - "bohatší" lidé obvykle poptávajía spotřebovávají více volného času b) poklesu nabízeného množství práce - w je nyní větší než MRPL c) růstu nabízeného množství práce - "bohatší" lidé obvykle preferují nákupyvětších množství statků d) růstu poptávaného množství práce - MRPL totiž vzrostl e) poklesu nabízeného množství práce, protože lidé preferují dnešní spotřebuzákladních komodit před spotřebou budoucí