1 / 26

Oceňování majetku a závazků

Oceňování majetku a závazků. Způsoby oceňování a jejich použití. pořizovací cena vlastní náklady jmenovitá hodnota reprodukční pořizovací cena (cena, za kterou bychom majetek pořídili v době, kdy o něm účtujeme) vymezeno v zákoně o účetnictví. Oceňování dlouhodobého majetku.

leona
Télécharger la présentation

Oceňování majetku a závazků

An Image/Link below is provided (as is) to download presentation Download Policy: Content on the Website is provided to you AS IS for your information and personal use and may not be sold / licensed / shared on other websites without getting consent from its author. Content is provided to you AS IS for your information and personal use only. Download presentation by click this link. While downloading, if for some reason you are not able to download a presentation, the publisher may have deleted the file from their server. During download, if you can't get a presentation, the file might be deleted by the publisher.

E N D

Presentation Transcript


  1. Oceňování majetku a závazků

  2. Způsoby oceňování a jejich použití pořizovací cena vlastní náklady jmenovitá hodnota reprodukční pořizovací cena (cena, za kterou bychom majetek pořídili v době, kdy o něm účtujeme) vymezeno v zákoně o účetnictví

  3. Oceňování dlouhodobého majetku Oceňování DNHM při jeho pořízení • nákupem - skutečná pořizovací cena (cena pořízení+vedlejší pořizovací náklady), • ve vlastní režii, - skutečné vlastní náklady (přímé náklady+nepřímé náklady), • získaný darem, nově zjištěný v uče (inventar. přebytek), nabytý po skončení finančního leasingu, nabytý vkladem v obchodní společnosti či družstvu. - reprodukční pořizovací cena (znalecký posudek, zvláštní předpisy)

  4. Vedlejší náklady, které se stávají součástí ocenění DNHM: -náklady na přípravu a zabezpečení pořizovaného majetku, např. správní poplatky, odměny za poradenské služby aj., - úroky z úvěru do doby, než je DNHM uveden do užívání, pokud tak účetní jednotka rozhodne (možno účtovat do nákladů) - poplatky za dočasné nebo trvalé odnětí zemědělské půdy, - náklady na průzkumné, geologické, geodetické a projektové práce, zařízení staveniště, odstranění porostu, terénní úpravy, dopravu, montáž, clo a umělecká díla, které tvoří součást stavby, - vyřazení stávajících staveb nebo jejich částí v důsledku nové výstavby, - zabezpečovací, konzervační a udržovací práce při zastavení pořizování majetku a dekonzervační práce v příp. dalšího a pokračování.

  5. Náklady, které se nestávají součástí ocenění DNHM: - náklady na opravy a údržbu, - kurzové rozdíly, - úroky placené po uvedení DNHM do užívání, - smluvní pokuty a úroky z prodlení, - výdaje na přípravu pracovníků pro budované provozy a zařízení, - výdaje na vybavení zásobami pro budované provozy, - daně spojené s pořízením dlouhodobého majetku, které zákon o daních z příjmů neuznává, tj. daň dědická, darovací a daň z převodu nemovitostí

  6. Pořizovací (zůstatková) cena DNHM: - se zvyšuje o výdaje na dokončené technické zhodnocení převzaté do užívání, - se snižuje o přijatou dotaci poskytnutou na pořízení DNHM.

  7. Odpisy DHNM • účetní odpisy vyjadřují opotřebení v daném období • odpisový plán • úprava odpisového plánu při změně průběhu opotřebení • trvalé snížení ceny DM • účtujeme snížení nepřímé prostřednictvím oprávek • 551/07., 08. • oprávky = souhrn odpisů za dobu užívání • ZC = PC – oprávky • při vyřazení DM zcela neodepsaného je třeba doúčtovat ZC (zpravidla do nákladů – 551, 541, 549, 543)

  8. Oceňování zásob Oceňování zásob při jejich pořízení • nákupem (materiál+zbo), - skutečná pořizovací cena (cena pořízení+vedlejší náklady spojené s pořízením), • vlastní výrobou, • skutečné nebo předem stanovené vlastní náklady (přímé náklady+nepřímé náklady) – zpravidla vlastní náklady výroby • u hromadné, velkosériové výroby s krátkým výr. cyklem možno použít pouze přímé náklady (popř. přímý materiál u nepřetržité výroby) • u kusové výroby s dlouhým výrobním cyklem (více než 1 rok) možno zahrnout i správní režii

  9. Oceňování zásob • získané darem nebo dědictvím, přebytky zjištěné při inventarizaci, zásoby vráceny z výroby jako odpad, zásoby vložené do firmy. - reprodukční pořizovací cena (znalecký posudek)

  10. Oceňování zásob při výdeji - ve skladu se zřizují skladní karty, do kterých se provádí záznamy o stavu, příjmu a výdeji v Kč i ve hmotných jednotkách. - v případě, že jsou stejné druhy materiálu pořizovány za různé individuální PC, oceňujeme úbytek ve skladu při výdeji materiálu do spotřeby či úbytek ve skladu u prodaného zbo v ČR: • metodou FIFO, nebo • metodou skutečných průměrných pořizovacích cen, nebo • metodou pevných (stálých) skladních cen.

  11. Oceňování zásob při výdeji • metoda FIFO - každý druh materiálu, který je nakoupen za rozdílnou PC musí být evidován na samostatné skladní kartě = evidence materiálu ve skladu musí být vedena tak, aby se dalo zjistit ocenění materiálu,z něhož došlo k výdeji. - nákup i výdej jsou oceňovány touto individuální skutečnou PC za použití metody FIFO = první do skladu (first-in), první ze skladu (first-out) - výdeje ze skladu se oceňují postupně skutečnými PC od nejstarší zásoby k zásobě nejnovější.

  12. Oceňování zásob při výdeji • metoda průměrných skutečných pořizovacích cen - výdeje stejného druhu materiálu nakoupeného za různé skutečné PC se oceňují při výdeji ze skladu podle průměrné skutečné PC zjištěné váženým aritmetickým průměrem: • proměnlivým, • periodickým. Výpočty: Vážený aritmetický průměr proměnlivý Průměrná pořizovací cena =zásoba v Kč (po posledním příjmu) zásoba ve hmotných jednotkách (po posledním příjmu) - počítá se při každém výdeji a používá se do příštího nákupu

  13. Oceňování zásob při výdeji Vážený aritmetický průměr periodický Průměrná pořizovací cena =počáteční zásoba v Kč + příjem za období v Kč počáteční zásoba ve hmotných jednotkách + příjem za období ve hmotných jednotkách • počítá se pravidelně za určité období, které si stanoví účetní jednotka ve své vnitropodnikové účetní směrnici a které nesmí být delší než 1 měsíc. • v průběhu daného období výdeje neoceňujeme, na konci období spočítáme průměr a oceníme jím veškeré výdeje z období - další varianta - zjištěná průměrná PC se použije pro ocenění výdeje materiálu v dalším období

  14. Oceňování zásob při výdeji • metoda pevných (stálých) skladních cen - účetní jednotka může ve své vnitropodnikové účetní směrnici stanovit, že bude pro oceňování převzetí materiálu na sklad a výdeji materiálu ze skladu používat pevné skladní ceny dle podnikového ceníku. - zjednodušuje skladovou evidenci materiálu - vyvolává nutnost zjišťovat cenové odchylky mezi pevnou skladní cenou a skutečnou cenou pořízení včetně rozpouštění těchto odchylek do nákladů při výdeji materiálu do spotřeby - rozpouštění odchylek do nákladů se provádí pomocí průměrného procenta odchylek

  15. Oceňování finančního majetku Oceňování peněžních prostředků, cenin, CP a závazků • jmenovitá (nominální) hodnota = hodnota vytištěná na penězích, ceninách nebo CP - peněžní prostředky, ceniny • pořizovací cena = cena pořízení + přímé náklady související s pořízením (poplatky a provize makléřům, poradcům a burzám) - CP a podíly při jejich nabytí koupí (akcie, dluhopisy, ..)

  16. Ocenění cenných papírů • reálná hodnota k okamžiku sestavení účetní závěrky = tržní hodnota vyhlášená na burze nebo jiném kapitálovém trhu nebo ocenění stanovené podle znalce na základě kvalifikovaného odhadu - CP určené k obchodování, ostatní CP Do pořizovací ceny CP nelze zahrnout: - úrok z úvěru na pořízení CP - náklady spojené s jejich držbou (zaknihované CP) Do pořizovací ceny nakoupených CP se zahrnuje: • u majetkových podílových CP (akcií) i emisní ážio. Pořizovací cena u dluhových CP se zvyšuje o naběhlý úrok (výnos) za dobu držby CP

  17. Ocenění úbytku CP -úbytek prodaných CP se oceňuje skutečnou pořizovací cenou, cenou vypočtenou váženým aritmetickým průměrem z pořizovacích cen nebo metodou FIFO. - tento postup je možný pouze v rámci stejného druhu CP, stejných emitentů, jmenovitých hodnot a stejných měn, na které CP znějí.

  18. Oceňování pohledávek Pohledávky se oceňují - při svém vzniku jmenovitou hodnotou - při nabytí za úplatu nebo vkladem pořizovací cenou

  19. Oceňování závazků Závazky se oceňují jmenovitou hodnotou.

  20. Kontrola správnosti ocenění majetku při inventarizaci Inventarizace – zjišťujeme, zda tržní hodnota majetku odpovídá jejich ocenění v účetnictví. Výsledkem může být: • tržní hodnota je vyšší než je ocenění majetku v účetnictví. Tento přírůstek majetku se v důsledku respektování zásady opatrnosti v účetnictví nezaznamenává. Opravné položky se na zvýšení hodnoty majetku nesmí tvořit, • tržní hodnota je nižší než je ocenění majetku v účetnictví. Tento úbytek majetku se musí podrobit rozboru a majetek by měl být oceněn touto nižší cenou pomocí opravné položky k majetku – přechodné snížení hodnoty majetku, VÚD-tvorba opravné položky 558, 559, 579, 589/09,19, 291, 391 VÚD-snížení nebo zrušení opravné položky k majetku – účtuje se na opačných stranách

  21. Trvalé snížení ceny Opravná položka se sníží nebo zruší. Změní-li se přechodné snížení hodnoty majetku na trvalé, opravná položka k majetku se zruší a zaúčtuje se trvalé snížení hodnoty majetku u zásob MD 549-Manka a škody, Dal 12., 13. u DM 551/07., 08. u pohledávek 546/311

  22. Oceňování majetku a závazků v cizí měně Přepočet majetku a závazků v cizí měně na KČ Majetek a závazky vyjádřené v cizí měně se musí přepočítat na českou měnu směnným kurzem devizového trhu ČNB a to: - k okamžiku uskutečnění účetního případu, - k okamžiku sestavení účetní závěrky. Pro přepočet na českou měnu lze použít: - denní kurz ČNB platný v den uskutečnění účetního případu • pevný kurz, tj. kurz ČNB, který bude účetní jednotka používat po určité období, to musí být uvedeno ve vnitřní účetní směrnici • v případě nákupu nebo prodeje cizí měny kurz banky nebo směnárny, která cizí měnu prodala nebo koupila Nejčastěji jde o přepočet: - pohledávek a závazků v cizí měně na Kč, - valut ve valutové pokladně a deviz na devizovém účtu na Kč

  23. Oceňování majetku a závazků v cizí měně Kurzové rozdíly z devizových pohledávek a závazků - při obchodech se zahraničím dochází k časovému nesouladu mezi dnem vzniku devizové pohledávky (=den vystavení faktury) či devizového závazku (=den přijetí faktury) a dnem jejich úhrady. - při přepočtech pomocí denních kurzů ČNB vznikají kurzové rozdíly, účtují se jako: • finanční náklad, jde-li o kurzovou ztrátu - MD 563, nebo • finanční výnos, jde-li o kurzový zisk - D 663 • pokud je mezi vznikem pohledávky (závazku) a úhradou konec účetního období, je nutno při úhradě počítat kurzový rozdíl z částky při úhradě a částky přepočtené aktuálním kurzem ČNB ke konci účetního období

  24. Kurzové rozdíly Kurzové rozdíly při úhradách devizových pohledávek v průběhu účetního období • kurzový zisk = v den úhrady je kurz vyšší než v den vzniku pohledávky • kurzová ztráta = v den úhrady je kurz nižší FAV-dodávka výkonů do zahraničí 311/60. VBÚ-úhrada pohledávky ze zahraničí 221/311 VÚD-kurzový rozdíl: • kurz v den úhrady je nižší než v den vzniku pohledávky 563/311 • kurz v den úhrady je vyšší než v den vzniku pohledávky 311/663

  25. Kurzové rozdíly Kurzové rozdíly při úhradách devizových závazků v průběhu účetního období • kurzový zisk = v den úhrady je kurz nižší než v den vzniku závazku • kurzová ztráta = v den úhrady je kurz vyšší FAP-nakoupené výkony v zahraničí 04.,111,131/321 VBÚ-úhrada zahraničnímu dodavateli 321/221 VÚD-kurzový rozdíl: • kurz v den úhrady je nižší než v den vzniku závazku 321/663 • kurz v den úhrady je vyšší než v den vzniku závazku 563/321

More Related