Vývoj ošetřovatelství

2. Mgr. Pavla Hrubá Vývoj ošetřovatelství

3. Osnova • Nejstarší doby • Rozvoj medicíny v Evropě • Rozvoj ošetřovatelství ve světě – Krymská válka • Florence Nightingalová • Válka na Krymu • Přínos F.N. • Henry Dunant • Citace

4. Nejstarší doby • primitivní život obyvatel v nejstarších dobách provázely různé choroby a epidemie • kvalita oš. péče se zvyšuje s narůstajícími odbornými poznatky • primitivní lidé nechápali příčiny nemocí, smrti - souvislosti s nadpřirozenými silami (trest) - snažili se duchy, božstva udobřit • léčitelé, zaříkávači, šamani • hlavní zdroje léčení - slunce, voda,rostliny • zkušenosti se předávali z generace na generaci

5. s rozvojem společnosti uctívání bohů přesunuto do chrámů - kněží, modlitby • péče o nemocné, chrámoví sluhové - „první špitální sestry“ • oš. péči v domácnostech zajišťovaly matky, popřípadě otroci

6. Rozvoj medicíny v Evropě • Medicína starořecká - 2000 l.př.n.l. • Asklépios - mimořádné léčitelské schopnosti, uznáván jako bůh medicíny • v Epidauru mu byl vystavěn chrám, kolem kterého vzniklo centrum medicíny • symbol lékařství - hůl s hadem • Hippokrates - „otec medicíny“ autor lékařské přísahy, obvazu hlavy, typologie • Galenos - pitvy zvířat

7. Avicenna - 1000 př.n.l. - velký přínos pro medicínu, fyziologii - předpokládal mikroorganismy v prostředí • vliv křesťanství - 1. stol. • služba člověku je pojímána jako služba bohu • Fabiola (340-420) založila první špitál v Římě

8. Rozvoj ošetřovatelství ve světěKrymská válka 1854-1856 • Potřeba odborně připravit ženy pro péči o raněné a nemocné • Nikolaj IvanovičPirogov (1810-1881) - Ruský chirurg, vyškolil 30 dobrovolných ošetřovatelek pro ruskou frontu na Krymu - důraz kladl na dodržování hygieny – prevence inf. onemocnění - poprvé zavedl stejnokroj – sesterská uniforma

9. FlorenceNightingalová(1820-1910) • je považována za zakladatelku moderního ošetřovatelství • na počest jejího narození (12. 5. 1820) se slaví Mezinárodní den ošetřovatelství • ovlivnila zdravotní péči 19. a 20. století v celém světě • její odkaz sestrám nového milénia je stále platným a aplikovatelný jako před sto lety

11. dostalo se jí vynikajícího vzdělání, přestože byla ženou • studovala historii, filosofii, vědy a klasickou literaturu spolu s hudbou a uměním • sledovala knihy a zprávy o nemocnicích, veřejném zdravotnictví a hygienických zařízeních • měla nadání pro matematiku a statistiku • na doporučení otce a pod jeho dohledem se učila latinu, řečtinu, francouzštinu, němčinu, italštinu • během svých častých cest po Evropě navštěvovala nemocnice • rodiče nesouhlasili s jejím rozhodnutím stát se ošetřovatelkou - nebránili jí v návštěvách nemocnic ve městech, kam cestovali • pořizovala si a uschovávala bohaté zápisky o všem, co se týkalo organizace a řízení nemocnic, hygieny, stavebního uspořádání jednotlivých oddělení a také práce lékařů

12. v roce 1850 vstoupila jako 31letá studentka ošetřovatelství do Ústavu protestantské Diakonie v německém Kaiserwerthu • po třech měsících se vrátila zpět do Anglie, kde pokračovala v prohlídkách nemocnic • v roce 1853 se stala vedoucí Ústavu pro péči o nemocné šlechtičny v Londýně - zde úspěšně provedla řadu (na tehdejší dobu) revolučních změn: zavedla mj. výtah pro jídlo z kuchyně přímo na oddělení vymyslela a nechala nainstalovat signalizační systém od lůžka pacienta se zvonkem na chodbě nechala rozvést teplou tekoucí vodu do každého patra nemocnice • upřednostňovala pavilonový typ zařízení, ve kterém byli pacienti separováni podle chorob • stala se odborníkem pro nemocnice a veřejné zdravotnictví

13. v roce 1854 začala Krymská válka, ve které bojovaly Anglie a Francie proti Rusku • Florence napsala dopis válečnému sekretáři a nabídla mu svoji pomoc. Současně ji týž sekretář, sir Sidney Herbert, požádal, aby vedla ošetřovatelky vyslané do vojenské nemocnice • v říjnu se tak vydala s 38 sestrami na cestu • chápala tuto misi jako velkou příležitost ukázat hodnotu ženy-ošetřovatelky ve vojenské nemocnici

14. Válka na Krymu • skutečnost na Krymu byla horší, než ji popisovali váleční zpravodajové • ve vojenské nemocnici zřízené z kasáren ve Scutari bylo ubytováno 2300 pacientů • nemocnice byla špinavá, zamořená krysami a blechami • ve zpustlých kasárnách leželi na holé a špinavé podlaze nazí ranění a nemocní vojáci • dostávali pouze jedno jídlo denně (někdy žádné), které jedli rukama • neměli k dispozici záchody, ani jiná hygienická zařízení • nemoci jako tyfus, cholera a průjmy zde byly častější a nebezpečnější než samotná zranění

15. nově příchozím sestrám se dostalo od lékařů velmi chladného a odmítavého přijetí. • zpočátku je k nemocným ani nechtěli pustit • během prvního týdne pobytu ošetřovatelky zprovoznily kuchyň a nemocní muži dostávali alespoň stravu podle svých potřeb. • uklidily, byly vybudovány toalety, zřízena prádelna • sestry konečně mohly poskytovat raněným ošetřovatelskou péči • Florence bojovala za práva nemocných, poukazovala na nedostatky v systému a také sama navrhovala změny

16. chtěla inovovat vojenské nemocnice tak, aby se zde nemocní cítili jako doma • zavedla systém, který umožnil, aby vojáci mohli pravidelně posílat peníze domů svým rodinám • pro rekonvalescenty zřídila odpočinkovou místnost s čítárnou, psacími pomůckami, společenskými hrami

17. během půl roku se snížila úmrtnost raněných vojáků z  60% na2%a ke konci války dokoncena1%. • Florence se nestarala jen fyzické potřeby pacientů, ale pečovala i o jejich sociální pohodu • poprvé v historii zde nemocní a ranění vojáci dostávali nemocenské dávky

18. v roce 1859 sepsala knihu Poznámky o ošetřovatelství - byla určena nejen sestrám, ale všem, kteří pečovali o nemocné • Florence preferovala pět základních elementů: ochrana zdravého prostředí čistý vzduch funkční odpady čistota a světlo • v roce 1860 otevřela svoji ošetřovatelskou školu při nemocnici sv. Tomáše v Londýně • studium ošetřovatelství trvalo jeden rok, v daném ročníku bylo 20-30 posluchaček

19. od roku 1864 pracovala Florence na projektech domácí ošetřovatelské péče, porodnice, vojenských kasáren • první technicky rozdělila poskytování ošetřovatelské péče různým pacientům (do té doby byli muži, ženy i děti umísťováni společně na pokojích) • zřizováním nemocnic pro duševně nemocné choré oddělila „duševně zdravé“ pacienty od psychiatricky nemocných • studovala příčiny dětské úmrtnosti • v roce 1871 publikovala knihu Zápisky o šestinedělí v nemocnici • byla iniciátorem a hlavním organizátorem Britské asociace sester (1887)

20. v roce 1907 ji král Edward VII., jako první ženě v historii, předal vyznamenání za zásluhy • zemřela 13. srpna 1910 v Londýně

21. Přínos F.N. • hlavní iniciátor mnoha reforem zdravotní a ošetřovatelské péče druhé pol. 19. st. - hygienické reformy, podávání kvalitní stravy, výcvik nemocničních zřízenců, individuální péče • uvědomovala si rozdíl mezi ošetřovatelstvím a medicínou • představovala si, že ošetřovatelství bude samostatnou profesí • popularizovala myšlenku systematického vzdělávání sester

22. Henry Dunant 1828-1910 • zásluhy o rozvoj laického ošetřovatelství • jako švýcarský kupec navštívil bojiště po bitvě u Solferína (1859), kde se setkal s nedostatečnou péčí o nemocné a raněné • zřídil lazaret - zajistil dobrovolníky z řad civilního obyvatelstva pro pomoc raněným, zajistil i jejich odbornou přípravu • z jeho iniciativy vznikla v roce 1864 Mezinárodní organizace Červeného kříže • v Čechách 1868 ČČK

23. Citace • ROZSYPALOVÁ, M a ŠAFRÁNKOVÁ, A. Ošetřovatelství I., II.. 1.Praha : Informatorium, 2002. 239 s. ISBN 80-86073-97-1. • KAFKOVÁ, Vlastimila. Z historie ošetřovatelství. Brno: IDVPZ, 1992, ISBN 80-7013-123-3. • AUTOR NEUVEDEN. Wikipedia.cz [online]. [cit. 8.9.2012]. Dostupný na WWW: http://cs.wikipedia.org/wiki/Florence_Nightingalov%C3%A1