1 / 37

Regiony/venkov a sdružování (seskupování)

Regiony/venkov a sdružování (seskupování). Role seskupování a sociálních vztahů (konflikt a spolupráce) v regionálním/rurálním rozvoji

Télécharger la présentation

Regiony/venkov a sdružování (seskupování)

An Image/Link below is provided (as is) to download presentation Download Policy: Content on the Website is provided to you AS IS for your information and personal use and may not be sold / licensed / shared on other websites without getting consent from its author. Content is provided to you AS IS for your information and personal use only. Download presentation by click this link. While downloading, if for some reason you are not able to download a presentation, the publisher may have deleted the file from their server. During download, if you can't get a presentation, the file might be deleted by the publisher.

E N D

Presentation Transcript


  1. Regiony/venkov a sdružování (seskupování) • Role seskupování a sociálních vztahů (konflikt a spolupráce) v regionálním/rurálním rozvoji • R. Putnam: Copak se lidé v problémových regionech jihu Itálie nijak nepoučili z jejich obtížné situace? Vždyť by přece museli vidět, že by na tom byli všichni lépe, kdyby každý z nich spolupracoval pro společné dobro (lidé spolupracují, aby se dobrali svých vlastních zájmů /ekonomie/ nebo je společné dobro imperativem pro všechny a ti se mu podřizují, a proto spolupracují /sociologie/).

  2. Problematika kolektivního jednání • Moderní „přelidněné“ společnosti vyžadují určité mechanismy koordinace svých jednání, jinak se nikdo nedobere svých cílů a každý tratí.

  3. Problematika kolektivního jednání (problematika spolupráce jako koordinace jednání lidí) • Obvykle jednání koordinuje trh (Hayek: kosmos) nebo řízení (Hayek: taxis). ALE • Tragedie společných pastvišť (tragedy of commons) – racionální jednání jedince může utvářet výsledky, které nejsou racionální z pohledu všech zúčastněných • Veřejné statky (čistý vzduch, bezpečné ulice – každý využívá, ale nemusí přispívat k jejich poskytování; „černý pasažér“) • Vězňovo dilema (dohoda lidí na společném jednání)

  4. Vězňovo dilema • Já se nepřiznám a druhý se nepřizná také oba jsme odsouzeni na 2 roky • Ale, nepřiznám se a druhý se přizná – jsem odsouzen na 9 let – příliš rizikové • Když se přiznám, buď mohu být volný nebo maximálně dostanu 5 let • Když se nepřiznám, minimálně 2 roky, maximálně 9 let ve vězení

  5. Paralelně analyzujte volbu vzdělání (důležité pro regionální rozvoj /lidský kapitál/ -- Bc nebo Mgr.) • Když volíte, zda studovat 5 let nebo 3 roky, ptáte se: • Co stojí více? • 5-ti leté studium, bakalář je lepší • Kdo má lepší šance na trhu práce: • 5-ti leté studium – magistr je lepší • Když se svými vrstevníky půjdete ve velkém počtu na bakaláře, potom bude muset zaměstnavatel akceptovat tento titul jako adekvátní – ale nejlepší pracovní příležitosti jsou pro magisterské studium, proto: • Nebudete riskovat studium kratších programů, když vaši vrstevníci jsou studovat magisterské programy – kdyby se to stalo, oni vás „převálcují“ na trhu práce, pokud jde o práci, kterou chcete

  6. Výkon všech institucí (od mezinárodních finančních trhů až po regionální vlády a frontu na autobus) závisí na řešení otázky černých pasažérů, vyhýbání se, monitorování, donucení, oportunismu, morálního hazardu – řešení těchto problémů společného jednání lidí vede k efektivnímu fungování státu, regionů • Při možnostech řešení se využívají odkazy na teorie her

  7. Teorie her a předpoklady dobré spolupráce Co vyplývá z odkazů na teorie her Spolupráce je lehčí, když hry jsou opakovány a ten, kdo narušuje pravidla tak ví, že bude následně potrestán Spolupráci usnadňuje, když je počet hráčů omezen Spolupráci usnadňuje, když je nadbytek informací o minulém jednání každého hráče Spolupráci ulehčuje, když hráči příliš neberou z budoucnosti (nežijí „na dluh“ na „discount“ z budoucna)

  8. Sociální kapitál • Spolupráce je usnadňována sociálním kapitálem (bohatství ve vztazích mezi lidmi) • = investice do sociálních vztahů s očekávanou návratností na trhu (ekonomický, politický, trh práce, v komunitě). • = zdroje založené v sociální struktuře, k nimž přistupujeme, nebo je mobilizujeme ,když jednáme za nějakým účelem

  9. Sociální kapitál • Sociální kapitál je postaven na: • Normách (pravidla, co je a co není v určitém kontextu vhodné) reciprocity založených na důvěře (simultánní vzájemná výměna nebo vzájemné očekávání, že dnešní prospěch bude v budoucnu vrácen) • Sociálních sítích občanské angažovanosti (horizontální a vertikální) - přístup ke zdrojům v sítích a skupinách, jejíchž jsme členy • Světová banka: Normy a sítě, které usnadňují kolektivní jednání

  10. Sociální kapitál (horizontální přístup vázaný na komunitu) • Falk, Kilparicková (rozvíjejí R. Putnama a J. Colemana): produkt sociálních interakcí s potenciálem přispívat k sociálnímu, občanskému a ekonomickému rozvoji lokalit. Interakce vyrůstají ze znalostí a identity a zároveň používají a budují sociální kapitál. Jeho podstata závisí na různých kvalitativních dimenzích interakcí, v nichž vzniká – jako je kvalita interních a externích interakcí spojených s danou komunitou, historicita, budoucnost (vize), reciprocita, důvěra a sdílené hodnoty a normy. • Příklad: průmyslové klastry, spojování výrobců (výrobní skupiny v HPRD), družstva

  11. Sociální kapitál (vertikální přístup vázaný na jedince) • P. Bourdieu: součást kapitálu symbolického ovlivňujícího rozvrstvení společnosti; spočívá v bohatství vazeb jednice, které přispívají k jeho sociálnímu statusu, což mu umožňuje z hierarchiích pozic koordinovat jednání své i jiných. Jedná se o jakýsi „kredit“ člověka, jeho důvěru, reputaci, zdroj ctnosti či odlišnosti. • Příklad: důvěryhodný člověk

  12. Vzájemně provázané stavební prvky sociálního kapitálu • Interakce (záležitosti vztahů mezí lidmi – spolupráce, konflikty) • Sociální sítě občanské angažovanosti a sdružování (sociální sítě jako množina sociálních subjektů propojených směnnými vztahy, včetně spolků, spolčování, NNO, ale i rodin atd.); • Občanská angažovanost (účast lidí na aktivitách, jejich zapojení do aktivit: ne udělá se, ale uděláme • Kognitivní záležitosti (hodnoty /ideály o tom, co je dobré a vhodné/, na jejichž základě probíhají interakce; důvěra a víra /záležitosti spojené se spolehlivostí sebe sama, jiných osob a institucí, spojené s pozitivním vyústěním nějakého procesu/ znalosti a vědění /viz dále/; vize /představy o budoucnosti/ identita /spolupatřičnost do regionu) • Institucionální záležitosti (normy jednání a sociální instituce)

  13. Regiony/venkov a sdružování (seskupování) • Proč seskupování (sociální život) a regionální rozvoj? Proč se touto otázkou zabýváme?

  14. Východiska problému • K čemu má přivést modernizace (její institucionální nástroje)? • k růstu, rozvoji, vývoji -- tj. k vyšší výkonnosti • Na co tlačí požadavek vyšší výkonnosti (její institucionální nástroje)? • na další modernizaci a inovace • Jaký je očekávaný výsledek vzájemného působení z pohledu regionálního rozvoje? • eliminace nežádoucích regionálních disparit a nerovností, zlepšení fungování struktur regionu Modernizace a inovace Výkonnost, efektivita Eliminace ne- rovností a rozvoj

  15. Základní procesy spojené s regionálním rozvojem a faktory rozvoje • Proces modernizace a inovace je spojen s efektivností a výkonností • Tři faktory regionálního rozvoje: příroda, lidé, kultura: • Nespecifičtější faktor: lidé • Lidé (R. Putnam: společenství občanů) - výrazné pole sociálních věd • Aktualizovaná strategie regionálního rozvoje ČR 2007-2013: základní faktor regionálního rozvoje jsou lide, potom infrastruktura a služby (dnes už ale zmínili toto tvrzení). Finální verze: významným faktorem regionálního rozvoje postindustriální společnosti jsou lidské zdroje.

  16. Problémy modernizace a inovací • Nástroje ovlivňující regionální rozvoj modernizace výkonnost Lidé se svým sociálním kapitálem a institucemi Úspěšný regionální rozvoj

  17. Občanskost • Co byste zařadili pod pojem občanskost (společenství občanů): • Občanská angažovanost (aktivní účast na záležitostech regionu) • Politická rovnost (rovná práva a povinnosti všech vedou ke spolupráci) • Solidarita, důvěra a tolerance (tolerance rozdílnosti názorů, důvěra v sebe samé, v jiné a v instituce /základ moderní společnosti/ ve spojení se solidaritou) • Spolky, sdružování (sociální sítě jako sociální struktura spolupráce, NNO atd)

  18. Občanskost • ZMÍNĚNÉ ZNAKY OBČANSKOSTI V SUMĚ: SOCIÁLNÍ KAPITÁL (utváří sociální kohezi a pomáhá koordinovat aktivity lidí) • Světová banka o sociálním kapitálu: normy a sítě, které usnadňují kolektivní jednání (založeno na R. Putnamovi: Rysy sociální organizace, jako jsou důvěra, normy a sítě, které mohou zlepšit efektivnost společnosti usnadněním koordinovaných aktivit)

  19. Sítě občanské angažovanosti • Např. spolky, asociace, družstva, komory, nevládní neziskové organizace, nová sociální hnutí • Zvyšují potenciální náklady „narušitele“ na jeho individuální jednání, které může ve výsledku přinést ztrátu všem (zvyšují opakovatelnost a vzájemné propojení her a narušení her je tak mnohem složitější /nákladnější/ ) • Podporují normy reciprocity (reputace, dodržování slibů a přijetí norem komunity vzhledem k jednání) • Usnadňují komunikaci, a tak zvyšují důvěryhodnost informací (předává se reputace a informace o minulém jednání) • Zahrnují minulé úspěchy spolupráce (kulturně určené vzor budoucí spolupráce)

  20. Sociální sítě malých skupin vedou k meta sociálním sítím velkých skupin a jsou jedním z faktorů utváření sociální struktury společnosti. Sociální struktura společnosti je výsledkem kombinace různých typů kapitálů, které vlastní jedinci s určitým sociálním postavením (a kapitály, kterými disponují toto postavení definují)

  21. Sociální struktura regionů (příklad)

  22. Sociální struktura regionů (příklad)

  23. Sociální struktura regionů (příklad)

  24. Region/venkov a kultura Regiony/venkov jako společnost v prostoru a čase se svým sdružováním mají vliv na a jsou zároveň ovlivněny kulturou

  25. Kultura • Souhrn (totalita) sociálně přenášených vzorců jednání, představ, názorů, víry, postojů, institucí a jiných výsledků lidské práce a myšlení, které jsou typické pro společenství v určitém prostoru a v určitém čase (vše co máme a víme; souhrn programů naší činnosti; hodnoty, normy a materiální statky určit společnosti)

  26. Kultura • V. Bělohradský: Souhrn institucí, příběhů, životních forem, které činí svět srozumitelným (dávají mu řád) • Civilizace je proměna, kterou kultura prochází, když se vyrovnává s neznámým, s nesrozumitelností světa

  27. Kultura v pojetí sociálních věd • Je všezahrnující (nejen umění /”vysoká kultura”, ale i sport, jídlo a potraviny jsou součástí kultury) • Je učení - socializace: (a) individuální situační učení - založeno na vlastní zkušenosti /oheň pálí/; (b) sociální situační učení /učíme se od jiných ve skupině/, (c) kulturní učení /používáme symboly -- symbol je něco, co vystupuje za něco jiného/: C. Geertz (1973): kultury jsou soubory kontrolních mechanismů - plány, návody, pravidla, konstrukce, to co by počítačoví odborníci nazvali programy řídícími jednání lidí • Programy (software) našeho jednání (J. Lotman; 1967)

  28. Kultura v pojetí sociálních věd • Je symbolická (symboly vystupují za něco jiného) --viz později M. Weber - co je mbwa • Je sdílená (není vlastěna jenom jedním jedincem) • Je utvářená podle vzorců (norem jednání). Zvyky, instituce, přesvědčení hodnoty, normy a materiální statky jsou vzájemně provázány - přemýšlejte třeba o “žití na hromádce” pozdním uzavírání manželství -- jak je vše provázáno • Každou kulturu integruje soubor jádrových hodnot, který také pomáhá odlišit jednu kulturu od jiné (etos práce, individualismus, dosahování cílů, spoléhání se sám na sebe jsou jádrové hodnoty, které integrují americkou kulturu po generace; podobně jsou i v regionech různé kultury, jejich hodnoty a normy)

  29. Kulturnost • Sociální kapitál též předpokládá, ale zárověň i ovlivňuje znalostmi, dovednostmi, věděním, vizemi a talenty lidí a jejich skupin (zahrnují i jejích původ, kdo jsou, identitu) - záležitost spojená se socializací (tj. seznamování se s kulturou chápanou jako souhrn hodnot, norem a materiálních statků)

  30. Kulturnost • Znalosti, dovednosti, vědění, talent, rodinný původ utvářejí LIDSKÝ a KULTURNÍ KAPITÁL – vždy patří jedinci a v ideální formě jsou nepřenositelné na jiné. K přenositelnosti je nutné je materializovat (problém kvantifikace)

  31. Kulturnost Lidský kapitál: ekonomie: zásoba znalostí a dovedností a schopností (soukromý statek) ztělesněných v lidech určitého státu. Jmění spočívající v produktivním potenciálu jednotlivých lidí založeném na jejich zdraví, motivaci, talentu a získaných dovednostech /znalostech/;produkt jejich svobodné vůle či vlastního zájmu, • Měřitelnost investicemi do získání znalostí: investice času a peněz do zlepšení kvality pracovníků odbornou přípravou a vzděláním/ -- příjem jedince závisí na tom, kolik do svých znalostí, schopností a dovedností investoval. • Profese s vyšším vzděláním mají být lépe placené, protože pracovníci očekávají návrat investic do lidského kapitálu

  32. Kulturnost Kulturní kapitál: sociologie: zásoba vědění (veřejný statek) výsledek tradice, vzdělávání a poznatků získaných praxí, zásoba vědění, výsledky procesu socializace a poznání, kterými jedince vládne. Zdroje získané prostřednictvím sociální identifikace a recipročního uznávání jinými Jmění spočívající v symbolech a významech kultury, které prostřednictvím vzdělávání reprodukují strukturu společnosti a vedou její sociální praxi • Měřitelnost: investice do sociálního postavení prostřednictvím celkové socializace (včetně vlivu rodiny). Nejen to, co sami investujeme, ale i odkud pocházíme • Kulturní kapitál ztělesněný v člověku (vědění – v ideální formě), objektivizovaný kulturní kapitál (např. knihy jako materializace vědění) a institucionalizovaný kulturní kapitál (diplomy odlišující formálně kulturní kapitál vysokoškoláka od samouka),

  33. Kulturnost Jsou-li kulturní a lidský kapitál vázány pouze na jednající jedince, co potom u tzv. kolektivních osob (sociální útvary typu obce či regionu) Intelektuální kapitál: nehmotné bohatství kolektivních útvarů (např. obcí či regionů), postavené na kulturním a lidském kapitálu jedinců, kteří v nich pracují, působí a žijí a které (ono bohatství) tyto kolektivní osoby využívají, aby dosáhly své cíle

  34. JEDINEC (konkrétní osoba) vládne: LIDSKÝM KAPITÁLEM: Znalosti získané kvalifikací (technické dovednosti) KULTURNÍM KAPITÁLEM: Vědění získané socializací (symbolické dovednosti) Ovlivňují jednání konkrétních a kolektivních osob Oba kapitály jsou ztělesněny v člověku Objektivizace a institucionalizace (prostřednictvím sociálního konstruktivismu) kulturního (a jeho součástí lidského) kapitálu jej vyvádí mimo jedince a tvoří základ: INTELEKTUÁLNÍHO KAPITÁLU (úroveň KOLEKTIVNÍCH OSOB)

More Related