1. Prýt (frons; shoot; Sproß) stonek+listy+ generativní orgány

2. Stonek, osa(caulis; stem; Sproßachse, Achse) - zpravidla nadzemní - nese listy a reprodukční orgány - členěný na nody ainternodia(přesličky, krytosemenné r.) - neomezený růst - vrcholový - akropetální (apikální meristém, příp. iniciála, -y) - prodlužovací - někdy iterkalární

3. Funkce stonku: primární - nést listy a generativní orgány zajištění jejich optimální postavení a spojení s kořenovou soustavou sekundární - zásobní, asimilační … Vývoj: telomová teorie ZimmermannW. (1892-1980) 1930,1938…

4. Velikost stonku Výška: mamutí stromy -Sequoiadendron giganteum80-100 m, jednotlivé exempláře více než 100 m– největší přesně změřený strom 115 m (nepotvrzeno 142 m) Eucalyptus amygdalina 150 – 155 m Pinus sylvestris 50 m, P. lambertiana 70 m; Picea, Abies 60 m; Quercus robur 40 m Délka: Calamus rotang (liána) 200-300 m Šířka:Adansonia digitata (baobab)  průměr 10 m Sequoiadendron giganteum 11 m Na druhé straně může docházet až k úplnému potlačení stonku (Rafflesia, Wolffia)

5. Sequoiadendron giganteum Sequoiadendron giganteum

6. Sequoiadendron giganteum Sequoiadendron giganteum

7. Sequoiadendron giganteum Sequoiadendron giganteum

8. Sequoiadendron giganteum Sequoiadendron giganteum

9. Calamus rotang (liána) Adansonia digitata (baobab)

10. Adansonia digitata (baobab)

11. Rafflesia arnoldii Lemnaceae

12. Wolffia arrhiza, Lemna minor

13. Primární stavba stonku: - pokožka (epidermis) s kutikulou, s průduchy; papilami, trichomy, emergencemi - primární kůra(cortex): hypodermis, mezodermis, endodermis (s Casparyho proužky) - střední válec (stélé)

14. Odění (indumentum) soubor trichomů(papil), a emergencí na povrchu rostliny

15. Dělení trichomů: podle počtu buněk tvaru a konzistence funkce

17. Střední válec(stélé) pericykl(latentní meristém- adventivní kořeny) cévní svazky základní(parenchymatické)pletivo dřeň typy cévních svazků: radiální koncentrické kolaterální (bikolaterální) - prokambium (akropetálně) otevřené cév. svazky s fascikulární kambiem (druhotné tloustnutí)

18. Vývoj a typy stélé: - protostélé, aktinostélé, plektostélé - sifonostélé, solenostélé, diktyostélé, arthrostélé - eustélé - ataktostélé polystélé

19. Vývoj a typy stélé: arthrostélé dutiny: - centrální - valekulární - karinální

20. Tvar stonku: zpravidla radiálně souměrný, nejčastěji válcovitý, vzácněji hranatý (Cyperaceae),  (Lamiaceae), mnohohranný (Cactaceae), rýhovaný (Equisetaceae), plochý (Opuntia) ... Povrch: hladký, rýhovaný, brázditý, křídlatý (na hranách) ...

21. Části stonku - plumula - hypokotyl - epikotyl

22. Dle délky internodií: velmi dlouhá internodia - liány zkrácením internodií – brachyblasty normálně dlouhá internodia - makroblasty (auxiblasty) - prodloužením určitých internodií (pod květem či květenstvím) - bezlisté stvoly - zkrácením internodií - listové růžice, polštářové rostliny - zdánlivé přesleny listů (extrémně krátká internodia i v některých květenstvích – úbor, hlávka, okolík…)

23. Typy stonku lodyha (caulis; stem; Stengel) - olistěný bylinný stonek stvol (scapus; scape; Schaft) - bezlistý nebo jen se šupinami stéblo (culmus; culm; Halm) - obvykle dutý stonek s kolénky (trávy) kmen (truncus; trunk; Stamm) - dřevnatý nevětvený stonek stromů caudex útvar vzniklý z krátkých bází kvetoucích výhonů nebo ze zkrácených, do země „vtáhnutých” trsnatých stonkových výhonů (Apiaceae – miříkovité, Fabaceae – bobovité), ale také sloupovité kmeny jednoděložných, cykasů a kapradin

24. Podle postavení: přímý (rectus), vystoupavý (ascendens) plazivý (repens) poléhavý (decumbens) ovíjivý (volubilis) - převážně levotočivé, vzácně pravotočivé popínavý (scandens) ...

25. Listové stopy a listové mezery (lakuny)

26. Primární tloustnutí (jednoděložné) Druhotné tloustnutí: kambium fascikulární (z prokambia) a interfascikulární; letokruhy Druhotná krycí pletiva – periderm: felogen (v epidermis n. v hypodermis, popř. prim kůře, pericyklu n. lýku) ... feloderm (“zelená” kůra, někdy s chloroplasty) … felém (korek) … vně borka (rhytidoma); lenticely (čočinky)

27. Úžlabní pupeny: - exogenně, v paždí podpůrných listů, ochrana pupenů - více pupenů - kolaterální (vedle sebe, postranní - akcesorické) - seriální (nad sebou; sestupně, vzestupně)

28. - akrotonický, mezotonický, bazitonický vývoj/růstpupenů/postranních větví  habitus rostliny - adventivní pupeny (na kořenech endogenně, jinde exogenně); rozmnožovací pacibulky; prutovité větve (vlky), kořenové výmladky; turiony, hibernakule spící pupeny; kauliflorie

29. Větvení stonku - vidličnaté (hemiblastické, dichotomické) - homobrachiátní - heterobrachiátní (pseudomonopodium) - postranní (axilární, holoblastické) - monopodiální (monopodium) - sympodiální - monocházium (sympodium) - dicházium (pseudodichotomie)

30. Postranní větvění - sympodiální - monocházium - dicházium

31. Přehled a příklady metamorfóz vegetativních organů

37. Metamorfózystonku: podzemní nebo nadzemní zásobníhlízy podpučí (podcibulí) cibulí oddenek (monopodiálně n. sympodiálně rostoucí)

38. Alpinia speciosa Polygonatum multiflorum

39. Crocus sp. Solanum tuberosum

40. Metamorfózystonku: - kaudex - fylokládia (kladodia) - asimilační funkce - chylokauly - brachyblasty - kolce - úponky ...

41. Metamorfózy stonku - nepravá živorodost Poa bulbosa

42. Habitus a délka života rostlin, životní formy Dřeviny (se zdřevnatělým stonkem) - stromy (arbores), keře (frutices), keříky, polokeře (suffrutices) - fanerofyty (nad 30 cm) - chamaefyty (do 30 cm) Byliny (s bylinným stonkem) - jednoleté byliny (anuely), efemerní rostliny - efemery, ozimé byliny - terofyty - dvouleté byliny (bieny), vytrvalé byliny polykarpní (pereny) - hemikryptofyty - kryptofyty -geofyty - helofyty, hydrofyty Víceletérostliny monokarpní (hapaxantní)

45. Délka života rostlin polykarpní (pollakantní) rostliny – vytrvalé monokarpní (hapaxantní) rostliny - jednoleté, dvouleté, víceleté Dřeviny Stromy (arbores) habr obecný (Carpinus betulus), olše lepkavá (Alnus glutinosa) kolem 100 let lípy (Tilia), borovice (Pinus), modřín (Larix) 300 - 400 let duby (Quercus) 400 - 500 let trnka (Prunus spinosa) několika set let Nejstaršími dřevinami na světě jsou pravděpodobně borovice osinatá (Pinus aristata) nejstarší 4600 let sekvojovec obrovský (Sequoiadendron giganteum) asi 4000 let

46. Pinus aristata

47. Pinus aristata Pinus aristata

48. Keře (frutices) - většina 15 - 25 let líska obecná (Coryllus avellana) 200 let Welwitschia mirabilis – 500 let (list)

49. Welwitschia mirabilis

50. Welwitschia mirabilis