1 / 58

Mezinárodní vztahy Bc. Lukáš Vacík

Mezinárodní vztahy Bc. Lukáš Vacík. 2. přednáška 18.10.2012 Úvod do teorií mezinárodních vztahů. Teorie v MV. teoretická reflexe oboru MV, funkce teorie v MV a teoretická proudy, velké debaty. Funkce teorie. 3 funkční skupiny: poznávací (kognitivní) normativní politická.

lacy
Télécharger la présentation

Mezinárodní vztahy Bc. Lukáš Vacík

An Image/Link below is provided (as is) to download presentation Download Policy: Content on the Website is provided to you AS IS for your information and personal use and may not be sold / licensed / shared on other websites without getting consent from its author. Content is provided to you AS IS for your information and personal use only. Download presentation by click this link. While downloading, if for some reason you are not able to download a presentation, the publisher may have deleted the file from their server. During download, if you can't get a presentation, the file might be deleted by the publisher.

E N D

Presentation Transcript


  1. Mezinárodní vztahy Bc. Lukáš Vacík 2. přednáška 18.10.2012 Úvod do teorií mezinárodních vztahů

  2. Teorie v MV teoretická reflexe oboru MV, funkce teorie v MV a teoretická proudy, velké debaty

  3. Funkce teorie • 3 funkční skupiny: • poznávací (kognitivní) • normativní • politická

  4. Poznávací funkce teorie • pozitivní poznání reality v MV • odpověď na otázku…. • „JAK SE VĚCI MAJÍ ???“ • utřídění dat při pozorování společenské reality

  5. Normativní funkce teorie • odpověď na otázku…. • „JAK BY MĚLY VĚCI BÝT ???“ • srovnání stávajících poměrů a žádoucích poměrů • odlišení dobrého od zlého

  6. Politická funkce teorie • teorie jako politický nástroj k přetvoření reality MV – 2 způsoby: • odhalení zákonitostí MV • jako v přírodních vědách – fyzikální pokus • spoluvytváření reality teoriemi – změna teorie = změna reality

  7. Vývoj reflexe MV • hlavní historické směry vývoje teoretické reflexe MV • přemýšlení o vztazích mezi politickými útvary-vzájemně závislé a autonomní – válka, diplomacie • periodizace dle základních historických systémů (viz přednáška 1.) • terminologie současných MV (realismus, pozitivizmus, kritické teorie atd.) • až ve 20. st.- předchozí události – předchůdci diskutované tradice • odlišnost pojmů MV od jiných společenských věd

  8. Antika • Athéňan Thukydides (5.st.př.n.l.) • Dějiny peloponéské války • zakladatel realistické tradice v MV • válka-mocenská, racionální • logika mocenské rovnováhy na Peloponézu • mocenské aspekty (válka) převažují nad ideologií (náboženství) • pesimistický pohled na lidskou přirozenost

  9. Antika • stoická filozofie v Řecku (Zenon z Kithia) • Řím • Cicero, Seneca, M. Aurelius • univerzalistický pohled – pax Romana • přirozené právo „natural law“ • spravedlivá válka „just war“ • předchůdci současného liberalistického myšlení

  10. Středověk • silně ovlivněna římskou církví • sv. Augustin (3-4 st.) • sv. Tomáš Akvinský (12.st.) • skloubení starověké vzdělanosti a teologie • res publika christiana • koncepce přirozeného práva • spravedlivá válka • období předcházející liberální tradici

  11. Spravedlivá válka • „Jus ad bellum“ vs. „Jus in bello“ • legitimní panovník • spravedlivá příčina • spravedlivý cíl • rozumná naděje na úspěch • vyčerpání všech mírových prostředků • ochrana civilistů • použití síly dle situace

  12. Niccolo Machiavelli • Vladař • realistické pojetí • res publica christiana • sekularizovaný systém řeckých polis • doporučení vládci jak vládnout • základní smysl politiky-bezpečnostní zajištění státu

  13. Vestfálský systém • nahrazení res publiky christiana-systém sekularizovaných suverénních států • vznik mezinárodního práva • Hugo Grotius (16-17.st.) • Tři knihy o právu válečném a mírovém • přirozeněprávní tradice-její sekularizace • poté rozpor mezi zastánci přirozeného práva (MP u lidského rozumu) X pozitivního práva (MP základ mezin.praxe)

  14. Vestfálský systém • Thomas Hobbes (16-17.st.) • Hobbesovo pojetí přirozeného práva • stát „Leviathan“ • stát připraví jedince o svobodu X zaručí mu zákon a bezpečnost • Immanuel Kant (18.st.) • K věčnému míru • návaznost na stoiky • světoobčanství • volná federace států • univerzalita lidského rozumu • republikánské zřízení

  15. Vestfálský systém v 19.st. • snaha o první formování vědeckého, empirického pojetí MV-dle metod přírodních věd • naturalismus – 2 pol. 19.st. • Adam Smith-ekonomická dimenze • průmyslová revoluce • předchůdce liberalismu • neviditelná ruka trhu

  16. Vestfálský systém v 19.st. • Marxisté • ekonomika jako základní společenská síla (stejně jako liberálové) • ekonomika určuje politiku • Karel Marx • ekonomika je historický fenomén, zatížená vnitřními rozpory a má konec a začátek • třídní rozpor v ekonomice-vykořisťovatel X pracující • konflikt mezi třídami (ne státy) • teorie imperialismu • souvislost mezi konflikty jak na úrovni tříd, tak států

  17. vestfálský systém v 19.st. • prolínání naturalismu a geopolitiky (realistická tradice) • německá geopolitika-Friedrich Ratzel • stát jako živý organismus-darwinismus • životní prostor států (Lebensraum) • Rudolf Kjellen • oficiálně zavádí pojem geopolitika • anglosaská geopolitika • Alfred T.Mahan (USA)-konflikt námořní a pozemní síly v MV • Halford Mackinder (VB)-podobnost s Mahanem + power projection

  18. Globální vestfálský systém • výzkum teorií MV ve 20.st. prostřednictvím 4 velkých debat v rámci disciplíny MV

  19. 2 základní typy debat • debaty o základních tématech • otázky týkající se faktů • debaty spojené s metodologií • debaty o metodě zkoumání

  20. 4 Velké debaty teorií MV (1920-nyní) • 1. Velká debata (30. - 40. léta) • idealismus vs. realismus • 2. Velká debata (50. – 60. léta) • tradicionalismus vs. behavioralismus • 3. Velká debata (70. léta) • neorealismus vs. neoliberalismus vs. neomarxismus • 4. Velká debata (80. léta až nyní) • racionalismus vs. reflektivismus

  21. Idealismus 1910-1930 Důraz kladen na: Mezinárodní právo IGOs Interdependenci Spolupráci Mír Realistická kritika 1930-1950 Důraz kladen na: Boj o moc Národní bezpečnost Útočnou válku Konflikt Válku 1. Velká debata v MV: Spor o základní témata a otázky MV

  22. Realismus • Vznik v meziválečném období • Avšak již od počátku lidstva • Více proudů v rámci realismu: • Strukturální realismus I. (Thukydides, Morgenthau) • Historický realismus (Machiavelli, Carr) • Strukturální realismus II. (Rousseau, Waltz) • Liberální realismus (Hobbes)

  23. Realismus • Několik základní veličin společných pro všechny: • Ústřední role státu • Suverénní stát a hrozba/použití síly • Jednotlivec odevzdá svobody státu • Zero sum game • Low (ekonomika, sociální) a hight politics (vojenství, politika) • Přežití • Primární zájem státu • Žádné univerzální hodnoty-etika podléhá zájmu státu • Svépomoc • Anarchický MS • Bezpečnostní dilema

  24. Edward H. Carr • The Twenty Years´Crises 1919-1938: An Inroduction to the Study of International Relations • Kritika Versailleského systému • Kritika liberalismu – utopický idealismus • Opouští historické metody – zaměřuje se na kritickou politickou analýzu

  25. Hans J. Morgenthau • Politics Among Nations: The Struggle for Power and Peace (1948) • 6 principů realismu • Antropologický rys zkoumání • Nejznámější realista

  26. Neorealismus • Kenneth Waltz – Theory of International Politics (1979) • Přebírá od Morgenthaua myšlenky: • neměnné a násilné povahy MV, • nadřazenosti bezpečnostní dimenze MV, • koncept mocenské rovnováhy • Klíčový důraz struktura MPS = nabízí strukturální teorii MV • nezabývá se ZP jednotlivých států

  27. Neorealismus • Působení struktury dáno 3 znaky: • MPS je anarchický-svépomoc • MPS složen z podobných jednotek - státy • Státy se od sebe liší pouze svojí relativní mocí – struktura MPS je dána počtem rozhodujících velmocí • Pouze třetí složka je dle Waltze proměnlivá • vývoj distribuce moci určuje jediné skutečné změny v mezinárodních vztazích (nikdy však nemění vlastní strukturu MPS!)

  28. Neorealismus • Anarchie v mezinárodní politice přetrvává protože: • Všechny státy chtějí maximalizovat svoji relativní moc • Všechny státy si chtějí uchovat autonomii • Anarchická struktura MPS do značné míry determinuje chování států na mezinárodním poli (elity pouze dělají co musí – analogie s chováním firem v tržním prostředí) • Waltz a neorealisté jsou proto značně skeptičtí ohledně možností mezinárodní spolupráce – bez centrální vlády je třeba předpokládat nejhorší úmysly ostatních aktérů MPS

  29. Strategie reakcí na hrozby: deterence vs. appeasement V anarchickém MPS jsou všichni aktéři odkázáni sami na sebe-princip self-help: • Deterence (zastrašení) • snažím se zabránit nepříteli v akci tím, že mu dám najevo že mu přijde pěkně draho si něco proti mě zkusit • Appeasement (ústupek) • opak deterence – raději nepříteli částečně či úplně ustoupím a doufám, že tak jeho cíle budou uspokojeny

  30. Kritika neorealismu • Přílišná idealizace výhod bipolárního MPS • Výrazně racionalistický • Determinismus • obhajoba stávajícího MPS bez možnosti jeho zásadní proměny • Opomíjí celou řadu faktorů ovlivňujících fungování MPS: • ekonomická provázanost • vliv technologií (jaderné zbraně) • Vliv ideologií • soustředí se pouze na rozložení moci

  31. Přednosti neorealismu • Přehlednost • Stručnost • Logická koherence = opouští předpoklad zkažené lidské přirozenosti (Morgenthau) • Využití modelů mikroekonomie

  32. Liberalismus • Též označován jako pluralismus • Není rozdíl mezi high politics a low politics • Hlavní proces v politice-vyjednávání • Hlavní linie (již od 18. a 19.st.): • Ekonomický liberalismus • Demokratický liberalismus • Liberální institucionalismus • Později návaznost: neoliberálního internacionalismu a neoliberálního institucionalismu

  33. Liberálně-idealistická tradice v MV • Mnohem širší => mnohem méně koherentní proud než realismus • „Idealismus“ je spíše nálepka od kritiků • Liberalismus a idealismus • Společné: • Přesvědčení o možnosti trvalého míru a spolupráce v MV • Rozhodující význam institucí pro rozvoj této spolupráce • Rozdílné: • Liberalismus: základem je hospodářská spolupráce • Idealismus: trvalý mír lze dosáhnout pouze změnou norem v MV

  34. Ekonomický liberalismus-idealismus • Hospodářské propojení aktérů-snížení rizika vypuknutí konfliktů • 1.sv.v.-mír a prosperita-není přirozená objektivní skutečnost-musí být vytvářeny • MS musí mít podobu státního systému-vnitřní uspořádání • Člověk jedná racionálně • Světoví mír na základě překonání konkurence států • Non-zero sum game

  35. Demokratický liberalismus • Immanuel Kant – O věčném míru • Souvislost mezi mírem a demokratickým uspořádáním • Federativní uspořádání-podporuje mírové uspořádání • Vychází z premisy souvislosti vnitrostátního uspořádání a MV

  36. Demokratický mír • Antiteze realismu • (Vyspělé) demokracie mezi sebou nikdy ještě nevedly ozbrojený konflikt, resp. válku • Mírové uspořádání se přenáší z vnitrostátní roviny na mezinárodní • Kritika: • Neexistuje kauzální vztah mezi demokracií a mírem • Francis Fukuyama-The End of History

  37. Francis Fukuyama-The End of History • Návaznost v pojetí dějin na Hegela (filozofie dějin) • Teorie demokratického míru • Zvýšení počtu liberálních států v MS = rozšíření mírových vztahů • Tzv. „export liberalismu“ a amerických hodnot v pojetí světa

  38. Tradiční přístupy Důraz kladen na: POCHOPENÍ Norem a hodnot Soudů Historické zkušenosti Teoretici uvnitř subjektu Behavioralistická kritika Důraz kladen na: VYSVĚTLENÍ Hypotéza Sběr dat Vědecké poznání Teoretici vně subjektu 2. Velká debata v MV: Spor o metodu (1950-1960)

  39. 2. Velká debata v MV • Vztah k metodologii • Tradiční přístupy (realismus, idealismus) vs. Behavioralismus • Rozdíl ve vzdělání interpretů teoretických škol (diplomaté, právníci, historikové, filozofové vs. vědci) • Nové směry zkoumání-analýza tvorby ZP, rozhodovací procesy v tvorbě ZP • Nová teoretická škola / přístup – BEHAVIORALISMUS • Profesionalizace MV jako akademické disciplíny

  40. Behavioralismus • Kombinace metod politické vědy s ekonomií (teorie her), matematikou, přírodními vědami • Důraz na jedince v politice, měřitelnost dat, ověření dat • Zkoumaní prostředí, kde se politicky rozhoduje a formují se skupiny • V 60. letech sbližování s hl. proudem v MV-idealismem a realismem

  41. Systémová analýza-Morton Kaplan (1966) • Použití behavioralistické metodologie v praxi • Rozlišení různých druhů MS • MS založen na státech a odlišnost systémů je dána druhem jednání a chování států • Neodpovídá-li jednání státu očekávání, je potřeba jev vysvětlit • Není-li to výjimka, je potřeba revidovat empirickou teorii

  42. Neorealismus vs. Neoliberalismus Neo-neo syntéza Důraz kladen na: Anarchii v MPS Metodologie mikroekonomie Roli institucí Neomarxismus Důraz kladen na: Třídy a boj mezi nimi Kapitalistický imperialismus Závislost (dependence) 3. Velká debata v MV: Spor o chápání MV (1970-1990)

  43. 3. Velká debata v MV • Polemika mezi paradigmaty – neorealismus, neoliberalismus, neomarxismus • R.Keohan J.Nye-transnacionalismus a interdependence • Události 70.let-ropné šoky-nové přístupy v MV (např. neomarxismus)

  44. 3. Velká debata v MV • Polemika mezi neorealisty a představiteli komplexní interdependence • Střet: • Regionální integraci, Hierarchie témat ZP, Existence pluralitního MS, Podstata státu • Podobnost v některých tématech X rozdílnost → vznik neo-neo syntézy-racionalistický přístup (syntéza neorealismu a neoliberalismu) • Předpoklad anarchie v MS, metodologie mikroekonomie, kooperace a MO) • Zároveň rozvoj paradigmatu neomarxismu • Alternativa k hlavnímu proudu (lib, rel.)

  45. 3. Velká debata v MV-2 sporné body mezi paradigmaty • Aktér MV • Realisté-stát • Liberálové-individua a skupiny • Marxisté-třídy a ekonomické struktury • Vztah mezi aktéry MV • Realisté-politické vztahy mezi státy-konfliktní • Liberálové-není hierarchie hodnot • Marxisté-třídy a ekonomické struktury

  46. Neomarxismus • Předmětem analýzy v MV jsou třídy a kapitalismus • Zkoumá dění uvnitř státu, vztahy mezi společnostmi a MV • Národní stát-světová jednotka strukturovaná hierarchicky světovým trhem (jádro, semiperiferie, periferie) • Stát není primárním aktérem MV-je to ekonomické uspořádání systému a třídy • Teorie světového systému Immanuela Wallersteina

  47. Immanuel Wallerstein-Teorie světového systému • Světový systém je území propojené ekonomickými vazbami s danou strukturou a funkcemi • Nejprve jeden systém-poté alternativní systémy • Kapitalistický světový systém vzniká v Evropě po roce 1450, kdy především díky dálkovému obchodu dosáhl stupeň hospodářské integrace takového stupně, že se vytvořil ekonomický celek nové kvality. K tomu přispěla také krize feudální ekonomiky

  48. Racionalistické teorie • Neo-neo syntéza – vyústění polemiky mezi oběma hlavními přístupy • Neo-neo syntéza vzniká až po té, co se oba proudy přeměnily na neo XXX • Neorealismus-anarchie ovlivňuje chování států • Neoliberalismus-MN kooperace překonává anarchii

  49. Neo-neo syntéza • Ani jedna strana se nezaměřuje na zkoumání použití síly v MV (realisté) a morálky (liberalisté) • Oba přístupy uznávají maximalizaci zisků aktérů (nejen státy) • Oba přístupy uznávají konflikt a kooperaci jako předmět zkoumání • Racionalistická teorie založena na pozitivistických předpokladech • sociální vědy-stejná metodologie jako přírodní vědy (měřitelnost hodnot, fakt a prokázání kauzality)

  50. Etablované tradice studia MV Racionalismus Neorealismus Neoliberalismus Neomarxismus Nové přístupy studia MV Reflektivismus Postmodernismus Feministická teorie Kritická teorie Normativní teorie Historická sociologie 4. Velká debata v MV: Spor o metodu i témata MV (1990-nyní) Snaha o syntézu: Sociální konstruktivismus

More Related