160 likes | 585 Vues
Základní orientace na lidském těle. Anatomická norma (základní anatomická poloha těla): vzpřímený stoj spojný horní končetiny podél boků dlaně dopředu Slouží k popisu těla nezávisle na jeho momentální poloze (např. při zranění). Základní roviny těla: mediánní rovina (střední r.)
E N D
Anatomická norma (základní anatomická poloha těla): vzpřímený stoj spojný horní končetiny podél boků dlaně dopředu Slouží k popisu těla nezávisle na jeho momentální poloze (např. při zranění)
Základní roviny těla: mediánní rovina (střední r.) dělí tělo na dvě souměrné poloviny sagitální r. (předozadní r.) sagita = šíp jsou všechny roviny rovnoběžné s mediánní r.
3) frontální r. frons = čelo jsou rovnoběžné s čelem 4) transverzální r. (horizontální r., příčné r.) kolmé ke všem předchozím „vodorovné“
Základní směry na těle: 1)horizontální směry a) mediální – k mediánní rovině b) laterální – od mediánní roviny (latus = bok) c) dexter–pravý d) sinister–levý
2) vertikální směry a) kraniální – k hlavě (cranium = lebka) b) kaudální – ke kostrči (cauda = ocas) c) superior – horní d) inferior – dolní - na končetinách se používá spíše: e) proximální – k trupu f) distální – k prstům (distalis = vzdálený)
3) předozadní směry a) ventrální – dopředu, k břichu (venter = břicho) b) dorzální – dozadu, ke hřbetu (dorsum = hřbet) c) anterior – přední d) posterior – zadní
4) směry pro označení hloubky a) externí – zevní b) interní – vnitřní c) superficialis – povrchový d) profundus - hluboký
Pohybový systém A: Kosterní soustava B: Svalová soustava
Pohyb = jeden ze základních projevů živé hmoty Pohybují se: organely v buňkách (lysozómy) jednotlivé buňky (makrofágy) orgány (střeva) celý organismus (člověk)
U živočichů tři mechanismy pohybu: 1) Améboidní pohyb pomocí panožek kořenonožci, fagocytující bílé krvinky 2) Pohyb pomocí bičíku, brv, řasinek bičíkovci, nálevníci, bakterie, spermie, buňky epitelu dýchacích cest 3) Svalový pohyb u mnohobuněčných → mají svalové buňky pomocí svalového vaku pomocí svalů a kostry
a) pomocí svalového vaku u kroužkovců, u trávicí trubice, … dvě vrstvy svaloviny – bez další opory 1. podélná vrstva zkrácení a rozšíření těla (střeva) 2. kruhovitá vrstva zúžení a prodloužení těla (střeva) kombinace obojího výsledný pohyb
b) pomocí svalů a kostry (skeletu) 1. kostra vnější u členovců (pavouk, rak, brouk) tvořena kutikulou s chitinem (=„brnění“ omezený rozsah pohybu, skokový růst) 2. kostra vnitřní u obratlovců tvořena chrupavkou (mihule, žralok) nebo i kostí (člověk)
Použité zdroje: JELÍNEK, Jan; ZICHÁČEK, Vladimír. Biologie pro gymnázia. Olomouc: Nakladatelství Olomouc, 2006, ISBN 80-7182-217-5. ROKYTA, Richard; MAREŠOVÁ, Dana; TURKOVÁ, Zuzana. Somatologie I. a II.. Praha: Eurolex Bohemia, s.r.o., 2003, ISBN 80-86432-49-1. DYLEVSKÝ, Ivan; TROJAN, Stanislav; KAPRAS, Jan. Somatologie (I). Praha: Avicenum, 1990, ISBN 80-201-0026-1. DYLEVSKÝ, Ivan; TROJAN, Stanislav. Somatologie (II). Praha: Avicenum, 1990, ISBN 80-201-0063-6.