1 / 38

Demo-sociální a ekonomický pilíř udržitelného rozvoje regionu

Demo-sociální a ekonomický pilíř udržitelného rozvoje regionu. Ing. Lubor Tvrdý Katedra regionální a evironmentální ekonomiky, Ekonomická fakulta, VŠB – TU Ostrava. Pojem udržitelného rozvoje a jeho aspekty.

kaoru
Télécharger la présentation

Demo-sociální a ekonomický pilíř udržitelného rozvoje regionu

An Image/Link below is provided (as is) to download presentation Download Policy: Content on the Website is provided to you AS IS for your information and personal use and may not be sold / licensed / shared on other websites without getting consent from its author. Content is provided to you AS IS for your information and personal use only. Download presentation by click this link. While downloading, if for some reason you are not able to download a presentation, the publisher may have deleted the file from their server. During download, if you can't get a presentation, the file might be deleted by the publisher.

E N D

Presentation Transcript


  1. Demo-sociální a ekonomický pilíř udržitelného rozvoje regionu Ing. Lubor Tvrdý Katedra regionální a evironmentální ekonomiky, Ekonomická fakulta, VŠB – TU Ostrava

  2. Pojem udržitelného rozvoje a jeho aspekty • Dle stavebního zákona: Udržitelný rozvoj uspokojuje potřeby současné generace, aniž by ohrožoval podmínky života budoucích generací. • Udržitelný rozvoj území „spočívá ve vyváženém vztahu podmínek pro příznivé přírodní prostředí, pro hospodářský rozvoj a pro soudržnost společenství obyvatel území“ (§ 18 odst. 1 SZ).

  3. Ekonomický pilíř • ekonomický růst • extenzivní – např. exploatací přírodních zdrojů • intenzivní – technologickou či organizační inovací a vyšší kvalitou a produktivitou lidské práce • konkurenceschopnost (specializace) • udržitelnost • diversita, • soběstačnost, • samoregulace.

  4. Sociální pilíř • K trvalé sociální udržitelnosti musí být kombinace populace, kapitálu a technologie ve společnosti konfigurována tak, aby životní úroveň každého jednotlivce byla adekvátní a bezpečná. • Sociální rozměr udržitelnosti lze vyjádřit jako sociální soudržnost (kohezi) viz Maier, K. Principy udržitelného rozvoje území. Brno:UUR 2006

  5. Demo-sociální obyvatelstvo – střední délka života; věková struktura obyvatelstva; migrace; ekonomická, aktivita obyvatel; vzdělání; hustota zalidnění, sociální kvalita prostředí – dostupnost vyššího vybavení, sociální infrastruktura – sociální vybavení (regionální komplexita); bydlení, instituce – institucionální kapacita; důvěra v instituce, jejich autorita. Ekonomické hospodářská charakteristika – příjmy obyvatel; daňová výtěžnost, pracovní trh – pracovní místa a pracovní síla; nezaměstnanost, lidský potenciál – „pracovní síla“ – vzdělanost; podnikavost; mobilita (prostorová, sociální), investice – výdaje na ochranu životního prostředí; výdaje na sociální a dopravní infrastrukturu Ukazatele udržitelného rozvoje regionu viz Maier, K. Principy udržitelného rozvoje území. Brno:UUR 2006

  6. Výběr indikátoru • dostupnost • prostorová validita • aktuálnost • Data UAP – rozdílná kvalita a aktuálnost podkladu • nedostatek aktuálních indikátoru musí být řešen vlastním průzkumem • využití strategických plánu rozvoje příp. programů rozvoje měst a mikroregionu • využití koncepce sociálních služeb

  7. Daňová výtěžnost Nezaměstnanost Zaměstnanost Podnikatelská struktura Pracovní uzavřenost a otevřenost obcí Funkční velikost sídel DV/obyv. MF ČR 2007 Průměrná míra nezaměstnanosti MPSV 2007 Míra zaměstnanosti SLDB 2001 Míra podnikatelské aktivity RES 2007 Redukovaný index funkční velikosti MF ČR 2007 Hospodářské podmínky

  8. Demografický vývoj Věková struktura Vzdělanostní struktura Vzdělávací uzavřenost a otevřenost obcí Školy a školská zařízení Zdravotnická zařízení a zařízení sociální péče Veřejný a kulturní život obcí Změna počtu obyvatel během 10 let (%) BEO Index stáří BEO Podíl obyvatel s VŠ a VOŠ (%) SLDB 2001 BEO - Běžná evidence obyvatelstva Sociodemografické podmínky

  9. Sociální poradenství Sociálně zdravotní služby Sociální rehabilitace Osobní asistence Pečovatelská služba Průvodcovská, předčitatelská a tlumočnická služba Služby rané péče Podporované bydlení Odlehčovací služby Centra denních služeb Stacionáře denní a týdenní Domovy pro osoby se zdravotním postižením Domovy pro seniory Sociální infrastruktura

  10. Azylové domy Domy na půl cesty Chráněné bydlení Kontaktní centra Nízkoprahová zařízení pro děti a mládež Služby následné péče a doléčovací Telefonická krizová intervence Krizová pomoc Nízkoprahová denní centra Noclehárny Sociálně aktivizační služby pro rodiny s dětmi Terapeutické komunity Terénní programy Dům s pečovatelskou službou Penzion domov pro seniory Sociální infrastruktura

  11. Kdo sociální služby poskytuje • Obce a kraje dbají na vytváření vhodných podmínek pro rozvoj sociálních služeb, zejména zjišťováním skutečných potřeb lidí a zdrojů k jejich uspokojení; kromě toho sami zřizují organizace poskytující sociální služby. • Nestátní neziskové organizace a fyzické osoby, které nabízejí široké spektrum služeb, jsou rovněž významnými poskytovateli sociálních služeb. • Ministerstvo práce a sociálních věcí je nyní zřizovatelem pěti specializovaných ústavů sociální péče.

  12. Hodnocení dostatečnosti služeb v ORP • Dostatečnost kapacity Domovů pro seniory, služby Chráněného bydlení, DPS a dalších služeb se nedá hodnotit na jednotlivé obce, ale v rámci celého ORP. • Někdy dochází k centralizaci zařízení do 1 či 2 měst a v ostatních obcích ORP nejsou žádná zařízení a jejich občané mají problém s umístěním, jelikož dochází k upřednostňování občanů těchto měst.

  13. Hodnocení dostatečnosti soc. služeb v ORP • Pokud je zřizovatelem zařízení obec, upřednostňuje občany své vlastní obce, čímž toto zařízení přispívá ke zkrácení čekací doby občanů z jiných obcí velmi málo, vlastně jen v případě, že je volná kapacita a obec nemá vlastní občany v pořadníku. • Počty čekatelů v pořadnících jsou zavádějící, zařízení si vedou 2 pořadníky. Jeden oficiální (povinný ze zákona), kde jsou evidováni všichni žadatelé o umístění, ale někteří si o ně žádají s výhledem několika let dopředu (př. 1100 žádostí). Druhý je se skutečným počtem žadatelů, kteří skutečně čekají na umístění ihned a po výzvě nastupují do zařízení (př. 150 žádostí). Často je tam rozdíl až několik stovek žadatelů.

  14. Hodnocení dostatečnosti soc. služeb v ORP • Občané v některých ORP upřednostňují určitá zařízení (zrekonstruovaná, nově postavená, blízko centra města, jelikož zde nejsou odříznuti od společenského dění) a raději čekají déle a odmítají umístění v zařízeních, která nesplňují výše uvedené podmínky. Proto některá zařízení mají problém s naplněním kapacity. • Někdy občané využívají k umístění zařízení mimo ORP, protože kilometricky je jim nejblíže a nemají tam problém s umístěním.

  15. Další možnosti pro RURU • využití simulačních modelů • dotazníkové šetření • využití existujících datových zdrojů Správa služeb sociálního zabezpečení, Ministerstvo financí, Ředitelství cel apod. • propojení datových zdrojů

  16. Struktura simulačního model v programovém prostředí Vensim.

  17. Výsledky simulace pro jednotlivé rozvojové scénáře

  18. Koncepce bydlení města Havířova ZADAVATEL Magistrát města Havířov se souhlasem Rady města Havířova ZPRACOVATEL Ekonomická fakulta, VŠB – TU Ostrava

  19. Hlavní záměry koncepce • Hlavním záměrem koncepce je hospodaření s bytovým fondem, který bude svou strukturou odpovídat potřebám nabídky a poptávky po bytech s tím, že také bude odpovídat potřebám pro vyrovnávání situace na trhu s byty v okrajovém pásmu sociálních skupin s nízkými příjmy a seniorů.

  20. Struktura koncepce • ANALÝZA • Analýza stávající situace bydlení a její komparace s ostatními městy • Dotazníková šetření • Efektivnost nakládání s bytovým fondem města • Analýza bytového fondu ostatních vlastníků • NÁVRH OPATŘENÍ • Východiska návrhů opatření (varianty, scénáře vývoje) • Externí finanční zdroje na rozvoj bytového fondu

  21. Datové zdroje • Data z dotazníkových šetření • Dotazník pro žadatele o obecní byt • Dotazník pro občany • Data ze SLDB týkající konkrétních bytů a domů • Domovní fond; Trvale obydlené byty podle období výstavby a podle druhu domu a kategorie bytu; Trvale obydlené byty podle počtu osob v bytě a podle druhu domu, kategorie bytu a počtu místností a další. • Data z městské realitní kanceláře • plochy jednotlivých bytů a jejich vybavenost; • databáze trvale obydlených domů • Mapové podklady • Digitální katastrální mapa (*.dgn) • Data města ve výměnném formátu ISKN pro další části města

  22. DKM celého města Mapa Havířova, která vznikla spojením DKM a HRANIC_PARCEL

  23. Výsledek Spojením existující databáze, dat ze SLDB 2001 a dat z městské realitní kanceláře vznikla databáze, • která umožňuje lokalizovat každý byt v Havířově, • zjistit jeho vybavenost, plochu, druh stavby, atd. • a na základě těchto parametrů spočítat cenu bytu dle daných kriterií.

  24. Ukázka formuláře databáze

  25. Aktualizace databáze • Databáze umožní při změně vstupních parametrů přepočítat a aktualizovat cenu a výstupy pro každý byt ve vlastnictví města Havířova

  26. Upřesnění predikce • Prostřednictvím diskrétní simulace byla provedena predikce pro rok 2015 • Počtu obyvatel v jednotlivých věkových kategoriích • Počtu domácností • Počtu žádostí o byt • Zdroje dat pro simulaci • výše uvedené datových zdrojů • demografické a migrační statistik ČSÚ

  27. Prognóza metodou diskrétní simulace • v počítači vytváří svět podobný reálnému • buduje se populace podle údajů ze sčítání lidu • pravidla pro život počítačových objektů – lidí jsou zjednodušenými pravidly života skutečných lidí • lidé vytvářejí rodiny, to pak rozhodují o změně bytu

  28. Vývoj populace v Havířově dle simulační analýzy, index úhrnné plodnosti 1,2

  29. Dosažené výsledky • Nově vytvořená databáze propojená se všemi dostupnými i vlastními datovými zdroji. Obsahuje maximum dostupných dat vztahujících se k tématu. • Součástí práce bylo také vytváření mapových podkladů, k vizualizaci výsledků byly použity statistické mapy – kartogramy a kartodiagramy. • Uskutečněno dotazníkové šetření mezi 764 respondenty. • Zjištěn postoj veřejnosti k bydlení, jeho spokojenost se současným stavem, postoj k privatizaci a další relevantní otázky.

  30. Data z OKpráce

  31. Zdroj: Horák, J.; Kotlíková, O. Analýza pro úřad práce Ostrava

  32. Zdroj: Horák, J.; Kotlíková, O. Analýza pro úřad práce Ostrava

  33. RSCP Hrubá měsíční mzda – podnik. sféra

  34. Distribuce mezd Hrubá měsíční mzda Zdroj dat: TREXIMA, podnikatelská sféra, výpočty vlastní.

  35. Distribuce mezd Hrubá měsíční mzda Zdroj dat: TREXIMA, podnikatelská sféra, výpočty vlastní.

  36. Závěr Dopady krize prověří • nezávislost a zdraví lokální ekonomik • a na druhou stranu i sílu sociální vazeb mezi lidmi.

  37. Děkuji za pozornost lubor.tvrdy@vsb.cz

More Related