Doba Rudolfa II.

1. Doba Rudolfa II. www.zlinskedumy.cz

2. Vláda Maxmiliána II. (*1527 †1576) [1] Maxmilián II. s rodinou na obraze Giuseppe Arcimbolda z roku 1553 • nejstarší syn Ferdinanda I. a Anny Jagellonské měl řadu nekatolických vychovatelů a patrně zde můžeme hledat kořeny Maxmiliánovy náklonnosti k nekatolíkům, kterou však jako hlava Habsburského rodu nemohl veřejně preferovat • roku 1575 českým nekatolickým stavům ústně potvrdil platnost „České konfese“, která zaručovala nekatolickým vyznáním značnou náboženskou svobodu; písemně ji nevydal • Maxmilián miloval zvířata, za Jelením příkopem na Pražském hradě, kde často pobýval, měl velmi rozsáhlý zvěřinec (mimo jiné s velkými plazy či řadou šelem)

3. Rudolf II. (*1552 †1612) [2] Patnáctiletý Rudolf II. • Rudolf II. byl prvorozeným synem císaře Maxmiliána II. a jeho manželky (též sestřenice) Marie Španělské; dostalo se mu výchovy a důkladného vzdělání na dvoře krále Španělska Filipa II., který byl jeho strýcem • kvůli Rudolfovu přijetí za českého krále jeho otec ústně potvrdil stavům Českou konfesi • roku 1576 po smrti Maxmiliána II. dosedl Rudolf i na císařský trůn • již v této době se zhoršuje vztah s mladším bratrem Matyášem, velmi ambiciózním mladíkem

4. Rudolfova vláda [3] Portrét Rudolfa II. od Hanse von Aachen • vláda Rudolfa II. byla ovlivněna tureckým nebezpečím, psychickými problémy a neshodami s příbuznými • kvůli ohrožení Vídně Turky přesídlil roku 1583 do Prahy (uvažovat se dá i o snaze uniknout vlivu široké rodiny), války s Turky časem vedli hlavně jeho mladší bratři Matyáš a Ferdinand • psychické obtíže císaře a krále (českého, uherského, chorvatského a vévody rakouského) trápily od třetí dekády života a významně ovlivnily jeho vládu i osobní život • po roce 1597 se císař stahoval stále více do ústraní, přesto lpěl na svých trůnech

5. Rudolfův majestát [4] Matyáš Habsburský, výřez z obrazu Lucase van Valckenborcha • náboženské poměry byly za Rudolfovy vlády ve všech zemích jednou z klíčových otázek – v Uhrách tlak Turků, v říši křehký augšpurský mír, který platil i v rakouských zemích, ale byla patrná snaha o zákaz jiné, než katolické víry,… • v zemích Koruny české byla zformulována Česká konfese, která formálně stvrdila stávající náboženskou toleranci; nekatoličtí stavové toužili po její písemné kodifikaci • roku 1608 se ambiciózní Matyáš dočkal podpory příbuzných ve snaze o sesazení Rudolfa kvůli nečinnosti a duševní nezpůsobilosti; na jeho stranu se postavili stavové z Uher, Rakous i Moravy a po Libeňském míru zbyly Rudolfovi jen Čechy, Lužice a Slezsko • čeští stavové za svou loajalitu žádaly vysokou odměnu – 9. 7. 1609 musel Rudolf II. Stvrdit Českou konfesi, když vydal Rudolfův majestát, čímž stvrdil v zemi náboženskou svobodu

6. Závěr Rudolfovy vlády • Rudolfův majestát znamenal těžkou ránu pro katolickou Evropu • Rudolf se pokusil o zvrácení poměrů, když do Čech roku 1611 pozval vojska svého příbuzného pasovského biskupa Leopolda, která se zde chovala jako v dobyté zemi a nebrala ohled, zdali jde o nekatolické, či katolické panství – akce skončila neúspěchem • pro Rudolfa znamenal „vpád pasovských“ epilog jeho vlády – musel rezignovat na vládu v Čechách, zůstal mu již jen titul císaře, záhy umírá

7. Rudolf II. a Praha [5] Tycho Brahe • díky Rudolfově přesídlení do Prahy se město stalo z provinčního centrem politiky, kultury i vědy, počet obyvatel vzrost z asi 25 000 na 60 000, což souměstí katapultovalo na pozici nejlidnatějšího města Střední Evropy, hovoříme o „Rudolfinské Praze“ • Praha se stala díky náboženské toleranci místem působení řady nekatolických učenců, které přitáhla možnost práce v císařových službách • císař měl zálibu v přírodovědě, toužil po nalezení kamene mudrců, který by zajistil prodloužení lidského života i přeměnu obecných kovů v drahé • vedle nezpochybnitelných vědeckých kapacit (Jan Kepler, Tycho Brahe, Tadeáš Hájek z Hájku, Jan Jesenius), zde nalézáme alchymisty (John Dee, Michael Sendivoj) i vysloveně podezřelá individua (Edward Kelley); specifickou pozici zaujímal císařský dvorní mág rabín JehudaLöw ben Bezabel

8. Umělci na Rudolfově dvoře [7] Auto-portrét Bartoloměje Sprangera • Rudolf měl vedle záliby v přírodovědě a alchymii též ve sběratelství kuriozit či umění (vlastnictví kunstkomory bylo otázkou prestiže) • správcem sbírek byl Oktávio de Strada, mezi umělce na Rudolfově dvoře činné, řadíme především malíře (Hans von Aachen, Bartoloměj Spranger, Giuseppe Arcimboldo, Josef Heintz), sochaře zastupuje Adrian de Vries, dále můžeme jmenovat rytce (Jiljí Sadeler), klenotníky, skláře… • celkově řadíme činnost Rudolfova dvora mezi výkvěty manýrismu, slohu mezi renesancí a barokem [6] Rudolf II. jako bůh Vertumnus na obraze od G. Arcimbolda

9. Otázky a úkoly: • 1. Vysvětlete, v čem byla důležitá „Česká konfese“, ústně vyhlášená králem a císařem Maxmiliánem II. • 2. Proč bylo pro Prahu důležité, že se stala sídelním městem Rudolfa II.? • 3. Charakterizujte vztah Rudolfa II. a jeho mladších bratrů. • 4. Jmenujte významné učence, kteří působili na dvoře Rudolfa II. • 5. Vysvětlete pojem „Rudolfův majestát“. • 6. Jmenujte 3 významné umělce, kteří tvořili na dvoře Rudolfa II.

10. [1]ARCIMBOLDO, Giuseppe. Wikipedia.cz [online]. [cit. 1.7.2013]. Dostupný na WWW: http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:Giuseppe_Arcimboldi_003.jpg http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/8/82/Archdukerudolf.jpg • [2] COELLO, Alonso Sánchez. Wikipedia.cz [online]. [cit. 1.7.2013]. Dostupnýna WWW: http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/0/0f/Hans_von_Aachen_003.jpg • [3] VON AACHEN, Hans. Wikipedia.cz [online]. [cit. 1.7.2013]. Dostupnýna WWW: http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:Hans_von_Aachen_003.jpg • [4] VON VALCKENBORCH_, Lucas. Wikipedia.cz [online]. [cit. 1.7.2013]. Dostupný na WWW: http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:Lucas_van_Valckenborch_003.jpg • [5] NEZNÁMÝ AUTOR. Commons.wikimedia.orgz [online]. [cit. 1.7.2013]. Dostupný na WWW: http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Tycho_Brahe_2.jpg?uselang=cs • [6] ARCIMBOLDO, Giuseppe. Commons.wikimedia.orgz [online]. [cit. 1.7.2013]. Dostupnýna WWW: http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Arcimboldovertemnus.jpeg • [7] SPRANGER, Bartolomeo. Commons.wikimedia.orgz [online]. [cit. 1.7.2013]. Dostupný na WWW: http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Bartholom%C3%A4us_Spranger_009.jpg

11. Literatura: • Kol. autorů: Dějiny zemí Koruny české. díl I. Paseka, Praha 1992. ISBN 80-7185-005-5. • Vorel, Petr: Velké dějiny zemí Koruny české, Paseka, Praha Litomyšl 2005. ISBN 80-7185-648-7. • Kol. autorů: Dějiny Prahy, díl I. Paseka, Praha Litomyšl 1997. ISBN 80-7185-142-6. • Kol. autorů: Dějiny evropské civilizace, díl I. Paseka, Praha Litomyšl 1997. ISBN 80-7185-010-1.