1 / 75

Proměny současné školy – východiska pro realizaci pedagogických inovací

Proměny současné školy – východiska pro realizaci pedagogických inovací. PaedDr. Nataša Mazáčová, Ph.D. Pedagogická fakulta UK Praha natasa.mazacova@pedf.cuni.cz. Proměny současné školy. Východiska, významné aspekty, souvislosti, možnosti a meze. Co je úkolem současné školy?

moshe
Télécharger la présentation

Proměny současné školy – východiska pro realizaci pedagogických inovací

An Image/Link below is provided (as is) to download presentation Download Policy: Content on the Website is provided to you AS IS for your information and personal use and may not be sold / licensed / shared on other websites without getting consent from its author. Content is provided to you AS IS for your information and personal use only. Download presentation by click this link. While downloading, if for some reason you are not able to download a presentation, the publisher may have deleted the file from their server. During download, if you can't get a presentation, the file might be deleted by the publisher.

E N D

Presentation Transcript


  1. Proměny současné školy – východiska pro realizaci pedagogických inovací PaedDr. Nataša Mazáčová, Ph.D. Pedagogická fakulta UK Praha natasa.mazacova@pedf.cuni.cz

  2. Proměny současné školy • Východiska, významné aspekty, souvislosti, možnosti a meze. • Co je úkolem současné školy? • O čem přemýšlí současný učitel? • Proč, jak a v čem měnit současnou školu? • Významné aspekty proměny současné školy • překonávání poznatkového encyklopedismu, poznatkové roztříštěnosti, formalismu v učení, výběr učiva, didaktická transformace učiva, integrace učiva, zkušenostní a činnostní orientace výuky, komunikativní a emocionálně motivační dimenze vyučování, diferenciace a socializace vyučování, skryté kurikulum,....

  3. Základní východiska rozvíjení didaktického myšlení učitelů • Odmítání encyklopedického pojetí učiva • Překonávání jednostranně racionalistického pojetí vyučování • Překonávání poznatkové roztříštěnosti • Odmítání pasivní role žáka a autoritářského školního klimatu

  4. Současný učitel ve své práci usiluje o tyto aspekty vyučování • Vnitřní motivaci žáků • Komunikativní a emocionálně motivační dimenzi vyučování • Zkušenostní a činnostní orientaci vyučování • Význam učiva pro reálný život žáků • Nový pohled na lidskou inteligenci jako mnohodimenzionální • Konstruktivistické přístupy ve vyučování

  5. Pro učitele to znamená hledání odpovědí na následující otázky • O jaké nové obsahové aspekty se obohacuje pojem vzdělání v současné škole • Která nová témata je třeba vnášet do současné školy • Jaké metody práce s učivem je vhodné volit • Jak překonávat stále ještě převažující jednostrannou orientaci školy na osvojování množství hotových poznatků a encyklopedizující pojetí učiva, jednostranný důraz na kognitivní aspekty učení žáků • Jaké charakteristiky současného dětství jsou významné pro práci školy • Jaká je hodnotová orientace současných dětí a mládeže • Jak by měla škola reagovat a řešit složité problémy hodnotové orientace dnešních žáků • Jak rozvíjet osobnostní charakteristiky žáků, jak řešit otázku jejich osobnostního rozvoje

  6. Současný učitel tak intenzivně přemýšlí nejen o tom, čemu žáky učí, ale zároveň jak se žáci učí. Uvědomuje si zásadní význam didaktických aspektů zpracování učiva.

  7. Klíčové momenty procesu vyučování • Vycházejí z kognitivní psychologie • Učení nezačíná školou a neděje se pouze v ní • Proces učení se tedy neděje převážně transmisivní cestou prostého předávání a osvojování hotových poznatků, ale jde o jejich objevování a konstruování žáky. • ve vyučování dochází konfrontaci, k napětí mezi tím co žák už zná a mezi novými úkoly, poznatky, které si má osvojit. • Žák svoje poznatky integruje do dosavadních struktur a konstruuje nové struktury na vyšší úrovni • žák je v tomto procesu vnitřně aktivní • žák ví a přichází do školy, aby nad poznatky a zkušenostmi přemýšlel a dále je rozvíjel.

  8. Klíčové momenty procesu vyučování (pokračování) • Učitel zajišťuje, aby každý žák dosáhl své nejvyšší úrovně rozvoje. • Učitel tedy vytváří takové didaktické situace, kdy žák se stává badatelem, řešitelem výzkumníkem, klade otázky, řeší problémové úlohy vyhledává informace apod. • Učitel vytváří takové didaktické situace, které podporují aktivní interakci žáka s učivem. • Učitel si klade otázky: • O které momenty u žáka se mohu opřít? • Co už žák ví? • Jaké postoje si osvojil? • Jaké zkušenosti mu poskytuje prostředí, v kterém žije? • Co prožívá ve škole a mimo ni? apod.

  9. Klíčové momenty procesu vyučování (pokračování) • Učitel se ztotožňuje s myšlenkou: to, že jsou žáci rozdílní, je obohacením vyučovacího procesu a východiskem k tvořivé práci učitele. • Učitel hledá diferencované didaktické přístupy vzhledem k individuálním zvláštnostem a možnostem žáků. • Učitel co nejvíce prostoru poskytuje zkušenostní a činnostní orientaci výuky. • Nedílnou součástí jejich výuky je tak hra, experiment, diskuse se zajímavými lidmi, hraní rolí - dramatizace, exkurze, řešení problémových úloh, tvorba školního časopisu, manipulace s různými předměty a materiálem, projekty na různorodá témata apod. • Rozvíjení vztahů mezi učitelem a žáky a žáků mezi sebou • Učitelé vedou dialog s žáky o tom, co se bude dít, jak se to bude dít apod.

  10. Literatura • MAZÁČOVÁ,N. Vybrané pedagogické inovace v současné škole. Praha: UK, Pedagogická fakulta 2008. • SKALKOVÁ,J. Za novou kvalitu vyučování. Brno: Paido 1995. • SKALKOVÁ,J. Pedagogika a výzvy nové doby. Brno: Paido 2004. • SPILKOVÁ,V. a kol. Současné proměny vzdělávání učitelů. Brno: Paido 2004. • ŠVEC,V. Pedagogické znalosti učitele: teorie a praxe. Praha: ASPI 2005.

  11. Východiska konstruktivistické výuky • Žák se nezačíná učit teprve, když přijde do školy, učitel musí vycházet z toho, že každý žák si přináší určité zkušenosti, znalosti, prožitky a postoje. Na jejich základě si vysvětluje svět kolem sebe. • Při vyučování dochází ke konfrontaci, k napětí mezi tím co žák už zná a mezi novými úkoly, poznatky, které si má osvojit. Proces osvojování může efektivně pokročit teprve tehdy, jsou-li stávající koncepty vystaveny konfrontaci a na základě této konfrontace se „staví“ – konstruuje (nepředává) nové poznání. • Učitel není garantem pravdy, jediným, kdo má právo předávat; učitel je garantem metody – zajišťuje, aby každý žák mohl dosáhnout co nejvyšší možné úrovně. • To, že každý žák je jiný je obohacením vyučování. • Inteligence žáka není „prázdná nádoba“, kterou je třeba naplnit, ale určitá oblast, která se modifikuje a obohacuje.

  12. Uspořádání učiva v pedagogických dokumentech • Učební plány • Uspořádání učiva : • Předmětové • Projektové • Modulové • Nové přístupy k učebnímu plánu • Učební osnovy • Uspořádání učiva: • Lineární • Cyklické • Spirálové • Rámcové vzdělávací programy(PV, VZ, GV, SOV) • viz dále

  13. Rámcové a školní vzdělávací programy

  14. Části RVP • Část A – Systém kurikulárních dokumentů a principy RVP • Část B – Organizační uspořádání vzdělávání • (Podmínky k přijetí a ukončení G studia) • Část C • Klíčové kompetence • Vzdělávací oblasti a obory • Průřezová témata • Rámcový učební plán • Část D • Vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami a žáků mimořádně nadaných • Podmínky pro realizaci vzdělávání • Zásady pro přípravu ŠVP

  15. Co je smyslem rámcových vzdělávacích programů? • Stanovit závaznou (standardní) úroveň pro jednotlivé etapy vzdělávání, kterou by měli dosáhnout všichni žáci. • Odvíjet tuto úroveň od úrovně vědomostí a dovedností, které je žák schopen na konci vzdělávání prokázat, nikoli jen od výčtu učiva, které se má „naučit“. • Umožnit ředitelům a učitelům rozhodovat o podobě vzdělávání na své škole a posílit jejich zodpovědnost za obsah a kvalitu vzdělávání

  16. Systém kurikulárních dokumentů Info: http://www.vuppraha.cz/index.php?op=sections&sid=1

  17. Výchozí principy Rámcové vzdělávací programy vycházejí z obecných principů, kterými jsou: • Nová strategie vzdělávání, která zdůrazňuje klíčové kompetence, jejich provázanost se vzdělávacím obsahem a uplatnění získaných vědomostí a dovedností v praktickém životě. • Celoživotní učení. • Základní vzdělávací úroveň stanovená pro všechny absolventy jednotlivých etap vzdělávání. • Pedagogická autonomie škol a profesní odpovědnost učitelů za výsledky vzdělávání.

  18. Specifické principy RVZ pro ZV • Navazuje svým pojetím na RVP PV a je východiskem pro vytváření rámcových vzdělávacích programů pro střední vzdělávání. • Vymezuje vše, co je společné a nezbytné pro vzdělávání žáků v každé škole, která realizuje povinné základní vzdělávání, včetně víceletých středních škol. • Specifikuje úroveň klíčových kompetencí, jichž by měli žáci v základním vzdělávání dosáhnout. • Vymezuje závazný vzdělávací obsah (očekávané výstupy a učivo) na úrovni, kterou si mají osvojit žáci v základním vzdělávání. • Podporuje komplexní přístup k realizaci vzdělávacího obsahu, včetně možnosti jeho vhodného propojování, a předpokládá volbu různých vzdělávacích postupů, odlišných metod a forem výuky ve shodě s individuálními potřebami žáků. • Umožňuje modifikaci vzdělávacího obsahu pro vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami. • Je závazný pro všechny střední školy při stanovování požadavků přijímacího řízení pro vstup do středního vzdělávání.

  19. Harmonogram zavádění RVP do praxe • RVP PV2005/06 – 2006/07 dvouleté přípravné období • plošné zavedení 2007/08 • RVP ZV 2005/06 – 2006/07 dvouleté přípravné období • plošné zavedení 2007/08 • RVP GV / SOV 2007/08 – 2008/09 dvouleté přípravné období • plošné zavedení 2009/10

  20. Rámcový vzdělávací program pro předškolní vzdělávání • Schválen v roce 2001 • Je připravenManuálpro tvorbu školních vzdělávacích programů a Manuálpro tvorbu třídních vzdělávacích programů • Na většině škol se podle ŠVP a TVP již vzdělává

  21. Rámcový vzdělávací program pro základní vzdělávání • v roce 2001 prošla první verze veřejným připomínkovým řízením • v roce 2002 byla připravena druhá, pilotní verze • pilotní ověřování tvorby ŠVP - 55 škol z celé republiky ověřovalo tvorbu ŠVP ve školních letech 2002/2003 a 2003/2004 • veřejné připomínkové řízení únor – duben 2004, na jehož základě vznikla konečná verze RVP ZV • v srpnu 2004 schválena konečná verze RVP ZV • říjen 2005 upravená verze RVP ZV a Manuálpro tvorbu ŠVP

  22. Rámcový vzdělávací program pro gymnaziální vzdělávání • První pracovní verze RVP GV - srpen 2003 • Připomínkové řízení - září 2003 až prosinec 2003 • Pilotní verze RVP GV - červen 2004 • Ověřování tvorby ŠVP podle pilotní verze RVP GV - září 2004 až červen 2006 • Ověřování ŠVP v praxi - září 2006 až červen 2008

  23. Cíle projektu PILOT G • ověřit, zda lze na základě pilotní verze RVP GV vytvořit kvalitní ŠVP • využít poznatků z ověřování při tvorbě manuálu, který bude sloužit jako metodická příručka při zavádění programu do všeobecné praxe • využít poznatků z ověřování k vypracování definitivní verze RVP GV určené k zavedení do všeobecné praxe

  24. Rámcové vzdělávací programy pro střední odborné vzdělávání • v roce 2001 vznikly první verze rámcových vzdělávacích programů pro jednotlivé stupně a směry odborného vzdělávání • tyto první RVP byly podrobeny veřejné diskusi a připomínkovému řízení • v roce 2002 vzniklo prvních 8 RVP • od roku 2003 se pracuje na RVP pro další obory vzdělání • více na http://www.nuov.cz

  25. Školní vzdělávací program (ŠVP) • Pedagogický dokument vycházející z RVP, který bude ze zákona vytvářet každá škola • ŠVP prezentuje vlastní zaměření školy, škola v něm může zohlednit zájmy a potřeby žáků, regionu apod. • ŠVP obsahuje mimo jiné i učební osnovy (škola rozpracovává vzdělávací obsah z RVP)

  26. Harmonogram tvorby ŠVP • Čtení RVP • Identifikační údaje • Charakteristika školy • Charakteristika ŠVP • Učební plán • Učební osnovy • Hodnocení žáků a autoevaluace školy

  27. Charakteristika školy • Velikost školy • Vybavení školy • Charakteristika pedagogického sboru • Dlouhodobé projekty, mezinárodní spolupráce • Spolupráce s rodiči a jinými subjekty

  28. Charakteristika ŠVP • Zaměření školy • Profil absolventa • Organizace přijímacího řízení • Organizace maturitní zkoušky • Výchovné a vzdělávací strategie • Zabezpečení žáků se speciálními vzdělávacími potřebami • Zabezpečení výuky žáků mimořádně nadaných

  29. Učební osnovy • Název vyučovacího předmětu • Charakteristika vyučovacího předmětu • Obsahové vymezení • Časové vymezení • Organizační vymezení • Výchovné a vzdělávací strategie • Rozpracování vzdělávacího obsahu • Výstupy • Učivo • Tematické okruhy průřezových témat

  30. Hodnocení žáků a autoevaluace školy • Pravidla pro hodnocení žáků • způsoby hodnocení • kritéria hodnocení • Autoevaluace školy • oblasti • cíle • nástroje • časové rozvržení

  31. Klíčové kompetencežáků RVP ZV

  32. Klíčové kompetence • Kompetence k učení • Kompetence k řešení problémů • Kompetence komunikativní • Kompetence sociální a personální • Kompetence občanské • Kompetence pracovní Klíčové kompetence představují souhrn vědomostí, dovedností, schopností, postojů a hodnot důležitých pro osobní rozvoj a uplatnění každého člena společnosti. Jejich výběr a pojetí vychází z hodnot obecně přijímaných ve společnosti a z obecně sdílených představ o tom, které kompetence jedince přispívají k jeho vzdělávání, spokojenému a úspěšnému životu a k posilování funkcí občanské společnosti.

  33. Kompetence k učení • vybírá a využívá pro efektivní učení vhodné způsoby, metody a strategie, plánuje, organizuje a řídí vlastní učení, projevuje ochotu věnovat se dalšímu studiu a celoživotnímu učení • vyhledává a třídí informace a na základě jejich pochopení, propojení a systematizace je efektivně využívá v procesu učení, tvůrčích činnostech a praktickém životě • operuje s obecně užívanými termíny, znaky a symboly, uvádí věci do souvislostí, propojuje do širších celků poznatky z různých vzdělávacích oblastí a na základě toho si vytváří komplexnější pohled na matematické, přírodní, společenské a kulturní jevy • samostatně pozoruje a experimentuje, získané výsledky porovnává, kriticky posuzuje a vyvozuje z nich závěry pro využití v budoucnosti • poznává smysl a cíl učení, má pozitivní vztah k učení, posoudí vlastní pokrok a určí překážky či problémy bránící učení, naplánuje si, jakým způsobem by mohl své učení zdokonalit, kriticky zhodnotí výsledky svého učení a diskutuje o nich

  34. Kompetence k řešení problémů • vnímá nejrůznější problémové situace ve škole i mimo ni, rozpozná a pochopí problém, přemýšlí o nesrovnalostech a jejich příčinách, promyslí a naplánuje způsob řešení problémů a využívá k tomu vlastního úsudku a zkušeností • vyhledá informace vhodné k řešení problému, nachází jejich shodné, podobné a odlišné znaky, využívá získané vědomosti a dovednosti k objevování různých variant řešení, nenechá se odradit případným nezdarem a vytrvale hledá konečné řešení problému • samostatně řeší problémy; volí vhodné způsoby řešení; užívá při řešení problémů logické, matematické a empirické postupy • ověřuje prakticky správnost řešení problémů a osvědčené postupy aplikuje při řešení obdobných nebo nových problémových situací, sleduje vlastní pokrok při zdolávání problémů • kriticky myslí, činí uvážlivá rozhodnutí, je schopen je obhájit, uvědomuje si zodpovědnost za svá rozhodnutí a výsledky svých činů zhodnotí

  35. Kompetence komunikativní • formuluje a vyjadřuje své myšlenky a názory v logickém sledu, vyjadřuje se výstižně, souvisle a kultivovaně v písemném i ústním projevu • naslouchá promluvám druhých lidí, porozumí jim, vhodně na ně reaguje, účinně se zapojuje do diskuse, obhajuje svůj názor a vhodně argumentuje • rozumí různým typům textů a záznamů, obrazových materiálů, běžně užívaných gest, zvuků a jiných informačních a komunikačních prostředků, přemýšlí o nich, reaguje na ně a tvořivě je využívá ke svému rozvoji a k aktivnímu zapojení se do společenského dění • využívá informační a komunikační prostředky a technologie pro kvalitní a účinnou komunikaci s okolním světem • využívá získané komunikativní dovednosti k vytváření vztahů potřebných k plnohodnotnému soužití a kvalitní spolupráci s ostatními lidmi

  36. Kompetence sociální a personální • účinně spolupracuje ve skupině, podílí se společně s pedagogy na vytváření pravidel práce v týmu, na základě poznání nebo přijetí nové role v pracovní činnosti pozitivně ovlivňuje kvalitu společné práce • podílí se na utváření příjemné atmosféry v týmu, na základě ohleduplnosti a úcty při jednání s druhými lidmi přispívá k upevňování dobrých mezilidských vztahů, v případě potřeby poskytne pomoc nebo o ni požádá • přispívá k diskusi v malé skupině i k debatě celé třídy, chápe potřebu efektivně spolupracovat s druhými při řešení daného úkolu, oceňuje zkušenosti druhých lidí, respektuje různá hlediska a čerpá poučení z toho, co si druzí lidé myslí, říkají a dělají • vytváří si pozitivní představu o sobě samém, která podporuje jeho sebedůvěru a samostatný rozvoj; ovládá a řídí svoje jednání a chování tak, aby dosáhl pocitu sebeuspokojení a sebeúcty

  37. Kompetence občanské • respektuje přesvědčení druhých lidí, váží si jejich vnitřních hodnot, je schopen vcítit se do situací ostatních lidí, odmítá útlak a hrubé zacházení, uvědomuje si povinnost postavit se proti fyzickému i psychickému násilí • chápe základní principy, na nichž spočívají zákony a společenské normy, je si vědom svých práv a povinností ve škole i mimo školu • rozhoduje se zodpovědně podle dané situace, poskytne dle svých možností účinnou pomoc a chová se zodpovědně v krizových situacích i v situacích ohrožujících život a zdraví člověka • respektuje, chrání a ocení naše tradice a kulturní i historické dědictví, projevuje pozitivní postoj k uměleckým dílům, smysl pro kulturu a tvořivost, aktivně se zapojuje do kulturního dění a sportovních aktivit • chápe základní ekologické souvislosti a environmentální problémy, respektuje požadavky na kvalitní životní prostředí, rozhoduje se v zájmu podpory a ochrany zdraví a trvale udržitelného rozvoje společnosti

  38. Kompetence pracovní • používá bezpečně a účinně materiály, nástroje a vybavení, dodržuje vymezená pravidla, plní povinnosti a závazky, adaptuje se na změněné nebo nové pracovní podmínky • přistupuje k výsledkům pracovní činnosti nejen z hlediska kvality, funkčnosti, hospodárnosti a společenského významu, ale i z hlediska ochrany svého zdraví i zdraví druhých, ochrany životního prostředí i ochrany kulturních a společenských hodnot • využívá znalosti a zkušenosti získané v jednotlivých vzdělávacích oblastech v zájmu vlastního rozvoje i své přípravy na budoucnost, činí podložená rozhodnutí o dalším vzdělávání a profesním zaměřen • orientuje se v základních aktivitách potřebných k uskutečnění podnikatelského záměru a k jeho realizaci, chápe podstatu, cíl a riziko podnikání, rozvíjí své podnikatelské myšlení

  39. Vzdělávací oblasti • Jazyk a jazyková komunikace(Český jazyk a literatura, Cizí jazyk, Další cizí jazyk) • Matematika a její aplikace(Matematika a její aplikace - vzdělávací oblast je současně oborem vzdělávací oblasti) • Informační a komunikační technologie(Informační a komunikační technologie - vzdělávací oblast je současně oborem vzdělávací oblasti) • Člověk a jeho svět(Člověk a jeho svět - vzdělávací oblast je současně oborem vzdělávací oblasti) – pro 1.stupeň • Člověk a společnost(Dějepis, Výchova k občanství) • Člověk a příroda(Fyzika, Chemie, Přírodopis, Zeměpis) • Umění a kultura(Hudební výchova, Výtvarná výchova a doplňující obor Dramatická výchova) • Člověk a zdraví(Výchova ke zdraví, Tělesná výchova a doplňující obor Zdravotní tělesná výchova) • Člověk a svět práce(Člověk a svět práce - vzdělávací oblast je současně oborem vzdělávací oblasti)

  40. Osobnostní a sociální výchova Výchova demokratického občana Výchova k myšlení v evropských a globálních souvislostech Multikulturní výchova Environmentální výchova Mediální výchova Průřezová témata Průřezová témata reprezentují v RVP ZV aktuální okruhy problém současného i budoucího světa a stávají se důležitou a nedílnou součástí základního vzdělávání. Jsou důležitým formativním prvkem základního vzdělávání a pomáhají rozvíjet osobnost žáka především v oblasti postojů a hodnot.

  41. Vzdělávání žáků mimořádně nadaných • Nadání • soubor schopností, které umožňují jedinci dosahování výkonů nad rámec běžného průměru populace. (3-10% žáků) • Mimořádně nadaný žák může disponovat jedním, ale i několika druhy nadání • Možné úpravy způsobů výuky mimořádně nadaných žáků • individuální vzdělávací plány • doplnění, rozšíření a prohloubení vzdělávacího obsahu • zadávání specifických úkol • zapojení do samostatných a rozsáhlejších prací a projekt • vnitřní diferenciace žáků v některých předmětech • účast ve výuce některých předmětů se staršími žáky • vytváření speciálních tříd • vynechání ročníku

  42. Specifika mimořádně nadaných žáků • žák svými znalostmi přesahuje stanovené požadavky • problematický přístup k pravidlům školní práce • tendence k vytváření vlastních pravidel • sklon k perfekcionismu a s tím související způsob komunikace s učiteli, který může být i kontroverzní • vlastní pracovní tempo • vytváření vlastních postup řešení úloh, které umožňují kreativitu • malá ochota ke spolupráci v kolektivu • rychlá orientace v učebních postupech • záliba v řešení problémových úloh zvláště ve spojitosti s vysokými schopnostmi oboru; přeceňování svých schopností u žáků s pohybovým nadáním • kvalitní koncentrace, dobrá paměť, hledání a nacházení kreativních postupů • vhled do vlastního metaučení • zvýšená motivace k rozšiřování základního učiva do hloubky, především ve vyučovacích předmětech, které reprezentují nadání dítěte • potřeba projevení a uplatnění znalostí a dovedností ve školním prostředí

  43. Informační zdroje • Publikace RVP • http://www.vuppraha.cz • http://www.nuov.cz • http://www.rvp.cz Metodický portál) • http://www.skav.czStálá konference asociací ve vzdělávání

  44. Postřehy z tvorby a výuky podle ŠVP ZŠ Táborská Praha 4

  45. Pravidelné akce školy před ŠVP • Třídnická hodina • Školní parlament • Třídění odpadů – sběrová soutěž • Páteční setkávání žáků • Oborové dny • Den školy či Den s … • Ples absolventů • Týden sportů a turistiky

  46. Organizace pracovních týmů • Zrušeny předmětové komise a vznik oblastních skupin • ZŘ jako koordinátor ŠVP (Ř a 3 ZŘ) • Vedoucí oblastních skupin a zástupci vedoucích (propojení 1. a 2. stupně) • Pravidelně vyčleněný čas na práci s ŠVP (pondělí odpoledne) • Systém předávání informací (koordinátor – vedoucí oblastí – učitelé)

  47. Životní dovednosti alias klíčové kompetence • Hledání odpovědi na otázku, čím žáka vybavujeme za danou vzdělávací oblast či vzdělávací obor pro život? Např. učíme ho spolupracovat, hledat informace, diskutovat, … • K čemu žáka naopak nevedeme, ale chceme ho touto dovedností vybavit? Např. nalézt problém, pochopit příčiny problému, vymyslet řešení problému, argumentovat, …

  48. Oborové dovednosti • Každý vzdělávací obor má své specifické dovednosti, které se v životě hodí Např. zeměpis (práce s mapou – orientace a lokalizace na mapě; orientace v terénu), dějepis (orientace v čase), matematika a fyzika (měření), fyzika a chemie (pokus), atd.

  49. Formulace výstupů ZŠ Existují dvě cesty: • rozpracovat očekávané výstupy z RVP ZV • vytvořit vlastní výstupy a poté hledat propojení mezi výstupy ZŠ a OVO v RVP ZV a chybějící doplnit My jsme se vydali tou druhou cestou.

  50. Příklady výstupů ZŠ • Dějepis:Vytvoří noviny informující o cílech, průběhu a výsledku husitského hnutí. • Zeměpis:Naplánuje dovolenou dle svých zájmů a časových a finančních možností. • Výchova k občanství a zdraví:Posoudí různé nabídky bank a pojišťoven a zváží jejich klady a zápory. • Přírodopis:Sestaví referát na určené téma o chovu různých domácích zvířat nebo péči o různé pokojové rostliny.

More Related