Systémy řízení výroby v SCH

Systémy řízení výroby v SCH Ivan Gros

Změny nároků na řízení výroby v podmínkách SCH Požadavek výroby stále většího sortimentu výrobků ve stále větším počtu variant ! šířka výrobního programu počet výrobkových řad hloubka výrobního programu počet variant jednotlivých výrobků PET 0,5l citron pomeranč grapefruit broskev jablko hruška granátové jablko bílé hrozny borůvka černý rybíz mailna Granini PET 0,75l Magnesia PET 1,5l Aqulla Mattoni přírodní perlivá Sklo 0,33l Mattoni Mattoni ochucená jemně perlivá Sklo 0,7l Mattoniactive neperlivá YO PET 0,75l Sport Dobrá voda Sklo 0,33l GRAND Poděbradka

Změny nároků na řízení výroby v podmínkách SCH Tlak na dynamické změny struktury výrobního programu! Požadavek na zavádění stále nových výrobků do výroby, snaha o zvyšování podílu výrobků, které jsou ve stadiu zavádění na trh Stadium životního cyklu útlum stagnace růst zavádění Podíl na tržbách v % Podíl počtu výrobků v %

Změny nároků na řízení výroby v podmínkách SCH Výroba stále komplikovanějších výrobků Rostoucí počet dílů, komponent, polotovarů Rostoucí nároky na montáž, kompletace Pracnost výrobního programu roste ! Krátké životní cykly výrobků Vysoké nároky na technickou přípravu výroby Potřeba zkracování termínů zavádění výrobků do výroby! Prudké, obtížně predikovatelné změny výrobních programů Problémy operativního plánování, řízení změn výroby, udržení stability výrobních podmínek Požadavek na pružnost výrobních systémů!

Změny nároků na řízení výroby v podmínkách SCH Řízení procesů se složitou strukturou materiálových toků! • stupňovité procesy, v nichž je třeba pro výrobu finálního výrobku realizovat řadu kroků od výroby polotovarů, dílů, přes komponenty, montážní skupiny až po finální výrobek, • nejednoznačné určení polotovarů a dílů, které mohou být nejen vstupy pro další výrobní stupně, ale také hotovými výrobky a jsou využívány s různou intenzitou pro různé finální výrobky, • zpětné vazby, kdy se některé polotovary vracejí na předcházející výrobní stupně a • sdružené výroby, v nichž v některém stupni zpracování vzniká více, než jeden výrobek nebo polotovar v nějakém většinou daném poměru a v jiném poměru se dále zpracovávají

Změny nároků na řízení výroby v podmínkách SCH Příprava a navažování surovin Výroba směsí Výroba polotovarů Konfekce Vulkanizace Konečná úprava Výstupní kontrola

Systémy řízení výroby - členění Tlačné – MRP, MPS, MPS, ERP, PPS Tažné – JiT, JiS, KANBAN Kombinované – TOC, DBR Ostatní – Vytěžovací

Tlačný systém řízení • Historicky nejstarším systémem plánování a řízení materiálových toků je sice zatracovaný, ale stále nejpoužívanější systém označovaný jako MRP II[1]. Vznikl v 70 –tých letech minulého století v USA rozšířením bilančního plánovacího systému MRP[2]. Našel uplatnění zejména v podnicích se složitou strukturou materiálových toků typickou • stupňovitými procesy, v nichž je třeba pro výrobu finálního výrobku realizovat řadu kroků od výroby polotovarů, dílů, přes komponenty, montážní skupiny až po finální výrobek, • nejednoznačným určením polotovarů a dílů, které mohou být nejen vstupy pro další výrobní stupně, ale také hotovými výrobky a jsou využívány s různou intenzitou pro různé finální výrobky, • výrobou velmi rozsáhlého výrobního sortimentu výrobků vyráběných v mnoha variantách a nároky na pestré materiálové vstupy, • zpětnými vazbami, kdy se některé polotovary vracejí na předcházející výrobní stupně a • sdruženými výrobami, v nichž v některém stupni zpracování vzniká více, než jeden výrobek nebo polotovar v nějakém většinou daném poměru a v jiném poměru se dále zpracovávají. [1] MRP - ManufacturingResourcePlanning [2] MRP - Materials ResourcePlanning

Tlačný systém řízení • východiskem pro sestavení plánu výroby jsou požadavky zákazníků na plánovací období nejčastěji jednoho až tří měsíců, • bilanční metodou v prostředí SW se určí, jaké výrobky, polotovary, díly, vyrobit, a jaké materiálové a energetické vstupy je třeba zabezpečit pro jejich splnění, • v dalším kroku je zpracována bilance kapacitních nároků a • v posledních verzích označované jako ERP[1] (EnterpriseResourcePlanning) nebo PPC [2] (ProductionPlanning nad Control)i plán finančních toků ve firmách a nároky na distribuci. ERP[1] (EnterpriseResourcePlanning) PPC [2] (ProductionPlanning nad Control)

Tlačný systém řízení • Systém si vysloužil označení „tlačný“ proto, že prostřednictvím SW jsou centrálně rozepsány úkoly pro jednotlivé subsystémy, např. výrobní stupně, pracoviště a v případě, že jsou k dispozici potřebné kapacity, vyrábějí jednotlivé útvary polotovary, díly apod. podle rozpisu plánu a tlačí je na navazující pracoviště. MRP S1 S2 S3 S4 S5 Materiál Objednávky TLAK

Tlačný systém řízení • K výhodám patří zejména • automatizace velkého množství komplikovaných bilanční propočtů, • zavedení integrované databáze potřebných vstupních údajů, • integrace a provázanost jednotlivých složek plánu včetně sledování nákladů, • rychlost výpočtů umožňující operativní změny plánu • Mezi nevýhody patří • udržování a nutnost aktualizace rozsáhlé báze dat, • schopnost systému pracovat jen s deterministickými daty, • obtížností přizpůsobení systému různým typům výroby, • nízká podpora rozhodování v případech výskytu úzkých míst ve výrobě • nutnost častého „přeplánovávání“, • opožděné reakce systému na změny požadavků zákazníků • pomalá reakce systému na reálné změny ve výrobě, • vysoké náklady na potřebný SW, • neprůhlednost algoritmů, které systém využívá.

Při realizaci plánu na příští měsíc je např. podle plánu vyrobeno v prvním týdnu určité množství polotovarů. Při změně požadavků zákazníků na běžný měsíc je sestaven nový plán, podle kterého ale vyrobené množství na některém stupni už mnohdy není podle nových požadavků požadováno a nezbývá, než ho uložit na sklad v očekávání jeho spotřeby v dalším období. V případech, kdy dochází často ke změnám plánu, vede tento tlačný systém k růstu zásob nedokončené výroby. MRP S1 S2 S3 S4 S5 Materiál Objednávky Materiál Objednávky TLAK

MRP (ManufacturingResourcePlanning) Stanovení ekonomických cílů firmy Vrcholové vedení Objednávky, předpovědi Plán obchodu, distribuce Plán finanční, tržby, náklady, zisk.. Normová základna Hrubý plán výroby a nákupu, bilance kapacit Rozpis plánu v místě, srovnání s kapacitami Operativní plánování Řešení kapacitních rozporů, návrh na opatření Je plán v souladu s kapacitami ? Vlastní řízení a výkon činností Řízení podnikových činností Rozvrh výrobních operací Rozvrh nákupu Dispečerské řízení výroby Řízení zásob, skladů Objednávky dodavatelům Kompletace, expedice, doprava Sledování dodavatelů Provozní výkaznictví Controlling

MRP (ManufacturingResourcePlanning) Subsystémy SAP pro podporu MPS Sales and Distribution Financial Accounting Materials Management Controlling Production Planning Asstes Management Quality Management Project Systems Plant Maintenence Office & Communication Human Resources Industry-spot Solutions

Tažné systémy řízení výroby - JiT “výrobní strategii, která výrazně snižuje náklady a zlepšuje kvalitu prostřednictvím eliminace ztrát a efektivnějšího využití zdrojů podniku“ [Sohal, Ramsay, Samson 1993] Filosofie postavená na principu “dostat správné materiály na správné místo ve správnou dobu”[Banejee, Gohlar 1993], Program “který se zaměřuje na eliminaci činností, které nepřidávají hodnotu, a to v rámci všech operací v podniku. Cílem je výroba vysoce kvalitních výrobků, vysoká úroveň produktivity práce, nižší stav zásob a rozvíjení dlouhodobých vztahů s ostatními články dodávkového řetězce”[Guinipero, Law 1990], Filosofie řízení výroby postavená na principu “vyrábět jen to, co je potřebné a tak efektivně, jak je to jen možné“ [Gros 1996] aj. Odklon od optimalizace dílčích podnikových funkcí a procesů (Just in Case) k optimalizaci toků materiálů, informací a hodnot!

JiT – základní principy implementace • Nový přístup a změny ve vývoji a konstrukci výrobků Zkracování časů na změny výrobního programu – seřizovací časy, časy na přestavbu linky… Nová organizace pracovišť – skupinové technologie Nové přístupy v řízení kvality Efektivní lokalizace zásob Nový pohled na velikost přepravní a výrobní dávky Zkracování dodacích cyklů Rovnoměrné využití kapacit Změny v plánování Bezporuchový chod výrobního zařízení – preventivní údržba

JiT • Nový přístup a změny ve vývoji a konstrukci výrobků: • Pro potřeby výroby by se měl snadno a rychle zavádět do výroby, • výrobní postup by měl mít co nejméně výrobních operací • vývoj musí zabezpečit minimum dodatečných změn technologie ve výrobě • nároky na pracnost by měly být co nejnižší, • už při konstrukci výrobku by měly být brány v úvahu jeho výrobní náklady[1]a náklady na distribuci • doba na vývoj a technickou přípravu výroby by měla být co nejkratší. [1]Tzv. metoda cílových nákladů TargetCosting

JiT • vývoj musí zabezpečit minimum změn technologie ve výrobě Počet změn konstrukce a technologie výroby výrobku Zavedení do výroby Vývoj Výroba ideální stav skutečnost čas

JiT • doba na vývoj a technickou přípravu výroby by měla být co nejkratší. Rozpor mezi Zkracováním délky životního cyklu výrobků. Prodlužováním doby nutné k vývoji výrobků Simultánní inženýrství „Integrované propojení vývoje s výrobou, dodavateli a zákazníky ve všech fázích výzkumu, vývoje a zavádění výrobku“

JiT Simultánní inženýrství Klasický postup: Simultánní inženýrství: Idea, námět na nový výrobek Idea, námět na nový výrobek Formulace konceptu výrobku Formulace konceptu výrobku Vývoj výrobku Náklady cena Vývoj technologie Vývoj výrobku Ověření technologie poloprovoz Zákazníci Výběr dodavatelů Vývoj technologie Výběr dodavatelů Náklady cena Podpora prodeje, distribuční cesty Ověření technologie poloprovoz Podpora prodeje, distribuční cesty Výroba Výroba Zákazníci

JiT • doba na vývoj a technickou přípravu výroby by měla být co nejkratší. Modulární struktura výrobků a standardizace dílů Nové díly, polotovary, technologické postupy Nový výrobek Jiná kombinací standardních dílů, polotovarů, standardní technologie Nový výrobek efekty • zkracování vývoje výrobků • Rychlé zavádění do výroby • snadný přechod z jednoho výrobku na druhý

JiT Modulární struktura výrobků a standardizace dílů Směsné produkty přírodní sýr A Tavený sýr 1 přírodní sýr B přírodní sýr C Tavený sýr 1 Uzeniny Zelenina 1 Tavený sýr 1 Zelenina 2

JiT • Metoda cílových nákladů (TargetCosting) Idea, námět na nový výrobek Cílová skupina, segment trhu Dosažitelná realizační cena Limitní cílové náklady, které je třeba už ve fázi vývoje akceptovat Požadovaná přidané hodnota pro stakeholdery Dosažitelná realizační cena = -

JiT • konstrukce výrobku by měla pro snadnou a efektivní distribuci snižovat distribuční náklady • výrobek by měl po dobu své životnosti co nejméně zatěžovat životní prostředí, výrobek by měl být snadno recyklovatelný • vlastnosti výrobků musí plně korespondovat s požadavky zákazníků, případně jim nabízet vlastnosti nové.

JiT Zkracování časů na změny výrobního programu (seřizovací časy, časy na přestavbu linky, čistění …) • pokles výrobní kapacity • -vysoké zásoby nedokončené výroby • dlouhé průběžné doby výroby Snaha o velké výrobní dávky Nízká úroveň služeb zákazníkům ! Dlouhé seřizovací časy • vysoké jedno rázové náklady Jediná cesta Razantní zkracování „seřizovacích časů“ a snižování jednorázových nákladů

JiT Zkracování časů na změny výrobního programu Analýza činností nutných pro změnu výroby Rozdělení identifikovaných činností na skupiny A Činnosti, které lze realizovat jen při zastavení výroby B Činnosti, které lze realizovat při bez omezení výroby Převod činností ze skupiny A do B pokud je to technicky možné Hledání cest, jak zkrátit časy na realizaci A činností změnou technologie, organizace práce … Hledání cest, jak zkrátit časy na realizaci B činností zejména změnami organizace práce

JiT Zkracování časů na změny výrobního programu B B Výměna formy, původní stav Výměna formy, nový návrh Vyskladnění formy Vyskladnění formy Doprava nové formy do dílen Doprava nové formy do dílen A A Odstavení lisu Odstavení lisu Kontrola formy v dílnách Kontrola formy v dílnách Odpojení rozvodů Odpojení rozvodů Doprava nové formy k lisu Doprava nové formy k lisu Chlazení formy Demontáž horké formy Demontáž formy Vyhřívání formy Čistění lože formy Čistění lože formy Chlazení formy Montáž nové formy Montáž nové, předehřáté formy Doprava staré formy do dílen Doprava staré formy do dílen Napojení rozvodů Oprava staré formy v dílnách Oprava staré formy v dílnách Napojení rozvodů Vyhřívání formy Doprava formy do skladu Zkušební provoz Doprava formy do skladu Zkušební provoz

JiT Nová organizace pracovišť – skupinové technologie Snaha o vytvoření pracovišť schopných pružně vyrábět většinou omezený sortiment výrobků Dva kroky: 1. Segmentace výrobků: 2. Segmentace pracovišť: Podle obdobného sledu výrobních operací – tzv. výrobky technologicky příbuzné Vytvoření specializovaných výrobních linek pro vytvořené skupiny výrobků Podle obdobného složení – tzv. výrobky konstrukčně příbuzné Skupinové technologie

JiT Shluková analýza Cílem je rozdělit množinu objektů, shluků, skupin do podmnožin tak, aby si prvky podmnožin byly sobě co nejvíce podobné a podmnožiny co nejvíce odlišné podle zvolených ukazatelů. Postup je velmi jednoduchý v případech, kdy sledujeme jen skutečnost, kdy vlastnost u prvku existuje – 1, nebo neexistuje 2 Náš případ - operace se pro daný výrobek používá 1, nepoužívá 0 Krok 1 Matice pozorování Krok 2 Výpočet sloupcových součtů

JiT • Operace 5 je společná výrobkům A,B,C a D, které tvoří první shluk se společnými operacemi 4,5,7 a 9 Krok 4 • Z matice pozorování vyloučíme prvky prvního shluku a přejdeme ke kroku 1 Krok 3 • Nalezneme sloupec s max Si • Operace 2 a 3 jsou společné výrobkům E,F,G a H, které tvoří druhý shluk se společnými operacemi 2 a 3 • Pokud jich je více, zvolíme první v pořadí • Tím je dáno jádro shluku, který budou tvořit objekty, které mají tento znak společný • Poslední shluk tvoří výrobky I a J, které mají společné operace 1,6 a 8

JiT Univerzální linka Operace 9 Operace 1 Operace 5 Operace 2 Operace 4 Operace 6 Operace 8 Operace 3 Operace 7 Tři linky po segmentaci Linka I Linka II Linka III Operace 4 Operace 2 Operace 1 Operace 5 Operace 3 Operace 6 Operace 8 Operace 7 Operace 9

JiT Navažovna Původní stav Materiálový tok výrobků Rozpouštění skupiny A Reaktory skupiny B skupiny C Filtrace Destilace Balení, expedice

JiT Navažovna Navažovna Navažovna 4. Nová organizace pracovišť Segmentace pracovišť Reaktor Rozpouštění Rozpouštění Nové uspořádání Materiálový tok výrobků Filtrace Reaktor skupiny A Reaktor skupiny B Filtrace Destilace skupiny C Balení, expedice

JiT Nová organizace pracovišť – skupinové technologie Segmentace pracovišť vytvoří podmínky pro • Aplikaci jednotného systému řízení každé linky podle charakteru poptávky a použité technologie • Stabilizaci technologických podmínek • Zjednodušení materiálových toků Dosažitelné efekty • Zkrácení délky výrobního cyklu • Snížení stavu zásob nedokončené výroby • Růst produktivity práce • Snížení nároků na výrobní a manipulační prostory • Růst úrovně služeb zákazníkům • Pokles výrobních nákladů

JiT Nové přístupy v řízení kvality Základní směry řízení kvality v JiT prostředí: • Kvalita je záležitostí všech pracovníků ve firmě • Odpovědnost za kvalitu je třeba delegovat na všechny pracovníky firmy • Důsledně kontrolovat kvalitu, zviditelnit výsledky v kvalitě • Pokud to je možné provádět 100% kontrolu kvality na všech stupních • Uplatňovat princip samokontroly na pracovištích 4,12 3,39 1.směna 2.směna • Zlepšování kvality považovat za trvalý proces • Při řízení kvality spolupracovat s dodavateli 100% KVALITA NA KAŽDÉM VÝROBNÍM STUPNI !

JiT Nové přístupy v řízení kvality Dynamické pojetí kvality – snižování rozptylu kvalitativních parametrů pst pst pst p p p

JiT Nové přístupy v řízení kvality Tržby Tržby Náklady na jakost Náklady na jakost náklady náklady Náklady na kontrolu jakosti Náklady na kontrolu jakosti Ztráty ze zmetků Ztráty ze zmetků 100 % 100 % Parametr jakosti Parametr jakosti

JiT Nový pohled na velikost přepravní a výrobní dávky Velikost výrobní dávky, klasický přístup Emancipační strategie znamená v podstatě výrobu na sklad. Jinak by vzhledem dlouhému času D nebyl výrobce schopen dodržet termín vyřízení objednávky Stav zásob polotovarů Velikost výrobní dávky Využití výrobního zařízení Výrobní náklady Hledaná optimální velikost výrobní dávky je výsledkem hledání minima nákladové funkce, která je součtem nákladů na udržování zásob, nákladů na přechody na další dávku a podílu fixních nákladů

JiT Nový pohled na velikost přepravní a výrobní dávky Velikost výrobní dávky, moderní přístup Synchronizační strategie znamenající pružné změny velikosti výrobních dávek podle vývoje poptávky. Náklady na distribuci Úroveň služeb Podíl na trhu Pružnost služeb Úplnost služeb Stav zásob polotovarů Termín vyřízení objednávky Velikost výrobní dávky Délka výrobního cyklu Vytvoření podmínek pro efektivní výrobu co nejmenších výrobních dávek ! Využití výrobního zařízení Výrobní náklady Tržby Náklady na objednávky Zisk

JiT Bezporuchový chod výrobního zařízení – preventivní údržba V prostředí implementace JiT systému porucha (výrobní linky stejně, jako dopravního prostředku nebo skladovací technologie) porušení plynulosti materiálových toků systém s velmiomezenými stavy zásob ho není schopen plně absorbovat ! zhoršení úrovně služeb Omezení, eliminace poruch !

JiT Bezporuchový chod výrobního zařízení – preventivní údržba Systému plánovaných preventivních oprav normy oprav rozsah –podle skutečného opotřebení trvání cyklus GO generální BO běžné SO střední plán oprav čas BO SO GO Systém oprav po prohlídce Systém standardních oprav – rozsah pevně určen

KANBAN[1] Odstranění centrálního řízení výroby posunem operativního řízení výroby na úroveň pracovišť Základem systému je rozdělení výrobního procesu na dílčí ucelené úseky, např. pracoviště, výrobní stupně mezi nimiž se vytvářejí regulační obvody na bázi vztahu „dodavatel“ – „odběratel“ R1 odběratel R2 Rn-2 Rn-1 VS1 VS2 VS3 …… VSn-2 VSn-1 VSn dodavatel Výrobní proces [1] kan – karta, ban- signál

KANBAN Každý stupeň je zároveň “zákazníkem“ předcházejícího a „dodavatelem“ navazujícího stupně a musí dodržovat tato pravidla: • Navazující pracoviště, „zákazník“, musí odebrat objednané množství od předcházejícího stupně, nebo stupňů • Každé pracoviště,“dodavatel“, musí vyrobit a připravit k přepravě (uložit na přepravní systém, paletu, přepravku, kontejner…) a dát pokyn k přepravě spolu s kartou jen objednané množství polotovarů ve 100% kvalitě - pokud nemá objednávku, kartu, nepracuje ! • Úkoly jsou předávány ve formě kanbanových karet, karty jsou nedílnou součástí přepravovaného množství • Karta funguje jako objednávka při předávání úkolu předcházejícímu a jako dodací list při přepravě požadavku na navazující pracoviště VS1 VS2 VS3 …… VSn-1 VSn-1 VSn Žádné předzásobování!

KANBAN Výrobní stupeň i i-1 i i+1 Zásoba polotovarů ZPi ZP i-1 ZP i ZP i+1 Zásobník karet ZKi ZK i ZK i+1 i-té pracovištěčeká na požadavek i+1. pracoviště, kanbanu ze ZK i+1 i-1. pracoviště čeká na požadavek i tého pracoviště i-1. pracoviště odešle požadované množství spolu s kartou na i-té pracoviště i-té pracoviště odešlepožadavek i+1. pracoviště spolu s kanbanem synchronizace Je-li ZK i prázdný, čekají díly v z ZP i-1 na příchod kanbanu z i-tého stupně Reakce na změny požadavků zákazníků vstupující do posledního stupně jsou přenášeny se zpožděním způsobeným uvedenými pravidly. Čím více karet, tím vyšší zásoba nedokončené výroby, ale rychlejší reakce na změny

KANBAN Kompletační stupně simultánní Výrobní stupeň i i-1 i Polotovary vyrobené v předchozích i-1.stupních čekají na příchod kanbanů z i. pracoviště, které obsahují požadovaná množství jednotlivých polotovarů Zásoba polotovaru ZP i,1 ZP i-1,1 Zásoba polotovaru ZP i,2 ZP i-1,2 Polotovary mohou odejít ale jen v případě, kdy ve frontách je alespoň minimální požadované množství jednotlivých komponent, jinak musejí čekat ……… Simultánní synchronizační stupně Zásoba polotovaru ZP i,n ZP i-1,n Zásobník karet ZK i Polotovary mohou odejít současně! ZK i

KANBAN Kompletační stupně nezávislé Výrobní stupeň i i+1 i-1 i Zásoba polotovaru ZP i,1 ZP i-1,1 Po příchodu požadavku z i+1. stupně jsou na i. Stupni vytvořeny kopie kanbanů pro jednotlivé polotovary a odeslány na pracoviště, kde jsou vyráběny Zásoba polotovaru ZP i,2 ZP i-1,2 Polotovary mohou odejít individuálně opět v případech, kdy ve frontách je alespoň minimální požadované množství jednotlivých komponent ……… Zásoba polotovaru ZP i,n ZP i-1,n Nezávislé synchronizační stupně Zásobník karet ZK i ZK i Kompletační stupeň čeká na poslední dodávku!

KANBAN Příklad návrhu kanbanových okruhů – výroba plastového dílu VSTŘIKOVNA sklad SVAŘOVNA sklad Flokování sklad MONTÁŽ sklad EXPEDICE sklad Externí firma 1.okruh vstřikovna s přesunem do svařovny 2.okruh svařovna s dopravou na flokování 3.okruh flokování a doprava na montáž 4.okruh montáž a přesun na expedici

KANBAN Příklad návrhu kanbanových okruhů – stanovení počtu karet Počet karet je stanovován součtem časů nutných • pro výrobu minimální velikosti výrobní dávky (kriteriem je dodržení minimálního využití kapacity strojů 85%), např. na 12 hodin • reakční doby, intervalu který uplyne od příjmu objednávky zákazníka do termínu jejího splnění a • doby na výrobu pojistné zásoby (určeno pro krytí např. 2 denní spotřeby) (přepočet velikosti dávky a pojistné zásoby na časové jednotky pomocí hodinové spotřeby finálního výrobku nebo reálného hodinového výkonu stroje) Počet karet je pak stanovován počtem přepravních obalů – co karta, to přepravka: Počet karet = celkový počet kusů / kapacita obalu

KANBAN Příklad návrhu kanbanových okruhů – stanovení počtu karet Příklad pro okruh 2.okruh svařovna s dopravou na flokování Díl vzniká svařením dvou vstřikovaných dílů A a B, jeden je vstřikován na sklad a současně se vstřikovaným druhým jsou svařovány • doby na výrobu pojistné zásoby 48 hod, tj. 288 ks dílu A a 600ks dílu B (používá se i na další komplety) • Velikost dávky dílu A 816 ks (12 hod) a dílu B 1000 ks (12 hod) • reakční doby, intervalu který uplyne od příjmu objednávky zákazníka do termínu jejího splnění

KANBAN Jiný způsob stanovení počtu karet K : • termín vyřízení dodávky od předcházejícího pracoviště (např. dnů) tc (2) • délka výrobního cyklu (např.dnů) tv(3) • velikost dávky (např. ks/den) q (50) • velikost přepravního obalu (např. ks) P (25) a pojistný koeficient na krytí náhodných výkyvů v poptávce (cca 0,3)

Systémy řízení výroby v SCH