Historie výpočetní techniky

1. Historie výpočetní techniky Střední odborná škola Otrokovice Autorem materiálu a všech jeho částí, není-li uvedeno jinak, je ing. Miroslav Hubáček. Dostupné z Metodického portálu www.rvp.cz, ISSN: 1802-4785, financovaného z ESF a státního rozpočtu ČR. Provozováno Výzkumným ústavem pedagogickým v Praze. www.zlinskedumy.cz

2. Charakteristika 1 DUM

3. Náplň výuky Historie výpočetní techniky Starověké počítací mechanismy Novodobý vývoj počítačů Generace počítačů Historie výpočetní techniky v Československu

4. abakus – počítací pomůcka založená na systému korálků , které na tyčkách či žlábcích kloužou nahoru a dolů • vznik asi před 5000 lety v Malé Asii • Logaritmy – tento objev umožňoval převést násobení a dělení, které bylo v té době velice komplikované, na sčítání a odčítání • John Napierv roce 1614 zveřejnil své logaritmické tabulky • počítací stroje – mechanické kalkulačky • v 15. století se Leonardo da Vinci pokoušel přijít na kloub záhadě mechanické kalkulačky • další mechanickou kalkulačku vynalezl v roce 1623 Wilhelm Schickard • byla sestrojena z ozubených koleček z hodinových strojků Počítací mechanismy

5. v roce 1801 použil francouzský vynálezce Joseph Marie Jacquard v tkalcovském stavu děrné štítky, které bylo možné vyměnit beze změny v mechanice samotného stavu • tento okamžik se stal mezníkem ve vývoji počítacích strojů • důlní inženýr Hermann Hollerith vyvinul v USA elektromagnetický třídící a počítací stroj pro vyhodnocování děrných štítků • ten byl využit pro sčítání lidu v USA v roce 1890 • tento stroj již umožňoval hromadné zpracování dat • v roce 1911 došlo ke sloučení čtyř firem, z nichž jedna byla Hollerithova a vzniká ComputingTabulatingRecordingCorporation, která se později přejmenovala na IBM Technologie děrných štítků

6. technologie děrných štítků o něco později umožnila návrhy prvních programovatelných strojů • jako první dokázal představit počítač v dnešním slova smyslu Charles Babbage • v roce 1833 předvedl švédské akademii návrh stroje na řešení diferenciálních rovnic • uvažovaný pohon měl obstarat parní stroj • pokus o sestavení stroje skončil neúspěšně, protože byl vývoj později zcela zastaven kvůli nedostatečnému financování • Babbage zjistil, že pro svůj stroj bude potřebovat programátora • najal dceru básníka Lorda Byrona AduLovelace , která se stala prvním programátorem na světě • na její počest byl nazván programovací jazyk Ada Programovatelné stroje

7. za počítače nulté generace jsou považovány elektromechanické stroje využívající většinou relé • pracovaly většinou na kmitočtu okolo 100 Hz • hybnou silou vývoje nulté generace se stala druhá světová válka, kdy došlo paralelně k velkému pokroku v různých částech světa Nultá generace – do roku 1945 Obr. 1: Počítač MARK I

8. první generace je charakteristická použitím elektronek a v menší míře ještě elektromechanických relé • byly využity děrné štítky a děrné pásky, které sloužily spolu s řádkovými tiskárnami k uchování výsledků • počítač se ovládal ze systémové konzoly První generace – 1945 až 1951 Obr. 2: Počítač ENIAC

9. počítače druhé generace charakterizuje použití tranzistorů • vznikají první dávkové systémy, které byly zaváděny do počítače pomocí děrné pásky, štítků nebo magnetické pásky • počátek využívání operačních systémů, jazyka symbolických adres, první programovací jazyky – COBOL, FORTRAN, ALGOL Druhá generace – 1951 až 1965 Obr. 3: Počítač UNIVAC I

10. třetí generace je charakteristická použitím integrovaných obvodů • objevilo se multiprogramování – zatímco jeden program čeká na dokončení I/O operace, je procesorem zpracovávána druhá úloha • objevuje se první podpora multitaskingu, kdy se programy vykonávané procesorem střídají Třetí generace – 1965 až 1980 Obr. 4: Počítač IBM 360

11. čtvrtá generace je charakteristická mikroprocesory a osobními počítači • mikroprocesory v jednom pouzdře obsahují celý procesor, čímž se umožnilo snížit počet obvodů na základní desce počítače • přichází éra systémů DOS a vznikají grafická uživatelská rozhraní Čtvrtá generace – od roku 1981 Obr. 5: Počítač IBM PC 5150

12. období od roku 1950 až 1958 lze označit za průkopnické nebo též přípravné • v roce 1950 v rámci Ústředního ústavu matematického (ÚÚM) započal doc. Antonín Svoboda budovat oddělení matematických strojů Historie výpočetní techniky v Československu Obr. 6: Počítač SAPO

13. období v letech 1958 až 1965 se dá nazvat pokusem o tzv. vlastní cestu při vývoji a výrobě výpočetní techniky • hlavní roli při návrhu samočinných počítačů sehrál v tomto případě Výzkumný ústav matematických strojů – VÚMS • při n. p. Kancelářské stroje vybudováno Výzkumné výpočtové středisko Historie výpočetní techniky v Československu Obr. 7: Počítač EPOS 1

14. třetí fáze období vlastní cesty při vývoji a výrobě československé výpočetní techniky spadá do období 1965 až 1968 • vzniká VHJ Závody průmyslové automatizace– ZPA • první sériově vyráběné tuzemské stroje v ZPA Čakovice byly založené na tranzistorové koncepci Historie výpočetní techniky v Československu Obr. 8: Počítač MSP 2A

15. v období 1968 až 1989 bylo Československo zapojeno do mezinárodního programu jednotného systému elektronických počítačů - JSEP • hlavním výzkumným a vývojovým pracovištěm byl VÚMS a výrobní základna se soustředila ve skupině podniků ZPA Historie výpočetní techniky v Československu Obr. 9: Počítač EC 1021

16. Kontrolní otázky: Do jaké doby spadají prvopočátky vzniku počítacích mechanismů? Vyjmenujte významné vynálezce. Charakterizujte jednotlivé generace počítačů. Jaký byl vývoj výpočetní techniky v Československu?

17. Seznam obrázků: Obr. 1: Počítač MARK I. In: Wikipedia : the free encyclopedia [online]. 2012[vid. 14. 7. 2013]. dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:Harvard_Mark_I_Computer_-_Right_Segment.JPG Obr. 2: Počítač ENIAC. In: Wikipedia : the free encyclopedia [online]. 2012 [vid. 14. 7. 2013]. dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:Eniac.jpg Obr. 3: Počítač UNIVA I. In: Wikipedia : the free encyclopedia [online]. 2012 [vid. 14. 7. 2013]. dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:UNIVAC-I-BRL61-0977.jpg Obr. 4: Počítač IBM 360. In: www.ibm360.info[online]. 2012 [vid. 14. 7. 2013]. dostupné z: http://www.ibm360.info/ Obr. 5: Počítač IBM PC 5150. In: Wikipedia : the free encyclopedia [online]. 2012 [vid. 14. 7. 2013]. dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/Osobn%C3%AD_po%C4%8D%C3%ADta%C4%8D

18. Seznam obrázků: Obr. 6: Počítač SAPO. In: Historie výpočetní techniky v Československu [online]. 2012[vid. 14. 7. 2013]. dostupné z: http://www.historiepocitacu.cz/ Obr. 7: Počítač EPOS I. In: Historie výpočetní techniky v Československu[online]. 2012 [vid. 14. 7. 2013]. dostupné z http://www.historiepocitacu.cz/ Obr. 8: Počítač MSP 2A. In: Historie výpočetní techniky v Československu[online]. 2012 [vid. 14. 7. 2013]. dostupné z: http://www.historiepocitacu.cz/ Obr. 9: Počítač EC 1021. In: Historie výpočetní techniky v Československu[online]. 2012 [vid. 14. 7. 2013]. dostupné z: http://www.historiepocitacu.cz/

19. Seznam použité literatury: [1] Dějiny počítačů. In: Wikipedia : the free encyclopedia [online]. 2012[cit. 14. 7. 2013]. dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/D%C4%9Bjiny_po%C4%8D%C3%ADta%C4%8D%C5%AF [2] Vývoj výpočetní techniky. In: Historie počítačů [online]. 2012[cit. 14. 7. 2013]. dostupné z: http://www.cmsps.cz/~marlib/historie/historie.htm [3] Generace počítačů. In:Historie výpočetní techniky v Československu [online].1991.[cit. 12. 7. 2013]. dostupné z: http://www.historiepocitacu.cz/obecny-prehled-generaci-pocitacu.html [4] ZELENÝ, J., MANNOVÁ, B. Dějiny počítačů. Praha: SCIENTIA, 2006. ISBN 80-86960-04-8 .

20. Děkuji za pozornost 