1 / 40

Použití levosimendanu v kardiochirurgii

Použití levosimendanu v kardiochirurgii. Hájek Roman, Přikrylová Kateřina Kardiochirurgická klinika FN Olomouc. Epidemiologie srdečního selhání. 5% všech přijetí k hospitalizaci Prevalence v populaci 0,4 – 2% Každou dekádu nad 45 let se zdvojnásobí V USA 2% všech nemocničních nákladů

pelham
Télécharger la présentation

Použití levosimendanu v kardiochirurgii

An Image/Link below is provided (as is) to download presentation Download Policy: Content on the Website is provided to you AS IS for your information and personal use and may not be sold / licensed / shared on other websites without getting consent from its author. Content is provided to you AS IS for your information and personal use only. Download presentation by click this link. While downloading, if for some reason you are not able to download a presentation, the publisher may have deleted the file from their server. During download, if you can't get a presentation, the file might be deleted by the publisher.

E N D

Presentation Transcript


  1. Použití levosimendanu v kardiochirurgii Hájek Roman, Přikrylová Kateřina Kardiochirurgická klinika FN Olomouc

  2. Epidemiologie srdečního selhání • 5% všech přijetí k hospitalizaci • Prevalence v populaci 0,4 – 2% • Každou dekádu nad 45 let se zdvojnásobí • V USA 2% všech nemocničních nákladů • 50% pacientů umírá do 4 let • 50% pacientů se závažnou formou umírá do jednoho roku

  3. Etiologie srdečního selhání • Ve vyspělých zemích ICHS, v kombinaci s hypertenzí zodpovídá za 90% SS • Hypertrofie LK zvyšuje riziko SS 14x • V rozvojových zemích zejména podvýživa a vrozené vady • Rizikové faktory: kouření, diabetes mellitus, obezita, poruchy lipidového metabolismu, abusus alkoholu a návykových látek

  4. Systolické srdeční selhání • Pokles kontraktility myokardu • Aktivace kompenzačních mechanismů (sympatikus, RAAS, natriuretické peptidy) • Změna geometrie srdečních oddílů – dilatace komory – zvýšení EDV – udržení SV • Další zvyšování plnicích tlaků již nevede k zvýšení EDV a SV, naopak k městnání a plicnímu edému

  5. Diastolické srdeční selhání • Snížení poddajnosti komory • Nedostatečná relaxace vede k zvýšení plnicích tlaků při nezměněném nebo sníženém EDV • Snížení tepového objemu při zachovalé EF • Podíl se zvyšuje s věkem, s přítomností arteriální hypertenze a hypertrofie LK • Dg. ECHO či levostranná katetrizace • Často kombinováno se systolickou dysfunkcí

  6. Remodelace • Změna struktury myokardu, ztráta fyziologického uspořádání syncitia myocytů, zvýšená tvorba kolagenu, zvětšení intersticiálního prostoru na úkor myocytů, aktivace apoptózy myocytů • Hlavní příčinou v kardiochirurgii je rozsáhlý infarkt, resp. uzávěr a nemožnost reperfúze koronární arterie

  7. Omráčení myokardu (stunning) • Reverzibilní postischemická myokardiální dysfunkce • Nepřítomné známky strukturálního postižení • I přes dosažení reperfúze koronárního řečiště je obnova funkce myokardu oddálena • Vyskytuje se též po kardiochirurgických výkonech s i bez mimotělního oběhu navzdory propracovaným metodám protekce myokardu

  8. Hibernace myokardu • Perzistující kardiální dysfunkce v důsledku dlouhodobé koronární hypoperfúze • Viabilita myocytů nenarušena • Po reperfúzi může dojít k zlepšení kontraktility • Fyziologický adaptační mechanismus v důsledku dlouhodobého nedostatku energie • Omráčený i hibernovaný myokard reagují na podání inotropně účinných léků

  9. Srdeční selhání v kardiochirurgii • Elektivně operovaní pacienti s chronickým srdečním selháním • Akutně operovaní pacienti s akutním srdečním selháním, event. v kardiogenním šoku (neúspěch koronární intervence, mechanické komplikace akutního infarktu myokardu) • Srdeční selhání v souvislosti s výkonem • Řešení terminálního srdečního selhání - Tx

  10. Příčiny srdečního selhání po mimotělním oběhu (Hensley,2003) • Ischémie: A/ selhání štěpu (tromboza, kinking, vzduch, technická chyba sutury) B/ nedostatečný koronární průtok (spasmus, embolizace, tachykardie, nízký perfúzní tlak, nadměrná spotřeba kyslíku) C/ nedostatečná ochrana myokardu během ECC • Selhání chlopně: A/ selhání náhrady (technická chyba, paravalvární leak, mechanická obstrukce) B/ selhání nativní chlopně (ruptura papilárního svalu)

  11. Příčiny srdečního selhání po mimotělním oběhu • Problémy s výměnou plynů (hypoxémie, hypoventilace, postperfúzní ARDS) • Neadekvátní preload (přetížení, hypovolémie) • Reperfúzní postižení, nedostatečná reperfúze • Poruchy vnitřního prostředí (acidosa, hypokalcémie, hyperkalémie), hypotermie • Arytmie • Farmaka ovlivňující kontraktilitu

  12. Principy léčby srdečního selhání • Léčba vyvolávající příčiny • Adekvátní oxygenace, ventilační podpora • Optimalizace preloadu (tekutiny x diuretika) • Snížení afterloadu • Inotropní podpora, event. mechanická podpora • Cílový hemoglobin nad 100g/l • Udržení systémového arteriálního tlaku • Podpora orgánových funkcí

  13. Farmakoterapie • Diuretika • Nitráty • Inotropně účinné katecholaminy – dobutamin, dopamin, adrenalin, (dopexamin – tč.neregistrován) • Inhibitory fosfodiesterasy • Nesiritid (tč. neregistrován) • Levosimendan

  14. Inotropika

  15. Senzitizace Ca2+ receptorů Pozitivně inotropní Zlepšení relaxace „Antistunning“ Nezvyšuje spotřebu O2 a energie Nezvyšuje cAMP Není arytmogenní Aktivace ATP senzitivních – K kanálů Veno-, arterio, koronarodilatační Zvýšení koronárního průtoku Antiischemický účinek Klinické účinky levosimendanu

  16. Levosimendan

  17. Farmakokinetika a dávkování • Lineární farmakokinetika • Malý distribuční objem • 98% vazba na plasmatické bílkoviny • Poločas eliminace 60 min • 5% účinné metabolity OR-1855,1896 – 80 h • Vylučování nezávislé na funkci ledvin • Úvodní dávka 12 – 24 μg/kg/min 10 min, dále 0,1μg/kg/min, doporučená doba podávání 24 h

  18. Nežádoucí účinky • Dobře tolerován • Hypotenze – méně vyjádřena než u inhibitorů fosfodiesterasy, CAVE úvodní bolus u hypotenzních pacientů • U části pacientů nevolnost, bolesti hlavy • Nežádoucí účinky obecně významně nižší v porovnání s dobutaminem (studie LIDO)

  19. Klinické studie v kardiologii • LIDO (Follath, Lancet, 2002) : 203 pac. s dekompenzovaným srdečním selháním, LSM proti dobutaminu : ve skupině LSM významné zlepšení hemodynamiky (↑CI, ↓ PCWP), redukce 30 denní mortality 6,8 % vs 17%) • RUSSLAN (Mojsejev, Eur Heart J, 2002): 504 pac. s dekompenzovaným SS po AIM : LSM proti placebu : 24h mortalita a/nebo další zhoršení 4% vs 8,8% ve prospěch LSM

  20. Klinické studie v kardiologii • Slawsky, Circulation, 2000: 146 pacientů s dekompenzovaným SS, LSM vs placebo: zlepšení hemodynamiky (CI o 28%,SV o 39%), snížení klinických příznaků bez nárůstu nežádoucích účinků • Cleland, Eur J Heart Fail, 2003: 199 pacientů s dekompenzovaným SS,porovnání LSM vs dobutamin - ekonomicky efektivní pro LSM

  21. Klinické studie v kardiologii • REVIVE: Packer, AHA congress 11/2005: • 600 pt ve 13 centrech, akutní LSS nereagující na stand. terapii, EF <35%, věk 62, muži 72% • LSM proti placebu • Klinické zlepšení za 6-12-24h-5 dní • Zkrácení hospitalizace o 2 dny • Signifikantní pokles BNP • Trend k vyšší mortalitě ve skupině LSM, nesignifikantní, vysvětlován hypotenzním účinkem bolusu

  22. Klinické studie v kardiologii • SURVIVE: Mebazaa, AHA congress 2005 • Akutní dekompenzace LSS, EF LK<30% při selhání standardní terapie • LSM proti dobutaminu, LSM 23h, DB 39h • Věk 67, 72% muži, 85% NYHA IV, EF 24% • 180denní mortalita 26% LSM vs 28% DB-NS • U LSM větší pokles BNP, vyšší výskyt fibrilace síní

  23. Současné doporučení • Doporučení European Society of Cardiology : Levosimendan je doporučen k léčbě akutní dekompenzace srdečního selhání jako lék volby spolu s diuretiky – úroveň evidence B. The Task Force on Heart Failure of The ESC: Guidelines for the diagnosis and treatment of heart failure. ESC Web Site, June 2005

  24. Levosimendan a kardiogenní šok (Garcia-Gonzales, World Congress on Heart Dis., Vancouver 2005) • 22 pt STEMI komplikovaným kardiog. šokem • Všichni úspěšná PCI - TIMI 3 • polovina dobutamin – dávka od 5μ, maximum dle dosažení cíl.HD hodnot, polovina LSM 24+0,1μg/kg/min • Hemodynamické parametry porovnatelné • Zlepšení LVEF po 6h od ukončení trerapie: LSM 55±8%, DB 45±6%, (p=0.003)

  25. Levosimendan a plicní hypertenze Garzia, World Congress on Heart Dis., Vancouver 2005 • 8 pt indikovaných k HTx (13-68 let) • LSM 10+0,2 μg/kg/min • LSM redukuje PH u kandidátů HTx

  26. Levosimendan v kardiochirurgii • Lilleberg, Eur. Heart J 2003: 23 pacientů v průběhu CABG v mimotělním oběhu: LSM 24μg/kg – významný koronarodilatační efekt s vzestupem SV, bez vzestupu spotřeby O2 • Nijhawan, J Cardiovasc Pharm 1999: LSM proti placebu v post – bypass fázi, signifikantní zlepšení hemodynamiky bez rozdílu ve spotřebě O2 a výskytu arytmií

  27. Levosimendan v kardiochirurgii • Tritapepe, BJA, 2006: 24 pac. elektivníCABG, LSM 24 μg /kg vs.placebo v 10min infuzi před ECC, zkoumán protektivní vliv na ischemii, LSM vyšší CI a nižší TnT, bez nežád.účinků • Alvarez, Rev Esp Cardiol 2006: 41 pac. S LCO po ECC, LSM 12+0,2 μg /kg/min vs DB 7,5 μg/kg/min, signifik. zlepšení HD parametrů (lepší CI, nižší SVR, PVR a CVP) u LSM

  28. Levosimendan a SIRS po ECC • 12 pt s CHF signifikantní redukce Nt-pro-BNP a IL-6 + redukce PVR (Kyrzopoulos 2005) • RCT: 34 pt s AHF: signif. snížení produkce proinflam. cytokinů (Parisis, 2005) • RCT: 46 pt a akut. dekomp. CHF: prokázána redukce prozánětl. a zvýšení antiapoptotické odpovědi (Fas-ligand) přetrvávající 48h a korelující s „event free survival“ proti Dobu (Adamopoulos,2006)

  29. Levosimendan v kardiochirurgii -souhrn • Aplikace před i po ECC bezpečná • Příznivý vliv na hemodynamiku • Malé nekontrolované studie ukazují příznivé ovlivnění diastolické dysfunkce • Potenciální antiischemický a antiinflamatorní efekt při podání před ECC • Chybí mortalitní studie a jednoznačné doporučení

  30. Intraaortální balonková kontrapulsace • Balon umístěn v proximální descendentní aortě. Během diastoly je nafouknut současně s uzávěrem Ao chlopně. Na začátku systoly dojde k rychlé deflaci balonu. Hemodynamický účinek má 2 komponenty : • 1.Vzestup diastolického tlaku v proximální aortě během expanze balonu zvýší koronární perfuzní tlak a tím dodávku kyslíku myokardu. • 2.Deflace balonu vede k poklesu afterloadu, redukuje práci LK, což sníží spotřebu kyslíku myokardem a zvýší srdeční výdej při jakékoli úrovni plnicího tlaku.

  31. Limity metody • Kontraindikace : disekce aorty, závažná aortální regurgitace, aterosklerosa tepen DKK • Komplikace : ischémie končetiny, mesenterická a renální ischémie při chybné poloze balonu, plynová embolie při ruptuře, neurologické komplikace, infekce, poranění • Limitována tachykardií • Vyžaduje antikoagulaci

  32. Vlastní výsledky - IABK • v období 2004-2005 použita u 21 pacientů starších 70 let (65% všech použití IABK) • 18x zavedena peroperačně, 3x pooperačně • 16 pacientů (76%) zemřelo , nejčastěji na kardiogenní šok nebo multiorgánové selhání • 1x malpozice , jinak žádná závažná přímá komplikace IABK

  33. Vlastní výsledky – levosimendan2004 • 8 pacientů, průměrný věk 75,4±4,2 let • vesměs během urgentního výkonu s přítomností kardiogenního šoku při současné vysoké katecholaminové podpoře • u 3 pacientů současně IABK • 6 pacientů zemřelo, 3 do 48h , 3 na MODS • U 5 pac. došlo k zlepšení CI a redukci dávek katecholaminů • „ultimum refugium“ je špatná indikace LSM

  34. Vlastní výsledky – levosimendan 2005 • změna taktiky, LSM indikován časněji, většinou po 1. neúspěchu odpojení z ECC • 10 pacientů (5 M), průměrný věk 74,6±2,3 let • 8 pacientů akutních,7x podán peroperačně, 2x kardiogenní šok, 3x současně IABK • 1 pacient zemřel na kardiogenní šok • 9 pacientů zlepšení hemodynamiky a redukce katecholaminové podpory • 6 pacientů zlepšení EF LK echokardiograficky

  35. A.D. 73 let, CABG, EF 25%,LSM 12+0,1; odpojení ECC

  36. Závěr • Současné možnosti podpory selhávajícího myokardu v perioperačním období v kardiochirurgii dávají šanci na úspěšnou léčbu u většiny pacientů. • Levosimendan skýtá potenciál úspěšné léčby LSS po kardiochirurgickém výkonu za předpokladu časného nasazení spolu s optimální monitorací a podpůrnou léčbou.

  37. ....děkuji za pozornost

More Related