Metoda skupinového rozhovoru (FGD)

1. Projekt Analýza činnosti informačních a poradenských středisek úřadů práce v procesu přechodu mladých lidí na trh práceKVALITATIVNÍ ČÁST ŠETŘENÍ

2. Metoda skupinového rozhovoru (FGD) • Diskuze řízená moderátorem, která má za cíl prozkoumat postoje a názory zúčastněných respondentů • Nástroj kvalitativního výzkumného šetření • Kvalitativní rozhovor s větším počtem respondentů • (6 -10 respondentů) • Projektivní techniky: • Do skupinových rozhovorů s pracovníky IPS byly • implementovány prvky projektivních technik dotazování • (konkrétně doplňování významů, slovních asociací a • symbolické analogie), a to především u otázek, u kterých by • bylo jinak pro respondenty obtížné vyjádřit své emoce. • Projektivní metody jsou ideálním nástrojem k testování názorů • respondentů. Projekce taktéž rozvíjí schopnost respondentů • přemýšlet o tématu IPS směrem do budoucna. Hendl: 2005

3. Výhody skupinového rozhovoru • Během krátké doby se získají kvalitní informace od celé skupiny lidí, ne pouze od jednoho člověka • Při dobře vedené skupinové diskuzi se uvolňují racionalizační schémata a psychické zábrany a diskutující snadněji uvolňují postoje a způsoby jednání, své myšlení a pocity • Bezprostřední hodnocení kvality informace, vzájemná kontrola, dochází tak k vyrovnání stanovisek • Skupinová dynamika přispívá k zaměření na nejdůležitější témata • Zároveň lze jednoduše zjistit, kdy nastává ve skupině souhlas a kdy naopak většina nesouhlasí Hendl: 2005

4. Cíle výzkumu / průběh šetření • Zjistit názory a postoje respondentů na činnost a postavení IPS • Zjistit názory a postoje respondentů na možnosti budoucího směřování IPS • Prohloubit a doplnit závěry kvantitativní části šetření PRŮBĚH ŠETŘENÍ Respondenty skupinových rozhovorů jsme rozdělili na dva subsegmenty, a to na segment tvořený řadovými pracovníky IPS a subsegment managementu IPS. Diskuzi vedl moderátor podle předem připraveného scénáře, který shrnoval několik tematických celků problematiky IPS. Sebraná data z fokusních skupin byla transkribována a data získaná z přepisů analyzována a interpretována za pomoci sociologického programu pro zpracování dat Atlas.ti.

5. Popis metodologie / Tematické zaměření FGDs Tematické zaměření • Budoucnost IPS • Garance – monitorování – koordinace přechodu mladých lidí na trh práce • Problematika DROP OUTS • Vnímání IPS • Ideální IPS • Struktura a zařazení IPS na ÚP • Silné a slabé stránky IPS • Externí a interní spolupráce

6. Deskripce dotazovaného vzorku • 1. SKUPINOVÝ ROZHOVOR – 10.11. 2010 • 9 respondentů • 4 vedoucí pracovníci : 5 řadových pracovníků • Praxe v IPS od 4 let po rekordních 20 let • Krajská representativita • Využití techniky projektivního dotazování: • • Slovní asociace/větné doplňování/dokončování • • Analogie/symbolická analogie • 2. SKUPINOVÝ ROZHOVOR – 17.3. 2011 • 8 respondentů • 2 vedoucí pracovníci : 6 řadových pracovníků • Republiková representativita • Využití techniky projektivního dotazování: • • Slovní asociace/větné doplňování/dokončování • • Analogie/symbolická analogie Etika výzkumu Skupinové rozhovory byly nahrávány na diktafon, respondenti byli před začátkem rozhovoru ujištěni, že nahrávané informace budou sloužit pouze pro účely sociologické analýzy. V této souvislosti s nimi byl i podepsán informovaný souhlas se zpracováním poskytnutých informací. Primární data, která má realizátor k dispozici, odpovídají standardům ochrany osobních údajů respondentů, jsou tak zcela důvěrné a neslouží k vytváření konkrétních ucelených a souvislých informací o určitých osobách.

7. Ideální IPS • Do značné míry podobné období vzniku IPS před dvaceti lety • Dispozice s psychologem • Minimálně dva pracovníci • Pravidelné společné setkávání • V rámci struktury ÚP (spíše) samostatně „Je to velmi důležité, protože si tam předáváme určité informace a můžeme i čerpat informace od jiných úřadů, od jiných IPSek, což bylo v minulosti běžné, že jsem se scházeli v Českých Budějovicích, v Brně atd. a bylo to celkem bezproblémové, a v současné době už to je trochu jinak.“

8. Projektivní technika - slovní asociace Q1. Co se Vám vybaví, když se řekne IPS? Jedním, dvěma slovy … „První pomoc při volbě povolání“ „Široká škála klientů“ „Podceňovaná“ „Málo medializovaná“ „Prevence nezaměstnanosti“ „Nedoceněná“ „Srdeční záležitost“ „Pomáhající“ „Všem otevřená“ „Volba povolání“ „Radící“

9. Projektivní techniky – symbolická analogie Q2. Kdybyste si měli představit IPS jako nějaké auto, jaké by bylo? Co za značku auta by to bylo? IPS je pracovníky vnímána jako silná a spolehlivá součást ÚP, které má vybudovanou pozici, jejíž devízou je všeobecná dostupnost. Podle respondentů však zaostává v inovaci a v estetickém úhlu pohledu. Z výpovědí je patrné, že respondenti jsou na IPS hrdí a jsou tak k IPS zcela loajální. STAV K 17.3. 2011 !!!

10. Propagace IPS V případě propagace respondenti potvrdili, že je v mnoha případech nedostatečná a proto tak velice potřebná. O propagaci se často starají sami, ale bohužel si uvědomují, že činnost IPS není pro média atraktivním tématem. Pokud respondenti zmiňovali možné využívané kanály propagace, pak nejprve mluvili o klasických kanálech. V tomto směru byla zmiňována především televize, a to jak na státní, tak regionální úrovni. Ideální formou propagace by v tomto případě byl televizní spot, který by cílil na určitou klientelu lidí a ve zkratce by představil, jaké IPS nabízí služby. Další zmíněnou formou propagace byl regionální a státní tisk. Dobrou zkušenost potvrzují především ve spolupráci s novináři regionálními. „ Já si myslím, že úplně nejvíc lidi vnímají televizi. Takže mně by možná stačil jenom takovejhle kraťoučkej vsunout někam, že teda na úřadu práce se dělá tohle.“ STAV K 17.3. 2011 !!!

11. Propagace IPS • I do prostředí IPS se dostalo téma tzv. nových médií, tedy především sociálních sítí. Mladým lidem je prostředí sociálních sítí blízké a pracovníci IPS si tak uvědomují, že je to jedna z cest, jak cílit na své mladé klienty. • Sociální sítě by měly zejména sloužit propagaci IPS a v určitém směru by se používaly i v rámci poradenství. „…já bych se přimlouvala k tomu, aby se jakoby modernizovalo IPS třeba i v těch sociálních sítích. Podle mě pro ty mladý je to strašně důležitý. A pokud my se v tom, co chceme dělat pro ty mladý, nebudeme schopni zúčastnit plně, nebo nebudeme nabízet naše služby na těch sociálních sítích, nemít tam svůj profil, to je nejširší možnost. Dneska už je to nutnost.“ STAV K 17.3. 2011 !!!

12. Spolupráce s externími institucemi IPS spolupracují především s výchovnými poradci, s krajem a obcemi, s jednotlivými odbory a v neposlední řadě i se školami. V několika případech byla zmíněna i spolupráce s neziskovým sektorem či hospodářskou komorou. Byla hodnocena povětšinou kladně, i přesto se objevily výpovědi, ze kterých je patrné, že spolupráce není ideální. Diskuze se rozproudila ohledně spolupráce s výchovnými poradci. Ta byla oproti školám hodnocena vlažněji, ovšem musíme zdůraznit, že se nedá spolupráce hodnotit jako špatná. Nejlépe byla hodnocena spolupráce se školami. Ve výpovědích respondentů se také opakovala potřeba spolupráce i s rodiči. S těmi je nutné spolupracovat především z důvodu prevence problematiky drop outs. „Oni nepřijdou do školy nebo někam na třídní schůzky samozřejmě, známe z vlastní zkušenosti jako rodiče, přijdou všichni, který děti zajímaj, ale ty problémový děti, který maj ty čtyřky, pětky a problémy s výchovou, tak ty nepřijdou, protože to jde z rodiny, že jo. Takže je potřeba začít pracovat s těma rodinama.“ STAV K 17.3. 2011 !!!

13. Garance – monitorování – koordinace IPS Garance byla v diskuzi chápána jako převzetí politické zodpovědnosti za tento proces a jeho finanční zajištění. Problematiku IPS by dle pracovníků IPS mělo garantovat MŠMT a MPSV, případně MPO, dle výpovědí respondentů jde o spíše politické rozhodnutí. V případě pojmu monitorování, které bylo ve skupinových rozhovorech pojímáno jako sledování procesu přechodu mladých lidí na trh práce respondenti znovu hovořili o vzájemné koordinaci tohoto procesu. Monitorování problematiky IPS by pak mělo být v gesci MPSV, obecně však panovala skepse k monitoringu vzhledem k neměřitelnosti práce v IPS. Koordinace problematiky IPS by mělo zaštiťovat znovu MPSV. „ No protože jsou to mladí lidé mezi školami, nebo těsně po škole, ta škola je důležitá pro ten trh a to ministerstvo je důležitý potom taky pro ten trh. Jo a ta vzájemná koordinace musí být nutná a vzájemně propojená, jinak to nikdy neklapne. “ STAV K 17.3. 2011 !!!

14. Problematika DROP-OUTS • Fenomén, se kterým se v rámci práce v IPS nejhůře pracuje, v poslední době dle výpovědí účastníků FGDs narůstá. Důvodem je dle názoru pracovníků IPS především fakt, že většina mladých lidí míří na maturitní obory a zde zjistí, že na studium na tomto typu škol nemají schopnosti. • Tato skupina by se dala segmentovat na 3 různé podskupiny: • Skupina, která si svůj problém uvědomuje a uvědomuje si i potřebu dokončení vzdělání • Skupina sociálně slabých, co na dokončení studií nemají finance • Skupina, u které již není motivace na dokončení vzdělání • Garance problematiky: MPSV, MŠMT + krajské úřady a zaměstnavatelské svazy • Potřeba legislativního ošetření problematiky! „A já se na to vykašlu a na pracáku dostanu peníze…“ A život je naučí, nedostanou nikde nic, s prací na ně nikdo nečeká, prosí si rodiče o kapesné, a dozrajou, mentálně dozrajou, psychicky. Ale těch je mnohem míň, podle mě.“ STAV K 17.3. 2011 !!!

15. Projektivní techniky – slovní asociace Q1. Co se Vám vybaví, když se řekne IPS? Jedním, dvěma slovy … STAV K 17.3. 2011 !!!

16. Projektivní techniky – slovní asociace Q1. Co se Vám vybaví, když se řekne IPS? Jedním, dvěma slovy … STAV K 17.3. 2011 !!!

17. SWOT analýza SLABÉ STRÁNKY SILNÉ STRÁNKY • Propojení a návaznost ÚP na trh práce • Služba, která je dostupná a je dostupná zdarma • Nástroj prevence nezaměstnanosti • Odborníci, know how • Nedoceněnost center • Neměřitelnost činností IPS • Malá propagace OHROŽENÍ PŘÍLEŽITOSTI • Utlumení práce IPS ze strany MPSV • Redukce služeb IPS na ÚP (rozvrácení několikaleté tradice) • Internet – sociální sítě (forma poradenství, propagace) • Zacílení na více cílových skupin • Zacílení na problematiku celoživotního a dalšího vzdělávání • Spolupráce s rodiči STAV K 17.3. 2011 !!!

18. Kontakt Mgr. Radka Vepřková Garant kvalitativní sekce výzkumu Tel: +420 607 205 273 Email:veprkova@nvf.cz http://www.nvf.cz/spps Děkuji za pozornost! Národní vzdělávací fond, Opletalova 25 , 110 00 Praha 1, tel.: +420 226 513 111