Národní hospodářství

1. Národní hospodářství

2. Charakteristika národního hospodářství • Národním hospodářstvím rozumíme veškerou hospodářskou činnost na určitém státním území, která je prováděna podnikatelskými subjekty a občany.

3. Sektorové členění národního hospodářství • primární sektor - tzv. prvovýroba (patří sem těžební průmysl, zemědělství, lesní hospodářství) • sekundární sektor - tzv. druhovýroba (patří sem např. stavebnictví, strojírenství, papírenskýprůmysl, potravinářský průmysl) • terciární sektor - patří sem služby obyvatelstvu i výrobě (obchod, doprava, školství, pojišťovnictví, peněžnictví, zdravotnictví)

4. Struktura národního hospodářství Národní hospodářství je možno členit podle různých hledisek, například podle účelu hospodaření rozlišujeme: • ziskové organizace - smyslem existence je trvalé dosahování zisku • neziskové organizace - hlavním cílem není tvorba zisku (poskytují např. sociální služby).

5. Mezi neziskové organizace patří: a/ rozpočtové organizace • sestavují svůj rozpočet příjmů a výdajů podle rozpočtové skladby • zabezpečují základní funkce státu • poskytují služby, např. v oblasti školství či zdravotnictví, většinou bezúplatně nebo za částečnou úhradu • případné příjmy odvádějí do státního rozpočtu • jejich výdaje jsou financovány ze státního rozpočtu b/ příspěvkové organizace • jsou to neziskové organizace, které vytvářejí určité příjmy • pokud jsou výdaje příspěvkových organizací vyšší než jejich příjmy, musí stát přispívat na jejich provoz (divadlo,soukromé školy)

6. průmysl zemědělství stavebnictví dopravu obchod zdravotnictví školství peněžnictví pojišťovnictví lesnictví cestovní ruch Hospodářská odvětví

7. Hodnocení národního hospodářství K hodnocení národního hospodářství slouží tzv. „magický čtyřúhelník“

8. Magický čtyřúhelník • Velikost vyprodukovaných statků a služeb (HDP) měříme penězi, proto nás musí zajímat inflace (znehodnocení peněz). Hodnota peněz a jejich znehodnocení souvisí mimo jiné i se zahraničním obchodem. • Zahraniční obchod úzce souvisí s velikostí HDP (vyprodukované statky nemusíme realizovat jen na domácím trhu, ale můžeme je prodat do zahraničí, a zase naopak statky dovezené ze zahraničí do HDP nemůžeme započítat), • Velikost produktu pak přímo ovlivňuje míru zaměstnanosti (pokud se ekonomice nedaří, roste nezaměstnanost.

9. Magický čtyřúhelník – platí, že čím příznivější je hodnota ukazatele, tím je nanesena dále od středu

10. Národohospodářské agregáty Úroveň národního hospodářství každé země se měří pomocí národohospodářských agregátů (makroekonomické veličiny). • Mezi nejčastěji používané ukazatele, které měří celkový produkt patří:

11. Národohospodářské agregáty 1. Hrubý domácí produkt (HDP) /Gross Domestic Produkt - GDP/ - souhrn statků a služeb vyjádřený v penězích vytvořený za určité období (např. za rok) výrobními faktory (práce, přírodní zdroje, kapitál) na území státu, bez ohledu na to, zda jsou vlastněny občany státu nebo cizinci; - ukazatel HDP je počítán na územním principu a preferují ho evropské země.

12. Národohospodářské agregáty 2. Hrubý národní produkt(HNP) - souhrn statků a služeb vyjádřený v penězích vytvořený za určité období výrobními faktory ve vlastnictví občanů příslušné země, bez ohledu na to, zda výroba probíhala na území státu nebo v zahraničí. - ukazatel HNP je postaven na národním principu a používá jej především Severní Amerika

13. Národohospodářské agregáty 3. čistý národní produkt - od hrubého národního produktu odečteme opotřebení (amortizaci) kapitálu. 4. čistý domácí produkt - od hrubého domácího produktu odečteme příslušný rozsah opotřebení (amortizaci). 5. čisté ekonomické bohatství

14. HDP můžeme počítat dvěma rovnocennými metodami:

15. 1) zbožová (produkční) metoda: • vychází z výroby a sčítá všechny vyrobené finální statky a služby, které firmy za dané období prodaly domácnostem, vládě či jiným firmám a investice firmám s čistým výnosem. vzorec: HDP = C + I + G + (Ex – In)

16. Vysvětlivky: C = spotřeba domácností - výdaje za zboží uskutečněné občany za rok (mimo koupě bytů). I = investice soukromých domácích firem – nákupy prováděné podniky, výdaje za budovy, stroje, zařízení. G = vládní nákupy - výdaje na infrastrukturu, školství, zdravotnictví, ochranu životního prostředí. Nezahrnují starobní důchody, nemocenské dávky, podporu v nezaměstnanosti, ty jsou již započítány ve spotřebě domácnosti). Ex – In = čistý vývoz - je tvořen rozdílem mezi exportem a importem

17. 2) důchodová metoda • vychází z principu rozdělování a přerozdělování, každý z účastníků výroby získává svůj podíl na vyrobených statcích a služeb jako odměnu za vynaložení svých výrobních faktorů. • zaměstnanec dostane mzdu (plat), majitel půdy dostane rentu, majitel kapitálu čistý úrok (finanční kapitál) a zisky (reálný kapitál). • přičítá se opotřebení dlouhodobého majetku a nepřímé daně, které se nestávají důchodem účastníků výroby a v konečném součtu by nám chyběly. vzorec: HDP = ceny výr. faktorů (mzda+renta+zisk+úrok) + opotřebení investic + nepřímé daně

18. Obě metody jsou v zásadě ekvivalentní, protože poměřují stále tutéž hromadu vyrobeného zboží (statků a služeb), jenom pokaždé z jiného pohledu (z pohledu výroby a následné spotřeby nebo z pohledu vlastnictví výrobních faktorů a rozdělování).

19. Ukazatel HDP používáme k tomu, abychom zjistili, jak výkonná je ekonomika. • Proto: • porovnáváme jeho výši s HDP ostatních států • zjišťujeme, o kolik se proti uplynulému období zvýšil nebo snížil • používá se jako základní měřítko pro srovnání životní úrovně v zemi.

20. Při výpočtech HDP narážíme na vliv inflace. Z tohoto důvodu rozlišujeme: • Nominální HDP • je udávaný v běžných cenách (aktuálních cenách), pak ale díky inflačnímu znehodnocení peněz nemůžeme výsledky srovnávat s jinými léty. • Reálný HDP • je udávaný ve stálých cenách (zvolíme některý rok jako výchozí a všechny ostatní roky cenově přepočítáme podle cen roku vybraného). • přepočítáním na stálé ceny očistíme výsledky od inflačního znehodnocení peněz.

21. Příklad:Pro zjednodušení HDP tvoří pouze kalhoty a auta. HDP vyjádřený v běžných cenách za rok 2008.

22. V roce 2009 došlo k poklesu prodeje kalhot a zvýšila se jejich cena.HDP vyjádřený v běžných cenách za rok 2009.

23. HDP v roce 2009 vyjádřený ve stálých cenách za rok 2008.

24. Čisté ekonomické bohatství Makroekonomický ukazatel čisté ekonomické bohatství vychází z ukazatele hrubého národního produktu (s teorií tohoto ukazatele přišli Američané), který je: • zvýšen o nelegálně produkované výrobky a služby (šedá a černá ekonomika), • zvýšen o výrobky produkované ve volném čase pro svou potřebu, • snížen o negativní dopady hospodářské činnosti na kvalitu našeho života (především dopady na životní prostředí apod. - tzv. záporné externality trhu).

25. Čisté ekonomické bohatství K hrubému národnímu produktu tedy musíme např. přičíst: • nelegálně vyráběné výrobky (alkohol, drogy) • výrobky či služby, jež neprocházejí trhem (např. výrobky, které vyrábíme pro uspokojení svých potřeb či pro svou rodinu, přátele)

26. Problematika šedé a černé ekonomiky Šedá ekonomika • Souhrn ekonomických vztahů, které porušují běžné etické a morální normy společnosti, ale většinou jsou na hranici zákona a proto jsou těžce postižitelné. • Nejrozšířenějším ekonomickým vztahem šedé ekonomiky je podplácení, tedy vztah „já ti něco dám a ty využiješ své pravomoci a něco pro mne uděláš".

27. Problematika šedé a černé ekonomiky Černá ekonomika • Souhrn ekonomických vztahů, které porušují zákony dané země, popřípadě zákony mezinárodní a) hospodářská kriminalita jednotlivců: krádeže, zpronevěra, padělání peněz, hospodářské podvody, neplacení daní, daňové úniky apod. b) hospodářská kriminalita organizovaných skupin: zločinecké organizace, které jsou společensky mnohem nebezpečnější (např. praní špinavých peněž, atd.)

28. Problematika šedé a černé ekonomiky • Existence šedé a černé ekonomiky narušuje fungování ekonomických zákonů a je ekonomicky i společensky nebezpečná. • Hospodářská trestná činnost je u nás definována Trestním zákoníkem a zároveň jsou zde uvedeny i odpovídající trestní sazby, ke kterým jsou zločinci soudem odsouzeni a tak společností potrestáni .

29. Platební bilance • Platební bilance porovnává příjmy a výdaje státu vůči zahraničí. • Skládá se z běžného účtu a finančního účtu. • Běžný účet zahrnuje: • obchodní bilanci, která zachycuje vývoz a dovoz • další příjmy a výdaje za služby (cestovní ruch, kultura, doprava, dary atd. • Finanční účet sleduje mezinárodní investice, příliv a odliv zahraničního kapitálu

30. Platební bilance

31. Platební bilance • Sledujeme rozdíl mezi příjmy a výdaji jednotlivých položek platební bilance – saldo, zda bylo dosaženo přebytku nebo schodku. • Pokud máme schodek musíme ho vyrovnat – zahraničními úvěry, přílivem zahraničního kapitálu nebo čerpáním devizových rezerv. • Přebytek můžeme použít na zvýšení devizových rezerv. • Saldo obchodní bilance – ukazuje konkurenceschopnost našeho zboží v zahraničí. Jestliže je obchodní bilance schodková, znamená to, že vývoz je menší než dovoz.