1 / 14

Masarykova univerzita Fakulta sociálních studií

Masarykova univerzita Fakulta sociálních studií. Argumenty směnných relací, infant industry a rostoucích výnosů z rozsahu produkce. Oldřich Krpec, FSS MU. Masarykova univerzita | Fakulta sociálních studií. Směnné relace – diskuze s ideou volného obchodu Robert Torrens 1840s

valiant
Télécharger la présentation

Masarykova univerzita Fakulta sociálních studií

An Image/Link below is provided (as is) to download presentation Download Policy: Content on the Website is provided to you AS IS for your information and personal use and may not be sold / licensed / shared on other websites without getting consent from its author. Content is provided to you AS IS for your information and personal use only. Download presentation by click this link. While downloading, if for some reason you are not able to download a presentation, the publisher may have deleted the file from their server. During download, if you can't get a presentation, the file might be deleted by the publisher.

E N D

Presentation Transcript


  1. Masarykova univerzita Fakulta sociálních studií Argumenty směnných relací, infant industry a rostoucích výnosů z rozsahu produkce Oldřich Krpec, FSS MU

  2. Masarykova univerzita | Fakulta sociálních studií • Směnné relace – diskuze s ideou volného obchodu • Robert Torrens1840s • clo může prospět zemi zlepšenímpoměru, ve kterém směňujeprodukty se zbytkem světa (obhajobareciprocity); • (1821) žádoucí je obětovat spíše méně než více zboží prostřednictvím exportů ve vztahu k importům (analogicky větší cena exportů ve vztahu k importům); • objev - země může posunoutsměnnérelace ve svůj prospěch zavedením tarifu (optimální clo); • cla by neměly být snižoványunilaterálně, protože by to zhoršilo efekt směnných relací (reciprocita); • Reciprocita: • základní princip – sníženícel na zboží produkovaného v zemích, které přijímajíbritské zboží stejně výhodně; • zakázat nebo tvrdě clít zboží ze zemí, které tvrdě clíbritské zboží (výjimka jsou primární suroviny); • Pokud určitá zemězavedeclo a ostatní pokračují přijímání jejích produktů bez cel, země přitáhne větší část zlata a získá větší cenovou hladinu než sousedé…získá směnou víceproduktu za danou jednotku práce produkt obsahující více cizí práce; • GB vs Kuba: • pokud Kuba zavede clo, GB nejprve bude dovážetstejnězboží ale Kubaméně; • nerovnováha bude financována tokemzlata GB do Kuby - sníží se GB ceny a zvýší kubánské; • objemobchodu se přizpůsobí – GB exporty se zvětší, kubánskésníží; • výsledek: větší objem GB zboží pořídí menší objem kubánského - náklady cla dopadnou na GBproducenty; • Torrens zdůrazňuje větší problém – deflační dopady na GB; • je si vědom rozdílu mezi národním a světovým welfare – zlepšeníToTpro GBzhoršuje ToT ostatním zemím – ztrátyostatníchpřekračujíziskyGB, jak se objem obchodu zmenší; • Reciproční liberalizace by přitom pomohla dosáhnoutsvětového volného obchodu + využila by se GB průmyslová superiorita; • Herman Merivale 1842: • zavádí další zemi BRA, která produkuje cukr jen o trochunákladněji než Kuba; • Kuba clem zvýšícenu cukru – GB může získat dodávky od druhé nejlevnější země a ztráta je jen rozdíl mezi Kubou a BRA; • obchod Kuby bude zruinován, BRA získá z Kubánských cel;

  3. Masarykova univerzita | Fakulta sociálních studií • J.R. McCulloch 1849 – Torrens má pravdu u zemí s monopolní silou v exportu zboží – země může ovlivnit mezinárodní cenu exportů; • J.S.Mill 1843 – kvalifikovaná podpora Torrense – souhlasí, že cizí cla mohou zrychlit poklesGB pozice jako továrny světa – naléhal na GB politiky, aby rozšířili FT do ostatních zemí; • J.S. Mill 1844 – ptá se, zda země může zvětšit svůj podílna benefitech IT nad přirozený díl (?): • ano, pokudpoptávkanení dokonale elastická; • daň/clo omezí IMP i EXP (zdroje jdou do nahrazení importu), redukce poptávky po IMP a nabídky EXPzmění ceny na světových trzích; při vyšší ceně může stejný objem EXPpoříditvětší množství IMP; • rozhodující okolnosti jsou velmi těžkourčitelné, je skoro nemožnézjistit, jestli země získává ani potomco clo zavedla + riziko, že cizinci mohou kupovatodjinud; • Odlišuje ochranné clo (podpora konkrétního odvětví) a revenue clo – uvalené na zboží, které se doma neprodukuje; protektivní vždy ztráta (reciprocita je irelevnantí), revenue – reciprocitu je třeba požadovat při jeho rušení; • Země může zlepšit své ToTpouze na úkor zemí, se kterými obchoduje a jejich ztrátypřevýší zisk země zavádějící cla (pokles absolutního užitku světa); • Je evidentně ve společném zájmu všech zemí aby se zdržely opatření, které snižujíagregátníužitek, i když z tohoto menšíhocelku mohou takovým opatřením získatvětšíčást; • Dokud ale nebudou všechnyopatřenízrušeny, nelze národ nutit, aby odstranil ty, z kterých čerpávýhody, aniž by existovala reciprocita; • J.S. Mill: těžká protekceNIZ, FRA, US je velmi škodlivá pro tyto země ale také pro GB;

  4. Masarykova univerzita | Fakulta sociálních studií • Torrens a J.S.Mill – teorie: • za jistých okolností může sníženícelvést ke zhoršeníToT (a naopak); • země snižující cla bude trpět ekonomickou ztrátou v důsledku zhoršení ToT; • na prvním shoda, druhé podmíněně – bude efektzhoršení ToT takvýznamný, aby překonalzisk z expanze obchodu pramenící z větší mezinárodní specializace? • F.Y. Edgeworth 1894 – jestliže je nabídkovákřivkasvěta neelastická, existuje potenciál pro tzv. optimální clo; • Pozor na problém retaliace – zásadní námitky a omezená aplikovatelnost politiky; • Kdo platí tarif? Část nákladu cla zřejmě dopadne naexportujícízemi – v rozporu s klasickým předpokladem, že claplatíspotřebitelé v zemi dovozu; • Závěr – za jistých podmínek je unilaterálníFTnežádoucí, abychom se vyhnuli situaci, kdy se země snaží zavádětoptimálnícla na úkor druhých (a snižují tak benefity z obchodu všem), je žádoucí dohodnout mechanizmus, dohodu která by obecně zakázalavyužívánícel pro tento účel; • Multilaterálnína smlouvách založený FTřeší některé z těchto problémů; • Z argumetů proti FT je ToT argument analytickynejrobustnější;

  5. Masarykova univerzita | Fakulta sociálních studií • Argument Infant Industry • J.S. MillPrinciples of Political Economy 1848 (odstavec): • Kvalifikovanápodporadočasné ochraněInIn; • Odvětvím, které nejsou od počátku schopny přežít čelící konkurenci dovozů, ale časem a zkušenostmi mohouvyrůst a úspěšně soupeřit na světových trzích; • (v praxi argument od 16st.) • A. Smith: • Základní/skrytá příčinapřevahy cizího odvětví je irelevantní; • Jestli je výhoda jedné země přirozená či získaná, nemá to žádný dopad – dokud je jedna země ve výhodě, bude vždyvýhodnější od ní kupovat, než výhodu budovat; • Jen proto, že země můževybudovat nějaký průmyslprotekcíneznamená, že by se o to měla pokoušet a i když může dokázat nakonec produkovat levněji, než původní producent nemusí to být nutněvýhodné – protekcenarušíalokaci zdrojů, sníží příjmy a zmenší objem úspor pro akumulaci kapitálu; • Klasičtíekonomové (Británie) se shodli na stanovisku, že InInpolitikynejsoudoporučeníhodné; • Zásadně jinýpohled ale zastávaliostatní – USA, kontinentální Evropa, a jiné industrializující; • nenídůvod pro dovozprůmyslových výrobků z bohatéGB, pokud se jejich vlastní země zdajímítschopnosti a zdroje nezbytné k této produkcidoma; • místo nějaké inherentní a neměnné cenové nevýhody se jejich manufakturámnedostává akumulované zkušenosti a expertízy nutné k efektivní produkci tohoto zboží; • Alexander Hamilton, John Rae, Friedrich List

  6. Masarykova univerzita | Fakulta sociálních studií • Alexander HamiltonReport on Manufactures 1791: • odmítlSmithovudoktrínu, že pokud ponechánysamy sobě, odvětvízvolí automaticky nejziskovějšícestu rozvoje; • hovoří o silnémvlivuzvyku a duchaimitace – strachu z nevyzkoušeného podnikání; • o zásadních/vnitřních obtížích s konkurencí s těmikdodříve dosáhly v businessu perfekce; • překonání těchto překážek může tedy vyžadovat zásahy a patronážvlády; • Preferujesubvence před tarify (které zvyšují ceny na domácím trhu) – subvence podporují export, nezvyšují uměle vzácnost (a ceny), mají bezprostřední tendenci zvýšit objem produkce a snižují podnikatelské riziko; • John Rae (Skotsko - Kanada) • odmítáharmoniisoukromých a veřejnýchzájmů, odmítá, že cla redukují akumulaci kapitálu; • doporučujevládě aby podporovalatransfer superiorní technologie z jiných zemí; • argumenty na podporu InIn – ušetří se dopravnínáklady – zvětší se domácíobchod, přijdou nové technologickéinovace; • domácíprodukce původně dováženého zboží bude stimulovatvynálezy a sníží tendenci k servilní imitaci; • „new arts“: • jejich samotnáexistence v každé společnosti dává silný impulsdůmyslnosti jejich členů: • legislativec to může podpořit odměnou za úspěšnouimitaci cizího zboží, subvencí domácí výrobě, cly na dovoz; • Pokud je dostatečně zřejmé, že nic nebráníodvětví v etablování, jenobtížespojené s novýmičinnostmi, potřeba zkušených pracovníků a dostatečná znalost potřebných nástrojů a materiálů – potom je vhodné přistoupit k přímé a všeobecné podpoře;

  7. Masarykova univerzita | Fakulta sociálních studií • Friedrich List (The National System of Political Economy 1841): • vhodná obchodní politika země závisí na stupni jejího hospodářského rozvoje; • Smith ignorujerozdílné ekonomické zájmy jednotlivých zemí ve světěkonfliktů, odlišných zájmů a identit; • Smith zkoumápouzeco je dobrépro svět jako celek za nesplněné podmínky mezinárodní spolupráce; • Síla/schopnostprodukovatbohatství je nekonečněvícedůležitá než bohatstvísamo (prod. umožňuje spotř.); • Klasickáškola má statickouperspektivu, kdy oceňujepouzesoučasnébohatství (směnnou hodnotu) s vyloučením faktorů, které mohoubýtužity k produkcibohatství (zájmy kupců vs. státu) • Význam průmyslu: benefity jsou i „neekonomické“ (bezpečnost, nezávislost; dělba práce-impuls k rozvoji a akumulaci kapitálu); • národ je tím bohatší a silnější čím více z jeho exportůtvoříprůmyslovéprodukty a importůsuroviny a čím více konzumuje tropické komodity (komoditnískladba obchodu si zasluhuje značnoupozornost); • Nutné podporovatInIn + cla mají dopad na zvýšení národního bohatství: • i v díle Smithe je spousta důkazů, že příjmy jsou podmíněnyduševními a fyzickýmisilami a mírou jejich perfekce v sociálních a politických ohledech (národ jedná jako rodič – vzdá se bohatství ve prospěch dětí); • Ne všechny zemějsou vybaveny pro tyto politiky – průmyslprosperuje jen v mírném klimatickém pásmu (vs. tropické země); všechnyzemě mají mít FT v oblasti AGRI a surovin; • Podmínky: národy s velkým a kompaktnímúzemím, velkou populací, držbou přírodních zdrojů, vysoce rozvinutýmzemědělstvím, vysokým stupněm sociálního a politickéhorozvoje se kvalifikují; • Navrhuje optimálnípolitiky pro země na různých stádiích rozvoje – • 1) FT s rozvinutýmistáty jako prostředekpovznesení ze stádia barbarismu a pokroků v AGRI; • 2) podporaprůmyslu, rybolovu, navigace a zahraničního obchodu prostřednictvím TP; • 3) postupný návrat k FT – nyní neomezené (příkl.: tarif 40-60% na začátku a 20-30% následně); • V zájmu toho, abyFTfungovalpřirozeně, musejí se méněrozvinuté země dostat dostádia, do kterého byl ENG národ umělepozvednut;

  8. Masarykova univerzita | Fakulta sociálních studií • J.S.Mill 1848: • jedinýpřípad kdy mohou být protekceobhajitelné jsou dočasnáopatření (typicky mladých a rostoucích zemí) které doufají v naturalizaci cizího odvětví ve vlastníchperfektněvhodnýchpodmínkách; • superiorita odvětví v jedné zemi oproti druhé vychází často pouze z dřívějšíhostartu; • nemusí tam být inherentnívýhoda, ale jen současnápřevaha v získaných schopnostech a zkušenosti; • nelzeočekávat, že individua budou na vlastnírizikozavádětnovévýroby a nést náklady dokud producenti nebudou vzdělání na stejné úrovni, jako ti kde jsou výroby tradiční…; • Richard Cobden: škoda, kterou Mill způsobil, převažujepřínos jeho jiných děl – stanovisko bylo zkresleno protekcionisty k obhajobě vysokých cel v US, CAN, AUS v 1860s; • J.S.Mill1865 dodává: • nákladyprodukce jsou vždynejvětší na jejím počátku; • může se stát, že domácí produkce – skutečně výhodná – vykazuje dočasné ztráty; • nelzeočekávat, že je ponesou privátní investoři (jejich následovníci by byli obohaceni jejich krachem); • William Graham Summner1885 – průmysl roste tam, kde roste populace a akumuluje se kapitál – je snadné zaměnit příčinu za následek a představovat si, že průmyslvede k populaci a bohatství; • J.S. Nicholson 1901 – „dočasná“protekce - vested interests (izolace vs. podpora vzdělání); • Klíčová otázka: existencetržníhoselhání + jestli to vládníintervencezlepší; • Henry Sidgwick 1887 • kritizujekosmopolitní pohled všeobecného světového bohatství; • vláda identifikuje v budoucnu úspěšné odvětví - co brání soukromým firmám půjčit si na trhu na pokrytíúvodních ztrát?; • soukromá akce selže, pokud je povahaobtíží taková, že pokudjednoupřekonányprvními producenty, nebudoudéle existovat - to implikuje nějaký typ externality;

  9. Masarykova univerzita | Fakulta sociálních studií • Alfred Marshall1903 • protekce US, AUS není zlo – ochrananedospělého odvětví je velké národní dobro, bylo by bláznivé pro země, které mají nedospělý průmyslu zavéstFT; • A.C. Pigou 1906 – co je bariéra, která činí vládní intervenci nutnou?; schopnosti, zkušeností, selhání kapitálových trhů?; podle povahy selhání se lišípolitiky; • James Meade1955 • nová firma - zpočátku ztráta, pak zkušenosti, know-how – zisk– nedospělostnepředstavujeargument sama osobě pro státníintervenci; • pokud je příležitost k zisku + efektivní finančnísektor (půjčí na překlenutí), není kauza pro intervenci - neefektivní, pak má vláda řešit neefektivitu finančního sektoru; • Jiné selhání - akvizicetechnickéznalosti – obtížné naučit se bez ovlivnění znalostí ostatních firem (spill-over) -> dočasnásubsidizace; • důvodem není potřeba infantů naučit se ale jejich učení se navzájem; • další podmínka: spill-overs jsou lokálně/národněomezeny– jinak se učí od aktuálníchexportérů; • Nejefektivnější vládní zásahymíří na tržníselhání; • RobertBaldwin 1969 • i když je konkrétní selhání související s infantem specifikováno, TP intervence nenínutněnáprava která zajistímaturaci; • protekceselže v doručení pobídky k dalším investicím a získávání technologických znalostí, nezvýší schopnost firmy udržet benefity své investice do znalostí, typicky slouží to jako prostředek k udrženíziskovostistarých produkčních technik;

  10. Masarykova univerzita | Fakulta sociálních studií • Argument rostoucích návraty z rozsahu produkce (Frank Graham 1920) • Pokud v průmyslurostoucínávraty z rozsahu produkce (EOS) a v zemědělstvíklesající, potom země, která se specializuje v zemědělství (a dováží průmyslové produkty) se zbavuje produkce v sektoru s vysokouproduktivitou; • permanentní tarif je pak nadřazenFT; • Kritika: zvyšující se návraty z produkce internífirmě jsou neslučitelné s tržní konkurencí; • KlasickáCA – konstantní výnosy: 2x vícepracovníků = 2x více produkce; • Malthus a Ricardo 1815 – snižující se návratnost v zemědělské produkci – více práce(pracovníků) na stejnévýměře půdy – méně produkce každým dalšímpracovníkem; • Edward West 1815 • zvyšující se návratnost v MANU: náklady produkce klesají, jak se zvětšuje její rozsah – dělbapráce a vícestrojů (technologie) dělá práci stále produktivnější; • efekt přítomen i v AGRI, ale vícenežvyváženpřesunem na horšípůdy (konečné množství faktoru); • Thomas Carver1902 – zvětšující se návraty na úrovnifirmy (pokračující nekonečně), povedou odvětví k monopolu jedné firmy – clojenposílí monopolní sílu podniku; • J.S Nicholson1897 –problém pro CA; • specializace a obchod mají naprosto odlišné dopady na dvě země; • země, která má CA v produkcioděvů (rostoucí výnosy) bude těžit z růstuprůměrného produktu v oděvním odvětví (jak roste výstup) a z mezníhoproduktu v obilí (jak se produkce snižuje) (povede k růstu mezd - v tomto období pozitivní); • opačnásituace v zemi s CA v obílil (klesající výnosy) – mezníužitekpráceklesá, jak roste výstup, zatímco stahovánípráce z oděvůsnížíprůměrnýprodukt práce vtomtosektoru; • (jediná kompenzace jsou směnné relace -postižená země prodává dražší obilí a kupuje levnější oděvy);

  11. Masarykova univerzita | Fakulta sociálních studií • Graham: • pokud je MANU odvětvím s rostoucími výnosy, potom protekce může být užitečná mnohem délenež k pokrytíinfant období a je jedno, jestli se může odvětví udržet bez podpory; • v každý jednotlivý moment je ziskovéspecializovat se na obilí, ale konečnývýsledek specializace je že občané dostanou méněza své úsilí, než pokud by nikdy nevstoupili do IT; • může být nevýhodné pro zemi s CA v klesající produkci specializovat se dle CA, ale ještěpravděpodobněji to bude nevýhodné, pokud světovápoptávka po zboží s rostoucím výnosem roste a poptávka po zboží s klesajícím výnosem klesá; • I když země s CA v sektoru s klesajícími výnosy bude tratit, celkový světový produkt vzroste FT; • Alfred Mrshall1920 odlišil „economies“ interní (produkční nákladyklesají, jak rostevýstup firmy) a externí (náklady klesají, jak rostevýstupodvětví, náklady rostou, jak výstup odvětví klesá); • Frank Knight1923 • rostoucí výnosy interní firmě nejsou kompatibilní s konkurencí – jedna firma by obsloužilacelýtrh za nejnižšícenu; • pokud existujekonkurence, velikost produkční jednotky poroste, dokud buď nenímožnédosáhnout dalších economies; • když jednotky dosáhnout nejefektivnějšívelikosti – další změnavýstupu je důsledkemzměny jejich počtu;

  12. Masarykova univerzita | Fakulta sociálních studií • Knight: externí „economies“- nedorozumění, je třeba prokázat, že: • existujíodvětví, kde je stabilníkonkurence (žádný producent nemůže snížit náklady expanzí) • a přesto je možnésnížit náklady všemvstupemnového producenta; • noví soutěžitelé stahujífaktorystávajícím – to je jasný zdrojzvyšujících se nákladů všech – ten musí být převážen nějakou čistě externí„economie“v organizaci… • Marshall – tři typy externích „economies“: znalostní spill-overs; subsidiární dodavatelské odvětví, lokální „pools“kvalifikovanýchpracovníků; • Pigou – znalosti <– vládní subvence, nejsou funkcí aktuálního rozsahu produkce; • Robertson1924: • není jasné zda „zjevné“ příklady takových „economies“ nejsou jen popisemtržních interdependencí a evoluce; • …spíšenež příklady tržních selhánívyžadujících vládní akci (transport je externí pro jednoho, interní pro druhého; internalizace externích „economies“ je možná vertikální integrací přes trh); • naháníme externí „economies“ odvětví po odvětví, ale oni mizí a jsou absorbovány interními „economies“ firem nebo organizací trhu pod svou „optimální kapacitou“; • konkrétní externí ekonomie skutečně volá po vládní subvenci k podpoře podprodukovaných aktivit a IT může posílit nechtěný směr specializace, ale implikace pro TPnejsouzřejmé;

  13. Masarykova univerzita | Fakulta sociálních studií • Viner1937 – implikace pro FT: • otázka zda jsou externíekonomikyfunkcesvětovéhovýstupu nebo domácího; • pokud světového, potom domácíodvětví není moc poškozeno omezením výstupu některé domácí firmy; • jsou zasaženy všechny světové firmy vyrábějících hodiny, nejen domácí (pokud je zboží volně obchodováno); • nenídůvod pro protekci a pozornost se zaměřuje k obchodování s intermediárnímzbožím; • pokud neníobchodováno, pak EE je národní a závisí na rozsahu domácí produkce; • Argument zvyšujících se výnosů ale nelze zcelazavrhnout: • jsou komparativnívýhody, které mají zdánlivěarbitrární povahu – Matthews1950 – pročGER dělají fotoaparáty a SWIhodinky? • jakou roli hraje start a path-dependency? Mají roli EoS a EE v této koncentraci a lokalizaci? Může být lokalita odvětví změněna/obrácena?

  14. Děkuji za pozornost Oldřich Krpec krpec@mail.muni.cz MVES FSS MU, Joštova 10, 60200 Brno

More Related