Veterinární a hygienické požadavky

1. Veterinární a hygienické požadavky Stavby pro hospodářská zvířata Hygiena vody a napájení

2. zákony • Zákon č. 166/1999 Sb. o veterinární péči a o změnách některých souvisejících zákonů, ve znění zákonů č. 29/2000 Sb., č. 154/2000 Sb., č. 102/2001 Sb., č. 76/2002 Sb., č. 120/2002 Sb., č. 320/2002 Sb., č. 131/2003 Sb., č. 316/2004 Sb., č. 444/2005 Sb., č. 48/2006 Sb. a č. 230/2006 Sb. • § 5 odstavec  3 zní: •  „(3) Prováděcí právní předpis stanoví • konkrétní veterinární požadavky na prostředí, v němž jsou zvířata chována, na jejich ošetřování a ochranu před nákazami a nemocemi přenosnými ze zvířat na člověka

3. Hygiena vody a napájení Zákon č. 254/2001 Sb. - o vodách (vodní zákon) a související předpisy

4. voda a její funkce v organismu • nejvýznamnější tělní tekutina • ideální fyzikální vlastnosti • pro transportní funkci • rozpouštědlo • zvlhčení sliznic a kůže • 60% tělesné hmotnosti • ovlivněno stářím, pohlavím, obsahem tuku

5. voda a její funkce v organismu • příjem tekutin • pití • krmivo • metabolická voda • ztráty tekutin • nepozorovatelné - kůže, výdech • pozorovatelné - výkaly, moč, sekrety • ztráta vody = dehydratace • nad 10% kritická

6. voda a její funkce v organismu • regulace příjmu vody • osmoreceptory, volumoreceptory • hypotalamus - centrum žízně • hormonálně • ADH – antidiuretický hormon • Aldosteron • atriální natriumuretický h.

7. celková tělní voda • intracelulární (50% hmotnosti těla) • extracelulární • mezibuněčná (intersticiální) • intravaskulární (v cévách) • transcelulární (mozkomíšní mok, žaludeční šťáva, nitrooční mok, kloubní tekutina...)

8. Objem tělních tekutin u koní (Coenen, 1991a) Odděleníml/kg ž.hm Celé tělo (TBW) 662 Extracelulární prostor (ECW) 239 Objem plazmy (PV) 521 Extravasální část ECW (ECEev) 187 Gasrtointestinal tract (GITw) 132 Intracelulární prostor 291

9. celková tělní voda Piy- SIDeff Albx- Na+ HCO3- Silné aniony UA- Cl- K+ Ca++, Mg++

10. Hospodaření s vodou závisí na: • na jejím příjmu • složení krmiva • na pitném režimu • na vlivech prostředí, ve kterém se zvíře pohybuje. • Divocí koně (kůň Převalzkého; ~ 300 kg ž.hm.) přijímají denně mezi 1 a 20 l tekutin.

11. Hospodaření s vodou závisí na: • Spotřeba vody ovlivněna prostředím a teplotními podmínkami v nichž se nachází (Fritsch, 1998) • Při teplotě kolem 15°C koně spotřebují kolem 2 l /den (< 7 ml/kg BW) • Při teplotě 20°C se spotřeba vody pohybuje v rozpětí 20 ml/kg BW • denní spotřebu vody / koně • 25 – 80 ml/kg ž.hm. (Johnson, 1998) • 40 – 75 ml/kg ž.hm. (Meyer a kol. (1990a) • V poměru ke spotřebě vlákniny (DM) se pohybuje od 2,5 do 3,5 l/kg DM (Warren a kol., 1999)

12. Nedostatečný příjem vody • Redukce příjmu krmiva • Oligoúrie • Zvýšení absorpce vody v konečném úseku střeva • Redukce objemu plazmy • Hemokoncentrace • Ztráta hmotnosti

13. dehydratace • Klinika • Při ztrátách iontů • žízeň • lízavka • oligoúrie • Snížená elasticita kůže • Progresivní hubnutí

14. Dehydratace hypertonická • Ztráta prosté vody • žízeň • Hyperventilace • Důsledky • Přestup vody z ICT do ECT • Tím přechází i K+ • Nemění se objem plazmy • Zvyšuje se osmotický tlak plazmy

15. Intoxikace – otrava vodou • Retence vody v organismu • porušená funkce ledvin = hyperhydratace • Důsledek • Hypotonie ECT a vznik ICT hyperhydratace • Funkční poruchy buněk • Hlavně nervových

16. Rozdělení vnitrozemních vod5% všech vod • A. • Podzemní vody • Prameny • Tekoucí vody • Stojaté vody • Odpadové vody • B. • Povrchové • Podzemní • S plytkým koloběhem • S hlubokým koloběhem • Atrézské studně

17. Rozdělení vod dle použití • Pitná voda • Zdravotně nezávadná voda jejíž jakost odpovídá příslušné normě • Užitková voda • Zdravotně nezávadná voda, která není určena k pití ani ke kuchyňským účelům • Napájecí voda • Voda pro napájení hospodářských zvířat, která odpovídá svými vlastnostmi pitné vodě

18. Rozdělení vod dle použití • Technologická voda • Použitá voda z očisty zařízení, zvířat, podlah, desinfekce • Odpadní vody • Vody vznikající při provozu stájových objektů • Tekuté odpady • Vedlejší produkty živočišné výroby vznikající při ustájení hospodářských zvířat • Ztekucené pevné výkaly, moč, ..

19. voda • Přítok • Čistota vody • Čistota napajedel

20. napajedla • Dostatečný přítok vody • Na 1 l mléka 4 – 5 l vody (160 l/krávu/den) • Přítok 12 -18 l/min • Objem 150 l • Umožnění přirozeného způsobu příjmu tekutin z volné hladiny Hladina 3 – 5 cm pod okraj

21. přirozené pití z volné hladiny. Stálou hladinu vody udržuje výkonný plovákový ventil. do nezateplených stájích jsou vyráběny s vyhříváním topné články či kabely Výhodou nerezových žlabů výhřev vnitřku nohy napajedla a tím zamezení zamrznutí přívodu vody napajedla

22. Zdroje pitné vody –napajedla • Dostatečný počet napajedel • Délka hrany napajedla • 6 – 10 cm/ kráva • 20 – 25 krav/ 1 m délky hrany napajedla • V přiměřené vzdálenosti • Vzdálenost od nejkrajnějších míst 20 – 25 m • V zimě možnost temperování vody na 22,4 ± 3,7°C • V létě (tropické dny) vhodná zchlazená voda (5,2 ± 1,7°C)

23. Přednosti temperovaných a chlazených napajedel • Zvýšení příjmu vody • Vyšší mléčná užitkovost • Zvýšení příjmu sušiny • Zvýšení příjmu krmiva Prodloužení doby příjmu krmiva

24. Magnetizované napajecí vody • Výhody • Změna krystalické struktury solí (uhličitany) na mikrokrystaly a snažší prostupnost membránami živočišných buněk • Nevýhody • Znásobuje četnost výskytu bakterií • Coli, enterokoky, mezofily

25. Pastevní napaječky Výborné termostatické vlastnosti nevýhody Obtížně kontrolovatelná čistota Do stájí nevhodné Míčové napaječky

26. Prasata zásobení vodou • Kojící prasnice 25 – 40l vody /den • nízký příjem vody • Snížení užitkovosti • Následně MMA a infekce močových cest • průtočnost napáječky (alespoň 2,0 l/ • min. • pravidelně kontrolovat kvalitu vody (obsah zárodků) • V období porodu by měla být do koryta navíc dávána voda„ručně“

27. PrasataÚprava napájecí vody a čištění vodovodního potrubí • Doba odstavu • přijem až 4x více vody než krmiva • V napájecím potrubí se tvoří biofilm (vrstva polysacharidů) • Možnost množení různých patogenních mikroorganizmů • Zhoršené chemické vlastnosti vody (tvrdost, vysoký obsah železa, vápníku a kyselin), chuť a vůně mohou • omezit její spotřebu • nepříznivě ovlivnit  trávení a absorpci aditiv Schneiderová, 2006

28. PrasataÚprava napájecí vody a čištění vodovodního potrubí • Čištění potrubí a likvidace biofilmu a vodního kamene • aplikace  peroxidu vodíku kombinací s organickými kyselinami • sanitace a současně i okyselení vody • Okyselení vody příznivě ovlivňuje • zlepšuje trávení krmiva • zlepšuje metabolizmus zvířat • zvířata jsou zdravější • snižují se náklady na léčbu • snižuje se  mortalita zvířat • zvyšuje ziskovost chovu Schneiderová, 2006

29. Rozbor vody a požadavky na kvalitu • ČSN 75 7111 "Pitná voda" a vyhláška ministerstva zdravotnictví č.376/2000 Sb. • požadavky na   pitnou vodu a rozsah a četnost její kontroly

30. Senzorické, fyzikální a chemické ukazatele • při prvním rozboru • doporučeno rozbor co nejpodrobnější • při opakovaném rozboru vody • zaměřit na několik kritických ukazatelů • podle místní situace speciální rozbor na: • těžké kovy • nepolární extrahované látky (ropné produkty) • specifické organické látky (rozpouštědla, pesticidy).

31. Senzorické ukazatele vody Zákal Barva chuť zápach

32. Zákal • snížení průhlednosti vody • přítomnost nerozpuštěných látek • jako je pyl, prach • jemně rozptýlené anorganické a organické částice • rozpuštěné barevné organické sloučeniny • plankton a jiné mikroskopické organismy • Vysoký zákal tvoří vodu nepitnou • z estetických důvodů • snižuje účinnost případné dezinfekce

33. zákal • náhlá změna • významný signál kontaminace povrchovou vodou • Mikroskopické vyšetření vody pomůže poodhalit původ zákalu • Indikační hodnota 2 ZF • mezní hodnota je 5 ZF

34. barva • významný senzorický a indikační ukazatel jakosti vody • Voda by měla být bezbarvá • indikační i mezní hodnota je 20 mg/l Pt stupnice. • působí přítomné barvotvorné organické látky • např. huminové ( z rozkladu listů, rostlin a půdní organické hmoty) • dále sloučeniny kovů jako je železo, mangan a měď • barevné částice planktonu či nerozpustných látek • vzácně i průmyslové chemikálie.

35. chuť a pach • ukazatelé smyslově postižitelných vlastností vody • Čistá voda nevyvolává ani pachový, ani chuťový vjem • minimálně bez nepříjemné či odporné chuti a zápachu • důležité nejen z estetických důvodů • jako první varování přítomnost toxických látek • Limit je 2. stupeň z 5 možných • Zdroje pachu a pachuťi • četné organické i anorganické látky původu jak přírodního, tak i antropogenního.

36. Chemické ukazatele vody Rozpuštěné látky Ca, P – tvrdost vody pH Chemická spotřeba kyslíku Dusičnany Dusitany Železo, mangan Chloridy Sírany

37. rozpuštěné látky (RL) • = obsah minerálních látek (solí) • Optimálně pitná voda asi 250 - 500 mg/l. • Limit pro pitnou vodu- 1000 mg/l • není-li k dispozici jiný zdroj • lze hodnotu překročit až do 1500 mg/l • Vody nad 1000 mg/l - minerální • nejsou vhodné pro stálé pití - Vysoké RL

38. vápník a hořčík – dříve tvrdost vody • prvky ve vodě žádoucí • hořčík 10 - 125 mg/l • vápník minimálně 20 mg/l • Vysoká tvrdost • podobné problémy, jako RL • voda špatně rozpouští mýdlo  

39. pH • číselné vyjádření stupně kyselosti nebo zásaditosti vody (stupnice 0 - 14). • Limit pro pitnou vodu • neutrální rozmezí 6 - 8 • Vyšší hodnota pH • snižuje účinnost dezinfekce • může dát vodě hořkou chuť • spolu s vyšší mineralizací způsobuje tvorbu vodního kamene • Nižší hodnota pH spojena s agresivitou vody a korozí kovů.

40. chemická spotřeba kyslíku CHSK (dříve oxidovatelnost) • nespecifické skupinové stanovení • odhad organického znečištění • Indikuje možné znečištění pitné vody organickými látkami živočišného nebo rostlinného původu (splašky, zemědělské odpadní vody, uhynulý živočich nebo jen povrchová voda) • limit 3 mg/l

41. Dusičnany • přirozená součást vod • zdravotní riziko • v zažívacím traktu se redukují na toxické dusitany • v žaludku reagují se sekundárními aminy potravy za vzniku N-nitroso sloučenin • potencionální karcinogeny • v krvi reagují s hemoglobinem za vzniku methemoglobinu • Riziko pro mláďata a kojence do 3 měsíců věku • Limit je 50 mg/l (pro kojence 15 mg/l)

42. Dusitany • NO2- reaktivnější forma oxidovaného dusíku než dusičnany • stejný původ i zdravotní rizika (viz. dusičnany) • limit je 0,1 mg/l

43. Amonné ionty • amonné ionty • ukazatel možného fekálního znečištění podzemní vody • Důležité náhlé a výrazné zvýšení koncentrace nad hodnotu geologického "pozadí". • Kombinace přítomnosti amonných iontů, dusitanů a vyššího obsahu organických látek (oxidovatelnost) signalizuje čerstvou kontaminaci živočišnými odpady • nárazové znečištění vody • limit je 0,5 mg/l

44. Chloridy • ukazatel podobného významu jako NH4+ • jedna z hlavních makrosložek vody • obvyklý přirozený obsah až desítek mg/l • limit je 100 mg/l • zvýšený obsah ovlivněn geologickým podložím • lze připustit až 250 mg/l • Vyšší koncentrace • ovlivňují nepříznivě chuť • a korozívní schopnost vody

45. Sírany • významná minerálová součást přírodních vod • Limit 250 mg/l • možná tolerance až 350 mg/l • Vyšší koncentrace mohou ovlivnit chuť vody • ve sloučenině s hořčíkem • způsobit průjmy • dehydrovat • působit technické obtíže

46. Železo, mangan • Fe - běžná součást přírodních vod • Limit je 0,3 mg/l, u menších zdrojů lze připustit až 0,5 mg/l • Obsah se může zvyšovat vlivem koroze potrubí • Od koncentrace 1 mg/l • může negativně ovlivnit senzorické kvality vody • (hořká svíravá chuť, žlutá barva, rezavý sediment) • od koncentrace 0,3 mg/l • může vyvolávat zákal, tvořit železité usazeniny v potrubí. • Zdravotní riziko není • Mn -častý společný výskyt • barví hnědočerně • Limit je 0,1 mg/l • u menších zdrojů lze překročit až do 0,3 mg/l • Zdravotní riziko v těchto koncentracích není

47. Mikrobiologické ukazatele vody Indikátory fekálního znečištění Indikátory obecné kontaminace

48. Nehledají se bakterie či viry způsobující známá onemocnění přenášená vodou úplavice, tyfus, infekční zánět jater apod. technicky, časově i finančně neúnosné metoda tzv. indikátorů fekálního znečištění bakterie, žijící ve střevním traktu člověka a teplokrevných živočichů (koliformní bakterie, fekální koliformní bakterie, enterokoky). + voda je podezřelá kontakt s výkaly či zbytky živočichů může obsahovat patogenní bakterie a viry ze střevního traktu. tzv. indikátory obecné kontaminace - menší hygienický význam  (psychrofilní a mezofilní bakterie) +

49. Dezinfekce vod • UV zářením • Protékání vody v 30 cm vrstvě kolem rtuťových lamp • Ultrazvukem • Používaná u mléka • Ozonizace vody • Ozonizátory – tichý výboj ze vzduchu • 1 – 10 mg/l ozónu po dobu pěti minut

50. Dezinfekce vod • Chlorovými preparáty • Rychlost, jednoduchost, lehká kontrola účinnosti • Plynný chlór • 0,2 / 0,5 mg/l po dobu 20 minut • Chlorové preparáty • dez. přechlorováním (znečištěná voda až 40 mg na m3 vody) • Dechlorování (Cl- do 0,3 mg/l)