1 / 42

Vítejte v encyklopedii koní!

Vítejte v encyklopedii koní!. Vstupte zde!. E N C Y K L O P E D I E K O N Í. VÝVOJ A DOMESTIFIKACE. ETOLOGIE. PLEMENA KONÍ. SLOVNÍK. CITÁTY O KONÍCH. PÉČE O KONĚ. PODKOVÁŘSTVÍ. POHLAVNÍ VÝRAZNOST. VÝBĚR KONĚ. FOTOGALERIE. TEST. O PROGRAMU. VÝVOJ A DOMESTIFIKACE.

suchin
Télécharger la présentation

Vítejte v encyklopedii koní!

An Image/Link below is provided (as is) to download presentation Download Policy: Content on the Website is provided to you AS IS for your information and personal use and may not be sold / licensed / shared on other websites without getting consent from its author. Content is provided to you AS IS for your information and personal use only. Download presentation by click this link. While downloading, if for some reason you are not able to download a presentation, the publisher may have deleted the file from their server. During download, if you can't get a presentation, the file might be deleted by the publisher.

E N D

Presentation Transcript


  1. Vítejte v encyklopedii koní! Vstupte zde!

  2. E N C Y K L O P E D I E K O N Í VÝVOJ A DOMESTIFIKACE ETOLOGIE PLEMENA KONÍ SLOVNÍK CITÁTY O KONÍCH PÉČE O KONĚ PODKOVÁŘSTVÍ POHLAVNÍ VÝRAZNOST VÝBĚR KONĚ FOTOGALERIE TEST O PROGRAMU

  3. VÝVOJ A DOMESTIFIKACE Původ předků dnešních koní lze stopovat až do doby před šedesáti milióny lety. V roce 1867 objevili poleontologové na jihozápadě USA ve vrstvách ze starších třetihor skoro úplnou kostru zvířete, které bylo uznáno za nejstaršího koně. Vědci ho nazvali Eohippus (Eos je jitřenka, hippos kůň), tedy kůň z úsvitu věků a našli i souvislý řetěz jeho následovníků až k vrcholu, jímž je náš domácí kůň. Vývojová řada: EOHYPPUS OROHYPPUS MESOHYPPUS PLIOHYPPUS HIPPARION KERTAK TARPAN DOMESTIFIKACE

  4. ETOLOGIE Zrak - oči po stranách hlavy zachycují velké zorné pole (vidí i za sebou v určitém úseku) asi 320° - kůň je schopen vidět 2 obrazy najednou - kůň rozeznává barvy: šedou, růžovou, zelenou, žlutou, modrou, bílou červenou od černé nerozezná - ve tmě vidí lépe než člověk Sluch - citlivější sluch než člověk - slyší zvuky součastně ze dvou stran - ucho je schopno zachytit i tak jemné šelesty, které lidské ucho vůbec nevnímá

  5. PLEMENA KONÍ Achaltekin Tento kůň, řadící se k pouštním plemenům, se považuje za jedno z nejstarších a nejčistčích plemen na světě. Máme doklady o jeho chovu z doby před 3000 lety. Byl vyšlechtěn v pouštních oázách Turkménie. Po r. 1921 se chov soustředil na severní svahy Kopetdagu v okolí Ašchabadu. Dnes se chová v Turkmenistánu, Kazachstánu, uzbekistánu a Kyrgizstánu. Quarter - Americký honácký kůň Jedno z nejstarších amerických plemen se začalo chovat na počátku 17. století ve Virginii, kam se dováželi koně španělští, berberští a jiní orientálci a křížili se s různými anglickými plemeny. Plnokrevník tedy ještě neexistoval. Brzy se zde vyvinul mohutně stavěný, svalnatý kůň, zdatný a velmi rychlý. Pracoval na polích i při dopravě dřeva, tahal povozy a pod sedlem se osvědčoval zvláště při práci s dobytkem.

  6. CITÁTY O KONÍCH "Koně poznáš v horách, přítele v nouzi."- mongolské přísloví "Jinak voní seno koním, jinak zamilovaným."- S. J. Lee "Kůň je Pegas vyhnaný z Olympu."- V. Kulín "Jeho hříva je jako řeky proud, oči jsou podobné žhavému popelu svítící v temnotě noci a jeho kopyta jsou rychlá jako světlo."- Barry Cornwal "Když jsou dva na koni, jeden musí sedět vzadu."- W. Shakespeare

  7. CITÁTY O KONÍCH "Jezdectví : dialog dvou těl a duší usilující o vznik dokonalé harmonie mezi nimi."- W. Lennig "Že je mi kůň milejší, říkáš Ty, člověče, že je hřích. Kůň mi zůstal v bouři věrný, člověk ani ve větru."- Rene Keller "Bůh stvořil koně jako druha větru a společníka bouře."- J. W. Goethe Když Bůh stvořil koně, řekl nádhernému zvířeti: "Tobě rovného jsem neudělal. Všechny poklady světa leží mezi Tvýma očima."- Korán

  8. SLOVNÍK Albín Je to bělouš, který má nepigmentovanou kůži a kopyto, samozřejmě bílou srst a oko červené nebo modré. Čabraka Látkové pouzdro na uši s háčkovanou dečkou. Slouží k ochraně proti hmyzu. Dospělost chovatelská Jedinci jsou zařazeni do plemenitby, mohou se rozmnožovat. U teplokrevníků je to ve 4 letech, u chladnokrevníků ve 3 letech. Flémování Při flémování kůň zdvihá a obrací na ruby horní pysk. Toto chování se objevuje u hřebců větřící říjnou klisnu, ale často je způsobuje i velmi silný či neobvyklý pach nebo chuť, jako např. česnek, citrón nebo ocet.

  9. PÉČE O KONĚ Ještě dříve než si pořídíme koně, musíme věnovat velkou pozornost výstavbě a vybavení stáje. Stáj by měla být postavena pokud možno na suchém, vyvýšeném místě a užitkový prostor na jednoho koně by měl činit 7,5 m čtverečních. Teplota ve stáji by měla být 10 - 15°C, neměla by přesáhnout 25°C a poklesnout pod 6°C. Relativní vlhkost činí 85%. Také musíme dát pozor, aby ve stáji nebyl průvan, neboť kůň průvan nesnáší. Je-li to možné, měla by být stáj obrácena ke slunci, neboť sluneční paprsky konímvelmi prospívají. Taky by tu měl být prostor na seno a slámu, místnost pro oves a další součásti potravy a místnost pro výstroj - tj. sedlovna a postrojovna. Tyto dvě místnosti by měly být dobře větratelné a každý kůň by v nich měl mít svůj věšák se jmenovkou. Ve větších stájích musí být šatna a sprcha pro jezdce, umývárna pro mytí koní, aby jim bylo možno omýt ocas a kopyta a v létě celého koně teplou vodou. Stáje mohou být vybaveny boxy, stáními nebo můžeme zvolit volný způsob ustájení.

  10. PÉČE O KONĚ • Volné stáje • slouží k ustájení plemenných klisen (jalových, březích i se sajícími hříbaty) a jednotlivých ročníků hříbat. Koně se pohybují volně a uvazují se jen v době krmení. Žlaby jsou zabudovány podél dlouhých stěn a objemná suchá píce se klade na podestýlku do řady uprostřed stáje. • Stání • slouží převážně pro užitkové koně. Je méně komfortní, neboť koně jsou uvázáni za ohlávku vazáky ke žlabu. Jednotlivá stání jsou od sebe oddělena dřevěnými nebo kovovými přívorami (na konci mají řetízky na zavěšení) nebo plnými stěnami. Šířka jednoho stání je 150 - 180 cm a délka 270 - 300 cm. Žlaby jsou kameninové umístěné ve výšce asi 100 cm.

  11. PÉČE O KONĚ • Boxy • slouží k ustájení plemenných hřebců, klisen se hříbaty, pro porod, dostihové a sportovní koně. Minimální plocha boxu by měla být 3 x 3 m, rozměry boxu pro plemenné hřebce 3,5 x 3,5 m a pro klisny se hříbaty 4, 5 x 4,5 m. Porodní boxy by měly mít rozměry dokonce 4 x 5 m, čímž je možno zajistit klisně dobré podmínky před porodem i po něm. • podlaha nesmí být kluzká, musí být postavena z trvanlivého materiálu (např. dřevěné kostky zapuštěné do hlíny nebo zvonivky, tedy speciální "zoubkované cihly"). Musí být propustná a musí mít sklon asi 1 cm na 1 m ve směru odtokového žlábku. • žlab (dřevěný, z umělé hmoty nebo kamenný) by měl být ve výšce asi 80 - 90 cm od země, nejčastěji v rohu. Koše na seno nejsou příliš praktické - zabírají v boxu místo, jsou-li umístěny příliš vysoko, jsou nebezpečné pro oči a způsobují obloukovitost hřbetu. Nejpraktičtější a přírodním podmínkám nejvíce odpovídající je, když si kůň odebírá seno ze země.

  12. PÉČE O KONĚ • Uvazování hříbat • Koně uvazujeme zpravidla až po odstavu. Hříbata musí být zvyklá na ohlávku. Nejlépe je začít uvazovat až jsou hříbata zklidněna po odstavení od matky, aby nedocházelo k dalším násilným stresům hříběte. Uvazování je nejlepší při krmení na krátkou dobu. Je-li uvázáno déle, zpravidla je neklidné a hrabe. Ale časem si zvykne a uklidní se. Pokud se setkáme s koněm, který se "trhá", je lepší tyto koně neuvazovat. Je to důsledek zpravidla z leknutí, špatného zacházení nebo vadou charakteru.

  13. PÉČE O KONĚ • Úklid ve stáji • Stání je zapotřebí čistit každý den. K usnadnění práce je dobré mít úplnou soustavu stájových pomůcek. Nejzákladnější je dobře vyvážené kolečko, lopata, podávky a vidle se čtyřmi hroty a koště. • Při čištění odstraníme znečištěné stelivo, které putuje na hnojiště, podlahu důkladně očistíme a nasteleme čistou podestýlku. Podestýlka je velmi důležitá. Musí být dost hluboká, aby si kůň mohl lehnout bez nebezpečí, že se odře při kontaktu se zemí. Podestýlka může být např. pšeničná sláma nebo hobliny. Aby jsme ušetřili čas, je možné využívat metodu hluboké podestýlky.

  14. PÉČE O KONĚ Čištění koní Účelem čištění je odstranit z povrchu těla nečistoty a šupinky odumřelé kůže - lupy, které mohou ucpávat kožní póry, čímž je omezeno pocení a dýchání. Dále jím odstraňujeme cizopasníky - vši, svrab a zároveň provádíme masáž.K čištění potřebujeme slaměné věchty, žíněné kartáče, bavlněné utěrky, mycí houbičky, kovové hřbílko na čištění kartáčů, gumové hřbílko na slepená místa, kovové škrabky na kopyta, rýžák a hřeben.Čištění provádíme nejméně dvakrát denně - ráno a večer. Nikdy nečistíme koně při krmení. Jednak, aby jsme koně nerušili, ale hlavně, aby jsme neznečistili krmivo.Čistit začínáme měkkým gumovým hřbílkem krouživými pohyby, aby jsme odstranili hrubou nečistotu. Potom žíněným kartáčem čistíme koně tak, že začínáme od hlavy směrem k zádi dlouhými tahy a vždy po třetím tahu kartáč otřeme o hřbílko. Prach ze hřbílka vyklepáváme mimo stání, nejlépe na navlhčené prkýnko nebo do bedničky s vlhkou rašelinou. Nejvhodnější by bylo čistit koně venku, aby prach zůstával mimo stáj. Tahy provádíme vždy po směru růstu srsti. Hřívu a ocas rozčesáváme po pramenech hrubým rýžovým kartáčem.

  15. PÉČE O KONĚ Oči a nozdry otřeme vlhkou houbou. U klisen je vhodné při každém čištění omýt ochod. Nakonec koně otřeme hadrem.Kopyta čistíme škrabkou (kovový háček a tupým koncem), vždy také před a po jízdě. Chceme-li koni zvednout nohu, postavíme se vedle něj tváří dozadu, poklepáváme ho na lopatku (při zvedání přední nohy), na zádi (při zvedání zadní nohy), posouváme ruku po noze do spěnky, za ni pak uchopíme a opakujeme slovo "nohu" a končetinu zvedáme. Řádně odstraníme nečistoty z vnitřní strany kopyta a vyčistíme střelku. Je dobré kopyta natírat buď speciálním přípravkem Cornosan nebo rybím tukem. Po jízdě nesmíme zapomenout koně vyvěchtovat pod sedlem nebo podle potřeby toto místo omýt houbou. Šlachy chladíme, omýváme a vytíráme do sucha, čímž zamezíme jejich nepříjemnému onemocnění - podlomu. Při práci můžeme nohy chránit bandážemi, kamašemi nebo zvony.

  16. PODKOVÁŘSTVÍ Kování podle použití - pro cvalové a klusácké dostihy, skokové soutěže, všestrannou způsobilost, drezúru, pro koně pracující na těžké zátěži v kroku, pro zápřahové soutěž podle roční doby - na zimní a letní za studena - podkova připravena předem a pouze se přibije za tepla - podkova se tvaruje na místě Podkovářské nástroje - průbojník, utínka, dvojitý průbojník, kleště k ohýbání podkováků, štípací kleště k úpravě rohoviny, dlouhé výhňové kleště, snímací kleště, podkovářské kladívko, podkovářský nůž, pilník („rašple“) - kůň, který se nekove, musí však také pravidelně ke kováři, aby mu kopyta zkrátil a upravil do správného tvaru

  17. POHLAVNÍ VÝRAZNOST Hřebec - má jevit ohnivý samčí temperament = samec koně starší než 4 roky - plemenný hřebec je vybraný za způsobilého k plemenitbě → licentován hlava - hrubší a u některých plemen v profilu někdy mírně klabonosá i tam, kde klisny mívají hlavu rovnou krk - silnější, více zahnutý ve hřebeni pro značný vývin podhřivního tuku žíně ve hřívě a ocasu - hrubší a hustě zkadeřeny - mohutně u nich bývá vyvinut předek hřebeček = nekastrovaný mladý kůň do tří let

  18. POHLAVNÍ VÝRAZNOST Klisna - zevnějšek samičí, jemnější, lehčí a štíhlejší typ a ve výrazu oka má mít měkký mateřský pohled = samice koně stará nejméně 3 roky - plemenná klisna je vybrána a používána k plemenitbě hlava - v profilu jemnější, delší krk - níže nasazený, užší - má být průměrně delší ve hřbetě, širší a delší v pánvi a štíhlejší v končetinách klisnička = mladá klisna ve věku do tří let

  19. POHLAVNÍ VÝRAZNOST Valach - nejvhodnější forma pracovního koně nejen pro hospodářství = kastrovaný hřebec - kastraci se hřebec většinou podrobuje do jednoho roku věku - kastráti jsou klidnější a jejich pracovní využití je méně náročné pánev - lehčí a méně hranatá než u normálních hřebců, ale přece se nepodobá pánvi klisen, jak se leckdy tvrdí hlava - málo výrazná, lehčí a v obličejové části delší krk - delší, rovnější a níže nasazen temperament - sice klidnější než temperament hřebce, ale jeho inteligence je zřejmě nižší

  20. VÝBĚR KONĚ - TYPY jezdecký kůň pro rekreační ježdění - možnost ustájení - v nájemné stáji, málo volného času, méně jezdec. zkušeností - valach, český teplokrevník, zdravý, klidného temperamentu, může být s určitými exteriérovými vadami, jež však nenarušují jezdecké využití koně,věk - starší kůň 9 - 17 let - orientační cena: 25.000 - 50.000,- Kč kůň pro chovné účely, případně pro sport - vlastní stáj se zázemím a pastvinami (případně nájemní stáj), relativně dostatek času, víceleté jezdecké zkušenosti, např. z jezdeckého klubu - klisna, český teplokrevník, zcela zdravá, živého temperamentu, bez podstatných exteriérových vad, věk - mladá klisna 4 - 8 let - orientační cena: 60.000 - 120.000,- Kč kůň pro Vaši malou dcerku, která se chce učit jezdit na koni - ustájení např. u babičky v sousední vesnici nebo v jezdeckém klubu (v nájemní stáji) - welšský poník, sekce B (kolem 130 cm kohoutkové výšky hůlkové), valach nebo klisna s určitými exteriérovými nebo zdravotními vadami, s dobrým charakterem, starší - od 9 let výše - orientační cena: 12.000 - 20.000,- Kč

  21. FOTOGALERIE

  22. FOTOGALERIE

  23. FOTOGALERIE

  24. FOTOGALERIE

  25. FOTOGALERIE

  26. TEST Je kůň savec? ANO NE

  27. TEST Je kůň savec? ANO NE

  28. TEST Je kůň savec? ANO NE

  29. TEST Je hřebčín v Kladruby nad Labem nejstarším v ČR i Evropě? ANO NE

  30. TEST Je hřebčín v Kladruby nad Labem nejstarším v ČR i Evropě? ANO NE

  31. TEST Je hřebčín v Kladruby nad Labem nejstarším v ČR i Evropě? ANO NE

  32. FOTOGALERIE

  33. VÝVOJ A DOMESTIFIKACE EOHIPPUS Měl velikost lišky, na předních i zadních končetinách měl 5 prstů a žil převážně v lesním a bažinatém porostu.

  34. VÝVOJ A DOMESTIFIKACE OROHIPPUS Jeho tělo bylo již štíhlejší, na předních končetinách měl 4 a na zadních 3 prsty. Odhaduje se, že nejstarší prakoník vážil průměrně pět a půl kila a v kohoutku byl vysoký 36 cm. Je možné, že barva srsti připomínala srst jelena a byla tmavá se světlými skvrnami. Oči ani zuby nepřipomínaly dnešního koně. Zuby mohly docela dobře patřit praseti nebo opici a výborně se hodily k spásání měkkých listů přízemní pralesní vegetace.

  35. VÝVOJ A DOMESTIFIKACE MESOHIPPUS Byl již větší, měl delší nohy a chrup vhodný ke žvýkání rozmanitější, ale stále ještě měkké potravy. Na všech nohách měl po 3 prstech a největší váhu již nesl prostřední z nich. K přelomu ve vývoji koní došlo v období, které trvalo od 25 do 10 miliónů let před naší érou a počítá se již k mladším třetihorám. Tehdy se změnilo podnebí, pralesy vymizely a jejich místo zaujaly bezlesé pláně a stepi porostlé tuhými travinami. Kůň se novým podmínkám přizpůsobil změnou chrupu a prodloužením krku. Oči se posunuly do stran, aby zrak obsáhl co nejširší okolí. Nohy se prodloužily, šlachy ohýbající prsty zesílily a nakonec zůstal plně vyvinutý jen silný prostřední prst chráněný mohutným kopytem.

  36. VÝVOJ A DOMESTIFIKACE PLIOHIPPUS Už stál na jediném kopytě a žil asi před pěti milióny lety.

  37. VÝVOJ A DOMESTIFIKACE HIPPARION Dochází k nárustu výšky do 120 - 140 cm, změnám chrupu, tvaru lebky a prodlužování končetin.Vývojovou řadu uzavírá vlastní rod EQUUS – kůň. Vznikl v Americe asi před třemi nebo dvěma milióny let, tedy dříve než člověk. Díky pevninskému mostu mezi Amerikou a Asií se rozšířil i do Starého světa (Evropy, Asie). Po skončení doby ledové asi před deseti tisíci lety moře zaplavilo pevninský most a kůň na americké pevnině z dosud neobjasněných příčin vyhynul. Znovu se tam objevil až po příchodu španělských dobyvatelů.

  38. VÝVOJ A DOMESTIFIKACE KERTAK Dodnes žije ve stepích Dálného Východu Střední Asie a v zoologických zahradách.Jeho kohoutková výška je 130 - 140 cm, má mohutnou hlavu, Stojatou hřívu, nemá kštici, ale má úhoří pruh a krátké silné končetiny barva – plavá.

  39. VÝVOJ A DOMESTIFIKACE TARPAN Žil v oblasti stepí Kaspického a Černého moře. V 80. letech min. století byl vyhuben. Jeho kohoutková výška byla 135 - 145 cm, byl ušlechtilejší a štíhlejší. Měl lehčí hlavu v nose slabě prohnutou a výše nasazený krk. Barva - byla plavá, měl úhoří pruh a na končetinách černé kroužkování.

  40. VÝVOJ A DOMESTIFIKACE Domestikace Dříve než člověk koně ochočil, panoval mezi nimi vztah lovce a kořisti. Je mnoho dokladů o tom, že v poslední době ledové byla stáda divokých koní pro pravěké lidi zdrojem obživy. Oblíbenou loveckou taktikou bylo zahánění skupiny zvířat na útes, aby se pádem dolů zabila. Potvrzují to mocné vrstvy koňských kostí nacházející se na mnoha místech ve Francii, například v okolí Lascaux a Solutré.Za zkrocení koně pravděpodobně vděčíme kočovným kmenům Árjů, které putovaly ve stepích mezi Černým a Kaspickým mořem. Současně ale s největší pravděpodobností docházelo ke zdomácnění koně i jinde, např. na Arabském poloostrově, v Alpách, či Pyrenejském poloostrově.Zkrocení koně mělo ryze praktické příčiny. V drsných stepních podmínkách byli právě koně ve srovnání s jinými zvířaty (např. se soby, kteří sice byli snadno ovladatelní, ale museli daleko za potravou) ve výhodě při hledání potravy. Původně se koně chovali v polodivokých stádech. Jejich maso sloužilo za potravu, z kůží se zhotovovaly stany a oděvy, trus se sušil na topení. Klisny poskytovaly mléko, z něhož se kvašením připravoval kumys, lehce opojný nápoj kočovníků. Časem se při kočování začala klidnější zvířata užívat k dopravě domácího vybavení jako soumaři. Přirozeně se brzy lidé na koních naučili jezdit a tak si usnadnili práci u stáda. Ještě dnes se tak chovají stáda koní v některých asijských částech, kde je kůň i pro lidi dvacátého století životně důležitý.

  41. O PROGRAMU Autor: PhDr. Alex Konvička Zemědělská střední škola Němčany 69, 694 12 Slavkov u Brna Rok vytvoření: 2007 Jak ukončit program: Klávesou Escape nebo stiskem na následující tlačítko. KONEC Při tvorbě programu byly užity zde uvedené zdroje.

  42. UŽITÉ ZDROJE www.sweb.cz\kone_a_jezdectvi www.kone.czechian.net www.romantik.cz\kone

More Related