CCNA 3 v3.1 Module 1 Introduction to Classless Routing

1. CCNA 3 v3.1 Module 1 Introduction to Classless Routing

2. Objectives

3. What Is VLSM and Why Is It Used? Variable Length Subnet Masking – maska podsítě s proměnnou délkou Krize v adresování: Nedostatek volných adres třídy B ve verzi IPv4 Prudký vzestup rozměrů směrovacích tabulek

4. What Is VLSM and Why Is It Used? krátkodobá řešení Podsítě VLSM Beztřídní směrování Privátní adresy Překlad síťových adres

5. What Is VLSM and Why Is It Used? Konečné řešení bude až IPv6 s 128 bitovými adresami. Používá se, protože: VLSM umožňuje tolik moc adres (ale IPv6 bude ještě mnohem lepší).

6. A Waste of Space Plýtvání prostorem Pro očíslování 30 adres potřebujeme 5 bitů, protože 25=32. Spoje mezi routery musí být samostatné sítě. Každému spoji by stačily 2 adresy. Ale když nepoužijeme VLSM, všechny sítě musí mít rozměr podle té největší, tj. 32-2=30 adres.

7. When to Use VLSM? Kdy použít VLSM? Použij VLSM pro spoje mezi dvěma body, kde stačí dvě adresy, místo abys tam vyplýtval např. 30 adres.

8. Výpočet podsítí s VLSM Calculating Subnets with VLSM Správce dostal na starost podsíť 172.16.32.0/20. Ta je součástí sítě třídy B 172.16.0.0, kde čtyři bity už byly vypůjčeny na rozdělení na 216-2=14 podsítí.

9. A Working VLSM Example

10. Route Aggregation Toto je divná směs toho, co by bylo, kdyby nebylo agregace, a toho, co je, když je agregace: Nenacházím vysvětlení rozdílu mezi „aggregation“ a „summarization“ z hlediska sítí. Jsou to zde synonyma, tj. slova s podobným významem, a to „slučování“.

11. Route Aggregation Kdyby nebylo slučování cest, tak by každá síť i podsíť musela mít svoji vlastní položku v každém směrovači, který s nimi bude pracovat. Sítě, které mají společné základy adres, by měly být fyzicky blízko sebe, tj. aby k nim vedla stejná přístupová cesta. Potom je možno směrovačům na druhém konci této cesty hlásit sloučenou adresu, tj. místo mnoha sítí a podsítí se hlásí adresa jedné supersítě, která jim je společná. Slučování cest může zmenšit rozměry směrovacích tabulek.

12. Route Summarization Kdyby nebylo toho, tak by každá z těchto sítí / podsítí musela být zvlášť hlášena sem. Takto ale místo mnoha adres stačí hlásit jen tuto jednu.

13. Configuring VLSM Máme k dispozici síť třídy C 192.168.10.0, ve které máme přidělit adresy ve čtyřech městech, a to

14. Configuring VLSM V síti třídy C 192.168.10.0 máme k dispozici 256 adres, které mají rozsah od 0 do 255.

15. Configuring VLSM Začneme největší sítí – Perth – která má mít 60 účastníků. Budeme na ni potřebovat čtvrtinu z celého rozsahu, tj. z 256. Abychom mohli očíslovat čtyři čtvrtiny, vypůjčíme si na to dva z osmi bitů, původně určených pro číslování účastníků. Na číslo této sítě tedy budeme potřebovat 24+2=26 bitů. To vyjádříme v adrese takto: „........ .10.0 / 26“.

16. Configuring VLSM Pokračujeme další největší sítí – Kuala Lumpur (KL) – která má mít 28 účastníků. Budeme na ni potřebovat osminu z celého rozsahu, tj. z 256. Abychom mohli očíslovat osm osmin, vypůjčíme si na to tři z osmi bitů, původně určených pro číslování účastníků. Na číslo této sítě tedy budeme potřebovat 24+3=27 bitů. To vyjádříme v adrese takto: „........ .10.0 / 27“.

17. Configuring VLSM Pokračujeme dalšími největšími sítěmi – Sydney a Singapore – které mají mít po 12 účastnících. Na každou budeme potřebovat šestnáctinu z celého rozsahu. Abychom mohli očíslovat šestnáct šestnáctin, vypůjčíme si na to čtyři z osmi bitů, původně určených pro číslování účastníků. Na číslo této sítě tedy budeme potřebovat 24+4=28 bitů.

18. Configuring VLSM Nakonec uděláme spojky mezi routery, které potřebují jen po 2 (+2) adresách. Na každou budeme potřebovat čtyřiašedesátinu z celého rozsahu. Abychom mohli očíslovat šedesát čtyři čtyřiašedesátin, vypůjčíme si na to šest z osmi bitů, původně určených pro číslování účastníků. Na čísla těchto sítí tedy budeme potřebovat 24+6=30 bitů.

19. Configuring VLSM Zbývající kousky zůstávají nevyužité jako rezerva.

20. Configuring VLSM

21. Configuring VLSM • Zásady: • Uděláme si rozpis podsítí s počty účastníků. • Uvědomíme si, jak velký prostor máme k dispozici (např. 256 adres). • Připravíme si nákres tohoto prostoru v měřítku (např. 256 adres ... 256 mm) • Začneme od největších, pokračujeme k nejmenším sítím. • Uvědomíme si, jaký zlomek celkového prostoru síť zabere (např. 1/16). • Podle toho pro ni vypůjčíme bity na očíslování (např. 4 bity pro 1/16, protože 16=24). • Každou nově přidělenou síť zakreslíme do nákresu.

22. Configuring VLSM Podívejte se na Lab 1.1.4. Postup tam uvedený se mi zdá méně přehledný a méně srozumitelný než náš. Grafické znázornění adresového prostoru pomocí plochy místo úsečky umožní pracovat s více adresami, ale je těžké (pro mne) se v něm vyznat nebo je dokonce vytvořit.

23. RIP History Neposílá masky podsítí. Proto nemůže umět pracovat s proměnnou délkou masky a musí mít všechny podsítě stejné velikosti. RIPv1 limitations: • It does not send subnet mask information in its updates. • It sends updates as broadcasts on 255.255.255.255. • It does not support authentication. • It is not able to support VLSM or classless interdomain routing (CIDR). Posílá aktualizace jako broadcast úplně všem. Zatěžuje síť a obtěžuje většinu účastníků zprávami, které je nezajímají. Nepodporuje ověřování totožnosti => je méně bezpečný. Nepodporuje VLSM ani CIDR, protože nerozesílá masky podsítí, viz první bod.

24. RIPv2 Features To umožňuje použít proměnnou délku masky (VLSM), protože s maskou je podsíť jednoznačně definována. Posílá masku s cestou, kterou inzeruje.

25. RIPv2 Features Umožňuje ověřování totožnosti, ... ... k čemuž může použít otevřený text i zakódování MD5.

26. RIPv2 Features Do aktualizací, které posílá ostatním směrovačům, vkládá IP adresu cesty dalšího skoku. Směrovač může nabízet cestu a posílat posluchače na směrovač, který má na té samé podsíti lepší cestu. Toto je jen překlad. Vysvětlení v kurikulu ani jinde nenacházím.

27. RIPv2 Features RIPv2 posílá dále informaci o cestách, o kterých se dozvěděl z vnějších zdrojů (tedy od jiných protokolů) a které jsou dále šířeny prostřednictvím RIPu. To se používá, aby se odlišily cesty RIP od těch zvenku. Užívá značky pro externí cesty

28. RIPv2 Features Pro rozesílání aktualizací používá multicast RIPv2 neposílá aktualizace pomocí broadcastu, tj. na adresu 255.255.255.255. Místo toho používá multicast na adresu 224.0.0.9. Díky tomu si tyto aktualizace vyzvednou jen ti, kterých se to týká (tj. směrovače běžící pod RIPv2) a ostatní účastníci nejsou otravováni provozem, který je nezajímá.

29. Porovnání Comparing RIPv1 and RIPv2

30. Porovnání Comparing RIPv1 and RIPv2 Snadno se konfiguruje. Neumí beztřídní směrování, protože v aktualizacích neposílá informaci o podsítích a nepodporuje směrování pomocí „předčíslí“ (prefix), které by umožnilo sdružování podsítí a stručnější aktualizace a menší směrovací tabulky. Neumožňuje ověřování totožnosti v aktualizacích. Aktualizace posílá broadcastem 255.255.255.255 a tím otravuje i ty, které to nezajímá.

31. Porovnání Comparing RIPv1 and RIPv2 Snadno se konfiguruje. Umí beztřídní směrování, protože v aktualizacích posílá informaci o podsítích a podporuje směrování pomocí „předčíslí“ (prefix), které umožňuje sdružování podsítí a stručnější aktualizace a menší směrovací tabulky. Umožňuje ověřování totožnosti v aktualizacích. Aktualizace neposílá broadcastem, ale multicastem 224.0.0.9 a tak neotravuje ty, které to nezajímá.

32. Configuring RIPv2 Tím se to liší od RIP, verze 1 • Tyto příkazy říkají, že všechna rozhraní v této síti nebo jejích podsítích budou • rozesílat nabídky ostatním směrovačům • přijímat nabídky ostatních směrovačů • nabízet podsítě k nim připojené

33. Verifying the RIP Configuration Každých 30s rozesílá aktualizace, další bude za 12s. Když od směrovače nedostane aktualizaci 180s, označí všechny cesty od něj naučené jako neplatné. Když o něm neuslyší dalších 240s, všechny cesty od něj naučené vymaže ze směrovací tabulky. Okolním směrovačům nabízí tyto svoje sítě. Administrativní vzdálenost (vyjadřuje důvěryhodnost protokolu RIP).

34. Displaying the IP Routing Table Routing table = směrovací tabulka

35. Displaying the IP Routing Table Přímo připojené sítě Sítě naučené prostřednictvím protokolu RIP

36. Displaying the IP Routing Table O této síti se dozvěděl prostřednictvím protokolu RIP, od adresy 10.1.1.2, přes rozhraní Serial 0/0.

37. Troubleshooting RIPv2 Dostal 2 aktualizace RIPv2 od 10.1.1.2 přes Serial 0/0 Tato síť je vzdálená 2 hopy a vede do ní cesta přes default route. The debug ip rip Command

38. Troubleshooting RIPv2 Směrovač A vyslal multicast přes Ethernet 0/0, tj. přes rozhraní 172.16.1.1

39. Troubleshooting RIPv2 The debug ip rip Outputs and Meanings

40. Configuring Default Route Pokyn pro Hong Kong 2, 3, 4: Když nevíš, co s tím, pošli to do sítě 192.168.20.0, tj. na ten směrovač, který je připojený na internet.

41. Configuring Default Route Jaký je rozdíl mezi ip route 0.0.0.0 0.0.0.0 172.16.1.2 a ip default-network 172.16.0.0 ? Odpověď na http://www.mcmcse.com/cisco/guides/ip_default_network.shtml : Configuring a static default ip route only defines a default route for the router you're configuring it on, while ip default-network will propagate the route via its routing protocol. ip route definuje tu cestu jen pro router, na kterém ji zadáme, ip default-network bude cestu propagovat i ostatním routerům.

42. Summary