ROZŠIŘOVÁNÍ EU A POLITIKA EU

1. ROZŠIŘOVÁNÍ EU A POLITIKA EU

2. 18. duben 1951- zakládající členské státy: Belgie, Francie, Itálie, Lucembursko, Německo, Nizozemsko.

3. 1. leden 1973 - ze šestky se stává devítka vstup Dánska, Irska a Spojeného království do EU

4. 1. leden 1981 - deset členů vstup Řecka do EU

5. 1. leden 1986 - počet členů EU se zvýšil na 12vstup Španělska a Portugalska

6. 1. leden 1995 – EU má již 15 členů vstupuje Rakousko, Finsko a Švédsko

7. 1. květen 2004 - 8 zemí Stř a V Evropy Česká republika, Estonsko, Lotyšsko, Litva, Maďarsko, Polsko, Slovensko, Slovinsko + Kypr a Malta

8. 1. leden 2007- dvě země V Evropy, počet členských států se zvyšuje na 27vstupují Bulharsko a Rumunsko

9. Budoucnost EU členové EU kandidátské země potenciální kandidátské země (uzavřená Stabilizační a asociační dohoda) další možní členové

10. Chorvatsko • Po Slovinsku se zotavuje z války nejlépe • Stalo se kandidátskou zemí v roce 2004 • EU s ním zahájila přístupová jednání 3. října 2005, v týž den jako s Tureckem • Problémy se zahájením - neochota Chorvatska spolupracovat s Mezinárodním soudním tribunálem pro bývalou Jugoslávii • krátce předtím však Chorvatsko udělalo pokrok při hledání generála Ante Gotoviny, obviněného z válečných zločinů, a tím splnilo zbývající podmínku pro zahájení přístupových jednání. • Stabilní tržní ekonomika • Je na tom lépe než nové členské státy Rumunsko a Bulharsko co se týče hospodářství i HDP. • vstup na přelomu let 2010 – 2011

11. Turecko • Možný vstup do EU - debaty již po desetiletí • podalo přihlášku v roce 1987 • kandidátský status - po summitu v Helsinkách v roce 1999 • Zahájení přístupových jednání 3. října 2005, • Očekávání - přístupové rozhovory budou trvat nejméně 10 let Zastánci přijetí Turecka: • stabilizaci jeho institucí a právního řádu • posílilo by to význam ekonomiky EU ve světě. • pokud by splnilo všechny podmínky pro přijetí, není možné jeho vstup dále oddalovat. • vstup do EU - odměnou za dlouholeté členství v NATO • pokrok v oblasti ochrany lidských práv. Odpůrci přijetí Turecka • většinou území leží v Asii, • sousedí s nestabilními zeměmi • má špatné vztahy se sousedním Kyprem a Arménií. • pochybují o dodržování lidských práv • etnické spory s tureckými Kurdy • Obavy ze změny mocenské rovnováhy v Evropě (muslimské Turecko - srovnatelný počet obyvatel Německo).

12. Makedonie • status kandidátské země 17. prosince2005, • přístupová jednání dosud nezačala • vedoucí představitelé EU ocenili pokrok, který Makedonie učinila v politické i hospodářské oblasti • bude muset vyřešit spory s Řeckemo název státu • Kvůli nevyřešenému sporu již dokonce v dubnu roku 2008 Řecko vetovalo vstup FYROM do NATO s tím, že název „Makedonie“ by mohl vést Skopje k teritoriálním nárokům na území Řecka. Historické území Makedonie totiž zasahuje také do dnešního území Řecka či Bulharska. • zmírnit etnické spory mezi Makedonci a menšinovými Albánci • Vstup do EU se nepředpokládá do roku 2015.

13. Potenciální kandidátské země • zbývající balkánské státy: Albánie, Bosna a Hercegovina, Černá Hora, Srbsko a Kosovo. • Černá Hora podala žádost o přijetí 15. prosince 2008, • Srbsko pak 22. prosince 2009. • Evropská unie na nejvyšší úrovni potvrdila příslib konečného členství pro tyto země, pokud splní kritéria pro přistoupení

14. Island • 23. července 2009 podal oficiální přihlášku do EU • jeho vstup provázejí obavy islandské opozice a části občanů z omezování rybolovu • podle vládnoucí sociální demokracie jde o nejlepší způsob vyrovnání se s ekonomickou krizí, která na Islandu proběhla • chce také rychle vstoupit do eurozóny • přihlášku musí schválit členské státy EU a nakonec se k ní budou vyjadřovat islandští občané v referendu • možný vstup do EU se odhaduje mezi lety 2011 – 2012

15. Země, které žádaly o vstup, ale nestaly se členy - Norsko • požádalo o vstup do EU v letech 1972 a 1994, • v obou případech ale občané hlasovali v referendu proti • Norové se obávají ztráty suverenity, • hlavně při rozhodování o svém rybářském průmyslu • Je to bohatý stát s velkými ložisky ropy a zemního plynu, • takže i ekonomické motivy jsou spíše proti vstupu. • nečlen EU, ale zapojuje se do práce některých jejích agentur, • např. je aktivním členem Evropské agentury pro životní prostředí

16. Země, které žádaly o vstup, ale nestaly se členy - Švícarsko • V roce 1992 podala švýcarská spolková vláda přihlášku do Evropské unie, • bez podpory parlamentu a voličů. • Obdobně jako v Norsku občané odmítli v referendu již přístupová jednání • Obavy: - ze ztráty švýcarské neutrality, - omezení suverenity - omezení politických práv - zvýšení daní. • zvolilo cestu bilaterálních smluv s Unií. • např. v rámci Bilaterálních smluv II. vstoupilo roku 2008 do Schengenského prostoru

18. Celková rozlohaa počet obyvatelů EU (ve srovnání s některými zeměmi světa) 498 mil. ob 16 889 305 mil. ob. 9327 9159 128 mil. ob. 4234 365 EU Čína Japonsko Rusko Rozloha vtis. km² Počet obyvatel USA

19. 39 800 eur 28 900 eur 26 100 eur 22,12 % 20,69 % 6,37 % Hospodářská produkce EU(ve srovnání s některými zeměmi světa) Poměř celosvětové hospodářské produkce v % Bohatství na osobu: HDP na osobu podle standardu kupní síly

20. Tři pilíře Evropskáunie Evropské společenství (většina společných politik) Policejní a soudníspoluprácevtrestních věcech Společná zahraniční a bezpečnostní politika Smlouvy

21. ES však může vykonávat určité pravomoci jen v těch oblastech, které mu byly plně či částečně svěřeny v zakládající Smlouvě (v současnosti Amsterodamská smlouva) 1. Společné politiky ES - působnost členských států zcela převedena na ES) - oblasti předané do výhradní působnost orgánů EU 2. Koordinované politiky ES - koordinované sdílení pravomocí členských států a společných orgánů ES - politiky, které členské státy svěřily EU pouze částečně - některé jsou koordinované víc (regionální politika), jiné míň (sociální politika) Politiky EU

22. 1. Společné politiky ES (působnost členských států zcela převedena na ES) - obchodní politika - zemědělská politika - dopravní politika - měnová politika 2. Koordinované politiky ES (koordinované sdílení pravomocí členských států a společných org. ES) - ochrana hospodářské soutěže, - jednotný vnitřní trh, - regionální politika, - ochrana životního prostředí, - sociální politika, - politika v oblasti školství, vzdělávání, mládeže, - výzkum a technologický rozvoj, - zaměstnanost, - ochrana spotřebitele, - ochrana zdraví, - kultura, - energetická p., - civilní obrana Politiky

23. Tři pilíře

24. - Unie přijímá a určuje pravidla - členské státy zasahují jen s jejím svolením - př. Vnější obchodní politika – vůči třetím zemím - společný celní sazebním – vůči třetím zemím - měnová politika - společný trh - členské státy vydávají legislativu pouze za předpokladu, že tak učinila Unie - politika řešící občanství - politika zemědělství a rybolovu - politika 4 svobod - vízová politika - přistěhovalecká a azylová politika - dopravní politika - politika hospodářské soutěže - daně - sociální politika - politika v oblasti životního prostředí - politika ochrany spotřebitele - politika hospodářské a sociální soudržnosti - Aktivita Unie se omezuje pouze na podporu členských států. - politiky: zaměstnanosti, - vzdělávaní, - kultury, - zdravotnictví, - vědy a výzkumu - Vnitřní organizace státní správy - národní identita - organizace ozbrojených sil - bezpečnost a veřejný pořádek - justice - mzdy - zdravotní služba a lékařská péče PolitikyEvropská komise rozvinula členění E politiky: • Výlučné politiky • Sdílené politiky • Doplňující politiky • Politiky v kompetenci členských států

25. POLITIKA EU SPOLEČNÝ PROSTOR – SPOLEČNÝ TRH

26. Vnitřní trh • Vnitřní trh = největší úspěch evropské integrace • Vnitřní trh stanovovaly už Římské smlouvy 1956 • Byl cílem ES • Doknčen měl být v 3 etapách v 70. létech - cíl splněn nebyl z politických důvodů • Závěrečná fáze nabyla završená, kvůli odporu FRANCIE • Vnitřní trh není jenom symbolické odstranění obchodních bariér • Má dalekosáhlý symbolický význam • Jeho završením se naplnili základní svobody, na kterých stojí myšlenka celé evropské integrace

27. Znovuoživení myšlenky jednotného trhu • Cílem bylo podpořit průmyslovou a obchodní expanzi v rámci velkého, sjednoceného hospodářského prostoru v měřítku srovnatelném s americkým trhem. • Nástrojem, který měl jednotný trh umožnit, se stal Jednotný evropský akt, který vstoupil v platnost v červenci 1987. • K jeho ustanovením patřilo: • rozšíření pravomoci Společenství v některých oblastech politik (sociální politika, výzkum, životní prostředí); • postupné zřízení jednotného trhu v období do konce roku 1992 prostřednictvím rozsáhlého legislativního programu, který zahrnoval přijetí stovek směrnic a nařízení ; • častější využití většinového hlasování v Radě ministrů.

28. Smlouva o založení ES: „Vnitřní trh zahrnuje prostor bez vnitřních hranic, ve kterém je v souladu s ustanoveními této smlouvy zajištěn volný pohyb zboží, osob, služeb a kapitálu“ Podstatou je vyloučení jakýchkoliv omezení pohybu nebo diskriminace a stanovení jednotlivých pravidel pro tyto pohyby - 4 základní svobody: 1.Volný pohyb zboží 2. Volný pohyb osob 3. Volný pohyb služeb 4. Volný pohyb kapitálu Jednotný vnitřní trh - umožňuje bezmála pěti stům milionům občanů a podnikatelů EU volný nákup a prodej zboží v rámci celé EU. - znamená, že si občané EU mohou svobodně zvolit zemi, v níž chtějí studovat, pracovat či žít. - zaručuje evropským podnikatelům právo poskytovat a nabízet své služby kdekoli na území EU. - umožňuje občanům a firmám volně investovat, převádět peníze či spořit.

29. TARIFNÍ A NETARIFNÍ BARIÉRY společného trhu • TARIFNÍ B. • Cla - jsou jednou z ochranářských překážek bránících přeshraničnímu obchodu. • Smlouva o založení Evropského hospodářského společenství z roku 1957 umožnila zrušení celních překážek v rámci Společenství a zřízení společného celního sazebníku pro zboží pocházející ze zemí mimo EHS. • Tohoto cíle bylo dosaženo 1. července 1968. • Množstevní překážky NETARIFNÍ B. • Úplnému dokončení společného trhu v sedmdesátých letech bránily také další obchodní překážky. • Technické normy, • normy na ochranu zdraví a bezpečnosti, • vnitrostátní předpisy o právu vykonávat určité profese • devizové kontroly • To vše omezovalo volný pohyb osob, zboží a kapitálu.

30. - J. Delors - 1985–1995 předsedou Evropské komise. - Během svého předsednictví vedl reformy rozpočtu - položil základy k uvedení jednotné měny Bílá kniha • znovuoživení kompletace jednotného trhu začala v roce 1985 a to opět pod taktovkou Delorse • V červnu 1985 vydala Evropská komise, které tehdy předsedal Jacques Delors, bílou knihu - dokument, který analyzoval situaci na společném trhu členských států EU. • Bílá kniha konstatovala, že „společný trh“ po více než patnácti letech od roku 1970 pouze vzdáleně připomíná skutečný trh vnitřní. • Byly přesně definované překážky (fyzické, technické a daňové) • Snahou dokumentu bylo do sedmi let veškeré fyzické, technické a daňové překážky bránící volnému pohybu v rámci Společenství odstranit. • Odstranění překážek spolu se seznamem téměř tří set navrhovaných legislativních opatření byly prvním nutným krokem ke změně. • Vnitřní trh měl začít fungovat od 1.1. 1993.

31. Jednotný trh v současnostiBariéry Fyzické překážky • hraniční kontroly v rámci EU byly zrušeny (policie náhodně provádí namátkové kontroly (součást boje proti zločinu a drogám). • Schengenská dohoda, Technické překážky • princip vzájemného uznávání vnitrostátních pravidel. Každý produkt,vyroben v členském státu musí být možné uvést na trh ve všech ostatních státech. • koordinaci vnitrostátních pravidel týkajících se přístupu k určitým profesím (právo, medicína, cestovní ruch, bankovnictví, pojišťovnictví atd.), bylo možné provést liberalizaci sektoru služeb. • Svoboda pohybu osob však není ještě zdaleka úplná. Stále existují překážky, které lidem nedovolují, aby se volně stěhovali do jiných zemí EU nebo tam vykonávali určité typy prací. Daňové překážky • byly sníženy prostřednictvím částečného sjednocení národních sazeb DPH. • Zdanění výnosů z investic se stalo předmětem dohody mezi členskými státy a dalšími zeměmi (včetně Švýcarska), která vstoupila v platnost v červenci 2005.

32. Volný pohyb zboží Volný pohyb zboží • Má zajistit zcela bezbariérový přechod zboží přes vnitřní hranice a současně férové prostředí pro výměnu zboží v rámci celé EU. • zákaz ukládání cel uvnitř ES • jednotný celní tarif navenek • zrušení kvantitativního omezení dovozu a vývozu uvnitř ES • harmonizace technických a jiných předpisů a norem

33. Okruhy problémů (volný pohyb zboží)

34. Já jedu pracovat jinam, už mě to tady nebaví Já jsem důchodce a jdu po Evropě - za vnoučaty, které studují v různých zemích EU • odstranění překážek pohybu pracovních sil mezi členskými státy (volný pohyb osob • se týká nejen pracovníků, ale i jiných skupin obyvatelstva př. studenti, důchodci) • zaručení nediskriminace pracovníků přicházejících z jiných čl. států (týká se rovněž • rodinných příslušníků, jiných soc. skupin, menšin) • odstranění všech administrativních a jiných překážek pohybu osob • vzájemné uznávání kvalifikace • společné standardy pro citlivá povolání (lékař, veterinář, zdravotní sestra, architekt, • právník, pojišťovací agent atd.) • zachování plného rozsahu soc. a zdr. zab. pro pohybující se osoby • Schengenské dohody a občanství EU Volný pohyb osob

35. Okruhy problémů (volný pohyb osob)

36. bezbariérový pohyb služeb přes hranice (podle pravidel země sídla) • Služby zahrnují převážně činnosti: • - průmyslové, • - obchodní, • - řemeslné • - činnosti v oblasti svobodných povolání Volný pohyb služeb

37. Okruhy problémů (volný pohyb služeb)

38. kapitál Přímé investice • Je chápán jako volnost v oblasti: • přímých investic, • investic do nemovitého majetku, • finančních služeb, • vstupu cenných papírů na kapitálové trhy apod. • volný pohyb kapitálu mezi čl. státy • volný pohyb kapitálu mezi čl. státy a třetími zeměmi • zákaz omezování plateb • (svoboda utrácet své peníze na území jiného čl. státu dle libosti • např. za zemědělské pozemky, nemovitosti včetně rekreačních objektů apod.) Volný pohyb kapitálu

39. Okruhy problémů (volný pohyb kapitálu) • pátrání po terorismu a praní špinavých peněz • problémy se sjednocováním daní a účetnictví • Přesuny kapitálu mezi členskými státy - bez omezení. • vklady lze vyplácet a splácet v celé Unii - bez předchozího schválení vládními úřady, • žádná omezení - pro pohyb kapitálu nebo měnové obchody. • Zavedení eura - usnadnění kapitálových pohybů • Vlády - kontrola – zamezení daňovým únikům velkého rozsahu. • Vláda - přísné kontroly pro monitorování podezřelých transakcí • Finanční instituce – oznámení úřadům jakoukoli podezřelou transakci. • Rostoucí strach z terorismu - dodatečné kontroly - stopování finančnch toků k podpoře teroristických útoků

40. Závěry pro vnitřní trh: • Podle výpočtů Komise v letech 1993-2003 vytvořil jednotný trh nejméně 2,5 milionů nových pracovních míst a přinesl dodatečné bohatství v hodnotě téměř 900 miliard euro. • Komise dnes posunula význam jednotného trhu od odstraňování přeshraničních obchodních bariér směrem k zárukám, že trhy budou fungovat lépe ve prospěch občanů, spotřebitelů a podnikatelů. • To se má dít „se záměrem prosazovat konkurenceschopné podnikatelského prostředí, které respektuje zákazníkovu volbu a je společensky a environmentálně odpovědné.“ • Podle názoru Komise, je z hlediska sociální spravedlnosti nezbytné předvídat a sledovat změny, které při otevírání trhů bezprostředně působí na lidi a na odvětví hospodářského života. • Odpovědí na tyto obavy, zvláště ve Francii, bylo v roce 2005 založení tzv. Evropského fondu pro přizpůsobení se globalizaci (Globalisation Adjustment Fund EGF) na pomoc pracovníkům, kteří se stali nadbytečnými v důsledku obchodní liberalizace. Fond bude ročně vyplácet 500 milionů euro, aby pomohl těmto lidem při hledání nového zaměstnání. • Evropská konference odborových svazů (ETUC) a organizace zaměstnavatelů zemí EU Businesseurope uvítaly novou vizi jednotného trhu 21. století, kterou Evropská komise předložila. • Nicméně pro dokončení vnitřního trhu je třeba ještě mnoho věcí udělat. • Prohloubení tržní integrace bude v některých citlivých oblastech, obzvláště ve zdravotnictví, finančních službách a síťových průmyslových oborech jako je energetika, ještě nějakou dobu trvat.

41. Probíhající změny Finanční služby • V roce 2005 byl dokončen akční plán EU pro vytvoření integrovaného trhu finančních služeb. • Tím dojde ke snížení nákladů na půjčky pro firmy a spotřebitele a střadatelům se naskytne širší spektrum investičních produktů • programy spoření a penzijní programy, které budou moci získat od evropského poskytovatele, kterého si vyberou. • Bankovní poplatky za platby přes hranice byly sníženy. Administrativní a technické překážky bránící volnému pohybu • Země EU často odmítají přijmout normy ostatních členských zemí a v některých případech i uznat rovnocennost profesní kvalifikace. • Roztříštěnost vnitrostátních daňových systémů rovněž ztěžuje integraci trhu a snižuje jeho účinnost. Pirátství a padělání • Výrobky z EU je nutno chránit proti pirátství a padělání. • Evropská komise odhaduje, že tato trestná činnost stojí EU každoročně tisíce pracovních míst. • Proto Komise i národní vlády pracují na rozšíření autorského práva a patentové ochrany. Veřejné zakázky • V důsledku směrnic týkajících se služeb, zásobování a stavebních prací v mnoha sektorech včetně vodního hospodářství, energetiky a telekomunikací, jsou nyní veřejné zakázky otevřeny zájemcům odkudkoli z EU

42. Politiky posílení jednotného trhu • Spotřebitelská politika • Spotřebitelská politika EU umožňuje občanům Unie s důvěrou nakupovat ve všech členských zemích. • Všichni spotřebitelé mají prospěch ze stejně vysoké úrovně ochrany. • Produkty, které si koupíte, a jídlo, které jíte, jsou testovány a kontrolovány, aby byly co nejbezpečnější. E • U se snaží zajistit, aby spotřebitelé nebyli šizeni nesolidními obchodníky a nestali se oběťmi podvodné nebo zavádějící reklamy. • Práva spotřebitelů jsou chráněna a spotřebitelé mají možnost nápravy kdekoli v EU, a to bez ohledu na to, zda kupují zboží v obchodě, prostřednictvím zásilkového prodeje, telefonicky nebo po internetu.

43. HOSPODÁŘSKÁ A MĚNOVÁ POLITIKA

45. Stádia budování Hospodářské a měnové unie

48. Konvergenční kritéria (stanovená ve smlouvě o EU) Každá země EU musí splňovat pět konvergenčních kritérií, pokud chce postoupit do třetí fáze. Patří k nim: • cenová stabilita: • míra inflace nesmí překročit průměrnou míru inflace tří členských států s nejnižší inflací o více než 1,5 %; • úrokové sazby: • dlouhodobé úrokové sazby se nesmí lišit o více než 2 % ve vztahu k průměrným úrokovým sazbám tří členských států s nejnižšími úrokovými sazbami; • deficity: • národní rozpočtové deficity nesmí překročit 3 % HDP; • veřejný dluh: • nesmí překročit 60 % HDP; • stabilita směnného kurzu: • směnné kurzy musely po dobu předchozích dvou let zůstat ve schváleném rozmezí - bez devalvace

49. Konvergenční správy • Europská komise a ECB nejméně jednou raz za dva roky, resp. na žádost příslušného členského státu, podávají Radě EU správu o stave konvergence „členských států s výjimkou“. • Ve svých správách na základě hodnocení stavu plnění konvergenčních kriterií v jednotlivých členských zemích posuzují, či dosáhly požadovaný vysoký stupeň udržitelné konvergence. • Zároveň hodnotí slučitelnost vnitrostátních právních předpisů členského státu včetně statutu jeho národní centrální banky se Smlouvou o založení ES v otázce nezávislosti centrální banky. • Konvergenční správy kromě toho sledují stav integrace trhů, vývoj běžného účtu platební bilance, jako i vývoj jednotkových nákladů práce a jiných cenových indexů. • Po diskusi v Radě EU v složení hlav států a vlád a po poradě s Europským parlamentem Rada pro ekonomické a finanční záležitosti na návrh Komise kvalifikovanou většinou rozhoduje o tom, které členské státy s výjimkou konvergenční kriteria plní. • V tom případě výjimku zruší a příslušné členské státy se stávají členy eurozony

50. 2007 modrá - státy mající euro a jsou v EU, fialová - státy mající euro a nejsou v EU, oranžová - státy v EU připravující se na přechod (v ERM II), čerevená - státy v EU bez eura 2001 1. ledna 2008 se členy eurozóny staly Kypr a Malta. 1. ledna 2009 Slovensko EURO • Od r 1999 oficiální měna pro bankovní operace; • Od r. 2002 bankovky, mince – hotovostní peníze • kursy (přepočítací koeficienty) národních měn jsou nezvratně zafixovány • Euro spolu s dolarem (USD) je jednou z nejdůležitějších měn světa • v devizových rezervách připadá na euro 26,5 % (na americký dolaru připadá 64 %). • Měnová politika eurozóny je prováděna Evropskou centrální bankou ve Frankfurtu nad Mohanem. • euro platí v 16 z 27 států Evropské unie (těchto 16 států tvoří eurozónu) (11 štátov od roku 1999) • v dalších zemích mimo EU používají euro na základě dohod s Evropskou unií - Monako, - San Marino, - Vatikán, - francouzská zámořská společenství: - Mayotte, - Saint-Pierre a Miquelon, - Andorra - Černá Hora - Kosovo 2009