270 likes | 433 Vues
Polsko – příklad postkomunistické vládní nestability. Petra Svačinová. Nejvyšší vládní nestabilita ve střední Evropě Proč? Dynamika vývoje stranického systému Uplatňování kritéria „genetického“ původu stran Proměny ústavního rámce
E N D
Polsko – příklad postkomunistické vládní nestability Petra Svačinová
Nejvyšší vládní nestabilita ve střední Evropě • Proč? • Dynamika vývoje stranického systému • Uplatňování kritéria „genetického“ původu stran • Proměny ústavního rámce • Osobní vztahy (vliv premiérské strany na premiéra, mezistranické spory, zásahy prezidenta do vládnutí, rozpad stran v průběhu vládnutí) • Přímé prezidentské volby
Fáze koaličního vládnutí v Polsku (W. Wojtasik, 2006) • Wojtasik: podobu koaličního vládnutí ovlivňuje: • Podoba stranického systému • Ústavní rámec • (Prezidentské volby) • Fáze počáteční nestability (1989, 1991) • Fáze prvotní stability (1993) • Fáze druhotné nestability (1997, 2001, 2005) • Fáze druhotné stability (2007, 2011-)
Období první nestability – vývoj stranického systému • Kontraktový Sejm (1989) • První svobodný Sejm (1991)
Období první nestability • Ústavní rámec • Novelizovaná komunistická ústava (dubnová a prosincová novela) • Silné prezidentské pravomoci (prezident navrhuje jmenování i odvolání premiéra, může rozpustit Sejm) • Zvláštnost: „dvojí udělení důvěry vládě“
Charakter vládnutí • Vlády sestavované na postsolidaritním základě – deklarovaný antikomunismus je jediným nediskutovaným tématem • Časté menšinové amnohostranické vlády programově nesoudržné • Problémy se zajištěním většinové podpory v Sejmu • Slabost vlád využívá prezident k posílení svých pozic • Příčiny nestability • rozpad Solidarity (válka nahoře, prezidentské volby 1990) • enormní fragmentace Sejmu (po 1991 posílena působením volebního systému) • dynamická transformace celého politického systému
Koaliční formule v období první nestability • 1989: Mazowiecki: všestátní koalice PZPR-ZSL-SD-Solidarita • Demise kvůli neúspěchu v prezidentských volbách • Bielecki: úřednická (prezidentská) vláda, ministři z KLD, PC, ZChN, SD, ROAD 1991: Olszewski: menšinová ideově propojená • PC, PL, ZChN, KLD • Suchocka: menšinová ideově propojená: UD, ZChN, KLD, • PL, SLCh, PPG, PChD
Období první stability (1993-1997) • Vývoj stranického systému • Změna volebního systému (propad třetiny hlasů), dopad voleb na postsolidaritní strany
Období první stability (1993-1997) • Ústavní rámec • Malá ústava • Mizí požadavek dvojího vyslovení důvěry vládě • Omezení některých prezidentských pravomocí • Zvláštnost – „prezidentské mandáty“
Specifika vládnutí • Koalice SLD-PSL • Dvojí výměna premiéra • Pawlak-Oleksy-Cimoszewicz • Příklad: Pawlakova vláda • Premiér - šéf PSL, spory s předsedou SLD Kwaśniewským • Spory s prezidentem – překračování prezidentských pravomocí • Využití konstruktivního vota nedůvěry při odvolání Pawlaka (dohoda stran s prezidentem) • Problémy vztahů s prezidentem ukončeny volbami 1995 • Výměny premiérů x stabilita koalice
Období druhé nestability (volby 1997, 2001, 2005) • Vývoj stranického systému • Přizpůsobení pravice volebnímu systému (1997 - široká volební koalice postsolidaritních uskupení AWS vyhrává volby) • Vnitřní nespojitost hlavních stran na obou koncích spektra a jejich rozpad (AWS, SLD) • 2001-2007 v Sejmu protestní formace bez vztahu ke genetickým táborům (LPR, Sebeobrana) • Malé zisky středových stran • Brzké rozpadání vlád, menšinové vládnutí (KVN od 1997)
Charakteristika vládnutí • Zachování „genetického“ kritéria jako hlavní determinanty utváření koalic x ne absolutně: UP, od 2005 vládní strany i bez vazby na Solidaritu (LPR, S) • Vnitřní napětí, MVIP se stávají menšinovými (+ díky KVN těžko rozpustitelnými) • Životnost koalic ovlivňují průzkumy veřejného mínění
Ústavní rámec • Precizní vymezení procesu utváření vlád, krátké lhůty, střídání prezidenta a Sejmu (3x, poté nucené rozpuštění Sejmu) • Konstruktivní vótum nedůvěry • Silná pozice premiéra ve vládě
MVIP Vláda J. Buzka (AWS) Spory, neúspěch hospodářské politiky 2000 – odchod UW Do 2001 menšinová vláda AWS 1997
Vláda SLD-PSL-UP • „opakování“ koalice z roku 1993 • SLD hegemonem • Po schválení smlouvy o vstupu do EU „odsunutí“ PSL, menšinová vláda SLD-UP • Rozpad SLD v průběhu vládnutí • Narůstá nepopularita Millera, rezignace • 2004 „polopolitická vláda“ Marka Belky
Vlády PiS • Vyjednávání PO a PiS zničeno prezidentskými volbami • Marcinkiewicz – menšinová vláda PiS • Duben 2006 - vstup LPR a S, většinová ideově nepropojená koalice • Červenec 2006 - výměna na postu premiéra, • Kaczyńského koaliční vláda plná skandálů koaličních partnerů • Srpen 2007 - rozklad vlády + samorozpuštění Sejmu • Dovládla menšinová vláda PiS
Období druhé stabilizace (2007-) • Vývoj stranického systému • Mizí genetické kritérium • Vítězství PO • Zachování voličské základny PSL • Ze Sejmu mizí protestní strany • 2011 Hnutí Palikota nezasahuje do koaličního vyjednávání
Specifika vlád D. Tuska • Koalice PO-PSL • Dosud nejstabilnější vládní koalice • První vláda, která setrvala ve funkci celé funkční období • První opakování koaličního vzorce po volbách • Postupná ztráta popularity vlády • 2012 – první pokus opozice o konstruktivní vyslovení nedůvěry
Shrnutí • Nestabilita jako typický znak v počátečním období tranzice i s dalšími vlastnostmi (první všestranická vláda, důležitost genetického původu stran,…) • Stabilita ve střídání „bloků“ vládních stran podle genetického původu • Od 2007 vládní stabilita • Vývoj ovlivněn • Hlavně dynamickým rozvojem stranického systému a „uklidněním“ rozvoje v posledních letech • Lpěním na „genetickém původu“ x od roku 2007 nehraje roli • Racionalizací ústavy • Pozicí premiéra ve vlastní straně • Prezidentskými volbami • Osobností a stranickou příslušností prezidenta (do 1995)