Pojem a předmět občanského práva a soukromého práva

1. Pojem a předmět občanského práva a soukromého práva JUDr. Petra Ščasná Advokátní kancelář advokátka JUDr. Davida Karabce petra.scasna@karabec Na Stráži 1306/5 Praha 8 180 00

2. Soukromé právo • je odvětvím českého práva • základní pilíře tvoří občanské a obchodní právo • stěžejní význam má ochrana práv jednotlivce, osobních, majetkových práv

3. Pojem občanského práva • základní a obecné odvětví soukromého práva • základním předpisem je zákon č. 40/1964 Sb. (Občanský zákoník), ve znění předpisů pozdějších • charakteristická metoda právní regulace občanskoprávních vztahů spočívající v rovnosti účastníků § 2 odst. 2 Obč. zák. ,,V občanskoprávních vztazích mají účastníci rovné postavení“

4. Předmět úpravy občanského práva • upravuje osobní a osobnostní práva a osobně majetkové vztahy, § 1 odst. 2 Obč. zák. ,,Občanský zákoník upravuje majetkové vztahy fyzických a právnických osob, majetkové vztahy mezi těmito osobami a státem, jakož i vztahy vyplývající z práva na ochranu osob, pokud tyto občanskoprávní vztahy neupravují jiné zákony.“

5. Prameny občanského práva • právní normy upravující společenské vztahy tvořící předmět občanského práva (právní předpisy) • základním pramenem občanského práva je občanský zákoník zák. č. 40/1964 Sb. (Občanský zákoník), ve znění předpisů pozdějších • u jednotlivých právních předpisů rozlišujeme odlišnou právní sílu • zákony ústavní • zákony obyčejné • podzákonné právní předpisy na základě zákona a v jeho mezích (prováděcí předpisy) nařízení vlády, vyhlášky

6. Systém občanského práva • Obecná část – ustanovení společná pro celé občanské právo (právní úkony, promlčení, subjekty, zastoupení….) • Absolutní práva majetková – právo vlastnické, věcná práva k věci k cizí • Relativní práva majetková – tj. závazková práva, a to na právo smluvní a deliktní (odpovědnost za porušení právní povinnosti) • Právo na ochranu osobnosti • Právo duševního vlastnictví • Dědické právo • současná systematika občanského zákoníku s ohledem na překotný polistopadový vývoj neodpovídá podanému výkladu (srov. Zák. č. 40/1964 Sb. Občanský zákoník, ve znění předpisů pozdějších)

7. Systém občanského zákoníku • Část první : Obecná část • Část druhá: Věcná práva • Část třetí, čtvrtá a pátá: zrušeny • Část šestá: odpovědnost za škodu a bezdůvodné obohacení • Část sedmá: Dědění • Část osmá: Závazkové právo • Část devátá: Závěrečná, přechodná a zrušovací ustanovení

8. Vztah občanského práva k ostatním odvětvím • občanské právo představuje k obchodnímu právu lexgeneralis (§ 2 odst. 1 obchodního zákoníku ,,Právní vztahy uvedené v odstavci 1 se řídí ustanoveními tohoto zákona. Nelze-li některé otázky řešit podle těchto ustanovení, řeší se podle předpisů práva občanského. Nelze-li je řešit ani podle těchto předpisů, posoudí se podle obchodních zvyklostí, a není-li jich, podle zásad na kterých spočívá tento zákon“ • (obch. zák. – závazkové vztahy mezi podnikateli, pokud se tyto vztahy týkají jejich podnikatelské činnosti, závazkové vztahy mezi státem a samosprávnou jednotkou a podnikatelem v rámci jeho podnikatelské činnosti při zabezpečování veřejných potřeb, smluvní typy vypočteny v obch. zák., možnost prorogace – písemně se domluvit, že určitý právní vztah se budu řídit obchodním zákoníkem – ochrana spotřebitele) smlouvy o převodu nemovitostí – obč. zák.

9. Vztah občanského práva k ostatním odvětvím • subsidiární platnost občanského zákoníku platí i vůči zákoníku práce (např. promlčení, prekluze- zákoník práce nemá vlastní úpravu) • subsidiární platnost občanského zákoníku vůči zákonu o rodině – upravuje vztahy mezi manželi, rodiči a dětmi, vztahy mezi dalšími příbuznými, vůči třetím osobám, převažující kogentní charakter norem (§ 104 zák. o rodině ,,Ustanovení občanského zákoníku se použijí tehdy, nestanoví-li tento zákon něco jiného.“)

10. Právo veřejné a soukromé • objektivní právo se v kontinentálním pojetí třídí na právo soukromé a právo veřejné x právo anglické (commonlaw a equity) • dělení se označuje rovněž jako dualismus práva • hranice nejsou ostré, dochází k prolínaní – např. v právu pracovním – soukromoprávní vztah mezi zaměstnavatelem a zaměstnancem uzavřený pracovní smlouvou s prvky veřejnoprávními (ochrana zaměstnance – základní zásady § 13 – § 15 zák. č. 262/2006 Sb. (Zákoník práce), ve znění předpisů pozdějších – příklad ,,zákaz přenášet riziko z výkonu závislé práce na zaměstnance, zákaz ukládat za porušení povinností vyplývajících z pracovněprávního vztahu peněžní postihy –pokuty za kouření na pracovišti“)

11. Právo veřejné a soukromé • existuje řada teorií (teorie zájmová – původ v římském právu Ulpianus – rozdělení podle zájmu – veřejný zájem, obecné blaho – problém je s definicí předmětných pojmů- obecné pojmy, teorie mocenská (subordinační) – vztahy nadřízenosti a podřízenosti(veřejné právo), vztah rovnosti (soukromé právo), • problém veřejnoprávní smlouvy ve správním právu, k tomuto pojetí se přiklání Ústavní soud ČR, nález Ústavního soudu ČR 147/1998 Sb. "Veřejnou mocí se rozumí taková moc, která autoritativně rozhoduje o právech a povinnostech subjektů, ať již přímo, nebo zprostředkovaně. Subjekt o jehož právech a povinnostech rozhoduje orgán veřejné moci není v rovnoprávném postavení ... a obsah rozhodnutí tohoto orgánu nezávisí na vůli subjektu.“)

12. Právo veřejné a soukromé • dominantní místo zaujala teorie organická (teorie subjektů), která jako rozlišovací znak mezi právem veřejným a soukromým používá odpověď na otázku, zda-li se určitý subjekt nachází v daném právním vztahu z důvodu svého členství ve veřejném svazu nebo výkonu funkce ve veřejném svazu (právo veřejné) či nikoliv (právo soukromé) příklady: darovací smlouva, stavební řízení

13. Právo veřejné a soukromé

14. Právo veřejné a soukromé

15. Občanskoprávní komparatistika

16. Pojem • srovnávací právní věda • význam pro poznávání, aplikaci a tvorbu práva • PETL – obecné principy deliktního práva

17. Velké právní systémy • geografické třídění práva – právní zeměpis • systém kontinentální x systém angloamerický x systém islámský • občanské právo není chápáno stejně • zahrnuje i právo pracovní, rodinné (nový Občanský zákoník již rovněž zahrnuje)

18. Kontinentální právní systém • recepce práva římského • dnešní podoba Francie počátek 19. století (VFR) • kolonizace mimo Evropu • systém práva psaného • soudci právo aplikují, netvoří • rozhodnutí v zásadě zavazuje pouze strany sporu • vyšší soudy – interpretační význam

19. Francouzský okruh • nejrozsáhlejší vliv mimo hranice (Západní Evropa, Blízký východ, Dálný východ, Latinská Amerika, jihovýchodní Asie, africké kolonie) • Občanský zákoník (Code Civil) z roku 1804 – základní pramen práva • vliv filozofie J.J.Rousseau

20. Okruh práva rakouského • vliv v rakousko – uherské monarchii • AllgemeinesBürgerlichesGesetzbuch z roku 1811 (ABGB) • přirozenoprávní teorie § 16 ABGB ,,Každý člověk má přirozená, již samým rozumem seznatelná práva a jest ho tudíž považovat za osob“

21. Okruh práva německého • vliv za hranicemi Německa (Dálný východ, Čína, Japonsko) • BürgerlichesGeseztbuch (BGB) – 1896, účinný od 1.1.1900

22. Okruh práva švýcarského • vliv za hranicemi obchodní zákoník (Turecko) • občanský zákoník skládající se ze dvou zákonů • občanský zákoník z roku 1907 • zákon o obligacích z roku 1911

23. Další okruhy kontinentálního práva • italský – jednotný komercionalizovaný občanský zákoník z roku 1942 • nizozemský • skandinávský – prvky práva soudcovského

24. Angloamerický právní systém • systém commonlaw • původ v Anglii • uplatňuje se v UK (výjimka Skotsko), USA • odchylky mezi USA a UK • commonlaw a equity • založeno na právu soudcovském • writ – privilegium obrátit se na soud • individuálně – systém obecných writů pro určité kauzy • neexistoval writ – právo nemohlo být uplatněno u soudu – královské soudy

25. Angloamerický právní systém • druhý westminsterský statut z roku 1285 – kompromis, zákaz rozšiřování writů o další, zachování stávajících • podnět pro vznik Equity • složitější hospodářský život – neexistence writů • obraceli se na krále – pověřil Lord HighChancellor, který spory rozhodoval podle zásad spravedlnosti – vznik práva Equity • Equityfollowsthelaw – primární commonlaw • equity doplňuje commonlaw • v současnosti dualismus práva • jednotný systém soudnictví 1873 - 1875

26. Angloamerický právní systém • Prameny anglického práva: • právo soudcovské • právo zákonné • právo obyčejové • právní literatura • Prameny amerického práva • právo soudcovské • právo zákonné

27. Angloamerický právní systém • Právo soudcovské • závazná rozhodnutí soudu – precedenty • ,,thedoctrineof precedent“, ,,staredecisis‘‘ setrvání při rozhodnutém • právní názor soudu závazný pro obdobné případy v budoucnosti • pramen práva • zavazuje soud, který ho vydal, soudy nižšího stupně • USA – commonlaw federální, připouští se i commonlaw jednotlivých států • Právo zákonné • základ soudcovské normotvorby • větší váha soudcovské vytváření práva • Právo obyčejové a právní literatura • některá díla z doby od 12. do 18. století • subsidiární pramen práva

28. Islámský systém • právo boží • obecná pravidla (nejen právní) chování muslima (šaría) • neměnná boží pravidla • fikh – normativní systém, výklad islámskými učenci • Šariá – neměnné boží právo interpretováno a aplikováno přes fikha

29. Vývoj občanského práva • vznik ČSR (1918) – recepční zákon zák. č. 11/1918 – převzetí rakousko – uherského práva • ABGB – rakouský občanský zákoník (1811) – platil na území Čech, Moravy, Slezska (pokrokový zákon) • právo uherské (právo zvykové) – platnost na území Slovenska • právní dualizmus do roku 1950

30. Občanské právo v období od roku 1950-1989 • vyhlášení právnické dvouletky 1950 – 1951 • kodifikace všech právních odvětví (opoždění pracovního práva zák. č. 65/1965 Sb.) • snaha o zjednodušení práva (zlidovění práva) • nový občanský zákoník zák. č. 141/1950 Sb. • sjednocení občanského práva na území ČSSR • zjednodušení (vynětí rodinného, manželského práva, hospodářského práva, pracovního) • vliv sovětského práva (systém, upřednostňování podniků před fyzickými osobami, plánů před smlouvami)

31. Občanské právo v období od roku 1950-1989 • přijetí nové ústavy – dosažení socializmu • přijetí nového občanského zákoníku zák. č. 40/1964 Sb. • kogentní povaha • převaha veřejnoprávních prvků • hluboký úpadek soukromého práva • kodex spotřebitelského práva • hospodářský zákoník zák. č. 109/1964 Sb. • Zákoník mezinárodního obchodu zák. č. 101/1963 Sb. • novela č. 131/1983 Sb. – oslabení úlohy veřejnoprávních prvků, návrat k relativní neplatnosti právních úkonů

32. Občanské právo po roku 1989 • potřeba reagovat na změnu politických a společenských poměrů • příprava nového občanského zákoníku • novela zákon č. 509/1991 Sb. • nový obchodní zákoník zák. č. 513/1991 Sb. • rozsáhlé novelizace občanského zákoníku • nesystematická, nepřehledná, provizorní úprava • potřeba vypracování nového občanského zákoníku

33. Nový občanský zákoník • reaguje na potřebu změn v soukromém právu • komise pod vedením prof. Eliáše od roku 1999 • věcný záměr schválen vládou dne 18. dubna 2001 • zachování zákoníku práce jako speciálního předpisu • práce na paragrafovém znění 2005 – připraven návrh-široká diskuse • meziresortní připomínkové řízení – konec 2008 • schválení vládou 2009 • účinnost navržena k 1.1.2012 – předložení parlamentu – změna politické situace – zpětvzetí • Vláda Petra Nečase – schválení vládou – předložení do parlamentu – účinnost navržena od 1.1.2013

34. Nový občanský zákoník • Osnova 3 046 paragrafů • rozdělení na pět částí: • Obecná část • Rodinné právo • Absolutní majetková práva (práva věcná, dědické právo) • Relativní majetková práva (závazková práva) • Ustanovení společná, přechodná a závěrečná

35. Nový občanský zákoník • vrací se k původní terminologii (pozůstalost, svéprávnost) • nahrazení občanského zákoníku, zákona o rodině, z části obchodního zákoníku • zvíře – již nemá být věcí • zrušení pevných tabulek pro odškodňování náhrady škody na zdraví • možnost osvojení i dospělého • prodloužení lhůty k popření otcovství

36. Základní zásady občanského práva Zásada rovnosti subjektů • zákaz jednostranně ukládat práva a založit práva (PŘ. § 53 odst. 9 občanského zákoníku ,,Poskytuje-li dodavatel plnění spotřebiteli bez objednávky, není spotřebitel povinen dodavateli jeho plnění vrátit ani jej o tom vyrozumět.“, žádná ze stran není oprávněna spor jednostranně rozhodnout (nikdo nemůže být soudcem ve své vlastní věci) – možnost obrátit se na soud, kde mají strany rovné procesní postavení § 4 občanského zákoníku ,,Proti tomu, kdo právo ohrozí nebo poruší, lze se domáhat ochrany u orgánu, který je k tomu povolán. Není-li v zákoně stanoveno něco jiného, je tímto orgánem soud.“

37. Zásada autonomie vůle subjektů • projevuje se v dispozitivním charakteru norem občanského práva (strany mohou svobodně vstupovat do soukromoprávních vztahů, omezení normami kogentního charakteru § 2 odst. 1 Obč. ,,Účastníci občanskoprávních vztahů si mohou vzájemná práva a povinnosti upravit dohodou odchylně od zákona, jestliže to zákon výslovně nezakazuje a jestliže z povahy ustanovení zákona nevyplývá, že se od něj nelze odchýlit.“ Kogentní právní norma např. § 704 odst. 1 občanského zákoníku ,,Stal-li se některý z manželů nájemcem bytu před uzavřením manželství, vznikne oběma manželům společný nájem bytu uzavřením manželství“(pronajímatel nemůže vyloučit), autonomie vlastnická, smluvní – volnost uzavírat smlouvy, volnost při volbě smluvního typu, kontrahenta, smluvního obsahu….

38. Pactasunt servanta • dodržovat již uzavřené smlouvy § 48 odst. 1 obč. zák. ,,Od smlouvy může účastník odstoupit, jen jestliže je to v tomto zákoně stanoveno neboúčastníky dohodnuto.“ v případě porušení práva nastupuje odpovědnost za škodu

39. Neminemlaedere • tj. nikoho nepoškozovat jednak porušením smluvních povinností jakož i zákonných právních povinností • § 415 obč. zák. ,,Každý je povinen počínat si tak, aby nedocházelo ke škodám na zdraví, na majetku, na přírodě a životním prostředí.“ (odpovědnost lyžaře)

40. Prevence • předcházení ohrožování a porušování práv z občanskoprávních vztahů např. § 3 odst. 2 obč. zák. ,,Fyzické a právnické osoby, státní orgány a orgány místní samosprávy dbají o to, aby nedocházelo k ohrožování a porušování práv z občanskoprávních vztahů a aby případné rozpory mezi účastníky byly odstraněny především jejich dohodou.“ – obecná prevenční klauzule

41. Neminemlaedit, qui iure suoutitur • nikomu neškodí ten, kdo vykonává své vlastní právo § 3 odst. 1 obč. zák. ,,Výkon práv a povinností vyplývajících z občanskoprávních vztahů nesmí bez právního důvodu zasahovat do práv a oprávněných zájmů jiných a nesmí být v rozporu s dobrými mravy.“- exekuce, výjimka je šikanózní výkon práva – rozpor s dobrými mravy

42. Ochrana dobré víry • zákon má být vždy vykládán tak, aby nebyl poškozen ten, kdo sám jednal s oprávněné dobré víře, že jedná po právu § 35 odst. 2 obč. zák. ,,Právní úkony vyjádřené jinak než slovy se vykládají podle toho, co způsob jejich vyjádření obvykle znamená. Přitom se přihlíží k vůli toho, kdo právní úkon učinil, a chrání se dobrá víra toho, komu byl právní úkon určen.“

43. Nemoturpitudinemsuamalegarepotest • nikdo nemůže mít prospěch ze zneužití práva či z porušení práva nebo z toho, že sám nejednal v dobré víře § 130 obč. zák. ,,Je-li držitel se zřetelem ke všem okolnostem v dobré víře o tom, že mu věc nebo právo patří, je držitelem oprávněným. V pochybnostech se má za to, že držba je oprávněná.“

44. Ochrana slabší smluvní strany • institut spotřebitelských smluv§ 52 a násl. Obč. zák.

45. Působnost občanského zákoníku • věcná – odpověď na otázku jaké právní vztahy upravuje § 1 odst. 2 Obč. zák. ,,Občanský zákoník upravuje majetkové vztahy fyzických a právnických osob, majetkové vztahy mezi těmito osobami a státem, jakož i vztahy vyplývající z práva na ochranu osob, pokud tyto občanskoprávní vztahy neupravují jiné zákony.“ • osobní – odpověď na otázku pro které subjekty platí, univerzální osobní působnost, platí pro osoby fyzické, právnické, stát, cizince • prostorová působnost- odpověď na otázku, na kterém území platí, zásadně na území České republiky

46. Působnost občanského zákoníku • časová působnost – odpověď na otázku od kdy občanský zákoník platí, složitá odpověď s ohledem na četnost jednotlivých novelizací – pravá (nový zákon se vztahuje i na skutečnosti, které nastaly před nabytím účinností nového zákona, zakázána pouze v právu trestním, není žádoucí, prolamuje zásadu právní jistoty) x nepravá zpětná účinnost

47. Interpretace právních norem • při aplikaci práva na konkrétní případy je potřebné objasnit skutkovou podstatu, dále vybrat konkrétní občanskoprávní normu, která se na daný případ vztahuje (tzv. subsumpce skutkové podstaty pod občanskoprávní normu) a objasnit její smyslu, k objasnění smyslu občanskoprávní normy slouží interpretace (výklad právní normy), j • zaměřit se na jazyk normy, společenskou situaci, účel • Podle subjektů: • výklad autentický – orgánem, který normu vydal, všeobecně závazný v současné době neexistuje (důvodová zpráva) • výklad soudní – výklad obsažený v pravomocném rozhodnutí v konkrétní věci působí mezi stranami řízení a je pro ně právně závazný, význam pro sjednocování judikatury • výklad vědecký-není právně závazný, působí přesvědčivostí své argumentace

48. Interpretace právních norem Podle subjektů: • výklad autentický – orgánem, který normu vydal, všeobecně závazný v současné době neexistuje (důvodová zpráva) • výklad soudní – výklad obsažený v pravomocném rozhodnutí v konkrétní věci působí mezi stranami řízení a je pro ně právně závazný, význam pro sjednocování judikatury • výklad vědecký- není právně závazný, působí přesvědčivostí své argumentace

49. Mezery v právu • některé otázky právní řád neřeší (zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví k družstevní garáži) • § 853 Obč. zák. ,,Občanskoprávní vztahy, pokud nejsou zvláště upraveny ani tímto, ani jiným zákonem, se řídí ustanoveními tohoto zákona, která upravují vztahy obsahem i účelem jim nejbližší.“ • NS ČR, sp. zn. 26 Cdo 2588/99 ,,Užíva-li někdo byt bez právního důvodu, nelze zásadně jeho povinnost byt vyklidit vázat na zajištění bytové náhrady, ustanovení § 712 Obč. zák. tu ani analogicky použít nelze.

50. Analogie • myšlenkový postup sloužící k vyplňování mezer v právu, analogie iuris (jestliže není možné postupovat podle analogie zákona, připouští se použití obecných právních principů, které jsou v určitém právním systému vyjádřeny, či na kterých tento systém spočívá) x analogie (legis na skutkovou podstatu zákonem neřešenou se aplikuje právní norma, která je obdobná (analogická) a se skutkovou podstatou co nejpodobnější) • soud či jiný aplikační orgán nevytváří novou právní normu, ale na základě platného práva vytváří pravidlo pro daný případ