Působnost OOVZ ve složkách životního prostředí

1. Působnost OOVZ ve složkách životního prostředí Obecné otázky zdraví

2. Obecné otázky zdraví • Zdraví je výsledkem působení biologických a společenských činitelů, z nichž mnohé lze příznivě ovlivnit. • Úroveň zdraví – odraz společnosti – ekonomiky, humanity a politická vyspělost.

3. po 1. světové válce pokles úmrtnosti 2. svět. válka zvýšení úmrtnosti – hl. muži po 2. svět. válce pokles úmrtnosti (pokud stejný stav – ČR by se srovnávala s vyspělými západoevrop. státy) 60. léta zvýšení úmrtnosti a stagnace 90. léta pozitivní změna Historický vývoj v ČR

4. Úmrtnost není měřítkem zdravotního stavu – orientační bod

5. Zdraví určeno • individuálními vlastnostmi člověka (vrozená dispozice ke zdraví, k nemoci, způsob chování- předcházení chorobám)

6. Zdraví určeno • společenské činitelé (úroveň lékařské péče a prevence, očkování, nemoce z povolání, úrazy, informace o zdravé výživě, propagace sportu, možnosti rekreace – ozdravné pobyty)

7. Zdraví určeno • životní prostředí (podnebí, záření, znečištění, přírodní katastrofy)

8. Zdraví určeno • Optimum: rovnováha všech složek • Investice státu do zdraví - značné • Zdraví jednotlivce je hodnoceno na základě vyšetření s cílem odhalení nemoci

9. Zdraví je dále i dobrá tělesná a duševní zdatnost Hodnotící ukazatelé: úmrtnost, nemocnost, cílené šetření určité speciální stránky zdraví na reprezentativním souboru lidí

10. Nebezpečí: ischemická choroba srdeční a cévní onemocnění mozku Riziko: kouření, vysoký TK, diabetes, cholesterol, obezita, stava s vysokým obsahem živ. tuků, absence pohybu Neovlivnitelné faktory: genetická zátěž, věk, pohlaví Psychosociální faktory: stres Od 60-80. let vzestup, nyní mírný pokles Nemoci oběhové soustavy

11. Za posledních 15 let vzestup v ČR Vzestup nádorů konečníku a tlustého střeva Zhoubné nádory

12. Nemocnost na dýchací choroby • Nejčastější v ČR (hl. u mladé populace) • Důsledek-znečištěné ovzduší • Vzrůst během zimních měsíců • Lékaři opomíjejí hlásit

13. Snížení výskytu infekčních chorob- očkování Nemocnost na infekční choroby

14. Poliomyelitida (přenosná dětská obrna) Záškrt Dávivý kašel Spalničky Zarděnky Vzteklina Parotitida (příušnice) Tetanus TBC Virová hepatitida B Virová hepatitida A Memingokové infekce Nemocnost na infekční chorobyÚspěchy

15. Nemocnost na infekční choroby Nové inf. nemoci: HIV, syfilis, kapavka, salmonelózy, klíšťová encefalitida, Lymská borelióza.

16. Nemocnost na poranění a otravy • Přehled: statistika hospitalizovaných osob • Hospitalizace: nitrolební poranění, zlomeniny končetin, syndrom týrání, dopravní nehody • Muži 3x častější úrazy, hlavně mladí lidé

17. kvalita pracovního prostředí dozorová činnost OOVZ postoj zaměstnavatele Nemocnost na choroby z povolání

18. Nemocnost na choroby z povolání • Účinky vibrací – horníci (jednostranné a dlouhodobé přetěžování kloubů, kostí, svalů a úponů) • Kožní • Hepatitida B • Svrab, salmonelózy, záněty spojivek TBC, plané neštovice

19. Nemocnost na choroby z povolání • Nemoci přenosné ze zvířat a rostlin - trichofycie, fotodermatózy, ornitózy, tularémie • Tropické inf. choroby - malárie, amoebióza • Alergie - astma, farmářské plíce

20. Nemocnost na choroby z povolání • Chemické látky • Důsledky těžby uranu a úpraven uranových rud • Azbestóza

21. Nemocnost na psychické choroby • Nárůst duševních poruch Schizofrenie, alkoholismus, narkomanie, toxikománie, gemblerství

22. 2. Životní prostředí a zdraví • 20% vliv na zdraví : Pitná voda, Pitná voda, Hluk • Pitná voda - infekce z koupání, alergizace • Hluk - nejhlučnější lokality 76 dB ve dne a 69 v noci, tiché lokality 46 ve dne 36 v noci

23. . Životní prostředí a zdraví • Ovzduší - imise,vnitřní prostředí bytu formaldehyd, NO2, prachové částice, bakterie, plísně - závislost na ročním období a místě odběru (zima-kuchyň)

24. Monitor. znečištění prostř. a exp. člověka, bioindikátory a biomarkery • Míra znečištění ŽP kvalita a kvantita obtížně stanovována • využití biologických prostředků pro monitoring

25. Biomarkery • zahrnují všechny měřitelné odpovědi a interakce mezi biologickým systémem a faktorem prostředí. • Slouží jako základ pro odhad míry expozice k chemickým látkám. • látky a jejich metabolity nebo produkty interakce xenobiotika a cílových buněk (makromolekul),detekovatelné v některém kompartmentu organizmu

26. Biomarkery • zahrnují měřitelné diochemické, fyziologické nebo jiné změny v organismu • mohou být použity k potvrzení preklinického poškození nebo nepříznivých zdravotních účinků po zevní expozici a absorpci xenobiotika

27. Biomarkery • používají se ke stanovení nebezpečnosti látky • pro určení dávkové závislosti při stanovení rizika expozice • při hodnocení nutno brát v úvahu genetickou diferenciaci a enzymatickou výbavu lidské populace.