Hospodářské vztahy mezi EU a USA

1. Hospodářské vztahy mezi EU a USA Transatlantické vztahy EU

2. Vztah mezi hospodářskými a politickými vztahy • Realistický přístup v mezinárodních vztazích: • Hospodářské vztahy nemají vliv na politické a bezpečnostní vztahy • Liberální přístup: • Hospodářské vztahy ovlivňují politické vztahy • Čím více poroste vzájemný obchod, tím mírumilovnější budou vztahy mezi aktéry • Liberalizace světového obchodu povede k mírumilovnějšímu mezinárodnímu systému

3. Vztah mezi hospodářskými a politickými vztahy • Empirické zkušenosti ukazují, že hospodářské vztahy mají jen omezený dopad na politické vztahy a nemohou být tudíž přeceňovány. • Na druhé straně politický konflikt obvykle až na posledním místě ovlivní hospodářské vztahy.

4. Hospodářské vztahy • Kořeny současných hospodářských vztahů v období po skončení 2. světové války. • Založené na stejných hodnotách: • Kapitalismus (vs. centrální plánování), volný obchod a multilateralismus → Brettonwoodský systém • Přesvědčení, že volný obchod a multilateralismus přinese mír a rozvoj.

5. Hospodářské vztahy • 1971: Nixonova nová ekonomická politika • 1992: spuštění společného trhu EU • 1995: Nová transatlantická agenda • 1998: Transatlantické hospodářské partnerství • 2007: Transatlantická hospodářská rada

6. Míra hospodářské integrace • Může být měřena objemem vzájemného obchodu → poměr bilaterálního obchodu k celkovému objemu obchodu • Trade in goods • EU good exports to the US in 2009: €204.4 billion • EU goods imports from the US in 2009: €159.8 billion • Trade in services • EU services exports to the US 2009: €119.4 billion • EU services imports from the US in 2009: €127.0 billion

7. Míra hospodářské integrace • EU je největší obchodní silou ve světě v obchodu se zbožím a službami • USA je největší světový spotřebitelský trh a největší země v mezinárodním obchodu se službami (producent i spotřebitel) • V obchodu se zbožím mezi EU a USA je EU od 90. let v přebytku. • Největší % obchodu tvoří vnitro-podnikový obchod.

12. Míra hospodářské integrace • Může být také měřena objemem přímých zahraničních investic • EU investment flows to the US in 2008: €121.4 billion • US investment flows to the EU in 2008: €50.5 billion • EU a USA jsou největší světoví investoři. • Liberalizace obchodu s sebou přinesla i zvýšení přímých zahraničních investic. • EU a USA nejvíce investují v ekonomice toho druhého, ale roste význam Číny, Indie a jižní Ameriky.

13. Míra hospodářské integrace • Hospodářská integrace je charakterizována negativní integrací → dohody redukující překážky vzájemného obchodu • Naopak chybí pozitivní integrace → tzv. dohoda na společných politikách týkajících se obchodu, investic nebo vzájemného uznávání standardů • Dosud byly uzavřeny jen dvě dohody • 1992 Agreement on Trade in Large Civil Aircarft, která skončila v r. 2004 • 2004 dohoda o satelitním navigačním systému (GPS a Galileo)

14. Obchodní vztahy • V EU funguje společná obchodní politika • Hlavní roli hraje Komise • Vliv na ni mají členové • Severní země (VB, Nizozemí) – pro volný obchod • Jižní země (Francie) – pro regulace a ochranářská politika • Dále ovlivňuje její podobu mezinárodní prostřední • WTO – řešení obchodních sporů

15. Obchodní vztahy • V mezinárodních obchodních jednáních EU klade více důraz na oblast vnitřní regulace trhu. • Singapurské body: vládní zadávání veřejných zakázek, usnadnění obchodu, ochrana hospodářské soutěže a ochrana investic • V kole z Dohá se EU vzdala všech těchto bodů kromě usnadnění obchodu. • Protekcionismus se zejména dotýká oblasti zemědělství.

16. Obchodní vztahy • Americké obchodní politiky jsou ovlivněné jak úsilím o další liberalizaci, tak ochranářskou politikou • Protekcionismus je prosazován v průmyslu s nekvalifikovanou pracovní silou, částečně v zemědělství. • Liberalizace v sektorech, kde jsou americké firmy technologicky vyspělejší, a ve službách. • V USA je prezident hlavním vyjednávačem obchodních dohod, ale ty musí být schváleny v Kongresu.

17. EU a USA na půdě WTO • Na začátku konstrukce světového obchodního systému byly jasně dominantní USA. • Od 60. do 90. let dominovala GATT (WTO) osa ES/EU-USA • Současnost – vzestup nových aktérů.

18. EU a USA na půdě WTO • Kolo z Dohá (katarské kolo) bylo zahájeno v r. 2001 • Vzestup počtu členů WTO (153) • Rozvojové země jsou aktivnější v jednáních → eroze dominance EU a USA. Vzestup Číny, Indie a Brazílie. • Vyšší míra politizace jednání • Vzestup tlaku na jednání v oblasti zemědělství • Zařazování obtížných kapitol do jednání (zemědělství, netarifní překážky obchodu, pravidla hospodářské soutěže, ochrana duševního vlastnictví aj.)

19. Spory v hospodářské oblasti • WTO → všichni členové by měli respektovat stejná pravidla • Poměrně vysoký respekt k rozhodnutím WTO • Spory mezi EU a USA tvoří jen kolem 2 % celkového objemu obchodu. • Podle jiných měření tvoří cca 5, 4 % celkového amerického exportu do EU a u EU asi 5,1 % celkového exportu do USA

20. Spory v hospodářské oblasti • Rozlišovat obchodní spory a spory týkající se strategických hospodářských oblastí • Obchodní spory obvykle vyplývají: • Ze snahy chránit citlivé domácí průmyslové odvětví • Spor týkající se trhu s ocelí • Z odlišných hodnot • Hovězí maso ze stád krmených hormony • Geneticky modifikované potraviny • Z odlišného historického vývoje obchodních politik • Banánový režim

21. Spory v hospodářské oblasti • Nejsilnější spory se dotýkají oblastí, která jsou z pohledu státu/států považována za strategická → strategické spory v hospodářské oblasti • Spory: • Přímé investice do strategických odvětví (Airbus/Boeing) • Uvalení ekonomických sankcí na třetí země (spor týkající se zrušení zbrojního embarga vůči Číně)

22. Hospodářská soutěž • Se snižováním obchodních bariér a zvýšením přímých zahraničních investic se zvýšil význam domácích politik hospodářské soutěže a antimonopolních zákonů. • Význam politiky hospodářské soutěže EU vzrostl v 90. letech. • Hlavní roli hraje Komise (komisař pro hospodářskou soutěž) • Významný vliv na evropská pravidla hospodářské soutěže měly americké normy

23. Ochrana hospodářské soutěže • USA: od konce 19. století vládní politiky protržně orientované • Jedna z prvních zemí s politikou ochrany hospodářské soutěže • Transatlantické vztahy jsou v této oblasti poměrně harmonické • Dominované experty, nejsou příliš politizované (na rozdíl od obchodu) • Základem je dohoda z r. 1991 o vynucování antimonopolních zákonů.

24. Ochrana hospodářské soutěže • Výjimky: fúze Boeingu a McDonnell-Douglas a General Electrics s Honeywell → obě v oblasti leteckého průmyslu • Komise proti fúzím. • EU a USA prosazují mezinárodní pravidla pro ochranu hospodářské soutěže a také pravidla pro ochranu investic. • Obavy z fúzí, tajných obchodních dohod, vládních omezení pro vstup nových firem na trh.

25. Ochrana investic • Ochrana investora před svévolným zacházením ze strany vlády země, ve které investuje • Ochrana investic byla zahrnuta do Deklarace z Dohá • Firmy a vlády se ale nejsou schopny dohodnou na rozsahu ochrany investic a mezinárodních pravidlech. • EU a USA více užívají regionálních a bilaterálních dohod, do kterých začleňují ustanovení o ochraně investic.