1 / 30

Pyramida obchodních vztahů Unie

Pyramida obchodních vztahů Unie. EU má složitou síť obchodní vztahů, rozdílný přístup dle množství preferencí Evropský hospodářský prostor Celní unie (Turecko) Dohody o stabilitě a přistoupení (Chorvatsko, Makedonie) Dohody o volném obchodu (např. Švýc., Izrael, Mexiko)

Télécharger la présentation

Pyramida obchodních vztahů Unie

An Image/Link below is provided (as is) to download presentation Download Policy: Content on the Website is provided to you AS IS for your information and personal use and may not be sold / licensed / shared on other websites without getting consent from its author. Content is provided to you AS IS for your information and personal use only. Download presentation by click this link. While downloading, if for some reason you are not able to download a presentation, the publisher may have deleted the file from their server. During download, if you can't get a presentation, the file might be deleted by the publisher.

E N D

Presentation Transcript


  1. Pyramida obchodních vztahů Unie • EU má složitou síť obchodní vztahů, rozdílný přístup dle množství preferencí • Evropský hospodářský prostor • Celní unie (Turecko) • Dohody o stabilitě a přistoupení (Chorvatsko, Makedonie) • Dohody o volném obchodu (např. Švýc., Izrael, Mexiko) • Euro-středozemní partnerství • Iniciativa „Vše kromě zbraní“ • Systém ACP (Afrika-Karibik-Pacifik) • Systém GSP (Všeobecný systém preferencí) • Dohody a partnerství a spolupráci (PCA) • běžné obchodní dohody (Mercosur, Brazílie, Jižní Afrika, ASEAN atd.) • statut doložky nejvyšších výhod dle WTO (USA, Japonsko, Kanada atd.) • pozor na výjimky- např. dohody o vzájemném uznávání • nečlenové WTO + mimo ostatní kategorie (některé arabské státy)

  2. Výhodný obchod?: teorie osy a paprsků

  3. Jsou preferenční dohody vždy výhodné?

  4. 10 největších obchodních partnerů EU- vývoz (mld. eur, 2006)

  5. 10 největších obchodních partnerů EU- dovoz (mld. eur, 2006)

  6. Vývoz/dovoz zboží z EU (mld. USD, 1991-2006)

  7. Obchodní bilance EU s různými partnery (mld. eur, 2006)

  8. Zahraniční a bezpečnostní politika EUSoučasný stav a výhledy 21.4. 2009

  9. Trocha teorie • fiskální federalismus • kde mají být určité pravomoci vykonávány? • ekonomické základy, vychází z racionalismu (teorie veřejné volby) • není ovšem plně aplikovatelné na EU • menší transfery peněz • menší pohyb obyvatel či kapitálu • větší odlišnost zájmů • centrální vs nižší úroveň • výhody centra: úspory z množství (economies of scale), internalizace externalit • nevýhody: heterogenita zájmů • nutné zvážit náklady a zisky- rovnováha, jinak: • unie hodně centralizovaná, ale malá • velká, ale jen málo využíváno výhod centralizace • role hlasovacích pravidel • centralizace ex post vs ex ante

  10. Zahraniční a bezpečnostní politika • klady centralizace • úspory z množství téměř absolutní • internalizace externalit také • problém černých pasažérů • řeší se zejména globální problémy • zápory centralizace • zájmy možná odlišné, není ale jen zdánlivé? • národní zájmy pevné, ale jdou prosadit?

  11. Trocha teorie 2 • legitimita přesunu pravomocí • politika není jen o ekonomických datech • částečné vzdání se suverenity • nutná silná veřejná podpora • ale: zahraniční i bezpečnostní pol. záležitostí elit • jednání mimo dosah veřejnosti • obyčejní lidé těmto záležitostem „nerozumí či se jich netýkají“

  12. Zahraniční politika EU • ambice vysoké, reálný průběh slabý • Haag až Maastricht • když už, tak mezivládně • spousta nástrojů zůstává na půl cesty • příklady selhání • občanská válka v Jugoslávii • zásah v Iráku • Rusko a další bývalé státy SSSR (válka v Gruzii) • problematické státy Afriky (např. Rwanda, Zimbabwe) • příklady „úspěchů“ • trochu Palestina, Libye • částečně východní Evropa (ale tlak rozšíření)

  13. Zahraniční politika EU: reforma a realita • snahy o zvýšení efektivity • Amsterdam: „pan Evropa“ • Nice: další soubor výborů • občasné návrhy členských států či vybraných politiků • skutečnost • chybějící vedení vs jeho proliferace • rozdělení pravomocí mezi Radou a Komisí • jednomyslnost brzdou • nulová role Soudního dvora, EP

  14. ZP jako priorita?

  15. Zahraniční politika EU: plány do budoucna • Lisabonská smlouvy: skutečný krok vpřed? • zrušení 2. pilíře (+ právní subjektivita EU) • ale: mezivládní spolupráce zachována • ale: nadnárodní instituce pořád trochu mimo • významné změny: • fce Vysokého představitele pro zahraniční a obrannou politiku (Ministr zahraničních věcí EU) • dvojí klobouk • Evropský útvar pro vnější činnost • propojení současných struktur, vznik evr. diplomatické služby • možné problémy: • rozdíly jakoby smazány, přitom zůstávají • stále boj o vedení zahr. politiky • propojení odlišných byrokratických kultur problematické

  16. Bezpečnostní a obranná politika EU • ještě problematičtější počátky (srv. EOS) • ještě větší ambice • Petersberg, Kolín, Helsinky • koncepty sil rychlé reakce, battlegroups • spolupráce s NATO (Berlín plus) • příklady selhání • Kosovo v roce 1999 • Libanon • Darfúr • příklady „úspěchů“ • současný západní Balkán • Kongo

  17. Bezpečnostní a obranná politika EU • informace o vybraných operacích EU

  18. Bezpečnostní a obranná politika EU • hlavní problém: nedostatek ochoty ke spolupráci • příklad vojenských zakázek • výjimky z pravidel hospodářské soutěže • podporování vlastních národních šampiónů • náklady na obranu vs efektivita • vracíme se zpět k fiskálnímu federalismu • ale zase nutnost utajení, ochrana duševního vlastnictví • příklad letadel 4./5. generace • USA: pouze letoun F35 • EU: Rafale (Francie), JAS 39 Gripen (Švédsko), Eurofighter (více zemí)

  19. Výdaje na obranu EU vs USA

  20. Bezpečnostní a obranná politika EU • cesta trhu: konsolidace • hlavně v letectví: EADS, BAE, jinde např. Thales • spíše ale přes odpor vlád (také princip juste retour) • určité úspěchy (např. Airbus vyhrál tendr v USA- 35 mld USD)

  21. Bezpečnostní a obranná politika EU • cesta spolupráce řízené politikou • snaha o koordinaci • určité společné projekty: vrtulník Tiger, Airbus A400M • Evropská obranná agentura • úkolem otevřít trh s vojenským materiálem, zlepšit spolupráci zbrojního průmyslu, společný výzkum • problematický způsob založení (ÚS vs společný postoj Rady v roce 2004) • přijat Kodex chování (2006)- dobrovolné vyhlašování zakázek • cílem vznik Evropského trhu s obranným materiálem

  22. EU jako civilní velmoc • síla v obchodní oblasti • politika životního prostředí • hlavně globální oteplování • snižování energetické závislosti (ale spory) • pomoc v demokratizačním úsilí • podpora rozvojových cílů OSN • zahraniční pomoc

  23. Rozvojová pomoc jako % HDP

  24. Rozvojová pomoc jako % HDP

  25. Rozvojová pomoc: Asie

  26. Rozvojová pomoc: Blízký východ

  27. Rozvojová pomoc: Subsaharská Afrika

  28. Rozvojová pomoc: Evropa

More Related