1 / 37

Tělesná zdatnost aspekty, komponenty, diagnostika

Univerzita Karlova v Praze Fakulta tělesné výchovy a sportu Katedra kinantropologie, humanitních věd a managementu sportu. Tělesná zdatnost aspekty, komponenty, diagnostika. Z datnost.

kasi
Télécharger la présentation

Tělesná zdatnost aspekty, komponenty, diagnostika

An Image/Link below is provided (as is) to download presentation Download Policy: Content on the Website is provided to you AS IS for your information and personal use and may not be sold / licensed / shared on other websites without getting consent from its author. Content is provided to you AS IS for your information and personal use only. Download presentation by click this link. While downloading, if for some reason you are not able to download a presentation, the publisher may have deleted the file from their server. During download, if you can't get a presentation, the file might be deleted by the publisher.

E N D

Presentation Transcript


  1. Univerzita Karlova v Praze Fakulta tělesné výchovy a sportu Katedra kinantropologie, humanitních věd a managementu sportu Tělesná zdatnostaspekty, komponenty, diagnostika

  2. Zdatnost • nezbytný předpoklad pro  efektivní fungování lidského organismu s optimální účinností a hospodárností, který je podmíněn zejména fyziologickými funkcemi organismu • předpoklad optimálně reagovat na různé podněty prostředí • souhrn předpokladů optimálně reagovat na náročnou pohybovou činnost a vlivy zevního prostředí (WHO)

  3. Zdatnost – Bunc (1995) • výjimečný produkt pohybových činností, kde rozhodujícím prvkem se stává míra fyziologických adaptací jedince jako přímý důsledek pohybové činnosti • vtělesné výchově se pak zdatnost vztahuje převážně k fyzickému stavu člověka • označuje se jako tělesná zdatnost • definuje se jako: • způsobilost vykonávat každodenní úkoly energicky • bez známek únavy • využívat s potěšením volný čas • čelit nepříznivým jevům • vzdorovat stresu a snášet jej • a přežívat v obtížných podmínkách, které by nezdatný jedinec musel opustit

  4. Triáda dimenzí tělesné zdatnosti • schopnost řešit dané úkoly s dostatkem energie a pohotově, bez zjevné únavy a s dostatečnou rezervou pro příjemné strávení volného času (Kovář, 2001 – Singapur, 1990) = triáda dimenzí tělesné zdatnosti • orgánová (tělesná stránka spojená zejména s kardiorespiračním systémem) • motorická (řešení a realizace různých pohybových úkolů) • kulturní (vztah k životnímu stylu, utváření motivů a kvalitě života)

  5. Tělesná zdatnost – Čelikovský (1990) • zdatnost se projevuje: • optimální reakcí na jakékoli vnější podněty (i nepohybové) • zpravidla mírným vzestupem výkonů i v odlehlých pohybových činnostech • základem tělesné zdatnosti je: • dobrá úroveň hlavních funkčních systémů organismu, zejména oběhového a dýchacího • k jejich rozvoji přispívá hlavně vytrvalostní cvičení • motoricky zdatný jedinec má rozvinuté silové, rychlostní, vytrvalostní a obratnostní schopnosti • je vybaven základními dovednostmi (běh, skok, hod) • musí umět natolik plavat, aby byl schopen uhájit vlastní život při přechodu vodního prostředí

  6. Zdatnost • ve své nejobecnější definici je chápána jako připravenost organismu konat práci, při čemž se jedná o adaptaci na zátěž, tedy změny fyziologické jako jsou změny biochemické, funkční, morfologické i psychické • změny jsou vyvolávány dlouhodobým a opakovaným zatěžováním

  7. Tělesná zdatnost • do značné míry je podmíněna geneticky, během života ji rozvíjíme a udržujeme prostřednictvím tělesných cvičení, otužováním, přiměřenou zdravou výživou a životosprávou (Měkota, Cuberek, 2007) • někteří autoři ztotožňují tělesnou zdatnost s aerobní nebo kardiovaskulární zdatností, a to zejména v otázkách problematiky zdraví – komplikuje to přesný výklad pojmu

  8. Tělesná zdatnost • tělesnou zdatnost dlouhodobě rozvíjíme a udržujeme prostřednictvím tělesných cvičení, otužováním, přiměřenou výživou a životosprávou • je předpokladem pro každou náročnou pohybovou činnost, pro přežití v mimořádných podmínkách, dosažení vysokého věku a aktivního stáří

  9. Zdatnost a pohybová aktivita • nejdůležitější přínos pohybové aktivity: • zvýšení tělesné zdatnosti dětí, mládeže i dospělých na optimální úroveň, která by byla dostatečnou prevencí civilizačních  chorob • mění se chápání tělesné zdatnosti • dříve hlavně kategorie odrážející výkon = výkonově orientovaná zdatnost • dnes zdatnost ovlivňující zdravotní stav a působící preventivně na problémy spojené s hypokinézou= zdravotně orientovaná zdatnost • takto pojatá tělesná zdatnost vytváří nezbytné předpoklady pro účelné fungování lidského organismu, a tedy i předpoklad pro dobrou pracovní výkonnost

  10. Zdravotně orientovaná zdatnost • zkráceně ZOZ • ovlivňuje zdravotní stav nebo se k dobrému zdravotnímu stavu vztahuje a působící preventivně na zdravotní problémy vzniklé v důsledku hypokinézy, tj. nedostatku pohybu (Corbin, 1992)

  11. Výkonově orientovaná zdatnost • zkráceně VOZ • zdatnost podmiňující určitý pohybový výkon, jehož výsledek musí být vždy kvantifikován a hodnocen

  12. mezi ZOZ a VOZ dochází k vzájemnému ovlivňování a prolínání. • trenéři a instruktoři by měli umět rozlišovat mezi zdravotním a výkonnostním aspektem ve vztahu k motorickému hodnocení

  13. Komponenty ZOZ • Základní komponenty ZOZ • kardiovaskulární zdatnost • svalová zdatnost (svalové dysbalance, držení těla) • kloubní pohyblivost ( flexibilita ) • složení těla • podle Haskela aj.(1985)‏ • aerobní zdatnost • svalová zdatnost - maximální svalová síla , svalová vytrvalost • flexibilita • složení těla

  14. Komponenty (Bouchard, Shepard, 1994) • Morfologická komponenta • relativní tělesná hmotnost • složení těla • rozložení podkožního tuku • hustota kostí • Svalová komponenta • Explozivní síla • Maximální síla • Vytrvalost • Motorická komponenta • Hbitost (obratnost) • Rovnováha • Koordinace • Rychlost

  15. Komponenty (Bouchard, Shepard, 1994) • Kardiorespirační komponenta • submaximální pracovní kapacita • maximální aerobní kapacita • oběhové funkce • ventilační funkce • krevní tlak • Metabolická komponenta • glukózová tolerance • citlivost na inzulín • krevní lipidy a lipoproteiny • charakteristika oxidace substrátů

  16. Funkční a strukturální faktory (Bursová, 2001)‏ • Funkční faktory: • aerobní zdatnost • svalová zdatnost • svalová rovnováha a flexibilita (pohyblivost v zákl. kloubních spojení) • držení těla v zákl. posturálních polohách a kvalita zákl. pohybových stereotypů • Strukturální faktory: • tělesná výška • tělesná hmotnost • množství podkožního tuku a aktivní tělesné hmoty • množství cholesterolu a další

  17. Komponenty tělesné zdatnosti(Seliger a Choutka (1982) • genetické předpoklady • daný základ výrazně ovlivňují možnosti rozvoje zdatnosti jedince • fyziologický funkční stav organismu • je výsledkem přirozeného vývoje a umožňuje normální činnost organismu • úroveň speciálního rozvoje organismu • dosažená působením vyšších požadavků pracovního a zvláště pak tělovýchovného procesu • úroveň motorického rozvoje • včetně osvojených pohybových a intelektuálních dovedností odpovídajících požadavkům dnešního života • úroveň psychické a sociální odolnosti vůči vlivům prostředí

  18. Diagnostikakomponent a faktorů ZOZ • aerobní zdatnost se synonymy aerobní, kardiovaskulární, nebo kardiorespirační vytrvalosti je pilířem zdravotně orientované zdatnosti • Sharkey (1984) ji definuje jako schopnost přijímat, transportovat a využívat kyslík • fyziologickým podkladem je zapojování “pomalých” svalových vláken a uplatnění oxidativního způsobu uspokojování energetických nároků • základem je rozvoj vytrvalostních schopností a k diagnostice jsou využívány déletrvající vytrvalostní lokomoce

  19. Diagnostika aerobní zdatnosti • testy vytrvalostních schopností • běh po dobu 12 min, • chůze na vzdálenost 2 km, • vytrvalostní člunkový běh na 20m, • jsou součástí testové baterie Unifittest (korelační koeficient 0,8) • k dispozici je řada dalších testů • test na cykloergometru (součást testové baterie Eurofittest) • Connconiho test, určující hodnotu anaerobního prahu

  20. Diagnostika aerobní zdatnosti • ke kvalitativnímu posouzení změn v úrovni aerobní zdatnosti lze využít kinetiky srdeční frekvence (SF) • na tomto principu je konstruován např. • Ruffierův test • Katch-McArdle step-test a další modifikace tzv. step-testů • určitou představu, zejména o změnách úrovně aerobní zdatnosti, může poskytnout longitudiální sledování hodnot klidové SF a SF na úrovni anaerobního prahu • funkční zátěžové zkoušky v laboratorních podmínkách, se stanovením maximální spotřeby kyslíku

  21. Diagnostika svalové zdatnosti • základní struktura silových schopností • staticko-silové schopnosti • dynamicko-silové schopnosti • explozivně-silové schopnosti

  22. Staticko-silové schopnosti • z metodologického hlediska je tato schopnost nejsnáze přístupná měření • výsledkem testu schopnosti statické síly je kvantitativní charakteristika na ekviintervalové stupnici (počet newtonů) • motivace, vůle apod. mají v této oblasti poměrně malou úlohu • spolehlivost těchto testů bývá velmi dobrá, při měření je ale nezbytné uskutečnit více pokusů • příklady testů: ruční dynamometrie, zádová dynamometrie, výdrž ve shybu nadhmatem, výdrž v záklonu v lehu

  23. Dynamicko-silové schopnosti • značný počet testů dynamické síly nemá normální rozdělení četností • psychické vlivy jako je motivace a vůle můžou velmi výrazně ovlivnit výsledek testu • spolehlivost testů dynamické síly je obvykle dobrá • příklady testů: shyby nadhmatem, sed leh opakovaně, kliky

  24. Explozivně-silové schopnosti • výsledky těchto testů do jisté míry závisí na koordinaci a předchozí zkušenosti testovaných osob • spolehlivost je obvykle velmi dobrá • příklady testů: vertikální výskok, skok daleký z místa, hod obouruč

  25. Svalová rovnováha a flexibilita • předmětem diagnostiky v této oblasti je především fyziologický rozsah jednotlivých kloubních spojení a fyziologický rozsah páteře • se znalostí svalů s tendencí k oslabování a svalů s tendencí ke zkrácení, můžeme vhodnými prostředky a metodami intervenovat ve směru dosažení optimálního fyziologického rozsahu • v praxi se setkáváme ponejvíce s hypomobilitou, jejíž korekce spočívá v protažení zkráceného (nejčastěji tonického) svalu a následném posílení příslušného antagonisty (nejčastěji fázického)

  26. Svalová rovnováha a flexibilita • hypermobilitav kloubních spojích je méně častá (odhlédneme-li od hypermobility záměrně stimulovaná z důvodu sportovní výkonnosti, např. v moderní gymnastice) • možnost korekce je v cíleně zaměřených posilovacích cvičeních. • svalová nerovnováha mezi svaly fázickými a tonickými svaly se nejvýrazněji projevuje v oblasti ramenního pletence a v oblasti bederní a pánevní • tyto oblasti, spolu s držením hlavy a postavením dolních končetin mají zásadní význam pro hodnoceni držení těla

  27. Držení těla • k hodnocení držení těla lze použít různé diagnostické metody • v tělovýchovné praxi vycházíme ze subjektivního hodnocení jednotlivých parametrů držení těla za použití metodiky dle Jaroše a Lomíčka

  28. Hodnocení somatických znaků • nejsnáze přístupné diagnostice jsou tělesná výška, kterou měříme nejlépe pomocí nástěnné stupnice a pravoúhlého trojúhelníku s přesností 0,1 cm • tělesná hmotnost, kterou měříme na osobní pákové váze v minimálním oblečení s přesností 0,1 kg • BMI • měření podkožního tuku provádíme pomocí kaliperu, měříme tloušťku dvojité vrstvy kožní řasy a odpovídající podkožní tuk. • normy pro českou populaci jsou v manuálu k testové baterii Unifittest 6-60

  29. Hodnocení tělesné zdatnosti • internetové zdroje

  30. Kultivace ZOZ • ne vždy rozvoj, stačí udržení úrovně • úroveň v dospělosti je rozhodující měrou ovlivňována úrovní zdatnosti v dětském a mládežnickém věku a to za předpokladu, že tělesně zdatní jedinci pokračují v pohybové činnosti v osobním životě • pohybové programy • udržující jsou činnosti, které představují dodatečný výdej energie okolo 9300 kJ • rozvíjející takové, kde dodatečný výdej energie je okolo 17000 kJ Příklady: fotbal – TF 80% MSF, kJ.min.kg = 0,612 běh – 12 km/hod., kJ.min.kg = 0,780 chůze - 4 km/hod., kJ.min.kg = 0,306

  31. Adaptační mechanismy • adaptace je obecný biologický děj, který představuje soubor morfologických, biochemických, funkčních i psychologických změn v organismu jako celku i v jeho jednotlivých orgánech (Máček, Vávra, 1988) • adaptace, tj. přizpůsobení organismu na změny prostředí, se liší od reakce na jednorázový podnět především tím, že mají pomalejší průběh a mohou být vyvolávány pouze dlouhodobým kontinuálním nebo přerušovaným podnětem • biologicky výhodné změny organismu, vedoucí k zachování homeostatické rovnováhy za různých vnějších podmínek

  32. Adaptační mechanismy • Při regulaci těchto adaptačních pochodů se vedle CNS uplatňují také vlivy hormonální. V buňkách se adaptace realizují nejčastěji aktivací některého z enzymů. (Havlíčková, et al. 1999) • přitom je třeba, aby podnět byl neprahové intenzity a působil dostatečně dlouho • člověk má geneticky zafixovány požadavky na minimální (optimální) pohybový režim, který je nutno splnit, aby se struktura orgánů, metabolické procesy i fyziologické funkce vyvíjely na dostatečné úrovni

  33. Adaptační mechanismy • přizpůsobování organismu na opakovaná tělesná cvičení probíhá na základě Lamarckova výroku, že funkce tvoří orgán • = při zvýšeném využívání orgánu dochází k hypertrofii, naopak nečinnost vede k deadaptaci, tj. atrofii orgánu • pro optimální růst adaptačního efektu rozvoje je nutno vhodným způsobem provádět zatěžování, tj. působením pohybových podnětů • teprve podněty vyšší intenzity než 2/3 maximálních možností organismu jsou užitečné, u některých cvičení se však musí blížit stávající maximální možnosti jedince

  34. Adaptační mechanismy • Pokud jde o objem zatěžovacích podnětů, nemusí být velký. Intenzita je tady důležitější než objem. Ukazuje se však, že není lineární vztah mezi objemem a jeho výsledným efektem. Často dochází k tomu, že při rozvoji nižší intenzitou, než je tomu při výkonu v soutěži, vede k zafixování této nesprávné intenzity. • Odpovídající intenzit tréninku se tedy musí respektovat i při vysokém objemu. Objem postihuje kvantitativní stránku Pojem intenzity může být chápán jako intenzita cvičení, což se v zásadě shoduje s intenzitou energetického výdeje, rychlostí běhu, apod., intenzita tréninku se propočítává za příslušný časový úsek, týden, měsíc, rok.

  35. Adaptační mechanismy • pokud jde o frekvenci tréninkových podnětů, je vhodné, aby byly 3-4 x týdně, při rozvoji trénovanosti 4-6 x týdně, denně nebo i několikrát denně • v přestávkách mezi jednotlivými cvičebními nebo tréninkovými jednotkami musí vždy dojít k úplnému odstranění následků akutní únavy, která vznikla vlivem předchozí tréninkové dávky • přestávka musí být tak dlouhá, aby z hlediska optimální efektu došlo k dalšímu zatížení ve fázi superkompenzace, což není vždy jednoduché odhadnout

  36. Adaptační mechanismy • dalším důležitým faktorem při zatížení organismu je úroveň jeho adaptace na zatěžování • je nutné cvičební nebo tréninkový režim vždy individualizovat pro každého jedince, zvláště u intenzity cvičení a délky intervalu mezi cvičeními, ale i počtu opakování v jednom cyklu • často se stává, že užitím určitého pohybového režimu rozvíjíme u dané osoby jiný druh energetického potencionálu jeho organismu, než bylo původním záměrem

  37. Děkuji za pozornost.

More Related