zlinskedumy.cz

1. www.zlinskedumy.cz

2. název Výkrm kachen AV halách s trvalou podestýlkou nebo na roštech.

3. Výkrm kachňat začíná v kvalitních chovech kachen masného užitkového typu. Tyto rozmnožovací chovy produkují finální hybridy vhodné pro intenzivní produkci drůbežího masa. V současnosti se využívají tří až čtyřliniový hybridi, kteří jsou schopni velmi intenzivního růstu a jateční hmotnosti mohou dosáhnout od 70. do 80. dne po vylíhnutí. Masné užitkové typy, ze kterých se ve šlechtitelském programu vychází, představuje především kachna pekingská. V produkci masa se může prosadit i další živočišný druh kachna pižmová, která má nižší obsah tuku v těle. Popřípadě jejich kříženci. • Dodavatel kachňat • Měl by být stejný, osvědčený, z blízkého okolí, aby se nemusely daleko převážet, líhně s kvalitním zázemím a hybridi z osvědčených a vyzkoušených chovů, dnes se často používají osvědčené linie.

4. Nároky na krmiva • Při výkrmu kachňat je kvalita krmné směsi rozhodujícím faktorem, který působí hlavní měrou na efektivitu výkrmu. Předložená KKS musí splňovat všechny požadavky vyvíjejícího se organismu kachněte. • -délka výkrmu 70 – 80 dní • - spotřeba krmiva na 1 kg přírůstku lze dosáhnout 1,75kg • - úhyn do 5% • Kachňata mají přijímat takové množství živin, které mohou efektivně přeměnit v přírůstek. V krmné směsi VKCH1se doporučuje 23 – 24% NL a 12,98 – 13,40 MJ ME. Kg-1. V krmné směsi VKCH2 20 % NL a při stejném obsahu ME. Výhodnější jsou granulované směsi proti sypkým. Někteří chovatelé kombinují s KKS ještě svoje krmiva a dále je zde možnost namíchat si vlastní krmnou směs. Výhodou je nižší pořizovací cena, avšak jsou zde vysoké nároky na kvalitu receptury.

5. Nároky kachňat: • Teplota při naskladnění jednodenních kuřat pod zdrojem je optimum 32 °C. V objektu se doporučuje první týden 24 °C a v dalším období může klesnout na 18 – 22°C. Vlastní termoregulace se začne u kuřat projevovat v 15. dni života a od této doby může dojít k výraznému poklesu. • Relativní vlhkost vzduchu je optimální v rozmezí 50 – 75 %. • Dále vhodné udržovat světelný režim, který může mít několik variant: • 14 – 16 hodin světla od konce 1. Týdne výkrmu, do té doby 23 hodin světla s intenzitou 5 luxů • Nepřetržité světlo • Střídání světla a tmy v různých intervalech zde se doporučuje vyšší intenzita světla 10 – 15 luxů • Rychlost proudění vzduchu má být asi 0,2 – 0,3 m.s-1 • Koncentrace čpavku v rozmezí 0,001 – 0,002% • Sirovodík nesmí překročit 0,002%

6. Desinfekce: Před naskladněním je nutné celou halu desinfikovat! Podestýlka: Doporučují se všechny savé materiály statkového původu. Vhodné je štípaná sláma, kukuřičné palice a jako vhodný materiál se využívá odpadů z dřevařského průmyslu. Řeziny, piliny a hobliny. Tento materiál se aplikuje do čistých a dříve vydesinfikovaných hal do výšky 10 – 15 cm. Po naskladnění podestýlky se v halách instaluje technologické zařízení pro aplikaci krmiv a napáječky. Výkrm na roštech: V praxi se také používá, ale vznikají vyšší nároky na tepelné zdroje hlavně v první fázi výkrmu je nutné poskytnout kachňatům o něco vyšší teplotu.

7. Nemoci a paraziti jejich projevy, prevence a léčení Průjmy:Příčinou je infekce kokcidiemi nebo salmonelami nebo nesprávným krmením. Zdroj: starý drůbeží trus v kurníku nebo ve výběhu, nepasterizované vaječné skořápky nebo kuchyňské zbytky. Léčení: modrý cholezol (=kokcidiostatikum) do napájecí vody, veterinární lék proti salmonelóze nebo jiný lék, dle výsledku veterinárního rozboru trusu. Tvrdé vole:Příčinou je požírání dlouhé neřezané trávy a sena. Zelené krmivo pouze řezané. Mohou se zkrmovat sušené jetelovinové drolky, tj. sušené odrolené vojtěškové nebo jetelové lístky. Infekční rýma: Příčinou je virus a oslabená zdravotní kondice, nedostatek vitaminů. Vyskytuje se v zimě. Léčení: Zlepšit zdravotní kondici dostatečným přísunem vitaminů a minerálních látek, zvýšit energetickou hodnotu krmiva, zateplit halu, omezit stress.

8. Blechy a vši: Sají krev kachňatům a způsobují svědění. Čmelíci:Ve dne se skrývají v skulinách v kurníku a v noci sají krev kachňatům. Mohou přenášet různé smrtelné nemoci. Kokcidióza: Kokcidie jsou střevní cizopasníci, nákaza se může projevovat mnoha způsoby od ochrnutí a celkového úpadku kuřat až po absenci jakýchkoliv příznaků. Kokcidie se šíří trusem, takže nákaze se dá předejít dodržováním hygienických zásad. Vápenka: U kachňat běžná choroba, projevuje se šedavými otoky mezi šupinami na nohou. Šupiny se někdy odchlipují a noha vypadá jako “zvápenatěná”, jako kdyby na ni vytvořily krystalky. Škrkavky: Hlísti způsobující průjem a hubnutí kachňat. Kachňata se často nakazí hlísty při styku s volně žijícím ptactvem. Je vhodné kachny odčervovat preventivně, každých 6 měsíců.

9. Zoohygiena a prevence • Infekční nemoci i parazité mohou být přeneseny na kachňata a na mladé kachny ze starého nevyčištěného, neumytého chovného zařízení (tj. z napáječek, starého kurníku, krmítek, starých nevyčištěných hnízd) nebo, z kontaktu se starou nemocnou drůbeží, při společném ustájení, proto novou mladou, zdravou drůbež ustájit v novém zařízení, nebo v pečlivě vymytém a vydesinfikovaném starším zařízení. • 5 svobod: • 1. osvobození od žízně, hladu, nepohody • 2. osvobození od nepohodlí • 3. osvobození od bolesti, zrazení, nemoci • 4. vykazování normálního chování • 5. osvobození od strachu a úzkosti

10. Zdroje a prameny 1)PAŠKA, Ivan. Živočíšna výroba: Vysokoškolská učebnicapreštudentovštudij. odborov fytotechnický, mechanizačný a automatizované systémy riadeniapoľnohospodárskych vysokých škol. 1. vyd. Bratislava: Príroda, 1991, 401 s. ISBN 80-070-0417-3 2) ROZMAN, Josef. Obecné základy živočišné výroby. 1. vyd. Praha: Státní zemědělské nakladatelství, 1981. ISBN 07-076-81.